Exteriér

Exteriér (z franc. extérieur, vnější) označuje to, co je vnější či okolní, v protikladu k interiéru jako vnitřnímu. Užívá se jako odborný termín v různých oborech.

Architektura

Klasicistická architektura. Teatr wielki ve Varšavě

Funkcionalistická architektura. M. van der Rohe: Vila Tugendhat v Brně

Exteriér znamená předně vnější vzhled a povrch budovy a jeho vztah k interiéru, vnitřnímu členění budovy, je důležitá otázka teorie architektury. Zatímco starší stavební slohy podřizovaly vnitřní členění stavby požadavkům pravidelného exteriéru (fasády), funkcionalistická architektura vystoupila s požadavkem, aby se exteriér přizpůsoboval potřebám funkce a tedy interiéru.^[1]

Exteriér stavby je vystaven povětrnostním vlivům, dešti, mrazu apod. Proto se pro něj užívají jiné, odolnější materiály než pro interiéry.

K exteriéru budovy může patřit například také:

• zahrada (střešní zahrada)
• jezírko
• skalka
• bazén
• dětské hřiště
• trávník
• chodníky
• stromy a keře
• ploty a branka

Na jejich projektování se může podílet zahradní architekt.

Chovatelství

Při šlechtění a popisu různých ras a plemen domestikovaných zvířat, zejména koní, psů, koček atd. hraje významnou roli jejich exteriér, to jest souhrn jejich vnějších tělesných znaků.^[2]

Film

Jako exteriéry se ve filmu označují scény natáčené mimo filmový ateliér, pod širým nebem.

Odkazy

Reference

Literatura

• Encyklopedický slovník. Praha: Encyklopedický dům a Odeon, 1993. ISBN 80-207-0438-8. 

Související články

• Funkcionalismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu exteriér na Wikimedia Commons