Fürstenberská hrobka (Nižbor)
| Fürstenberská hrobka v Nižboru | |
|---|---|
 Vchod do Fürstenberské hrobky v Nižboru | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1786 |
| Poloha | |
| Adresa | Nižbor,  Česko |
| Ulice | Křivoklátská |
| Souřadnice | 49°59′56,64″ s. š., 13°59′44,75″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fürstenberská hrobka je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů ve středočeské obci Nižbor. Nachází se v lesoparku nad svahem nedaleko Nižborského zámku, se kterým ho spojuje ulice K Zámku, a obtáčí ji ulice Křivoklátská. V hrobce bylo pochováno 14 osob. Naposledy se do hrobky pohřbívalo v roce 1899.
Historie
Hrobka pro českou větev Fürstenbergů byla vystavěna knížetem Filipem roku 1787 jako důsledek zákazu císaře Josefa II., který znemožňoval pohřbívat v kostelích. Stala se náhradou za pohřební kryptu pod kostelem Povýšení sv. Kříže na východní straně Nižborského zámku, kterou v letech 1734–1737 nechala zřídit kněžna Marie Anna z Fürstenbegu (1707–1756), rozená z Valdštejna. Právě prostřednictvím sňatku Marie Anny s Josefem Vilémem přešla panství Nižbor, Křivoklát a Krušovice z majetku rodu Valdštejnů na Fürstenbergy a ta se stala základnou jejich pozemkové držby v Čechách. Nižbor a Křivoklát drželi Fürstenbergové až do roku 1929. V 50. a 60. letech 20. století byla hrobka několikrát vykradena. V roce 2014 byla hrobka zrekonstruována a zároveň areál celkově upraven. V době rekonstrukce byly rakve s ostatky uloženy v kryptě zámecké kaple.
Popis
Schodiště do hrobky zakrývá rozměrná litinová deska o hmotnosti asi 250 kg s fürstenberským erbem a latinským nápisem SEPULCRUM PRINCIPUM DE FÜRSTENBERG. 1860. Hrobku samotnou tvoří malý horizontálně přepažený prostor. V horní části je jedna rakev – č. 14, v dolní části tři – zleva č. 11, 13 a 12. Umístění ostatních rakví není známo. Předpokládá se, že hrobka se původně skládala z několika podlaží. Rakev č. 12 je bílá, na boční straně ji zdobí rodový erb. Je jediná původní, ostatní byly nahrazeny novými při poslední rekonstrukci v roce 2014, kterou financovala rodina Fürstenbergů a Schwarzenbergů.
Trojboký růžový mramorový pomník, který věnoval kníže Filip Neri svému otci Karlu Egonovi I., stával až do roku 1824 na hrobce, ale pro celkovou sešlost byl rozebrán a uložen na zámku. Následně začátkem devadesát let 19. století byl opět vystaven v areálu hrobky. Vstupní brána sestávající z dvou pilířů byla vybudována koncem devadesátých let 19. století (ing. Jan B. Urban), železná vrata původně uzavírala knížecí zahrady při paláci ve Valdštejnské ulici na Malé Straně v Praze. Celému prostranství vévodí velký litinový kříž s pozlacenou figurou Krista, který byl odlit kolem roku 1860 v bývalých knížecích slévárnách v nedalekém Novém Jáchymově. Na novogotickém podstavci je nápis v němčině: Ich bin die Auferstehung und das Leben, wer an mich glaubt, der wird leben, wenn er auch schon gestorben wäre. Joh. 11. 25., to znamená Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. Jan 11. 25. V areálu se také nachází litinová figura andělíčka.
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[1][2] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Fürstenbergů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Hrabata z Urachu, předkové Fürstenbergů, se uvádějí už v 11. století, zde jsou však generace počítány až od Albrechta I. z Fürstenbergu (1557–1599) z kinzigtalské větve, který v Praze působil jako nejvyšší štolba císaře Rudolfa II.[3] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 2. | Františka Hypolita z Fürstenbergu | 16. 11. 1592 | Albrecht I. z Fürstenbergu 25. 3. 1557 – 13. 9. 1599 Praha | 22. 10. 1617: Lev Burian Berka z Dubé a Lipé † 28. 3. 1626 | Původně pohřbena v augustiniánské kapli u sv. Václava v Praze. Klášter byl začat používán jako trestnice, proto byly její ostatky převezeny a uloženy v Nižboru 5. března 1820. | Hraběnka, narodil se jí syn:
|
| 10. 12. 1642 nebo 1644 nebo snad 1650 | Alžběta z Pernštejna 6. 11. 1557 – 31. 8. 1610 | ||||||
| 2. | 7. | Karel Egon I. z Fürstenbergu | 7. 5. 1729 Praha | Josef Vilém z Fürstenbergu 12. 1. 1699 – 29. 4. 1762 Vídeň | 25. 6. 1753: Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 7) | Říšský kníže z Fürstenbergu, zakladatel knížecí podlinie v Čechách, rytíř Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí v Čechách (1771–1782), pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. | |
| 11. 7. 1787 Praha-Malá Strana | Marie Anna z Waldsteinu 22. 2. 1707 – 12. 11. 1756 Vídeň | ||||||
| 3. | 8. | Filip Nerius z Fürstenbergu | 21. 10. 1755 | Karel Egon I. z Fürstenbergu (č. 2) | 1779 Donaueschingen: Josefa Maria Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) | Říšský kníže z Fürstenbergu, pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. | |
| 5. 6. 1790 Praha-Malá Strana | Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 8) | ||||||
| 4. | 9. | Marie Josefa z Fürstenbergu | 9. 9. 1792 | Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu | Princezna, vnučka knížete Karla Egona I. (č. 2), zemřela záhy. | ||
| 9. 9. 1792 | Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 | ||||||
| 5. | 9. | Marie Anna z Fürstenbergu | 27. 9. 1798 | Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu | Nedospělá princezna, sestra Marie Josefy (č. 4) a Antonie (č. 6). | ||
| 18. 7. 1799 Praha | Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 | ||||||
| 6. | 9. | Antonie z Fürstenbergu | 28. 10. 1794 | Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu | Nedospělá princezna, sestra Marie Josefy (č. 4) a Marie Anny (č. 5). | ||
| 1. 10. 1799 Praha | Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 | ||||||
| 7. | 9. | Karel Gabriel z Fürstenbergu | 2. 2. 1785 | Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) | Princ. | ||
| 13. 12. 1799 | Josefa Marie Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) | ||||||
| 8. | (7.) | Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu | 24. 6. 1725 | František Filip ze Sternbergu 21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň | 25. 6. 1753: Karel Egon I. z Fürstenbergu (č. 2) | Říšská kněžna z Fürstenbergu, matka Filipa Neria (č. 3). Narodily se jí tři děti:
| |
| 16. 1. 1803 Praha-Malá Strana | Marie Leopoldina ze Starhembergu pokřtěna 26. 8. 1712 Vídeň – 22. 3. 1800 Vídeň | ||||||
| 9. | 9. | Leopoldina Filipa z Fürstenbergu | 10. 4. 1781 Praha | Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) | 20. 10. 1799 Praha: Viktor Amadeus z Hesenska-Rotenburgu 2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 Zębowice | Princezna. | |
| 5. 6. 1806 Praha | Josefa Marie Benedikta (č. 10) | ||||||
| 10. | 8. | Josefa Marie Benedikta z Fürstenbergu z říšské linie | 14. 11. 1756 | Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu 21. 3. 1728 Praha – 2. 6. 1783 Donaueschingen | 1779 Donaueschingen: Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) | Kněžna. Narodily se jí tři děti:
| |
| 2. 10. 1809 Loučeň | Marie Josefa z Waldbburgu a Trauchburgu 30. 3. 1731 – 7. 5. 1782 | ||||||
| 11. | 8. | Ludvík Egon z Fürstenbergu | 17. 9. 1790 | Fridrich Josef z Fürstenbergu (z tavíkovické linie vitorazské větve) 24. 4. 1751 Ludwigsburg – 1. 7. 1814 Valašské Meziříčí | Lantkrabě. | ||
| 28. 9. 1813 Praha jako důsledek zranění v bitvě u Drážďan 27. 8. 1813 | Marie Josefa ze Žerotína-Lilgenau 12. 2. 1771 – 5. 4. 1857 | ||||||
| 12. | 10. | Marie Jindřiška z Fürstenbergu | 18. 7. 1823 | Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl | Princezna zemřela tragicky po pádu na schodišti na zámku Nižbor ve věku 11 let. Sestra Maxmiliána Egona I. (č. 13) a Emila Egona (č. 15). Jediná originální rakev. | ||
| 9. 9. 1834 Nižbor | Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe | ||||||
| 13. | 10. | Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu | 29. 3. 1822 Donaueschingen | Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl | 23. 5. 1860 Vídeň: Leontýna z Khevenhüller-Metsch 25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl | Kníže, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, komtur Leopoldova řádu (1856), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1867), majitel fideikomisního panství Křivoklát, bratr Marie Jindřišky (č. 12) a Emila Egona I. (č. 13). Narodili se mu dva synové:
| |
| 27. 7. 1873 Lány | Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe | ||||||
| 14. | 10. | Emil Egon z Fürstenbergu | 12. 9. 1825 Donaueschingen | Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl | 31. 5. 1875 Praha: Leontýna z Khevenhüller-Metsch 25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl | C. k. skutečný rada, major v záloze, přidružený člen Rakouského arcidomu, doživotní člen rakouské Panské sněmovny ve Vídni, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1892), majitel fideikomisního panství Králův Dvůr. Bratr Marie Jindřišky (č. 12) a Maxmiliána Egona I. (č. 13). Narodily se mu tři děti:
| |
| 15. 5. 1899 zámek Leontýn | Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Modře orámovaný je Kryštof II. z Fürstenbergu (1580–1614), který získal inkolát v Českém království, zeleně je orámovaný Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941), který prodal velkostatek a hrad Křivoklát Československému státu v roce 1929. V 18. století se rod rozdělil do několika linií. Oranžově je orámován Josef Vilém z Fürstenbergu (1699–1762), který byl v roce 1716 povýšen do knížecího stavu a založil knížecí linii, a jeho bratr Ludvík Vilém z Fürstenbergu (1705–1759), který založil lankraběcí linii (terciogenituru). V další generaci se dále knížecí linie rozdělila na říšskoknížecí linii – primogenituru, kterou založil Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (1728–1783; také orámován oranžově), a českou linii – sekundogenituru, kterou založil Karel Egon I. z Fürstenbergu (1729–1787; orámován červeně č. 2). Tučně jsou vyznačena knížata hlavní linie. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Kryštof I. z Fürstenbergu 1534–1559 | Barbora z Montfortu † 1592 | Vratislav II. z Pernštejna 1530–1582 | Marie Manrique de Lara y Mendoza † 1608 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Albrecht I. z Fürstenbergu 1557–1599 | Alžběta z Pernštejna 1557–1610 | Anna Maria Manrique de Lara y Mendoza † před 1636 | Jan V. z Pernštejna 1561–1597 | I. Vilém z Rožmberka 1535–1592 | Polyxena z Pernštejna 1566–1642 | II. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz 1568–1628 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Lev Burian Berka z Dubé a Lipé † 1625 nebo 1626 | 1. Františka Hypolita z Fürstenbergu 1592–1642 | Kryštof II. z Fürstenbergu 1580–1614 | Barbora Holická ze Šternberka 1570–1633 | Anna Marie z Fürstenbergu 1587–1614 | Václav Vilém Popel z Lobkowicz 1592–1621 | II. Kateřina Livie de la Vierda Tiera † 1627 | Vratislav I. z Fürstenbergu 1584–1631 | III. Lavinia Gonzaga † 1639 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Johanna Eleonora z Helfenstein-Gundelfingenu † 1629 | Vratislav II. z Fürstenbergu 1600–1642 | II. Františka Karolína z Helfenstein-Wiesensteigu † 1641 | I. Marie Maximiliána z Pappenheimu † 1635 | Bedřich Rudolf z Fürstenbergu 1602–1655 | II. Anna Magdalena z Hanau-Lichtenbergu 1600–1673 | I. Kristián Ilow † 1634 | Anna Albertina z Fürstenbergu † 1673 | III. Šebestián Jan z Říčan | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Magdalena z Bernhausen † 1702 | Maxmilián František z Fürstenbergu 1634–1681 | Marie Františka z Fürstenberg-Stühlingenu 1638–1680 | Heřman Egon z Fürstenbergu 1627–1674 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Antonín Maria Bedřich z Fürstenbergu 1661–1724 | Žofie z Königsegg-Rothenfelsu 1674–1727 | Prosper Ferdinand z Fürstenbergu 1662–1704 | Leopold Maria z Fürstenbergu 1666–1689 | Izabela Magdalena z Fürstenbergu 1658–1719 | Jan Weikhard Michael ze Sinzendorfu 1656–1715 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Anna Josefa Fuggerová z Kirchbergu a Weissenhornu 1719–1784 | Ludvík Vilém z Fürstenbergu 1705–1759 LANKRABĚCÍ LINIE (TERCIOGENITURA) | I. Marie Anna z Waldsteinu 1707–1756 | Josef Vilém z Fürstenbergu 1699–1762 KNÍŽECÍ LINIE | II. Marie Anna von der Wahl 1736–1808 | Marie Augusta z Fürstenbergu 1695–1770 | Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna 1659–1732 | Marie Alžběta z Fürstenbergu 1703–1767 | František Arnošt z Waldsteinu 1705–1748 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Bedřich Josef z Fürstenberg-Weitry 1751–1814 | III. Marie Josefa z Zierotin-Lilgenau 1771–1857 | 2. Karel Egon I. z Fürstenbergu 1729–1787 SEKUNDOGENITURA | 8. Marie Josefa ze Sternbergu 1735–1803 | Marie Augusta z Fürstenbergu 1731–1770 | Marie Jindřiška z Fürstenbergu 1732–1772 | Alexandr Ferdinand z Thurn-Taxisu 1704–1773 | Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu 1728–1783 PRIMOGENITURA | Marie Josefa z Waldburgu a Trauchburgu 1731–1782 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 11. Ludvík Karel z Fürstenberg-Weitry 1790–1813 | Alžbeta z Thurn-Taxisu 1767–1822 | Karel Josef Alois z Fürstenbergu 1760–1799 | 3. Filip Nerius z Fürstenbergu 1755–1790 | 10. Josefa Marie z Fürstenberg-Stühlingenu 1756–1809 | Josef Maria z Fürstenberg-Stühlingenu 1758–1796 | Marie Antonie z Hohenzollern-Hechingenu 1760–1797 | Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu 1771–1804 | Karolína Žofie z Fürstenberg-Weitry 1777–1846 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4. Marie Josefa z Fürstenbergu */† 1792 | 6. Antonie z Fürstenbergu 1794–1799 | Karel Egon II. z Fürstenbergu 1796–1854 | Amálie Kristýna Bádenská 1795–1869 | 5. Marie Anna z Fürstenbergu 1798–1799 | 7. Karel Gabriel z Fürstenbergu 1785–1799 | 9. Leopoldina Filipína z Fürstenbergu 1781–1806 | Viktor Amadeus z Hesenska-Rotenburgu 1779–1834 | Josefa Marie z Fürstenbergu */† 1780 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Karel Egon III. z Fürstenbergu 1820–1892 | Alžběta Jindřiška z Reuss starší linie 1824–1861 | 12. Marie Jindřiška z Fürstenbergu 1823–1834 | Marie Amálie z Fürstenbergu 1821–1899 | Viktor I. z Hohenlohe-Schillingsfürstu 1818–1893 | 13. I. Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu 1822–1873 | Leontýna z Khevenhüller-Metsch 1843–1914 | 14. II. Emil Egon z Fürstenbergu 1825–1899 | Marie Alžběta z Fürstenbergu 1819–1897 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Karel Egon IV. z Fürstenbergu 1852–1896 | Dorothée, roz. de Talleyrand-Périgord 1862–1948 | Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu 1863–1941 | Irma, roz. z Schönborn-Buchheimu 1867–1948 | Maria, roz. Festetics von Tolna 1881–1953 | Karl Emil z Fürstenbergu 1867–1945 | Emil Egon Karl z Fürstenbergu 1876–1964 | Margarethe, roz. von Gecmen-Waldek 1904–1988 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Fürstenbergů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Fürstenbergů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 82.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fürstenberská hrobka v Nižboru na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Photo of Emil Egon of Fürstenberg (1825-1899)
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Fürstenberská hrobka v Nižboru - litinový andělíček v areálu
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Fürstenberská hrobka v Nižboru