Fürstenberský palác

Fürstenberský palác na Malé Straně
Fürstenberský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně
Základní informace
Sloh	Renesance, baroko
Architekt	František Maxmilián Kaňka (?)
Výstavba	Po roce 1580
Přestavba	1714 (přístavba uličního portálu), velká přestavba 1743–1747
Materiál	Zdivo
Stavebník	Václav Berka z Dubé a Lipé
Další majitelé	Berkové z Dubé Bruntálští z Vrbna Netoličtí z Eisenberka Fürstenbergové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Valdštejnská 153/8 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Valdštejnská ulice a Staré zámecké schody
Souřadnice	50°5′26,19″ s. š., 14°24′24,88″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44433/1-609 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fürstenberský palác (býval někdy označován i jako palác Netolických) je původně renesanční stavba, která se nachází v Praze na Malé Straně v ulici Valdštejnská 153/8. Součástí areálu paláce je také Malá a Velká Fürstenberská zahrada, která bývá považována za nejhezčí starou pražskou zahradu. Objekt je chráněn jako kulturní památka^[1] a sídlí v něm velvyslanectví Polské republiky.

Historie

Pozemek paláce se nachází mimo území Malé Strany opevněné ve středověku. Až do 16. století se tu údajně provozovaly jen zemědělské činnosti. V roce 1580 pozemek koupil císařský rada Václav Berka z Dubé a Lipé, který dále v roce 1583 přikoupil vinice na svahu hradního návrší. Zhruba do roku 1600 palác získal v několika etapách vcelku svou nynější podobu.^[2]

V roce 1714 palác získala hrabata z Vrbna. Do této doby je časově řazen portál v uličním průčelí a snad i architektonicky pozoruhodné schodiště.^[2]

V polovině 18. století prováděl rozsáhlé úpravy Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který dal budově dnešní podobu.^[2] Palác je v zásadě trojkřídlý dvoupatrový, čtvrté jižní křídlo uzavírající nádvoří tvoří nižší spojovací galerie při Valdštejnské ulici. Architekt není doložen, i když je jako možný autor někdy uváděn F. M. Kaňka,^[3] případně jeho žák Václav Špaček. V západním křídle je velký sál, který prochází dvěma patry a je vyzdoben nástropní freskou neznámého malíře. Další úpravy kolem roku 1790 související se zahradou jsou připisovány Ignácovi Paliardimu.^[1]

Roku 1822 přešla zanedbaná nemovitost do rukou knížete Karla Egona z Fürstenbergu, vzdělaného muže, člena Královské učené společnosti, který se mimo jiné později zasloužil o vznik českého Národního muzea a po němž je také palác pojmenován. Kníže Karel Egon zde provedl dílčí užitkové zásahy a měl zde vzácné sbírky a knihy. Byl ovšem taktéž významným průmyslníkem, který v českých zemích založil slévárny a hutě, proto ve sklepě paláce zřídil sklad výrobků a železářského zboží ze svých hutí v Nižboru. Skladování oceli však mělo neblahý vliv na zahradu, která musela být na konci 19. století obnovena.^[4]

V roce 1920 palác získal československý stát, který jej od roku 1922 pronajímá polskému velvyslanectví.^[2]

Prostory zatupitelského úřadu nejsou veřejně přístupné, ale od roku 2008 je zpřístupněna terasová část palácové zahrady.

Odkazy

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 299 s. S. 80, obr. 75. 
• VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.), s. 249–251. 

Související články

• Malý Fürstenberský palác

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fürstenberský palác na Wikimedia Commons
• Hrady.cz