FC Baník Ostrava

FC Baník Ostrava
NázevFC Baník Ostrava, akciová společnost
Přezdívka„Chachaři“, „Baníček“
ZeměČeskoČesko Česko
MěstoOstrava
Založen8. září 1922
AsociaceČesko FAČR
Barvy modrá a bílá
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž1. česká fotbalová liga
2022/2311. místo
StadionMěstský stadion v Ostravě-Vítkovicích, Ostrava
Kapacita15 123
Vedení
VlastníkVáclav Brabec
TrenérČesko Pavel Hapal
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly3× mistr Československa (1975/76, 1979/80, 1980/81)
1× mistr České republiky (2003/04)
Domácí trofeje5× Český pohár
Mezinárodní trofeje1× Středoevropský pohár
Fortuna:Liga 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Související informace naleznete také v článku FC Baník Ostrava 2018/19.

FC Baník Ostrava (zkráceně FCB, celým názvem: Football Club Baník Ostrava, a.s.) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v Ostravě. Ve své historii vyhrál čtyřikrát československý a český ligový titul a pětkrát domácí pohár. Tým hraje nejvyšší českou soutěž 1. českou fotbalovou ligu. Své domácí zápasy sehrává na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, který má kapacitu 15 123 diváků.[1]

Založen byl v roce 1922 pod názvem SK Slezská Ostrava. Baník je v klubovém názvu nepřetržitě obsažen od roku 1952.[2] Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha a Slezský FC Opava.

Symboly

Tradice

Název "Baník" pochází ze slovenského ekvivalentu slova "horník" a odkazuje tak na historické kořeny klubu, kdy klub byl založen horníky. Původní název "SK Slezská Ostrava" odkazoval na místo založení klubu, tedy v městské části Slezská Ostrava. Na kombinaci těchto dvou faktorů si klub zakládá svou tradici, tj. hornický klub ze Slezska. Fanoušci to také často používají při tvorbě textů pro své chorály a popěvky.

Dresy

Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrála s bílými dresy a modrými trenkami, které se od té doby staly tradičními klubovými barvami. Ty byly na dresech rozšířeny v letech 1998–2000 o diagonální červený pruh (Nike) a v letech 2006–2008 o oranžové rukávy a trenky, resp. oranžové límečky a lemování (Kappa). Fanoušci proti tomu vytrvale protestovali, takže se klub vždy brzy vrátil pouze k tradiční bílé a modré.[3][4]

Na venkovních sadách je oproti domácí sadě obvykle prohozena bílá barva za modrou a modrá za bílou nebo je použita černá barva (opět odkazující na hornickou tradici).

Historie značky dresů[5]

ObdobíVýrobceHlavní sponzorSpeciální logo
1977–1980Německo Adidasbez hlavního sponzora na dresu
1980–1992Německo Puma
1992–1994Francie Patrick
1994–1995Spojené království UmbroRadegast, OKD
1995–1997Radegast
1997–2000USA NikeRadegast, OKD
jaro 2000Zlatovar, OKD
2000–2001bez hlavního sponzora na dresu
2001–2002AAA Auto
jaro 2003bez hlavního sponzora na dresu
2003–2004Česko AleaIspat Nová Huť
2004–2005USA ReebokLG, Ispat Nová Huť / Mittal
2005–2006Mittal
2006–2007Itálie Kappa
podzim 2007bez hlavního sponzora na dresu
2008–2009Fortuna
2009–2011USA Nike
jaro 2012OstravaZachraňme Baníček!!![6]
jaro 2012Ostrava, Vítkovice Machinery Group
2012–2015Španělsko Joma
jaro 2016Ostrava, Krtek (NF dětské onkologie)
2016–2017Německo Adidasbez hlavního sponzora na dresu
2017–2020Ostrava, mw dias
2020–2021Německo Puma
jaro 2022mw dias / TSC Groupvýroční logo ke 100 letům klubu[7]
podzim 2022Fortuna, TSC Group
2023–Fortuna, A&V Invest

Domovské stadiony

Několik zápasů (např. z technických důvodů) Baník odehrál i na Stadionu odborářů v místech dnešního OC Futurum nebo na stadionu NH Ostrava v Zábřehu.

Historické názvy

Zdroj:[2]

  • 1922 – SK Slezská Ostrava (Sportovní klub Slezská Ostrava)
  • 1945 – SK Ostrava (Sportovní klub Ostrava)
  • 1948 – JTO Sokol Trojice Ostrava (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Trojice Ostrava)
  • 1951 – JTO Sokol OKD Ostrava (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Ostravsko-karvinské doly Ostrava)
  • 1952 – DSO Baník Ostrava (Dobrovolná sportovní organizace Baník Ostrava)
  • 1961 – TJ Baník Ostrava (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava)
  • 1970 – TJ Baník Ostrava OKD (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava Ostravsko-karvinské doly)
  • 1990 – FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a.s.)
  • 1994 – FC Baník Ostrava Tango (Football Club Baník Ostrava Tango, a.s.)
  • 1995 – FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a.s.)
  • 2003 – FC Baník Ostrava Ispat (Football Club Baník Ostrava Ispat, a.s.)
  • 2005 – FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, akciová společnost)

Historie

Vznik klubu a historie od roku 1922 do 1937

Klub vznikl 8. září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Kamenec. Organizátory byli Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 na Kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta na nich byl postaven nový stadion Stará střelnice. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936–1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo SK Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.

Období od roku 1937 do 1952

V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Novou hymnu Slezské složil Vladimír Brázda a na gramofonovu desku ji nazpíval Rudolf Asmus, později slavný operní pěvec, jenž působil v Národním divadle a léta byl členem berlínské Komické opery. V sezóně 1943–1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Ligový ročník 1944-45 se neuskutečnil, úřady jen občas dovolily sehrát nějaké přátelské utkání. V poválečných měsících si starší fotbalisté odbývali vojenskou službu. V roce 1949 se klub vrátil do 1. ligy. Klub změnil své jméno v roce 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Nový stadion Bazaly byl otevřen 19. dubna 1959.

Období od roku 1952 po rok 1967

V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha. V sezóně 1958/59 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Její parametry přestaly splňovat podmínky ČSTV. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965–1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy.

Zlatá éra (70. až 80. léta)

V sezóně 1972–1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974–1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974–1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978–1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V létě roku 1976 přilákal až 35 000 diváků mezinárodní souboj tehdy mistrovského Baníku s výběrem Brazílie, který ladil formu před olympijskými hrami v kanadském Montrealu. Baník zvítězil gólem z penalty, kterou proměnil Petr Slaný.[1] Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine.

V sezóně 1979–1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982–1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry (90. léta)

V následujících letech se Baník stáhl ze špičky tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988–1989 a 1989–1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

Období od roku 2000 do 2015

Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993/94. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000/01, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003/04, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo: René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.[8]

V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. Vzhledem ke dluhům se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu Zachraňme Baníček!!! zaslali své dary.[9]

Po sezóně 2014/2015 došlo k velké události, když se Baník přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, kde od té doby hraje svá domácí utkání.

Pád do druhé ligy a návrat zpět (2015 až 2018)

Sezóna 2015/16

Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, azylový domovský stadion Baníku.

V sezoně 2015/2016 byl pro Baník konečnou v 1. české lize. Hned na začátku sezony opustilo tým několik hráčů základní jedenáctky (např. Michal Frydrych, který zamířil do Slavie Praha).[10] Do Baníku však přišel třeba odchovanec Tomáš Mičola, který však vinou zranění odehrál v sezóně pouze 6 utkání. Celkově však oslabený tým pak na podzim získal jen 4 body a byl považován za již jistý sestupující tým. Nicméně v zimě klub přivedl na post trenéra zkušeného kouče Vlastimila Petrželu a klub převzal nový majitel Václav Brabec. Tým se sice do začátku jarní části sezony postavil na nohy s novými hráči, získal však jen dalších deset bodů, a společně se Sigmou Olomouc sestoupil do Fotbalové národní ligy.

Sezóna 2016/17

Sezonu 2016/2017 odehrál Baník Ostrava ve druhé lize. Hlavním cílem klubu byl okamžitý návrat do nejvyšší soutěže. I přes nevyrovnané výsledky se nakonec Baník umístil na druhém postupovém místě za Sigmou Olomouc. O postupu, na úkor Opavy, však rozhodl až výhrou proti Znojmu v posledním kole. Statisticky nejlepším střelcem se stal Alexander Jakubov, který však 10 z 11 gólů vstřelil ještě na podzim v dresu Varnsdorfu. Druhým nejlepším střelcem byl Tomáš Mičola se sedmi góly. Hlavní oporou týmu tak byl brankář Petr Vašek, který vychytal 18 nul a byl hlavním strůjcem pevné obrany Baníku, když tým obdržel pouze 20 gólů ve třiceti zápasech.[11]

Pozitivem sezony 2016/2017 pak byla neutuchající podpora fanoušků. Dvakrát, v zápasech s Opavou a Znojmem, se dokonce podařilo vyprodat Městský stadion.

Sezóna 2017/18

V letní pauze došlo k velkému návratu, když ostravská legenda Milan Baroš znovu oblékla modrý dres. Jako další posily přišel třeba pravý bek Lukáš Pazdera, ukrajinský stoper Oleksandr Azackyj, defenzivní štít Martin Šindelář či na hostování plzeňský útočník Tomáš Poznar. V kádru došlo však došlo i k odchodů, když v Baníku skončil lídr obrany minulé sezóny Tomáš Zápotočný či krajní záložník Karol Mondek, několika hráčům skončilo hostování v Baníku (Petr Nerad, Štefan Pekár, Tomáš Hučko, Ľubomír Urgela) a někteří hráči hostovat odešli (např. Josef Celba, Ondřej Chvěja, Matěj Helešic).

Sezónu 2017/2018 zahájil Baník slibně venkovní výhrou proti Brnu a domácí remízou s úřadujícím mistrem Slavií. Poté však přišla série nepřesvědčivých výsledků, kdy Baník prohrál všechna ostatní venkovní utkání, doma dokázal porazit pouze Karvinou a pětkrát remizovat. Baník tak měl na podzim na kontě 2 výhry, 5 remíz a 9 porážek, podzimní část sezóny tak zakončil na předposledním místě tabulky.[12]

V zimní pauze však Baník začal výrazným způsobem posilovat, když získal celkem 8 nových posil díky přestupům – ze Zlína přišel Dame Diop, z Teplic Martin Fillo, z Mladé Boleslavi Jiří Fleišman, z Norska Christophe Psyché, ze Slavie Jan Laštůvka, z Bohemians Milan Jirásek, z Turecka Václav Procházka a ze Sparty Viktor Budinský.

Na jaře však tým pokračoval v nepřesvědčivých výkonech, což po zisku jednoho bodu ze tří utkání se Slováckem, Teplicemi a Jabloncem stálo v březnu post trenéra Radima Kučeru.[13] Postu trenéra se ujmul bývalý trenér Zlína Bohumil Páník. Ve čtvrtfinále skončil postup Baníku v MOL Cupu, když na penalty vypadl s Mladou Boleslaví.[14] V dalších bojích o záchranu se však Baník výkonnostně výrazně zlepšil a díky výhrám nad Jihlavou, Zlínem, Bohemians, Spartou a Zbrojovkou Brno, a také díky remízám s Plzní, Mladou Boleslaví, Libercem a Karvinou skončil nakonec na 13. místě v tabulce, bod nad pásmem sestupu.[15]

Sezóna 2018/19

V letní pauze došlo k určité obměně kádru, když skončil Marek Hlinka, Tomáš Poznar, Tomáš Mičola či Dyjan Carlos de Azevedo. Naopak se vrátili bývalí hráči Baníku Patrizio Stronati a Daniel Holzer, navíc doplnění další posilou Adamem Jánošem. V zimě se pak přidal i Nemanja Kuzmanovič. V této sezoně se Baníku podařilo obsadit celkově 5. místo.

Sezóna 2019/20

I v této sezóně se odehrál dost pikantní přestup, tentokrát z Opavy přišel Tomáš Smola, dále pak Rudolf Reiter z Bohemians 1905 a Milan Lalkovič z Olomouce. Z hostování se vrátil Dyjan Carlos de Azevedo. Naopak na hostování odešli bratři Šašinkové (Jakub do Karviné, Ondřej na Slovácko), Oleksandr Azackyj do Zlína a Arťom Mešaninov do FK Baltika. Baník obsadil celkové 6. místo

Sezóna 2020/21

V této sezóně přišel do Baníku Yira Sor a Gigli Ndefe. Baník skončil celkově na 8. místě.

Sezóna 2021/22

Do Baníku přestoupili hráči Ladislav Almási, Jiří Klíma, Lukáš Budínský a David Lischka, na hostování přišli Ubong Ekpai, Ladislav Lakács a Dominik Janošek. Z hostování se vrátili Roman Potočný, Denis Granečný a Ondřej Chvěja. Z Baníku odešli Patrizio Stronati, Martin Fillo, Daniel Holzer, Jakub Šašinka a v únoru 2022 Yira Sor a Dyjan Carlos de Azevedo. Po základní části byl Baník na 5. místě ligové tabulky a na tomto místě zůstal i po zápasech skupiny o titul.

Sezóna 2022/23

Po základní části hrál Baník pouze skupinu o záchranu, kterou vyhrál a umístil se na celkovém 11. místě.

Sezóna 2023/24

Před sezónou odešli např. Srdjan Plavšić, Muhamed Tijani, Nemanja Kuzmanović, Jaroslav Svozil a Cadu a kariéru ukončil Jan Laštůvka. Do týmu přišli Filip Kubala, Abdullahi Tanko, Patrick Kpozo, Jakub Markovič nebo Tomáš Rigo, na hostování přišli Matej Madleňák a Ewerton, z hostování se do kádru vrátili např. Ondřej Šašinka, Ondřej Chvěja nebo Gigli Ndefe.

Úspěchy A–týmu

Kontinentální medaile (1)
Domácí medaile (12)

Fanoušci

Baníkovští "chachaři" při zápasu s 1. FC Brno.

Domácí zápasy Baníku patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější v zemi. Nejvyšší návštěvnost Baník zaznamenal v mistrovské sezóně 2003/04, kdy domácí zápasy průměrně navštěvovalo přes 15 tisíc diváků. Průměrná návštěvnost před pandemií covidu-19 se pohybovala okolo 10000 diváků s výjimkou velkých utkání s rivaly nebo atraktivními kluby, na které je i dnes většinou vyprodáno, popřípadě návštěva minimálně přesahuje hranici 10 tisíc diváků. Ač číselně nejde o nejvyšší čísla, domácí zápasy Baníku jsou proslulé atraktivní a bouřlivou diváckou kulisou a samotní fanoušci Ultras Baníku se řadí mezi nejvěrnější v zemi.

Na začátku každého zápasu ostravští fanoušci, zvaní „Chachaři“, zpívají klubovou hymnu „Baníčku, my jsme s tebou“.[16] Mezi tradiční pokřiky fandů Baníku patři „Baník, pičo!“[17], repertoár chorálů však čítá množství dalších popěvků a je pravidelně doplňován.

Fanoušci Baníku podnikají také výjezdy na všechny venkovní zápasy, přičemž jejich početní účast na venkovních zápasech dlouhodobě patří k vůbec těm nejlepším v Česku.

Baníkovští fanoušci se přátelí s polským GKS Katowice[18] a v roce 2021 oslavili již 25 let této družby. V tentýž rok byla obnovena družba s příznivci Spartak Trnava.

Fanoušci Baníku mají však i určitou negativní reputaci kvůli konfliktnímu chování, rvačkách na stadionech i mimo ně, to se však týká radikálního jádra Baníku. Toto nejtvrdší jádro je také mnohdy tvořeno i polskými příznivci družebního klubu GKS Katowice.[19][20]

Přestupy

Tomáš Galásek, jeden ze známých ostravských odchovanců.

Baník patří k největším dodavatelům reprezentačních hráčů v zemi. Za posledních 15 let došlo ke stabilnímu nárůstu mladých hráčů, kteří se po odchodu pohybují v zahraničních soutěžích, ať už jde o belgickou ligu, ale i Bundesligu či Serii A.

Mezi největší přestupy patří přestup Milana Baroše do Liverpool FC za 180 milionů korun,[21] přestup Matěje Vydry do Udinese Calcio za 100 milionů korun[22] či transfer Václava Svěrkoše do francouzského FC Sochaux za nezveřejněnou částku (odhadem za 65 milionů korun).[23]

Několik hráčů přestoupilo v minulosti do Sparty Praha, např. Zdeněk Pospěch, Miroslav Matušovič, Tomáš Řepka, Libor Sionko, Daniel Holzer a další.

Zajímavosti

  • Do Baníku se vrátili jeho slavní odchovanci Václav Svěrkoš, který si po návratu do sestavy dvakrát utrhl vazy, a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém návratu pouhých 7 minut a ukončil hráčskou kariéru.[24]
  • Zatím posledním slavným ostravským navrátilcem je Milan Baroš, který se po svém předchozím angažmá v FC Slovan Liberec vrátil již potřetí domů na sezóny 2017/18–2019/20.[25][26]

Soupiska

Aktuální k 26. únor 2024
#PoziceHráč
1BČesko Martin Hrubý
4ZChorvatsko Robert Mišković
5ZČesko Jiří Boula
7OČesko Karel Pojezný
8ÚNigérie Quadri Adediran
9ZČesko David Buchta
10ZČesko Matěj Šín
11OBosna a Hercegovina Eldar Šehić
12ZSlovensko Tomáš Rigo
13ZČesko Samuel Grygar
15ZGhana Patrick Kpozo
17OČesko Michal Frydrych
19OČesko David Lischka
#PoziceHráč
20ÚNigérie Abdullahi Tanko
21ÚČesko Jiří Klíma
24OČesko Jan Juroška
26OSlovensko Filip Blažek
28ÚČesko Filip Kubala
29ZČesko Laco Takács
30BČesko Jiří Letáček
35BČesko Jakub Markovič
66OSlovensko Matúš Rusnák
70ZNigérie David Fadairo
77OAngola Gigli Ndefe
OGambie Muhammed Sanneh
ZBrazílie Ewerton

Změny v kádru v zimním přestupovém období 2023/2024

Příchody
Poz.Nár.HráčVěkOdkud přišelTyp
OSlovenskoMatúš Rusnák24Slovensko MŠK Žilinapřestup
OGambieMuhammed Sanneh23Česko FC Sellier & Bellot Vlašimnávrat z hostování
ÚNigérieQuadri Adediran23Česko SK Dynamo České Budějovicehostování
ZČeskoLukáš Cienciala22Česko 1. SK Prostějovnávrat z hostování
ZBrazílieEwerton27Česko SK Slavia Prahapokračující hostování
Odchody
Poz.Nár.HráčVěkKam odešelTyp
ZČeskoFilip Kaloč23Německo 1. FC Kaiserslauternhostování
ZČeskoLukáš Cienciala22Česko FK Fotbal Třinecpřestup
ÚSlovenskoLadislav Almási24Chorvatsko NK Osijekhostování
ZČeskoDaniel Tetour29Česko FC Slovan Liberecpřestup
OSlovenskoMatej Madleňák25Slovensko MFK Ružomberoknávrat z hostování

B-tým

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v MSFL

Aktuální k 8. říjen 2023
#PoziceHráč
BČesko Martin Hrubý
BČesko Mikuláš Kubný
BČesko Josef Struhař
OBrazílie Samuel Ferreira Da Silva
OČesko Štěpán Hapal
OČesko Josef Jiříček
OČesko David Krupička
OČesko Patrik Měkota
OČesko Jiří Remiáš
OČesko Zdeněk Říha
OČesko Martin Temel
ZČesko Jakub Drozd
#PoziceHráč
ZČesko Samuel Grygar
ZČesko Dominik Holaň
ZČesko Jiří Koutný
ZČesko Denis Látal
ZČesko Michal Málek
ZGabon Guy Reteno Elekana
ZČesko Radim Šudák
ÚNigérie Abdullahi Ibrahim Bewene
ÚČesko Matyáš Bitta
ÚČesko Ondřej Chvěja
ÚNigérie Abdoulkarim Muhammed Jamiu

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[27][28][29][30]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[27][28][29][30]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1923 – 1938)
SezónaLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1923[31]III. třída Moravskoslezské župy55401155+1081.
1924[31]II. třída Moravskoslezské župy45311118+371.
1925[31]I. třída Moravskoslezské župy37322156+984.
1926[31]I. třída Moravskoslezské župy395132621+5114.
1927[31]I. třída Moravskoslezské župy372141524-956.
1928[31]I. třída Moravskoslezské župy385212316+7122.
1929[31]I. třída Moravskoslezské župy385032216+6103.
1930[31]I. třída Moravskoslezské župy381251324-1149.
1931[31]II. třída Moravskoslezské župy484131815+395.
1932[31]II. třída Moravskoslezské župy49720426+36161.
1932/33[31]I. třída Moravskoslezské župy3167543819+19193.
1933/34[31]I. třída Moravskoslezské župy31811255931+27241.
1934/35[31]Moravskoslezská divize2147343229+3252.
1935/36[31]Moravskoslezská divize22214536030+30332.
1936/37[31]Moravskoslezská divize22218317519+56391.
1937/38Státní liga12282124352-91810.
1938/39Státní liga1207492939-10187.
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1944)
SezónaLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1939/40Národní liga12245133868-301312.
1940/41[32]Moravskoslezská divize22618179642+54392.
1941/42[32]Moravskoslezská divize22616648640+46381.
1942/43[32]Moravskoslezská divize226183510045+55391.
1943/44Národní liga126121136183-22257.
1944/45Fotbalová liga se nehrála, stejně tak ani nižší fotbalové soutěže.
Československo Československo (1945 – 1993)
SezónaLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1945/46Státní liga – sk. A1189185557-2194.
1946/47Státní liga126123116257+5277.
1947/48Státní liga1207584856-8197.
1948Státní liga1134362335-121111.
1949Celostátní československé mistrovství12694133855-172211.
1950Celostátní československé mistrovství II22216247335+38341.
1951Mistrovství československé republiky126123114241+1277.
1952Mistrovství československé republiky126104124347-42410.
1953Přebor československé republiky1134271525-101010.
1954Přebor československé republiky12211654526+19282.
1955Přebor československé republiky12291122937-81910.
19561. liga1229765348+5254.
1957/581. liga133108155863-52810.
1958/591. liga126106104440+4266.
1959/601. liga126124102934-5286.
1960/611. liga12612595046+4294.
1961/621. liga12610884935+14285.
1962/631. liga12614394733+14313.
1963/641. liga12611875136+15305.
1964/651. liga12611694433+11287.
1965/661. liga12685133638-22113.
1966/672. liga – sk. B22616555317+36371.
1967/681. liga12678112731-42211.
1968/691. liga12688102237-15249.
1969/701. liga130712112632-62611.
1970/711. liga130111273932+7345.
1971/721. liga130106143941-22612.
1972/731. liga130118113234-2307.
1973/741. liga130146104042-2344.
1974/751. liga13099123236-42713.
1975/761. liga13014973729+8371.
1976/771. liga130118113633+3307.
1977/781. liga130116133541-62810.
1978/791. liga13016954422+22412.
1979/801. liga13016954723+24411.
1980/811. liga13018484419+25401.
1981/821. liga13015875324+29382.
1982/831. liga13016864831+17402.
1983/841. liga13014794528+17355.
1984/851. liga130141154123+18394.
1985/861. liga130118114134+7308.
1986/871. liga130137105539+16335.
1987/881. liga13013894940+9344.
1988/891. liga13019475434+20422.
1989/901. liga13016955024+26412.
1990/911. liga130144125034+16325.
1991/921. liga13013985036+14355.
1992/931. liga130101194738+9316.
Česko Česko (1993 – )
SezónaLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1993/941. liga13014885225+27363.
1994/951. liga130108123641-53811.
1995/961. liga130105154046-63512.
1996/971. liga13081393335-23710.
1997/98Gambrinus liga130131165135+16524.
1998/99Gambrinus liga130101553926+13455.
1999/00Gambrinus liga130811114345-23511.
2000/01Gambrinus liga13079142845-173014.
2001/02Gambrinus liga130128104336+7446.
2002/03Gambrinus liga130136114138+3455.
2003/04Gambrinus liga13018936025+35631.
2004/05Gambrinus liga130910113336-3377.
2005/06Gambrinus liga1301010103532+3406.
2006/07Gambrinus liga130121084333+10467.
2007/08Gambrinus liga130151055128+23553.
2008/09Gambrinus liga130116133836+2399.
2009/10Gambrinus liga13017944725+22603.
2010/11Gambrinus liga13079143146-153014.
2011/12Gambrinus liga13077163148-172814.
2012/13Gambrinus liga13078153444-102914.
2013/14Gambrinus liga130811113343-103510.
2014/15Synot liga13089132341-183313.
2015/16Synot liga13042242765-381416.
2016/17Fotbalová národní liga230181024820+28642.
2017/18HET liga130710133643-73113.
2018/19Fortuna:Liga135138143943-4475.
2019/20Fortuna:Liga1351211124743+4476.
2020/21Fortuna:Liga1341310114838+10498.
2021/22Fortuna:Liga1351510106048+12555.
2022/23Fortuna:Liga135119155350+34211.
2023/24Fortuna:Liga1

Účast v evropských pohárech

Podrobnější informace naleznete v článku FC Baník Ostrava v evropských fotbalových pohárech.

Legenda: SEP – Středoevropský pohár, VP – Veletržní pohár, PMEZ – Pohár mistrů evropských zemí, PVP – Pohár vítězů pohárů, LM – Liga mistrů UEFA, UEFA – Pohár UEFA, EL – Evropská liga UEFA, PI – Pohár Intertoto, IP – Interkontinentální pohár

Slavní hráči

Legendy klubu

Seznam trenérů

  • Česko Glass (1923–1935)
  • Česko Karel Nenál (2/1936-9/1936)
  • Rakousko Karel Böhm (9/1936-2/1937)
  • Česko Karel Hromadník (2/1937-9/1937)
  • Česko Ladislav Holeček (10/1937-12/1937)
  • Česko Vilém Lugr (1/1938)
  • Rakousko Karel Böhm (1/1938-23/1938)
  • Česko Karel Texa (3/1938-4/1938)
  • Česko Karel Böhm (4/1938-6/1938)
  • Česko Zdeněk Stefflik (7/1938-6/1939)
  • Česko Antonín Křišťál (6/1939-1/1940)
  • Rakousko Karel Böhm (1/1940-5/1941)
  • Česko Evžen Šenovský (5/1941-8/1941)
  • Česko Antonín Rumler (8/1941-8/1942)
  • Česko Václav Horák (9/1942-8/1943)
  • Česko František Jurek (8/1943-8/1945)
  • Česko František Bělík (9/1945-2/1946)
  • Česko František Kuchta (2/1946-6/1946)
  • Česko Josef Kuchynka (6/1946-3/1948)
  • Česko Jan Gavač (3/1948-5/1948)
  • Česko Václav Horák (5/1948-1/1949)
  • Česko Miroslav Bartoš (1/1949-10/1949)
  • Česko František Bičiště (10/1949-9/1950)
  • Česko Jaroslav Šimonek (9/1950-2/1951)
  • Česko Rudolf Vytlačil (3/1951-1/1952)
  • Česko Bedřich Šafl (2/1952-11/1952)
  • Česko Jaroslav Šimonek (12/1952-2/1956)
  • Maďarsko Ferenc Szedlacsek (2/1956-4/1957)
  • Česko Antonín Honál (4/1957-5/1957)
  • Česko František Bičiště (6/1957-6/1958)

FC Baník Ostrava „B“

FC Baník Ostrava „B“ je rezervní tým ostravského Baníku. Po sezoně 2012/13 se přechodem z Moravskoslezské fotbalové ligy do juniorské ligy vyčlenil z mužských soutěží FAČR. Znovuobnoven byl v roce 2019.

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[27][28][29][30]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[27][28][29][30]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/– – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1961 – 1993)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1961/62Severomoravský krajský přebor32613496041+19303.
1962/63Severomoravský krajský přebor32617368730+57372.
1963/64Severomoravský krajský přebor32621417811+67461.
1964/652. liga – sk. B226112133942-3249.
1965/662. liga – sk. B22676131934-152012.
1966/67Divize D32617546823+45391.
1967/682. liga – sk. B22694133343-102213.
1968/69Divize D32610793527+8279.
1969/703. liga – sk. B33016665131+20384.
1970/713. liga – sk. B3301010104241+1307.
1971/723. liga – sk. B330135125143+8316.
1972/733. liga – sk. B330155183828+10353.
1973/743. liga – sk. B330117123331+2299.
1974/753. liga – sk. B330108124937+12287.
1975/763. liga – sk. B33091293026+4309.
1976/773. liga – sk. B33016684026+14389.
1977–1984B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži.
1984/85Divize D43021457323+50461.
1985/862. ČNFL – sk. B33015964825+23393.
1986/872. ČNFL – sk. B330153124336+7423.
1987/882. ČNFL – sk. B328108104041-1289.
1988/892. ČNFL – sk. B330146105041+9344.
1989/902. ČNFL – sk. B330102183946-72214.
1990/912. ČNFL – sk. B330111185339+14336.
1991/92Moravskoslezská fotbalová liga330109115133+18299.
1992/93Moravskoslezská fotbalová liga33016686134+30385.
Česko Česko (1993 – )
1993/94Moravskoslezská fotbalová liga330155104337+6354.
1994/95Moravskoslezská fotbalová liga33015784731+16523.
1995/96Moravskoslezská fotbalová liga32888124147-63212.
1996/97Moravskoslezská fotbalová liga32810994543+2398.
1997/98Moravskoslezská fotbalová liga330163116141+20513.
1998/99Moravskoslezská fotbalová liga330136113619+17455.
1999/00Moravskoslezská fotbalová liga328111164529+16445.
2000/01Moravskoslezská fotbalová liga330111094534+11437.
2001/02Moravskoslezská fotbalová liga33013985035+15485.
2002/03Moravskoslezská fotbalová liga33017676926+43572.
2003/04Moravskoslezská fotbalová liga33015875023+27535.
2004/05Moravskoslezská fotbalová liga33013983827+11485.
2005/06Moravskoslezská fotbalová liga330117123641-5409.
2006/07Moravskoslezská fotbalová liga33097143134-53414.
2007/08[48]Divize E43020917019+51691.
2008/09Moravskoslezská fotbalová liga330125132834-6418.
2009/10Moravskoslezská fotbalová liga32874172746-192514.
2010/11[48]Divize E42817836422+42591.
2011/12Moravskoslezská fotbalová liga33098133346-133513.
2012/13Moravskoslezská fotbalová liga330116134148-73913.
2013–2019B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži
** 2019/20Moravskoslezská fotbalová liga3189453919+20316.
** 2020/21Moravskoslezská fotbalová liga3114431716+1169.
2021/22Moravskoslezská fotbalová liga33219677141+30634.
2022/23Moravskoslezská fotbalová liga33420598947+42655.
2023/24Moravskoslezská fotbalová liga3

Poznámky:

  • 1968/69: Po sezóně došlo k reorganizaci soutěží, kdy se Divize D stala jednou ze skupin 4. nejvyšší soutěže – prvních 9 mužstev postoupilo do 3. ligy – sk. B
  • 1976/77: Po sezoně došlo k plošnému rušení rezervních týmů (B-mužstev) prvoligových týmů.

**= sezona předčasně ukončena z důvodu pandemie covidu-19.

FC Baník Ostrava – juniorský tým

FC Baník Ostrava – juniorský tým byl juniorský tým ostravského Baníku. V roce 2016 byl po odhlášení z juniorské ligy dočasně neaktivní, obnoven byl na novou sezónu 2017/18. Po sezóně 2018/19 byl juniorský tým zrušen společně s Juniorskou ligou, došlo tak k znovuobnovení rezervních týmů.[49]

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[27][28][29][30]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[27][28][29][30]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/- – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Česko Česko (2012 – 2019)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
2012/13Juniorská liga13465234375-282318.
2013/14Juniorská liga140234138360+23736.
2014/15Juniorská liga13819497954+25618.
2015/16Juniorská liga1321610128161+20583.
2016/17Juniorský tým nebyl přihlášen v žádné soutěži.
2017/18Juniorská liga130118115354-1418.
2018/19Juniorská liga (Finále)19117931-22410.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stadion. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b "Historie klubu" [online]. fcb.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Velké vítězství fanoušků: Baník je zase modro-bílý. Moravskoslezský deník. 2007-10-25. Dostupné online [cit. 2023-03-20]. 
  4. ↑ BANÍK - Kladno "Vítězství tradice!". Chachaři.cz [online]. 2008-08-03 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ LUKSZA, Radek. OBRAZEM: Baníkovci natáčejí se Svěrkošem. Klip bude propagovat nové dresy klubu. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2020-07-26. Dostupné online [cit. 2022-08-05]. 
  6. ↑ Zachraňme Baníček!!! Ostravský klub spouští kampaň pro fanoušky. ČT sport - Česká televize [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Baník představuje nové výroční dresy. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Baník změnil majitele. Peterův podíl získala SMK Reality Invest na Sport.cz
  9. ↑ Transparentní účet vydal první část financí za rekonstrukci hřiště Archivováno 21. 10. 2012 na Wayback Machine.
  10. ↑ Michal Frydrych přestoupil do Slavie Praha. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Statistiky. Fortuna národní liga [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Baník pod lupou: Vytáhnout tým z bryndy mají Fillo s Laštůvkou. HET liga [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. 
  13. ↑ Trenér Radim Kučera u mužstva skončil. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava 2:1. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ FC Baník Ostrava – FC Zbrojovka Brno 2:0. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ Archivovaná kopie. hymna.cz [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-19. 
  17. ↑ Tažení za slušné fanoušky. Baník pi*o se snad může, zní z Bazalů, iSport.cz, cit. 20. 6. 2015
  18. ↑ Historia śląsko-czeskiej sztamy. Banik Ostrawa i GKS Katowice, dziennikzachodni.pl, citováno 25. 3. 2014 (polsky)
  19. ↑ Přísnější tresty pro násilnické sportovní fanoušky
  20. ↑ Za masakr na Baníku můžou Poláci. Neumíme jim fotbal zakázat, říká FAČR - iSport.cz. iSport.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-24]. 
  21. ↑ Příští sezona bude lepší, slyšel Baroš. iDNES.cz [online]. 2002-05-14 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Osmnáctiletý fotbalový útočník Vydra jde z Ostravy za sto milionů do Udine. iDNES.cz [online]. 2010-06-16 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ SEZNAM.CZ. Svěrkoš už trénuje se Sochaux, smlouvu podepíše na Nový rok. www.sport.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-04]. 
  24. ↑ www.fcb.cz [online]. [cit. 18-02-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-03-2012. 
  25. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/358431-banik-se-do-ligy-vratil-vitezstvim-v-brne-rozhodl-navratilec-baros/
  26. ↑ Barošův konec: překvapení, slzy i ohromná šance. Sluníčko, usmál se. iSport.cz [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d e f Archiv Rudého práva, 1965-1989
  28. ↑ a b c d e f Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  29. ↑ a b c d e f Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  30. ↑ a b c d e f Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  31. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o "Přehled umístění v lize" [online]. fcb.cz [cit. 2015-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-08. 
  32. ↑ a b c "SK Vsetín do Moravskoslezské divize" [online]. fcvsetin.cz, 17.06.2013 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. 
  33. ↑ Fotbalová Ostrava má nového kouče, klub do funkce potvrdil Svědíka, iDNES.cz, cit. 5. 6. 2013
  34. ↑ Komňacký se stal hlavním trenérem Baníku. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17. 
  35. ↑ a b Baník ukončil spolupráci s trenérem Komňackým Archivováno 17. 2. 2018 na Wayback Machine., fcb.cz
  36. ↑ Baník má širší realizační tým. Shodneme se, tvrdí Slončík
  37. ↑ Je třeba překonávat klišé, říká nový kouč Ostravy. Obavy nemá
  38. ↑ Baník místo trenéra Frňky povede Korytář. Aktuálně.cz. Economia, 2015-06-11. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. 
  39. ↑ Fotbalisty Baníku Ostrava povede na jaře Vlastimil Petržela. Moravskoslezský deník. 2015-12-28. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. 
  40. ↑ Petržela: Záchrana je nemožná, ale věřím v obrodu Baníku. Sportovní noviny (ČTK) [online]. 2015-12-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  41. ↑ Baník nemá na záchranu šanci, soudí Petržela. Druhou ligou chce prolétnout. iDNES.cz [online]. 2015-12-29 [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ Petržela už trénovat Baník nebude. O jeho nástupci klub intenzivně jedná
  43. ↑ Podepsáno. Baník povede Radim Kučera. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ Trenér Radim Kučera skončil. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ Baník přebírá Bohumil Páník. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ Pavel Vrba v Baníku končí. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ Novým trenérem je Pavel Hapal. FC Baník Ostrava [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Divize E [online]. eurofotbal.cz [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  49. ↑ https://tv.isport.blesk.cz/video/4667451/juniorska-liga-konci-od-sezony-2019-2020-se-vrati-becka.html

Literatura

  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Libri 1997

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kit left arm.svg
Part of football kit based on Kit body.svg.
Kit body.svg

Complete kit:







Kit socks long.svg
Football kit template socks
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Angola.svg
Vlajka Angoly
Ostrawa 7180.jpg
Autor: User:Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Bazaly Stadium during FC Baník Ostrava - 1. FC Brno match in Ostrava
Kit right arm pumacup2122b.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Association football kit sleeves
Kit shorts lotte1819h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Football kit templates
Kit body banik22h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Football Club Baník Ostrava
Ostrava-Vítkovice stadium.jpg
Autor: Jenis, Licence: CC BY-SA 4.0
Stadion Ostrava-Vítkovice před otevřením
Kit body pumacup2122b.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Association football kit body
Kit left arm pumacup2122b.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Association football kit sleeves
Kit body pumacup2122rb.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Teamwear/Puma
Kit left arm banik22h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Football Club Baník Ostrava
FC Baník Ostrava (logo).svg
Logo du FC Baník Ostrava.
Kit right arm banik22h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC BY-SA 4.0
Football Club Baník Ostrava