Extrémy počasí

Příkladem extrémního počasí je tornádo

Extrémní počasí nebo extrémní klimatické jevy zahrnují neočekávané, neobvyklé, drsné nebo nesezónní počasí; extrémy počasí v rámci historického rozložení.[1] Často jsou extrémní jevy založeny na historii zaznamenaného počasí v dané lokalitě a jsou definovány jako počasí v nejneobvyklejších deseti procentech.[2] Mezi hlavní typy extrémního počasí patří vlny veder, studené vlny a tropické cyklóny. Dopady extrémního počasí se projevují v rostoucích ekonomických nákladech, ztrátách na lidských životech, suchu, záplavách, sesuvech půdy a změnách v ekosystémech.

Existují důkazy, které naznačují, že současná změna klimatu zvyšuje periodicitu a intenzitu některých extrémních povětrnostních jevů.[3][4][5][6][7] Důvěra v přisuzování extrémních povětrnostních a jiných ,jevů antropogenní změně klimatu je nejvyšší u změn četnosti, nebo rozsahu extrémních veder a mrazů. Určitá důvěra panuje pro nárůst silných srážek a nárůst intenzity sucha.[8] Současné důkazy a klimatické modely ukazují, že rostoucí globální teplota zesílí extrémní jevy počasí na celém světě, a tím zesílí lidské ztráty, škody a ekonomické náklady a ničení ekosystémů.[9]

Extrémní počasí má významné dopady na lidskou společnost i přírodní ekosystémy. Například celosvětová zajišťovna Munich Re odhaduje, že přírodní katastrofy způsobily v roce 2021 ztráty ve výši 280 miliard USD, z čehož bylo zhruba 120 miliard USD pojištěno.[10] Některé lidské činnosti mohou tyto účinky zhoršit, například některé formy městského plánování, ničení mokřadů podél pobřeží, výstavba domů podél záplavové oblasti.

Typy

Vlna veder v Evropě 2003

Vlny veder

Podrobnější informace naleznete v článku Vlna veder.

Vlny veder jsou období abnormálně vysokých teplot a indexu horka. Definice vlny veder se liší vzhledem ke změně teplot v různých geografických lokacích.[11] Termín lze definovat jako několikadenní události spjaté s abnormálně horkým počasím (u nás takřka jen v létě)[12], které mají dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost. Mezi závažné dopady patří zvýšená nemocnost a úmrtnost, stres pro hospodářská i volně žijící zvířata, poškození zemědělských plodin, šíření škůdců a přílišná spotřeba elektřiny pro chlazení.[13]

Vysoké teploty jsou často doprovázeny vysokou úrovní vlhkosti, ale mohou být také katastrofálně suché.[14] Protože vlny veder nejsou viditelné jako jiné formy nepříznivého počasí, jako jsou hurikány, tornáda, bouřky, jsou jednou z méně známých forem extrémního počasí.[15] Silná vedra mohou poškodit obyvatelstvo a úrodu v důsledku možné dehydratace, hypertemie, křečí z horka, tepelné expanze či úpalu. Vysušená půda je náchylnější k erozi, čímž se zmenšuje půda dostupná pro zemědělství. Výskyt lesních požárů může nabývat na intenzitě, protože suchá vegetace zvyšuje pravděpodobnost vzplanutí. Může také dojít k poklesu populací hospodářských zvířat a dalších živočichů.

Na nadměrné horko reagují rostliny uzavřením průduchů, což slouží jako ochranný mechanismus pro zadržení vody, ale také omezuje absorpční schopnosti rostlin. To zanechává více znečišťujících látek a ozónu v ovzduší, což vede k vyšší úmrtnosti populace. Odhaduje se, že dodatečné znečištění ovzduší během léta 2006 ve Velké Británii stálo život 460 lidí.[16] Vlny veder v Evropě v roce 2003 způsobily odhadem přes 50 000 nadměrných úmrtí,[17] která postihla především zranitelné skupiny, a to staré nebo nemocné.

Vlny neobyčejně vysokých teplot se vyskytují také v mořích a oceánech, označují se jako Marine heat waves. Mívají ještě větší plošný rozsah a mnohem delší trvání. Mezi jejich vážné dopady patří odumírání korálů. S postupem globálního oteplování jich přibylo a bude se to dále zhoršovat.[18]

Vlna chladného počasí

Vlna chladného počasí aneb studená vlna je rychlý pokles teploty během 24 hodin vyžadující podstatně zvýšenou ochranu zemědělství, průmyslu, obchodu a společenských aktivit. Přesné kritérium pro studenou vlnu je určeno rychlostí, kterou teplota klesá, a minimem, na které teplota klesá. Tato minimální teplota je závislá na zeměpisné oblasti a ročním období. Studené vlny se obecně mohou vyskytovat na jakémkoli geologickém místě a jsou tvořeny velkými chladnými vzduchovými masami, které se hromadí nad určitými oblastmi a jsou způsobeny pohyby vzdušných proudů. Studené vlny postihují mnohem větší oblasti než vánice, ledové bouře a další nebezpečné zimní počasí.[19]

Příkladem studené vlny může být evropská studená vlna v lednu roku 2017. Období mimořádně chladného zimního počasí zasáhlo východní a střední Evropu a způsobilo přes 70 úmrtí.[20][21]

Tropické cyklony

Podrobnější informace naleznete v článku Tropická cyklóna.

Tropické cyklóny jsou velké masy teplého, vlhkého a rotujícího vzduchu. Vyskytují se ve všech tropických oceánech kromě rovníkového jižního Atlantiku.[22] Jsou charakterizovány nízkým atmosférickým tlakem, silným deštěm a jejich vítr přesahuje 120 km za hodinu.[23] V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy: cyklón v Indii a v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu, tajfun v jihovýchodní Asii, apod.[24] Při pohledu shora se tropické cyklóny jeví jako kruhové spirály. Mohou mít průměr okolo 1000 kilometrů a výšku 15 kilometrů. Klidný střed neboli oko bouře – zóna o průměru 13 až 16 kilometrů – bývá někdy obklopena tak vysokými a hustými mraky, že se denní obloha nad ním jeví temná.[22] K rozptýlení dochází, když již tropické cyklóny nemohou získat dostatek energie z teplé vody oceánu, popřípadě může dospět ke svému zániku rozvířením hlubších a chladnějších vod oceánu. Navíc bouře, která se rychle přesune nad pevninu, náhle ztrácí zdroj paliva a rychle ztratí intenzitu. [25]

Tropické cyklóny a klimatická změna

Ačkoli nepanuje shoda o tom, zda v rámci klimatické změny dojde ke zvýšení počtu hurikánů, panuje větší přesvědčení a očekávání, že vyšší teplota oceánů a vyšší hladiny moří zesílí jejich intenzitu a dopady. Silnější cyklóny budou mnohem nákladnější, pokud jde o škody a úmrtí. Tropické cyklóny se mohou také vyskytovat ve vyšších zeměpisných šířkách. To je pravděpodobně spojeno s rozšiřováním tropů v důsledku vyšších globálních průměrných teplot.[26] Národní hodnocení změny klimatu v USA z roku 2018 uvádí, že nárůst skleníkových plynů a pokles znečištění ovzduší přispěly ke zvýšení aktivity hurikánů v Atlantiku od roku 1970.[27]

Dopady

Mezi dopady extrémního počasí patří mimo jiné:[28]

  • Příliš mnoho dešťů (silné lijáky) způsobující záplavy a sesuvy půdy
  • Příliš velké horko a žádný déšť (vlna veder), následkem jsou sucha a lesní požáry
  • Silné větry, jako jsou hurikány a tornáda, které způsobují škody na stavbách a stanovišť zvířat
  • Velké sněhové srážky, které způsobují laviny a vánice

Ekonomické náklady

Související informace naleznete také v článcích Adaptace na globální oteplování a Ekonomické důsledky klimatických změn.

Extrémní počasí v Evropě mezi lety 1980–2019 vedlo k odhadovaným ekonomickým nákladům ve výši 446 miliard EURO,[29] přičemž některé státy jsou k finančním ztrátam vzhledem k poloze a stále častějším extrémním jevům náchylnější než jiné. Ztráty spojené s katastrofami souvisejícími s počasím, jako jsou lidské životy, kulturní dědictví či ekosystémové služby, je obtížné ocenit a zpeněžit, a proto se špatně odrážejí v odhadech ztrát.[30] Nedávné abnormálně silné bouře, hurikány, povodně, vlny veder, sucha a související lesní požáry vedly k bezprecedentním negativním ekologickým důsledkům pro tropické pralesy a korálové útesy po celém světě.[31]

Dle IPCC (2011) se v USA od roku 1980 odhady ročních ztrát pohybovaly od několika miliard až po více než 200 miliard USD (roku 2010), přičemž nejvyšší hodnota je v roce 2005 (rok hurikánu Katrina).[32] Od roku 1980 postihlo USA 332 katastrof souvisejících s počasím a klimatem. Celkové náklady těchto 332 událostí přesahují 2,275 bilionu dolarů.[33] Největší škody způsobily tropické cyklony (1 194,4 miliardy USD), značné škody způsobilo také sucho (±300,1 miliardy USD), silné bouře (±365,3 miliardy USD) a vnitrozemské záplavy (173,7 miliardy USD).[34] Odhadované škody jsou podceněny, protože mnoho dopadů jako jsou ztráty na životech, kulturního dědictví a ekosystémových služeb jsou těžko ohodnotitelné a zpeněžitelné, proto jsou v odhadech ztrát nedostatečně zohledněny.[32]

Dle Munich Re mnoho povětrnostních katastrof odpovídá očekávaným důsledkům změny klimatu. V roce 2021 byl nejnákladnější přírodní katastrofou hurikán Ida, přičemž ztráty činily 65 miliard USD. V Evropě to byly povodně po extrémních deštích, které způsobily ztráty ve výši 54 miliard USD. [10]

Ztráty na životech

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam živelních katastrof podle počtu obětí.

Dle International Disaster Database se počet obětí přírodních katastrof od 20. let 20. století snížil o více než 90 procent, i když se celková lidská populace na zemi zčtyřnásobila a teploty vzrostly o 1,3 °C. Ve 20. letech 20. století zemřelo 5.4 milionů lidí v důsledku přírodních katastrof, zatímco mezi lety 2010–2020 zemřelo 400 tisíc lidí. [35]

Podle Světové meteorologické organizace bylo mezi lety 1970–2019 hlášeno 11 000 katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodním nebezpečím s více než 2 miliony úmrtími.[36]

Nejrychlejší pokles úmrtí v důsledku extrémních povětrnostních jevů se odehrál v jižní Asii. Roku 1991 v Bangladéši zabila tropická cyklóna 135 000 lidí, v roce 1970 zabila cyklóna 300 000 lidí.[37][38] Cyklón podobné velikosti, který udeřil v Indii a Bangladéši roku 2020, zabil celkem 120 lidí.[39]

Studie z roku 2021 zjistila, že 9,4% celosvětových úmrtí v letech 2000 až 2019 – přibližně 5 milionů ročně – lze připsat extrémním teplotám, přičemž větší podíl tvoří úmrtnosti související s chladem, jejichž podíl klesá, a úmrtnost související s horkem, jejichž podíl roste.[40][41]

Sucha a povodně

Související informace naleznete také v článku Dopady globálního oteplování.

Klimatická změna vedla ke zvýšení četnosti a/nebo intenzity některých typů extrémního počasí.[42] Bouře, jako jsou hurikány nebo tropické cyklóny, mohou způsobit větší množství srážek, které mohou zapříčinit velké záplavy nebo sesuvy půdy v důsledku nasycení. V souvislosti se změnou klimatu se očekává nárůst množství srážek a zvýšení četnosti povodní v celé Evropě.[43]

Již nyní se mnoho evropských regionů potýká s častějšími, závažnějšími a dlouhodobějšími obdobími sucha. Sucha způsobují v Evropě roční ztráty okolo 9 miliard eur, jelikož mají dopad na zemědělství, energetiku a veřejné zásobování vodou. Častější je také četnost extrémního sucha, což s sebou nese nárůst ztrát, které způsobují.[43]

Změny v ekosystémech

Extrémní počasí negativně ovlivňuje ekosystémy různými událostmi, které mají vážný dopad na krajinu a obyvatelstvo.[44] Intenzivnější a častější extrémní události zvyšují riziko vyhynutí druhů, zejména v biologicky rozmanitých ekosystémech, jako jsou korálové útesy a tropické deštné pralesy.[45] Například roku 2019 zasáhla vlna veder Cairns v Austrálii a způsobila smrt jedné třetiny kaloňů během pouhých dvou dnů, kdy teploty vyšplhaly na 42 °C,[46] podobně na jihu Austrálie v parku Yara Bend zahynulo v důsledku vlny veder 4 500 kaloňů (15% populace kolonie).[47]

Intenzita tropických bouří a hurikánů se vlivem vyšších teplot na mořském povrchu také zvyšuje, což způsobuje větší narušení pobřežních rostlin a zvířat, protože při dopadu bouří na pevninu se mění nebo ničí jejich životní prostředí. Silné záplavy a větry způsobené těmito bouřemi mohou ovlivnit ekosystémy tím, že naruší koloběh živin a růst rostlin. S oteplováním klimatu je tropickými bouřemi a hurikány zasaženo daleko více oblastí, což znamená, že ekosystémy jsou více zranitelné vůči škodám extrémního počasí než v nedávné minulosti.[46]

Lidské aktivity, které zhoršují dopady

Existuje mnoho lidských činností, které mohou zhoršit dopady extrémních povětrnostních jevů. Mezi ně patří městské plánování, které často zesiluje dopady povodní ve městech, zejména pak v oblastech, které jsou vlivem své polohy a proměnlivosti klimatu vystaveny zvýšenému riziku bouří. Narůstající množství nepropustných povrchů, jako jsou chodníky, silnice, střechy znamená, že půda absorbuje méně vody z přicházejících bouří.[48] Ničení mokřadů, které nasáváním vody a fungují jako přírodní rezervoár, může zesílit dopad povodní a extrémních srážek.[49]

Více městské zástavby může také přispět ke zvýšení extrémních nebo neobvyklých povětrnostních jevů. Vysoké stavby mohou změnit způsob, jakým se vítr v městské oblasti pohybuje, vytlačovat teplejší vzduch nahoru a vyvolávat konvekci a vytvářet bouřky.[48] S těmito bouřkami přichází zvýšené množství srážek, které mohou mít z důvodu velkého množství nepropustných povrchů ve městech ničivé dopady.[48] Nepropustné plochy také absorbují energii ze slunce a ohřívají atmosféru, což způsobuje drastické zvýšení teplot v městských oblastech. To, spolu se znečištěním a teplem uvolňovaným z automobilů a dalších antropogenních zdrojů, přispívá k městským tepelným ostrovům.[50]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Extreme weather na anglické Wikipedii.

  1. Climate Change 2001: The Scientific Basis. web.archive.org [online]. 2005-11-01 [cit. 2022-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-11-01. 
  2. Severe Weather | National Centers for Environmental Information (NCEI). www.ncei.noaa.gov [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  3. HARVEY, Fiona. Scientists attribute extreme weather to man-made climate change: Researchers have for the first time attributed recent floods, droughts and heat waves to human-induced climate change. The Guardian [online]. 2012-07-10 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online. 
  4. HANSEN, James; SATO, Makiko; RUEDY, Reto. Global warming in the twenty-first century: An alternative scenario. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2000-08-29, roč. 97, čís. 18, s. 9875–9880. Dostupné online [cit. 2022-06-16]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.170278997. PMID 10944197. (anglicky)  Archivováno 16. 6. 2022 na Wayback Machine.
  5. RALOFF, Janet. Extremely Bad Weather: Studies start linking climate change to current events. S. 22. Science News [online]. 2012-11-02 [cit. 2022-06-16]. Roč. 182, čís. 10, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-04. 
  6. GILLIS, Justin. Study Indicates a Greater Threat of Extreme Weather. The New York Times. 2012-04-26. Dostupné online [cit. 2022-10-06]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. HANSEN, James; SATO, Makiko; RUEDY, Reto. Perception of climate change. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2012-09-11, roč. 109, čís. 37. Dostupné online [cit. 2022-06-16]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1205276109. PMID 22869707. (anglicky)  Archivováno 16. 6. 2022 na Wayback Machine.
  8. Attribution of Extreme Weather Events in the Context of Climate Change. nap.nationalacademies.org. 2016-07-28. Dostupné online [cit. 2022-10-06]. DOI 10.17226/21852. (anglicky) 
  9. US EPA, OAR. Climate Change Indicators: Weather and Climate. www.epa.gov [online]. 2016-06-27 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Hurricanes, cold waves, tornadoes: Weather disasters in USA dominate natural disaster losses in 2021 | Munich Re. www.munichre.com [online]. 2022-01-10 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MOGIL, H. Michael. Extreme weather. New York, NY: Black Dog & Leventhal Publishers, 2007. v, 304 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-57912-743-5. S. 210-211. 
  12. Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. Česká meteorologická společnost, 2019 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  13. Vlny veder - Klimaweb. www.klimaweb.cz [online]. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, 2016 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  14. National Weather Service Heat Safety. web.archive.org [online]. 2014-07-05 [cit. 2022-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-05. 
  15. THORNBRUGH, Casey; GHERTNER, Asher; McNeeley, Olga Wilhelmi, Robert Harriss. Heat Wave Awareness Project. www.isse.ucar.edu [online]. 2007 [cit. 2022-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01. 
  16. It's not just the heat – it's the ozone: Study highlights hidden dangers. www.york.ac.uk [online]. University of York, 2013-07-19 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  17. BRÜCKER, G. Vulnerable populations: lessons learnt from the summer 2003 heat waves in Europe. Eurosurveillance. 2005-07-01, roč. 10, čís. 7, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2022-06-23]. ISSN 1560-7917. DOI 10.2807/esm.10.07.00551-en. (anglicky) 
  18. IPCC AR6 WORKING GROUP I. AR6 Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Chapter 9: Ocean, Cryosphere and Sea Level Change, Box 9.2. www.ipcc.ch [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  19. Cold Wave | SKYbrary Aviation Safety. skybrary.aero [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  20. Freezing conditions cause death and chaos across Europe. the Guardian [online]. 2017-01-08 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Cold blast in Europe blamed for 73 deaths. web.archive.org [online]. 2017-02-02 [cit. 2022-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02. 
  22. a b GARRISON, Tom. Essentials of Oceanography. [s.l.]: Brooks/Cole, Cengage Learning, 2007. 465 s. Dostupné online. ISBN 978-0-495-55531-5. S. 159–160. (anglicky) 
  23. Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. Česká meteorologická společnost, 2019 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  24. Kde se berou tajfuny, které nyní řádí v Asii. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-08-11 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  25. tropical cyclone | Definition, Causes, Formation, and Effects | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Center for Climate and Energy Solutions: Hurricanes and Climate Change [online]. 2021 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  27. Climate Science Special Report: Fourth National Climate Assessment, Volume I. Příprava vydání U.S. Global Change Research Program, D.J. Wuebbles, D.W. Fahey, K.A. Hibbard, D.J. Dokken, B.C. Stewart, T.K. Maycock. [s.l.]: [s.n.], 2017. Dostupné online. DOI 10.7930/j0j964j6.. DOI: 10.7930/J0J964J6. 
  28. Center for Climate and Energy Solutions: Extreme Weather and Climate Change [online]. 2022 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  29. Rising risks of climate extreme events can lead to greater sovereign ratings divergence in Europe. Scope Ratings GmbH [online]. 2021-11-04 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. 
  30. Field, C.B., V. Barros, T.F. Stocker, D. Qin, D.J. Dokken, K.L. Ebi, M.D. Mastrandrea, K.J. Mach, G.-K. Plattner, S.K. Allen, M. Tignor, and P.M. Midgley (eds.). Managing the risks of extreme events and disasters to advance climate change adaptation: special report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. 582 s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-42428-8, ISBN 1-139-42428-9. OCLC 794663530 
  31. FRANÇA, Filipe M.; BENKWITT, Cassandra E.; PERALTA, Guadalupe. Climatic and local stressor interactions threaten tropical forests and coral reefs. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2020-03-16, roč. 375, čís. 1794, s. 20190116. Dostupné online [cit. 2022-09-15]. ISSN 0962-8436. DOI 10.1098/rstb.2019.0116. PMID 31983328. (anglicky) 
  32. a b ALLEN (SWITZERLAND, Simon K.; BARROS (ARGENTINA, Vicente; BURTON (CANADA, Ian. Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation. Special Report of Working Groups I and II of the Intergovernmental Panel on Climate Change. rgdoi.net. 2012. Dostupné online [cit. 2022-06-24]. DOI 10.13140/2.1.3117.9529. 
  33. Billion-Dollar Weather and Climate Disasters (2022). www.ncei.noaa.gov [online]. NOAA National Centers for Environmental Information (NCEI) U.S. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Billion-Dollar Weather and Climate Disasters (2022). www.ncei.noaa.gov [online]. NOAA National Centers for Environmental Information, 2022-07-21 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. DOI 10.25921/stkw-7w73. (anglicky) 
  35. EM-DAT | The international disasters database. www.emdat.be [online]. [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. 
  36. WMO atlas of mortality and economic losses from weather, climate and water extremes (1970-2019). World Meteorological Association. [online]. 2021 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. 
  37. HISTORY.COM EDITORS. Bangladesh cyclone of 1991. HISTORY [online]. A&E Television Networks, 2009-12-02 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. DOLCE, Chris; DONEGAN, Brian. The Deadliest Tropical Cyclone on Record Killed 300,000 People. The Weather Channel [online]. 2019-05-01 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. HENSON, Bob. Amphan’s Toll: More Than 100 Killed, Billions in Damage, Hundreds of Thousands Homeless. Weather Underground [online]. 2020-05-22 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. LU, Donna; COX, Lisa. Extreme temperatures kill 5 million people a year with heat-related deaths rising, study finds. The Guardian [online]. 2021-07-07 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ZHAO, Qi; GUO, Yuming; YE, Tingting. Global, regional, and national burden of mortality associated with non-optimal ambient temperatures from 2000 to 2019: a three-stage modelling study. The Lancet Planetary Health. 2021-07-01, roč. 5, čís. 7, s. e415–e425. PMID: 34245712. Dostupné online [cit. 2022-07-28]. ISSN 2542-5196. DOI 10.1016/S2542-5196(21)00081-4. PMID 34245712. (English) 
  42. SYMONDS, Michael. Faculty Opinions recommendation of IPCC, 2021: Summary for Policymakers. In: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change.. Faculty Opinions – Post-Publication Peer Review of the Biomedical Literature [online]. 2021-08-10 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  43. a b Důsledky změny klimatu. ec.europa.eu [online]. ? recent ? [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  44. AGHAKOUCHAK, Amir; CHIANG, Felicia; HUNING, Laurie S. Climate Extremes and Compound Hazards in a Warming World. Annual Review of Earth and Planetary Sciences. 2020-05-30, roč. 48, čís. 1, s. 519–548. Dostupné online [cit. 2022-08-08]. ISSN 0084-6597. DOI 10.1146/annurev-earth-071719-055228. (anglicky)  Archivováno 3. 6. 2021 na Wayback Machine.
  45. Linköping Universitet. Extreme weather threatens rich ecosystems. ScienceDaily [online]. 2012-03-30 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. a b Effects of Climate Change on Ecology | Center for Science Education. scied.ucar.edu [online]. 2021? [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  47. DALY, Natasha. Flying foxes are dying en masse in Australia’s extreme heat. Animals [online]. National Geographic, 2020-01-07 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. a b c DOUGLAS, Ian. The Routledge Handbook of Urban Ecology.. Hoboken: Taylor & Francis, 2010-12-21. 1 online resource (689 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-203-83926-3, ISBN 0-203-83926-9. OCLC 711745469 
  49. ROME, Adam. The Bulldozer in the Countryside: Suburban Sprawl and the Rise of American Environmentalism. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. (Studies in Environment and History). Dostupné online. ISBN 978-0-521-80059-4. DOI: 10.1017/CBO9780511816703. 
  50. KLEEREKOPER, Laura; VAN ESCH, Marjolein; SALCEDO, Tadeo Baldiri. How to make a city climate-proof, addressing the urban heat island effect. Resources, Conservation and Recycling. 2012-07-01, roč. 64, čís. Climate Proofing Cities, s. 30–38. Dostupné online [cit. 2022-08-08]. ISSN 0921-3449. DOI 10.1016/j.resconrec.2011.06.004. (anglicky) 

Související články

Média použitá na této stránce

F5 tornado Elie Manitoba 2007.jpg
(c) Justin1569 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
F5 tornado (upgraded from initial estimate of F4) viewed from the southeast as it approached Elie, Manitoba on Friday, June 22nd, 2007.
Canicule Europe 2003.jpg
2003 heat wave temperature variations relative to July 2001 temperatures in Europe.

"Compared to July 2001, temperatures in July 2003 were sizzling. This image shows the differences in day time land surface temperatures collected in the two years by the Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS) on NASA’s Terra satellite." (quoted from [1])

"TERRA MODIS derived land surface temperature data. The difference in land surface temperature is calculated by subtracting the average of all cloud free data during 2000, 2001, 2002 and 2004 from the ones in measured in 2003, covering the date range of July 20 - August 20." (quoted from [2])