FC Barcelona

FC Barcelona
NázevFutbol Club Barcelona
Přezdívka„Blaugranas, Barça“
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
MěstoBarcelona
Založen29. listopadu 1899
AsociaceŠpanělsko RFEF
Barvymodrá a granátová ( )[1]
Domácí dres
SoutěžPrimera División
2023/242. místo
StadionEstadi Olímpic Lluís Companys (dočasně)
Souřadnice41°22′51,24″ s. š., 2°7′22,19″ v. d.
Kapacita54 367 diváků
Vedení
Vlastníkčlenové klubu („socios“)[2]
PředsedaJoan Laporta (od 2021)
TrenérNěmecko Hansi Flick
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly27× mistr Španělska
Domácí trofeje30× Copa del Rey
2× Copa de la Liga
14× Supercopa de España
Mezinárodní trofeje5× PMEZ / Liga mistrů UEFA
3× Veletržní pohár
4× Pohár vítězů pohárů
5× Superpohár UEFA
3× MS ve fotbale klubů
2× Latinský pohár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FC Barcelona (celým názvem: Futbol Club Barcelona, zkráceně Barcelona či Barça) je profesionální španělský fotbalový klub sídlící ve městě Barcelona, v autonomním společenství Katalánsko. Od sezóny 1929 hraje v Primera División (také známá jako "La Liga"), španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Domácím fotbalovým stadionem je Nou Estadi del Futbol Club Barcelona známý pod jménem Camp Nou s kapacitou téměř 100 tisíc diváků[3]. Od sezóny 2023/24 bude hrát své domácí zápasy na stadionu Estadi Olímpic Lluís Companys z důvodů rekonstrukce Camp Nou, který by měl být opět zprovozněn na konci roku 2024. Klubové barvy jsou modrá a granátová.[1]

FC Barcelona má na kontě mnohé úspěchy. Barcelona je šestadvacetinásobným mistrem Španělska a pětinásobným vítězem Ligy mistrů UEFA (v letech 1992, 2006, 2009, 2011, 2015). Nejvíckrát vyhrála Copa del Rey (30×) a španělský superpohár Supercopa de España (14×, naposledy v roce 2023). V roce 2009 a 2011 získala trofej Mistrovství světa ve fotbale klubů a mnohé další.[4]

Kromě fotbalového jsou v klubu i další oddíly - basketbalový, házenkářský, futsalový a hokeje na kolečkových bruslích. Od svého založení v roce 1899 má klub heslo: „Més que un club“ (v překladu z katalánštiny: Víc než klub).

Historie

Sestava z roku 1910

Football Club Barcelona založil v roce 1899 Joan (Hans) Gamper. Gamper se do Barcelony přestěhoval kvůli svým podnikatelským aktivitám v roce 1898, kdy mu bylo 21 let. Švýcarský podnikatel zvolil za klubové barvy červenou a modrou, inspirován svým oblíbeným fotbalovým klubem FC Basilej. Dalšími spoluzakladateli byli Walter (Gualteri) Wild, Lluis d’Ossó, přítomni byli také Bartomeu Terrados, Otto Kunzle, Otto Maier, Enric Ducal, Pere Cabot, Josep Llobet, John Parsons a William Parsons. Walter Wild, rodák z Anglie se stal prvním prezidentem klubu a díky svým funkcionářským i hráčským schopnostem je považován za první klubovou legendu. První dres klubu byl napůl sešitý z barev purpurové a modré. Trenýrky byly bílé.

Na počátku existence používala Barcelona městský znak Barcelony, aby demonstrovala své spojení s městem. V roce 1910 usoudilo vedení, že klub potřebuje vlastní znak, a vypsalo na něj soutěž. Tu vyhrálo logo anonymního přispěvatele, které se s malými úpravami zachovalo dodnes (viz kapitolu Znak). Historicky první utkání sehrála FC Barcelona proti mužstvu anglických přistěhovalců, s nímž prohrála 1:0. Roku 1909 získal klub první stálé hřiště s kapacitou 6000 diváků. V počáteční éře vyhrál klub několikrát Katalánský pohár (první v roce 1901) a čtyřikrát dokázal zvítězit ve španělském mistrovství. První trofej získal roku 1901, kdy vyhrál Copa Macaya. O rok později hrál hned v prvním ročníku finále Copa del Rey, kde podlehl Clubu Vizcaya.

Z Les Corts na Camp Nou (1922–1957)

„Zlatá éra“ klubu trvala od roku 1919 do roku 1929. Během této doby zůstávala Barcelona prakticky neporažena na domácí půdě. V roce 1922 byl slavnostně otevřen stadion Les Corts a klub na něm zvítězil ve vůbec prvním ročníku La ligy v roce 1929. Stadion se otevíral s kapacitou 20 000 diváků, později byla rozšířena na 60 000 diváků. Přezdívalo se mu Katedrála fotbalu. V této době hrály v klubu hvězdy jako Samitier, Alcántara, Zamora, Sagi, Piera či Sancho.

V roce 1930 však přišly těžké časy, kdy klub přišel o svou chloubu – stadion Les Corts, který obsadil fašistický diktátor Primo de Rivera, jenž si zde zřídil vojenský tábor. Poprvé se tak projevila zášť politické moci vůči Barceloně. Hlavním důvodem byla příslušnost klubu ke katalánskému autonomnímu hnutí. Mnoho členů klubu bylo pronásledováno, někteří byli zatčeni. Teror polevil až po skončení občanské války, kdy počet členů klesl o 75 % a zázemí klubu postihlo bombardování.

Klubu se však podařilo vstát z popela a v sezóně 1944/45 získal svůj druhý titul, který byl záhy následován dalšími. Počet členů se oproti předválečnému období zdvojnásobil. Do roku 1957 měla Barcelona na kontě šest mistrovských titulů, více než dvacet titulů katalánských a 13 vítězství v Copa del Rey. V roce 1950 přišel do týmu Ladislav Kubala a tým i s jeho podporou získal v sezóně 1952/53 první „double“.

Víc než klub (1957–1974)

„Víc než klub“ je napsáno na tribuně

Ve 40. letech se objevily myšlenky, že stadion v Les Corts nebude dostačující pro potřeby tak velkého klubu, jako je FC Barcelona. V roce 1953 tak tehdejší prezident Francesc Miró-Sans nechal zahájit stavbu nového stadionu s názvem Camp Nou s kapacitou přes 98 000 diváků. Stadion byl slavnostně otevřen 24. září 1957. Otevření účinkovalo jako pokropení živou vodou a úspěchy se dostavily velmi brzy. Již v následujících dvou sezónách získal klub titul a na mezinárodní scéně vyhrála Barcelona taktéž dvakrát po sobě, v letech 1958 a 1960, Pohár veletržních měst. Ten pak vyhrála ještě roku 1966 a se třemi vítězstvími ji v dnes již neexistující soutěži nikdo nepředstihne.

V 60. letech se u fanoušků začala stále více projevovat nejen sportovní, ale i sociální příslušnost ke klubu. Barcelona se stala národním symbolem „utlačovaného“ katalánského lidu. V roce 1968 prohlásil tehdejší prezident klubu Narcís de Carreras při svém vřelém přivítání po příchodu, že „Barca je víc než jen klub“, což přesně vyjadřuje její spojitost s lidmi v Katalánsku. Toto heslo se ujalo jako oficiální a dnes jej lze vidět na hlavní tribuně stadionu Camp Nou. Po sportovní stránce se však klub potýkal s neúspěchy, kdy nedokázal sesadit tehdy fenomenální Real Madrid z mistrovského trůnu. Dařilo se mu alespoň v domácím poháru, kde si připsal dalších pět vítězství.

V roce 1973 byl do klubu z Ajaxu Amsterdam přiveden nizozemský ostrostřelec Johan Cruijff, díky němuž získala Barcelona po dlouhých čtrnácti letech znovu mistrovský titul. S příchodem Cruijffa se změnila hra klubu k nepoznání, tým předváděl ofenzivní fotbal, který byl označován za nejhezčí na světě.

Na podzim roku 1974 proběhly oslavy 75. výročí založení klubu, kde se ukázal sociální význam Barcelony. Na oslavy dorazilo množství umělců, vznikaly chorály, plakáty a odehrála se různá setkání hráčů s diváky. Vznikl také oficiální chorál klubu Cant del Barça.

Nová strategie (1974–1990)

S příchodem nového prezidenta Josep Lluís Núñez i Clemente se mění strategie a politika klubu. Núñez přišel 1. července 1978, tedy po odchodu hvězdy Johana Cruijffa. Hlavním cílem je nyní stabilizace klubu a práce s vlastními odchovanci. Vzniká nová fotbalová akademie. Počet členů klubu se vyšplhal až na 700 tisíc v roce 1993. Na sportovním poli dochází k lehkému útlumu, zejména na domácí scéně, kde klub získal pouze jeden mistrovský titul v roce 1985. V domácím poháru Copa del Rey však získává hned pět trofejí a v roce 1990 jich na kontě má už 23.

Na mezinárodní scéně se daří o mnoho lépe. Klub se kvůli neúspěchům nedostává do Poháru mistrů evropských zemí, ale hned třikrát vítězí v Poháru vítězů pohárů. Ve své strategii však Núñez jednou poleví, a to když na nátlak fanoušků za miliardu pessos přivádí v roce 1982 argentinskou superhvězdu Diega Maradonu. Ten však vydrží v klubu pouze do roku 1984, kdy odchází do italského SSC Neapol.

Dream Team (1990–1994)

José Mari Bakero

Když prezident Josep Bugladin Núñez i Clemente měnil sportovní strategii klubu, prohlásil, že to bude velmi bolestné. „Je možné, že deset let nevyhrajeme titul. Je to sice tvrdá cena, ale na konci bude stát vysněný tým.“ Nemýlil se. Barcelona sice vyhrála mezi lety 1974 a 1990 pouze jeden titul, ale na počátku 90. let povstal tým snů.

V roce 1986 prohrála Barcelona ve finále Poháru UEFA a nedůvěra fanoušků rostla. Ovšem bylo znatelné, že výkony klubu jdou vzhůru. Trenérského kormidla se chopila bývalá superhvězda Johan Cruijff. Barcelona dokázala čtyřikrát v řadě zvítězit v Primera División. V klubu dominovaly hvězdy jako Josep Guardiola, José Mari Bakero, Ronald Koeman či Hristo Stoičkov. Tito hráči pak v sezóně 1991/92 získali tři velevýznamné trofeje. Po mistrovském titulu v Primera División následovala vyřazovací část nultého ročníku Ligy mistrů. Ze semifinálové skupiny (odkud postupoval pouze vítěz) přešla s přehledem přes trojici Sparta Praha, Benfica Lisabon a Dynamo Kyjev. Ve finále pak potkala italskou Sampdorii Janov. V základní hrací době skončil zápas bez gólů. V prodloužení pak rozhodl Ronald Koeman gólem ve 112. minutě o premiérovém vítězství Barcelony v Lize mistrů. Vítězstvím se zároveň kvalifikovala do souboje o další významnou trofej – Superpohár UEFA. Tam se potkala s vítězem Poháru UEFA, kde ve dvou zápasech (1:1/2:1) porazila německý Werder Brémy. Získala tak už třetí trofej v sezóně, což se jí do té doby nepodařilo.

Od Nizozemce k Nizozemci (1994–2008)

Ronaldinho

Úspěch „týmu snů“ na počátku 90. let byl obrovský a přilákal Barceloně po světě miliony fanoušků. Prohrané finále Ligy mistrů 1993/94 v řeckých Aténách však znamenalo konec této druhé zlaté éry. V klubu byl znát přetlak hvězd a napětí, které vyústilo odchodem trenéra Cruijffa během sezóny 1995/96. Po něm se v klubu vystřídalo během sedmi let hned šest trenérů. Barcelona získala v roce 1997 ještě jednou a naposledy Pohár vítězů pohárů, ale byl znát její celkový ústup z absolutní špičky evropského fotbalu.

Klub však dokázal těžit ze svého postavení a na domácí půdě se mu podařilo posbírat po dvou titulech mistra v letech 1998 a 1999 i stejný počet vítězství ve španělském poháru Copa del Rey v letech 1997 a 1998. V roce 2000 odešel nejdéle sloužící prezident v historii (22 let) Josep Lluís Núñez i Clemente. Přespříští prezident klubu Joan Laporta pak znovu mění strategii a místo starších hvězd typu Luise Figa či Patricka Kluiverta přivádí Ronaldinha, Samuela Eto’a a Deca.

Tento tým již pod vedením nizozemského kouče Franka Rijkaarda nečeká na úspěch dlouho. Již v sezóně 2004/05 vítězí v Primera División a připisuje si šesté vítězství v Supercopa de España. V následující sezóně dokonce podruhé triumfuje v Lize mistrů a s obhajobou trofejí za Primera División a Španělský superpohár získává „treble“. Je nutno doplnit, že ve finále ligy mistrů ve francouzském Stade de France porazila anglický Arsenal 2:1. V roce 2006 pak Barcelona podepisuje sponzorský kontrakt s neziskovou organizací UNICEF a jako první klub světa za hlavní reklamu na dresu neinkasuje peníze, naopak přispívá částkou 20 milionů eur ročně.

Zlaté dítě Pep Guardiola a fantom Messi (2008–2012)

Pep Guardiola

Se závěrem sezóny 2007/08 poměrně nečekaně skončil trenér Frank Rijkaard, který v klubu působil pět let. S ním odešly i pilíře útočné hry týmu – Ronaldinho[5] a Deco, které nedlouho na to následoval i kamerunský ostrostřelec Eto’o. Prezident Joan Laporta se odhodlal k riskantnímu tahu a angažoval trenéra B mužstva Barcelony Josepa „Pepeho“ Guardiolu.[6] Tento kouč byl známý svým dosti benevolentním přístupem k hráčům (což byl důvod, proč někteří tento tah kritizovali). Jako tahouna mužstva začal využívat nadaného argentinského technika Lionela Messiho. Pilíře nově vzniklého týmu tvořili Andrés Iniesta, Xavi, obránce Carles Puyol, Dani Alves a brankář Víctor Valdés. Takto vzniklý tým se brzy ukázal jako „fotbalová symfonie“.

Nejlepší rok v klubové historii – 2009

Energický kouč Guardiola dovedl Barcelonu k nejúspěšnější sezóně v historii klubu, když se mu podařilo nejprve získat španělský „double“ (vítězství v lize i poháru), poté potřetí triumfovat v Lize mistrů, následně zvítězit jak v evropském, tak španělském Superpoháru a nakonec dovršit sezónu snů ziskem titulu Mistra světa klubů. Zisk šesti trofejí znamenal pro Barcelonu obrovský příval podpory fanoušků i mezinárodního uznání, respektu a autority. Navíc se nyní již světovým superhvězdám v čele s Messim, Xavim a Iniestou podařilo zvítězit na hřišti svého největšího rivala Realu Madrid 6:2,[7] což byla pro „Bílý balet“ dosud největší domácí porážka v El Clásico. Vítězství nad Manchesterem United v Lize mistrů a Estudiantes de La Plata na Mistrovství světa klubů se odrazily v přílivu financí i nových členů (za rok 2009 jich přibylo 170 tisíc). Barcelona tak v tomto roce vyhrála všechny soutěže, kterých se účastnila – španělský klub nemůže momentálně získat více než šest trofejí. Navíc Lionel Messi byl za rok 2009 oceněn ziskem Zlatého míče a stal se fotbalistou světa podle FIFA.

Nová fotbalová dynastie

Toho, čeho jsme v minulosti byli svědky třeba v podání Realu Madrid nebo AC Milán, se odehrálo v Barceloně. Klub přepsal historii pod koučem Guardiolou a s fenomenální trojicí Messi, Xavi, Iniesta. Zdatně jim sekundoval zbytek týmu – Valdés, Puyol, Abidal, Piqué, Pedro, Villa a mnozí další.

Lionel Messi

V sezóně 2009/10 dokráčel klub až de semifinále Ligy mistrů, kde byl vyřazen pozdějším vítězem Interem Milán. Na domácí scéně se mu podařilo obhájit titul v Primera División, v pořadí už dvacátý.[8] Lionel Messi byl opět oceněn jako nejlepší hráč světa,[9] jako první vítěz v anketě nově vzniklé sloučením dvou dosud nejvýznamnějších. To však není všechno: na prvních třech místech se umístili jen hráči Barcelony – Messi, Xavi, Iniesta.

Následující sezóna dopadla pro klub opět skvěle, když se ve třech soutěžích potýkal s velmi silným rivalem Realem Madrid. Ve Primera División dokázala Barcelona zvítězit rozdílem čtyř bodů již několik kol před koncem. V Lize mistrů na sebe tito soupeři narazili v semifinále, i tady dokázala Barcelona svého rivala přetlačit celkovým skóre 3:1. Ve finále pak pohodlně porazila Manchester United a dokráčela si pro svůj historicky čtvrtý triumf – třetí za posledních šest let. Jediné, čím se doposud rok 2011 liší od roku 2009, je prohra ve finále domácí poháru Copa del Rey právě s Realem Madrid. Real vyhrál zápas v prodloužení, když ve 103. minutě rozhodl svým gólem Cristiano Ronaldo. Barcelona si tak na svůj 26. domácí pohár musí ještě počkat.

Sezona 2011/12

Oslava gólu

Ročník začal pro Barcelonu velmi dobře. V letním období získala dvě velké posily. Francesc Fàbregas přišel po dlouhém jednání z Arsenal FC za 29 milionů €[10] a v klubu se uvedl velmi dobře, když v prvních čtyřech kolech Primera División 2011/12 dal vždy gól. Druhou posilou byl chilský útočník Alexis Sánchez, který přišel posílit útok z italského Udinese Calcio za 26 milionů €[11].

I s těmito hráči vstoupil klub do sezony dvojzápasem o Supercopa de España 2011, čili španělský Superpohár s Realem Madrid. Po úvodní remíze 2–2 na hřišti Realu[12] přišla domácí výhra 3–2, kterou dvěma góly počtvrté v historii[13]. Den před utkáním se konal los nového ročníku Ligy mistrů, kde byl Barceloně nalosován mimo jiné i český mistr FC Viktoria Plzeň[14]. Při této příležitosti byl nejlepším hráčem Evropy za sezonu 2010/11 vyhlášen Lionel Messi[15].

Týmové foto po vítězství ve finále MS klubů 2011.

Vítězství v Lize mistrů UEFA 2010/11 přineslo Barçe kromě účasti v Superpoháru UEFA i účast na Mistrovství světa klubů 2011, do jehož semifinále byla nasazena. Po vítězství 4–0 nad Al-Sadd, vítězem Ligy mistrů AFC, si stejným rozdílem poradila se Santos FC, který vyhrál Copa Libertadores 2011 a získala podruhé v historii titul z tohoto prestižního podniku.[16] V semifinálovém utkání se zranil David Villa, který do zbytku sezony nenastoupil.

Sezona 2011–12 naznačila, že Barcelona není neporazitelným tým. V semifinále Ligy mistrů 2011/12 podlehla přes lepší výkon dobře bránící Chelsea a nestala se prvním klubem, který dokázal trofej obhájit.[17] Lionel Messi tak alespoň překonal střelecký rekord soutěže, když se trefil celkem čtrnáctkrát. O titul v Primera División a o sérii tří vítězství jí zase připravil Real Madrid. Věčný rival zvítězil při derby El-Clásico na Nou Campu[18] a vytvořil si rozhodující náskok, který Barca nedokázala stáhnout. Čest klubu tak opět zachraňoval svými góly Lionel Messi, který po dvou letech získal Pichichi Trophy, a to s rekordními 50 brankami.[zdroj?] Nikomu před ním se v předních světových soutěžích nepodařilo této mety dosáhnout.[19] Ve všech soutěžích, kterých se lotos Barcelona účastnila pak vstřelil 73 branek a překonal letitý rekord Gerda Müllera, který v sezoně 1972/73 vstřelil 68 branek. Lionel Messi je druhý nejlepší hráč historie fotbalu[20]

Ten poslední přidal ve finále Copa del Rey 2011/12, kde Barça porazila Athletic Bilbao. V souboji dvou nejúspěšnějších klubů soutěže zvítězila 3–0 a získala v ní 26. vítězství. Tento zápas byl zároveň posledním pro Josepa Guardiolu, nejúspěšnějšího trenéra v historii klubového fotbalu, který během 4 sezon na lavičce katalánského klubu získal neuvěřitelných 14 trofejí.[21][22] S jeho odchodem končí i slavná éra klubu. O navázání na ní se od sezony 2012/13 pokoušel nový trenér Tito Vilanova. zařídil především Lionel Messi. Pro Barcu to bylo jubilejní 10. vítězství v této soutěži, přičemž této mety dosáhl jako první klub[23]. Neuběhly ani dva týdny a Barcelona slavila další triumf. V utkání o Superpohár UEFA, kde se střetla s portugalským vítězem Evropské ligy 2010/11 FC Porto, zvítězila pohodlně 2–0 a v soutěž vyhrála

Roky po Guardiolovi

Sezóna 2012/13

Lionel Messi, osminásobný vítěz Zlatého míče (2009, 2010, 2011, 2012, 2015, 2019, 2021, 2023) a historicky nejlepší střelec Barcelony. V rámci všech soutěží vstřelil 672 gólů.[24]

Nový trenér Tito Vilanova do sezony nevstoupil dobře, když se mu nepodařilo získat španělský Superpohár, kde Barcelona podlehla Realu Madrid. Celkově se dá tato sezona považovat za velice rozporuplnou. Messi sice na začátku nového roku počtvrté uspěl v anketě Zlatý míč, ale jeho forma pomalu upadala a už se netěšil takovým úspěchům jako pod Guardiolou. I samotná hra už nebyla zdaleka tak efektivní, ale Barca byla stále velice obávaným klubem a dokráčela až do semifinále Ligy mistrů. Tam po porážkách 0:4 na stadionu Alianz Area a 0:3 na Camp Nou vypadla s Bayernem Mnichov, který následně celou soutěž vyhrál.

V Copa del Rey Barcelona vypadla také v semifinále, kde ji ve vyrovnaném dvojzápase porazil Real Madrid, který pak ve finále podlehl Atléticu Madrid. První trofej za Tita Barcelona nakonec získala, když vyrovnala rekord Realu Madrid (100 bodů) a zvítězila v tomto ročníku La Ligy. Tento pohár byl nakonec Titův poslední, jelikož kvůli zdravotním potížím ze své funkce odstoupil a nahradil ho Gerardo Martino.

Sezóna 2013/14

Klub na sebe v létě upoutal pozornost, když za minimální mzdu poslal do Atlética Madrid svého útočníka Davida Villu a za obrovskou sumu přivedl mladého a talentovaného Neymara. Právě díky gólu tohoto Brazilce se jim podařilo zvítězit v Superpoháru nad Atléticem Madrid. Zajímavé je, že za Atlético se prosadil právě David Villa. Hned po výhře v Superpoháru začala dělat Barcelona svým fanouškům radost, jelikož zažila nejlepší start v historii La Ligy, když první polovinou sezony prošla pouze s jednou porážkou a dvěma remízami.

I přes skvělé výsledky byla však hra velice kritizovaná a ani trápící se Messi s tím nedokázal nic udělat. Upadnutí jeho formy se projevilo, když Zlatý míč 2013 vyhrál Cristiano Ronaldo a přerušil tak Messiho čtyřletou dominanci. Druhou polovinu sezony došlo na slova kritiků a Barceloně se začalo všechno hroutit. V Lize mistrů sice prošla přes Manchester City FC, ale už ve čtvrtfinále po výsledcích 1:1 a 1:0 vypadla s Atléticem Madrid. V lize jejich výsledky taky upadaly, avšak o titul bojovali až do posledního zápasu, kde se jim však nepodařilo porazit Atlético a skončili tak na druhém místě právě po méně slavném madridském klubu.

I v Copa del Rey bojovala Barcelona doslova do posledních minut. Dostali se totiž až do finále, jenže vyrovnaný zápas pár minut před koncem rozhodl Gareth Bale a pohár tak získal Real Madrid. Barcelona tedy po dlouhé době zažila sezonu bez trofeje, což vedlo k okamžitému odvolání Gerarda Martina. Místo něj z Celty Vigo přivedlo vedení Luise Enriqueho.

Éra Luise Enriqueho

Sezóna 2014/15

Po neúspěšné sezoně bylo jasné, že klub čeká přestavba. Luis Enrique Martínez García se zbavil nejdřív náhradníka Alexise Sáncheze a poté i Cesca Fabregase. Klub navíc opustili i Víctor Valdés, Manuel Pinto a Carles Puyol. Místo nich klub za rekordní částku přivedl Luise Suáreze, Ivana Rakitiče, Claudia Brava, Marc-Andrého ter Stegena, Thomase Vermaelena a Jérémy Mathieua. Barcelona prošla přestavbou a do sezony vstoupila velice dobře.

Hned v prvních měsících velice zářil právě Neymar, jehož přestup byl do té doby spíše kritizován. I Lionel Messi po dvou letech nalezl svou ztracenou formu a všechno se začalo vyvíjet ve prospěch katalánského velkoklubu. Trenér navíc dával spoustu šancí mladým hráčům z B-týmu, což se ale mnohým fanouškům nelíbilo. Když však klub ke konci října podlehl Realu Madrid, forma značně upadla a fanoušci už opět očekávali sezonu bez trofejí.

Po potupné prohře 0:1 s Realem Sociedad se však situace začala měnit. Hra se zlepšila, rozstřílel se i klíčový hráč Lionel Messi. V březnu 2015 klub navíc díky brankám Jéremyho Mathieua a Luise Suáreze dokázal porazit Real Madrid a se čtyřbodovým náskokem nad odvěkým rivalem byl na dobré cestě k vítězství v La Lize. Titul byl zajištěn v předposledním kole 17. května 2015 při vítězství 1:0 proti Atléticu Madrid. Vítězný gól vstřelil Lionel Messi.[25] Ve finále španělského poháru se po úžasné sólové akci prosadil Lionel Messi, na nějž navázal Neymar a v závěru přidal další gól opět Messi. Katalánci tedy ve finále zvítězili 3:1. Barceloně se také podařilo vyhrát Lize mistrů UEFA 2014/15, ve finále porazila Juventus FC díky gólům Ivana Rakitiće, Luise Suáreze a Neymara. Zápas skončil 3:1 pro Barcelonu a díky tomu znovu vyhrála treble. Stala se tak prvním klubem historie, který tohoto úspěchu dosáhl dvakrát.

Messi, Neymar a Suárez navíc v sezóně společně nastříleli 122 branek a pokořili tak španělský rekord. Konec sezony se i přes velké soutěžní úspěchy nesl ve smutném duchu, jelikož se naplnil dlouho očekávaný přestup a klub opustila jedna z jeho největších legend- Xavi. Nutno ale podotknout, že mu klub během posledního ligového zápasu připravil ohromnou rozlučku.

Sezóna 2015/16

Klub nevstoupil do sezóny vůbec dobře, když v přípravných přátelských zápasech prohrál s nejdříve s Manchesterem United, Chelsea, ale poté i Fiorentinou. Nutno ale podotknout, že do těchto zápasů nezasáhly hvězdy jako Messi, Neymar, Mascherano, Bravo nebo Alves, kteří si prodloužili dovolenou díky své účasti na Copa América 2015. Prvním oficiálním zápasem sezóny byl Superpohár UEFA 2015, kde Barcelona vyzvala Sevillu a když už se zdálo, že Sevilla opravdu otočí náskok Barcelony 4:1, v prodloužení rozhodl svým gólem Pedro a zápas skončil 5:4 pro katalánský celek. Krátce poté Barcelona nastoupila do dvojzápasu o španělský Superpohár proti Athletic Bilbau. První zápas se hrál venku a k překvapení všech skončil 4:0 pro Athletic. V odvetě Barcelona nedokázala náskok soupeře stáhnout, zápas skončil 1:1.

Krátce poté klub opustil Pedro, který zamířil do Chelsea FC, jelikož toužil po větším prostoru. Barcelona přes léto naopak získala Ardu Turana z Atlética Madrid a Aleixe Vidala ze Sevilly. Oba hráči na svůj start ale museli počkat až do příštího přestupového období díky zákazu přestupů, který byl Barceloně udělen. Z B-týmu Luis Enrique povolal útočníky Munira a Sandra, kteří mu sloužili jako náhradníci a Alena Halilovice, který byl ale obratem poslán na hostování do Sportingu Gijón.

I v domácí lize Barcelona zažila velice pomalý start. Vyhráli sice první čtyři zápasy v řadě, ale jejich výkony byly kritizovány. Jako první Barcelonu potrestala Celta Vigo, když Barcelonu ztrapnila výsledkem 4:1. Krátce nato se při zápasu s Las Palmas zranil Lionel Messi na dva měsíce a Barcelona utrpěla další porážku, tentokrát od Sevilly (1:2). Během zranění Lionela Messiho se Neymar a Suárez, ale také třeba do té doby nepříliš známý hráč Sergi Roberto, dostali do obrovské formy a odstartovali dlouhou vlnu skvělých výkonů, kterou završili vítězstvím 4:0 nad Realem Madrid na Santiagu Bernabeu. Dvakrát se do sítě konkurenta trefil Luis Suárez a po jednom gólu přidali Andrés Iniesta a Neymar. Barcelona si tak upevnila průběžnou první příčku v lize.

V prosinci navíc Barcelona již potřetí vyhrála Mistrovství světa klubů a stala se tak nejúspěšnějším klubem v dějinách této soutěže. Luis Suárez na turnaji nastřílel pět gólů a stal se nejlepším střelcem i hráčem turnaje. Barcelona tak zakončila rok 2015 s pěti ze šesti možných trofejí. Dalším úspěchem byl Zlatý míč, který v lednu 2016 vyhrál Lionel Messi a vylepšil tak svůj vlastní rekord v počtu vyhraných Zlatých míčů.

Sezóny 2017–2020

8. března 2017 Barcelona zaznamenala největší návrat v historii Ligy mistrů v osmifinálovém 16. kole Ligy mistrů 2016–17, když porazila Paris Saint-Germain 6:1[26], přesto, že první duel prohrála ve Francii se skóre 4:0 (celkové skóre 6–5).[27] 29. května 2017 byl bývalý hráč Ernesto Valverde jmenován nástupcem Luisa Enriqueho, který podepsal dvouletý kontrakt s opcí na další rok.[28]

20. září 2017 Barcelona vydala prohlášení, ve kterém zaujala stanovisko ke katalánskému referendu z roku 2017 a uvedla: „FC Barcelona bude při maximálním respektování svého rozmanitého souboru členů nadále podporovat vůli většiny obyvatel Katalánska, a bude to dělat občanským, mírovým a příkladným způsobem.“[29] V den referenda požádal barcelonský výbor o odložení zápasu proti UD Las Palmas z důvodu násilí v Katalánsku, avšak žádost La Liga odmítla, a proto byl hrán za zavřenými branami.[30] Vítězem La Ligy v sezóně 2017–18 byla 9. května 2018 Barcelona, která zvítězila nad Villarrealem 5:1[31] a stanovila tak nejdelší sérii bez prohry (43 zápasů) v historii La Ligy.

27. dubna 2019 získala Barcelona 26. titul v La Lize.[32] Titul v La Liga však zastínilo potupné vypadnutí z Ligy mistrů v semifinále s jejím pozdějším vítězem Liverpoolem. Barca prohrála druhý zápas 0:4[33] poté, co po domácím vítězství 3:0 měla postup na dosah.[34] 13. ledna 2020 bývalý trenér Realu Betis Quique Setién po prohře s Atléticem Madrid ve španělském Superpoháru nahradil Ernesta Valverdeho a stal se novým hlavním trenérem Barcelony.[35] Barcelona byla na čele ligy, když vypuknutí pandemie covidu-19 zastavilo celou soutěž. Posledním odehraných zápasů před nuceným přerušením bylo domácí vítězství 1:0 nad Real Sociedad 7. března 2020.[36] Liga se obnovila až v polovině června a po více než tříměsíční přestávce odehrála Barcelona první zápas až 13. června proti Mallorce. Po návratu na hřiště ale jejich výkonnost poklesla a nakonec 16. července prohrála ligový titul s Realem Madrid.[37] I přesto, že Katalánci prohráli boj o ligový titul, v Lize mistrů měli stále naději, protože zvítězili nad FC Neapol 3:1[38], což znamenalo, že nastoupí proti Bayernu Mnichov, který v sezoně zdolal Chelsea. Barca však uhrála jednu z nejpotupnějších proher ve své historii s výsledkem 2:8.[39] Výsledek znamenal, že Barca se popáté za sebou nedostala do finále Ligy mistrů, když jednou postoupila do semifinále a čtyřikrát vypadla ve čtvrtfinálové fázi. Dne 17. srpna klub potvrdil, že Setién byl odvolán z funkce trenéra,[40] přičemž ze své funkce byl odvolán i fotbalový ředitel Eric Abidal.[41] O dva dny později byl Ronald Koeman jmenován novým hlavním trenérem Barcelony.[42] Tím se však změny neskončily. 27. října oznámil Josep Maria Bartomeu (vůči jeho osobě se veřejně ohradil i Leo Messi)[43] svou rezignaci na funkci prezidenta spolu se zbytkem představenstva.[44]

Kronika Futbol Club Barcelona

Kronika historie Futbol Club Barcelona
  • 1902 – Barcelona získává svou první trofej, vyhrává Copa Macaya. Založena soutěž Copa del Rey.
  • 1905 – První vítězství v Campionat de Catalunya, do zániku soutěže ji FCB vyhraje 23×
  • 1909 – Premiérová účast v celostátní soutěži. Šlo o královský pohár Copa del Rey. Vypadnutí v semifinále.
  • 1910 –  Copa del Rey (1. titul). Klub vyhrává svou skupinu a o pohár se dělí s Athletic Bilbao. Vítězství v Copa dels Pirineus
  • 1911 – Vyloučení z Copa del Rey. Vítězství v Copa dels Pirineus
  • 1912 –  Copa del Rey (2. titul). Vítězství v Copa dels Pirineus
  • 1913 –  Copa del Rey (3. titul). Klub vyhrává svou skupinu a o pohár se dělí s Real Unión. Vítězství v Copa dels Pirineus
  • 1914 a 1915 – neúčast v kterékoliv soutěži
  • 1916 – Semifinále Copa del Rey
  • 1919 – Finále Copa del Rey
  • 1920 –  Copa del Rey (4. titul).
  • 1922 –  Copa del Rey (5. titul). Slavnostně otevřen stadion Les Corts
  • 1924 – Semifinále Copa del Rey
  • 1925 –  Copa del Rey (6. titul).
  • 1926 –  Copa del Rey (7. titul).
  • 1927 – Semifinále Copa del Rey
  • 1928 –  Copa del Rey (8. titul). Ve třetím opakovaném finále s Real Sociedad
Založena Primera División
  • 1928–29 –  Mistr Primera División (1. titul).
  • 1929–30 – 2. místo v lize
  • 1930–31 – 4. místo v lize
  • 1931–32 – 3. místo v lize. Finalista Copa della Repubblica (Copa del Rey)
  • 1932–33 – 4. místo v lize
  • 1933–34 – 9. místo v lize
  • 1934–35 – 6. místo v lize
  • 1935–36 – 5. místo v lize. Finalista Copa della Repubblica (Copa del Rey)
  • 1939–40 – 9. místo v lize
  • 1940–41 – 4. místo v lize
  • 1941–42 – 12. místo v lize.  Copa del Generalísimo (9. titul)
  • 1942–43 – 3. místo v lize
  • 1943–44 – 6. místo v lize
  • 1944–45 –  Mistr Primera División (2. titul)
  • 1945–46 – 2. místo v lize. Vítěz Copa d'Or Argentina
  • 1946–47 – 4. místo v lize
  • 1947–48 –  Mistr Primera División (3. titul)
  • 1948–49 –  Mistr Primera División (4. titul). Vítěz Copa Eva Duarte
  • 1949–50 – 5. místo v lize
  • 1950–51 – 4. místo v lize.  Copa del Generalísimo (10. titul)
  • 1951–52 –  Mistr Primera División (5. titul).  Copa del Generalísimo (11. titul). Vítěz Copa Eva Duarte
 
  • 1952–53 –  Mistr Primera División (6. titul).  Copa del Generalísimo (12. titul). Vítěz Copa Eva Duarte
  • 1953–54 – 2. místo v lize. Finalista Copa del Generalísimo
  • 1954–55 – 2. místo v lize
  • 1955–56 – 2. místo v lize
  • 1956–57 – 3. místo v lize.  Copa del Generalísimo (13. titul)
  • 1957–58 – 3. místo v lize. Vítěz  Pohár veletržních měst (1. vítězství)
  • 1958–59 –  Mistr Primera División (7. titul).  Copa del Generalísimo (14. titul)
  • 1959–60 –  Mistr Primera División (8. titul). Vítěz  Pohár veletržních měst (2. vítězství)
  • 1960–61 – 4. místo v lize. Finalista Poháru mistrů evropských zemí
  • 1961–62 – 2. místo v lize. Finalista Pohár veletržních měst
  • 1962–63 – 6. místo v lize.  Copa del Generalísimo (15. titul)
  • 1963–64 – 2. místo v lize
  • 1964–65 – 6. místo v lize
  • 1965–66 – 3. místo v lize. Vítěz  Pohár veletržních měst (3. vítězství)
  • 1966–67 – 2. místo v lize
  • 1967–68 – 2. místo v lize.  Copa del Generalísimo (16. titul)
  • 1968–69 – 3. místo v lize. Finalista Poháru vítězů pohárů
  • 1969–70 – 5. místo v lize
  • 1970–71 – 2. místo v lize.  Copa del Generalísimo (17. titul)
  • 1971–72 – 3. místo v lize
  • 1972–73 – 2. místo v lize
  • 1973–74 –  Mistr Primera División (9. titul). Finalista Copa del Generalísimo
  • 1974–75 – 3. místo v lize
  • 1975–76 – 2. místo v lize
  • 1976–77 – 2. místo v lize
  • 1977–78 – 2. místo v lize.  Copa del Rey (18. titul)
  • 1978–79 – 5. místo v lize. Vítěz  Pohár vítězů pohárů (1. vítězství). Finalista Superpoháru UEFA
  • 1979–80 – 4. místo v lize
  • 1980–81 – 5. místo v lize.  Copa del Rey (19. titul)
  • 1981–82 – 2. místo v lize. Vítěz  Pohár vítězů pohárů (2. vítězství). Finalista Superpoháru UEFA
  • 1982–83 – 4. místo v lize.  Copa del Rey (20. titul).  Supercopa de España (1. titul).  Copa de la Liga (1. titul).
  • 1983–84 – 3. místo v lize. Finalista Copa del Rey
  • 1984–85 –  Mistr Primera División (10. titul). Finalista Supercopa de España
  • 1985–86 – 2. místo v lize.  Copa de la Liga (2. titul). Finalista Poháru mistrů evropských zemí. Finalista Copa del Rey
  • 1986–87 – 2. místo v lize
  • 1987–88 – 6. místo v lize.  Copa del Rey (21. titul). Finalista Supercopa de España
 
  • 1988–89 – 2. místo v lize. Vítěz  Pohár vítězů pohárů (3. vítězství). Finalista Superpoháru UEFA
  • 1989–90 – 3. místo v lize.  Copa del Rey (22. titul). Finalista Supercopa de España
  • 1990–91 –  Mistr Primera División (11. titul).  Supercopa de España (2. titul). Finalista Poháru vítězů pohárů.
  • 1991–92 –  Mistr Primera División (12. titul).  Supercopa de España (3. titul). Vítěz  Liga mistrů UEFA (1. titul). Superpohár UEFA (1. vítězství). Finalista Interkontinentálního poháru
  • 1992–93 –  Mistr Primera División (13. titul). Finalista Supercopa de España
  • 1993–94 –  Mistr Primera División (14. titul).  Supercopa de España (4. titul). Finalista Ligy mistrů UEFA
  • 1994–95 – 4. místo v lize
  • 1995–96 – 3. místo v lize.  Supercopa de España (5. titul). Finalista Copa del Rey
  • 1996–97 – 2. místo v lize.  Copa del Rey (23. titul). Vítěz  Pohár vítězů pohárů (4. vítězství). Superpohár UEFA (2. vítězství). Finalista Supercopa de España
  • 1997–98 –  Mistr Primera División (15. titul).  Copa del Rey (24. titul). Finalista Supercopa de España
  • 1998–99 –  Mistr Primera División (16. titul). Finalista Supercopa de España
  • 1999–2000 – 2. místo v lize
  • 2000–01 – 4. místo v lize
  • 2001–02 – 4. místo v lize
  • 2002–03 – 6. místo v lize
  • 2003–04 – 2. místo v lize
  • 2004–05 –  Mistr Primera División (17. titul).  Supercopa de España (6. titul)
  • 2005–06 –  Mistr Primera División (18. titul).  Supercopa de España (7. titul). Vítěz  Liga mistrů UEFA (2. titul). Finalista Superpoháru UEFA. Finalista mistrovství světa ve fotbale klubů
  • 2006–07 – 2. místo v lize
  • 2007–08 – 3. místo v lize
  • 2008–09 –  Mistr Primera División (19. titul).  Copa del Rey (25. titul).  Supercopa de España (8. titul). Vítěz  Liga mistrů UEFA (3. titul). Superpohár UEFA (3. vítězství). Mistrovství světa klubů (1. vítězství).
  • 2009–10 –  Mistr Primera División (20. titul).  Supercopa de España (9. titul).
  • 2010–11 –  Mistr Primera División (21. titul). Vítěz  Liga mistrů UEFA (4. titul). Finalista Copa del Rey
  • 2011–12 – 2. místo v lize.  Copa del Rey (26. titul).  Supercopa de España (10. titul). Superpohár UEFA (4. vítězství). Mistrovství světa klubů (2. vítězství).
  • 2012–13 –  Mistr Primera División (22. titul)
     Supercopa de España (11. titul).
    2014–15 –  Mistr Primera División (23. titul)
    2016–17 –  Mistr Primera División (24. titul)
    2017–18 –  Mistr Primera División (25. titul)
    2018–19 –  Mistr Primera División (26. titul)
  • 2022–23 –  Mistr Primera División (27. titul).

Úspěchy

Úspěchy A–týmu

Kontinentální medaile
Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž (Primera División; 27× vítěz)[49]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1929, 1944/45, 1947/48, 1948/49, 1951/52, 1952/53, 1958/59, 1959/60, 1973/74, 1984/85, 1990/91, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1997/98, 1998/99, 2004/05, 2005/06, 2008/09, 2009/10, 2010/11, 2012/13[50], 2014/15, 2015/16, 2017/18, 2018/19, 2022/23
    • Stříbrná medaile – FC Barcelona: 1929/30, 1945/46, 1953/54, 1954/55, 1955/56, 1961/62, 1963/64, 1966/67, 1967/68, 1970/71, 1972/73, 1975/76, 1976/77, 1977/78, 1981/82, 1985/86, 1986/87, 1988/89, 1996/97, 1999/00, 2003/04, 2006/07, 2011/12, 2013/14, 2016/17
    • Bronzová medaile – FC Barcelona: 1931/32, 1942/43, 1956/57, 1957/58, 1965/66, 1968/69, 1971/72, 1974/75, 1983/84, 1989/90, 1995/96, 2007/08
  • Španělský fotbalový pohár (Copa del Generalísimo, Copa del Rey; 30× vítěz)[51]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1910, 1912, 1913, 1920, 1922, 1925, 1926, 1928, 1942, 1951, 1952, 1952/53, 1957, 1958/59, 1962/63, 1967/68, 1970/71, 1977/78, 1980/81, 1982/83, 1987/88, 1989/90, 1996/97, 1997/98, 2008/09, 2011/12, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2017/18
  • Španělský ligový pohár (Copa de la Liga; 2× vítěz)[52]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1982/83, 1985/86
  • Španělský Superpohár (Supercopa de España; 14× vítěz)[53]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1983, 1991, 1992, 1994, 1996, 2005, 2006, 2009, 2010, 2011, 2013, 2016, 2018, 2023
Menší úspěchy
  • Pyrenees Cup (4× vítěz)[54][55]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1910, 1911, 1912, 1913
  • Copa de Oro Argentina (1× vítěz)[56]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1945
  • Copa Eva Duarte (3× vítěz)[53]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1948, 1952, 1953
  • Pequeña Copa del Mundo de Clubes (1× vítěz)[57]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1957
  • Campionat de Catalunya (23× vítěz)[58]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1902, 1903, 1904/05, 1908/09, 1909/10, 1910/11, 1912/13, 1915/16, 1918/19, 1919/20, 1920/21, 1921/22, 1923/24, 1924/25, 1925/26, 1926/27, 1927/28, 1929/30, 1930/31, 1931/32, 1934/35, 1935/36, 1937/38
    • Stříbrná medaile – FC Barcelona: 1901, 1907/08, 1911/12, 1932/33, 1936/37
  • Mediterranean League (1× vítěz)[59]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1937/38
  • Copa Catalunya (8× vítěz)[60]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona (kombinovaně s FC Barcelona „B“): 1990/91, 1992/93, 1999/00, 2003/04, 2004/05, 2006/07, 2012/13, 2013/14
  • Supercopa de Catalunya (2× vítěz)
  • Trofeo Teresa Herrera (5× vítěz)[63]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1948, 1951, 1972, 1990, 1993
  • Copa Martini & Rossi (6× vítěz)
  • Trofeo Ramón de Carranza (3× vítěz)[70]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1961, 1962, 2005
  • Trofeu Joan Gamper (42× vítěz)[71]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1966, 1967, 1968, 1969, 1971, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1979, 1980, 1983, 1984, 1985, 1986, 1988, 1990, 1991, 1992, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019
  • Coupe Mohammed V (1× vítěz)[72]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1969
  • Trofeo Festa d'Elx (3× vítěz)[73]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1970, 1989, 2003
  • Trofeo Costa del Sol (1× vítěz)[74]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1977
  • Trofeo Ciudad de Alicante (2× vítěz)[75]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1983, 1987
  • Trofeo Ciudad de Zaragoza (1× vítěz)[76]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1985
  • Trofeo Naranja (1× vítěz)[77]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1987
  • Torneig Ciutat de Barcelona (1× vítěz)[78]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1989
  • Trofeo Ciudad de Marbella (1× vítěz)[79]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1993
  • Trofeo Ciutat de Lleida (1× vítěz)[80]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1998
  • Amsterdam Tournament (1× vítěz)[81]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2000
  • Franz Beckenbauer Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2007[82]
  • Audi Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2011[83]
  • Tournoi de Paris (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2012[84]
  • Trofeo Colombino (1× vítěz)[85]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2014
  • International Champions Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2017 USA[86]
  • La Liga-Serie A Cup (1× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 2019[87]

Úspěchy mládeže

Kontinentální medaile
Domácí medaile
  • Španělská nejvyšší fotbalová soutěž do 19 let (dříve ligová soutěž / od roku 1995 jako turnaj Copa de Campeones; 4× vítěz)[89]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1993/94, 2004/05, 2008/09, 2010/11
    • Stříbrná medaile – FC Barcelona: 1986/87, 1987/88, 1990/91, 1999/00
  • Španělská fotbalová ligová soutěž do 19 let (kvalifikace do soutěže Copa de Campeones; 11× vítěz)
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1999/00 (sk. 3), 2000/01 (sk. 3), 2004/05 (sk. 3), 2005/06 (sk. 3), 2008/09 (sk. 3), 2009/10 (sk. 3), 2010/11 (sk. 3), 2012/13 (sk. 3), 2013/14 (sk. 3), 2016/17 (sk. 3), 2017/18 (sk. 3)
  • Španělský fotbalový pohár do 19 let (Copa del Rey Juvenil; 18× vítěz)[90]
    • Zlatá medaile – FC Barcelona: 1951, 1959, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1980, 1986, 1987, 1989, 1994, 1996, 2000, 2002, 2005, 2006, 2011

Hráči

Všechny hráče, kteří kdy hráli za FC Barcelona a na české verzi Wikipedie mají existující článek naleznete v Kategorii:Fotbalisté FC Barcelona

Současná soupiska

Španělské kluby jsou limitovány pravidly nařizující, že každý klub smí mít na soupisce pouze tři hráče, kteří mají občanství ve státech mimo Evropskou unii. Toto pravidlo se nevztahuje na hráče s dvojím občanstvím a na hráče z tzv. AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států).

K 27. srpnu 2022[91]

ČísloPoziceHráč
1NěmeckoBMarc-André ter Stegen (třetí kapitán)
2USAOSergiño Dest
4UruguayORonald Araújo
5ŠpanělskoZSergio Busquets (kapitán)
7FrancieÚOusmane Dembélé
8ŠpanělskoZPedri
9PolskoÚRobert Lewandowski
10ŠpanělskoÚAnsu Fati
11ŠpanělskoÚFerrán Torres
13ŠpanělskoBIñaki Peña
14NizozemskoÚMemphis Depay
15DánskoOAndreas Christensen
ČísloPoziceHráč
16Bosna a HercegovinaZMiralem Pjanić
18ŠpanělskoOJordi Alba (třetí kapitán)
19Pobřeží slonovinyZFranck Kessié
20ŠpanělskoOSergi Roberto (druhý kapitán)
21NizozemskoZFrenkie de Jong
22BrazílieÚRaphinha
23FrancieOJules Koundé
24ŠpanělskoOEric García
27MarokoÚEz Abde
28ŠpanělskoOAlejandro Balde
30ŠpanělskoZGavi
36ŠpanělskoBArnau Tenas
ŠpanělskoOMarcos Alonso

Na hostování

ČísloPoziceHráč
FrancieOClément Lenglet (na hostování v Anglie Tottenhamu Hotspur do 30. června 2023)
FrancieOSamuel Umtiti (na hostování v Itálie Lecce do 30. června 2023)
ŠpanělskoZNico González (na hostování ve Valencii do 30. června 2023)
ČísloPoziceHráč
ŠpanělskoZÁlex Collado (na hostování v Elche do 30. června 2023)
FrancieÚAntoine Griezmann (na hostování v Atléticu Madrid do 30. června 2023)
PortugalskoÚFrancisco Trincão (na hostování ve Portugalsko Sportingu do 30. června 2023)

Realizační tým

Trenérský tým
PoziceJméno
Hlavní trenérHans-Dieter Flick
Asistent trenéraŠpanělsko Òscar Hernández
Španělsko Sergio Alegre
Trenér brankářůŠpanělsko José Ramón de la Fuente
Kondiční trenérŠpanělsko Iván Torres

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:[92]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[92]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Španělsko Španělsko (1929 – )
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
1929Primera División11811343723+14251.
1929/30Primera División11811164636+10232.
1930/31Primera División1187744043-3214.
1931/32Primera División11810444026+14243.
1932/33Primera División1187564234+8194.
1933/34Primera División11880104240+2169.
1934/35Primera División1229675544+11246.
1935/36Primera División12211293932+7243.
Španělské soutěže se v letech 1936–39 nehrály, a to kvůli právě probíhající občanské válce.
1939/40Primera División12283113238-6199.
1940/41Primera División12213185545+10274.
1941/42Primera División12683155766-91912.
1942/43Primera División12614487750+27323.
1943/44Primera División12610885946+13286.
1944/45Primera División12617545030+20391.
1945/46Primera División12614754831+17352.
1946/47Primera División12614395942+17314.
1947/48Primera División12615746531+34371.
1948/49Primera División12616556636+30371.
1949/50Primera División126133106747+20295.
1950/51Primera División130163118361+22354.
1951/52Primera División13019569243+49431.
1952/53Primera División13019478243+39421.
1953/54Primera División130164107439+35362.
1954/55Primera División13017767539+36412.
1955/56Primera División13022356726+41472.
1956/57Primera División13016777037+33393.
1957/58Primera División13017496938+31383.
1958/59Primera División13024339626+70511.
1959/60Primera División13022268828+60461.
1960/61Primera División130136116247+15324.
1961/62Primera División13018488146+35402.
1962/63Primera División130119104536+9316.
1963/64Primera División13019477438+36422.
1964/65Primera División130144125941+18326.
1965/66Primera División13016685127+24383.
1966/67Primera División13020285829+29422.
1967/68Primera División13015964829+19392.
1968/69Primera División130131074018+22363.
1969/70Primera División13013984031+9354.
1970/71Primera División13019565022+28432.
1971/72Primera División13417984026+14433.
1972/73Primera División134181064121+20462.
1973/74Primera División13421857524+51501.
1974/75Primera División134157125736+21373.
1975/76Primera División13418796141+20432.
1976/77Primera División13418976934+35452.
1977/78Primera División13416994929+20412.
1978/79Primera División134166126937+32385.
1979/80Primera División134131294233+9384.
1980/81Primera División134185116641+25415.
1981/82Primera División13419787540+35452.
1982/83Primera División134171076029+31444.
1983/84Primera División13420866228+34483.
1984/85Primera División134211126925+44531.
1985/86Primera División13418976136+25452.
1986/87Primera División144241556329+34632.
1987/88Primera División138159144944+5396.
1988/89Primera División138231148026+54572.
1989/90Primera División138235108339+44513.
1990/91Primera División13825767433+41571.
1991/92Primera División13823968737+50551.
1992/93Primera División13825858734+53581.
1993/94Primera División13825679142+49561.
1994/95Primera División1381810106045+15464.
1995/96Primera División142221467239+33803.
1996/97Primera División142286810248+54902.
1997/98Primera División138235107856+22741.
1998/99Primera División13824778743+44791.
1999/00Primera División138197127046+24642.
2000/01Primera División138171298057+23634.
2001/02Primera División1381810106537+28644.
2002/03Primera División1381511126347+16566.
2003/04Primera División13821986339+24722.
2004/05Primera División13825947329+44841.
2005/06Primera División13825768035+45821.
2006/07Primera División138221067833+45762.
2007/08Primera División138191097643+33673.
2008/09Primera División138276510535+70871.
2009/10Primera División13831619824+74991.
2010/11Primera División13830629521+74961.
2011/12Primera División138287311429+85912.
2012/13Primera División138324211540+751001.
2013/14Primera División138276510033+67872.
2014/15Primera División138304411021+89941.
2015/16Primera División138294511229+83911.
2016/17Primera División138286411637+79902.
2017/18Primera División13828919929+70931.
2018/19Primera División13826939036+54871.
2019/20Primera División13825768638+48822.
2020/21Primera División13824778538+47793.
2021/22Primera División138211076838+30732.
2022/23Primera División13828467020+50881.

Účast v evropských pohárech

Zdroj:[45][46]

RočníkSoutěžKoloKlubDomaVenkuCelkem
1949Latinský pohárSemifináleFrancie Stade de Reims5:0 (Barcelona)
FinálePortugalsko Sporting CP2:1 (Madrid)
1952Latinský pohárSemifináleItálie Juventus FC4:2 (Paříž)
FináleFrancie OGC Nice1:0 (Paříž)
1955/58Veletržní pohárZákladní skupina ADánsko Kodaň XI6:21:11. místo
SemifináleAnglie Birmingham City FC1:03:44:4 (3. zápas: 2:1)
FináleAnglie Londýn XI6:02:28:2
1958/60Veletržní pohár1. koloŠvýcarsko Basilej XI5:22:17:3
ČtvrtfináleItálie Inter Milán4:04:28:2
SemifináleJugoslávie Bělehrad XI3:11:14:2
FináleAnglie Birmingham City FC4:10:04:1
1959/60Pohár mistrů evropských zemí1. kolo PFK CSKA Sofia6:22:28:4
2. koloItálie AC Milán5:12:07:1
ČtvrtfináleAnglie Wolverhampton Wanderers FC4:05:29:2
Semifinále Real Madrid1:31:32:6
1960/61Veletržní pohár1. koloJugoslávie Záhřeb XI4:31:15:4
ČtvrtfináleSkotsko Hibernian FC3:24:47:6
1960/61Pohár mistrů evropských zemíPředkoloBelgie Lierse SK2:03:05:0
1. kolo Real Madrid2:12:24:3
ČtvrtfináleČeskoslovensko Spartak Hradec Králové4:01:15:1
SemifináleNěmecko Hamburger SV1:01:22:2 (3. zápas: 1:0)
FinálePortugalsko SL Benfica2:3
1961/62Veletržní pohár1. koloNěmecko Západní Berlín XI3:00:13:1
2. koloJugoslávie GNK Dinamo Zagreb5:12:27:3
ČtvrtfináleAnglie Sheffield Wednesday FC2:02:34:3
SemifináleJugoslávie FK Crvena zvezda4:12:06:1
Finále Valencia CF1:12:63:7
1962/63Veletržní pohár1. koloPortugalsko CF Os Belenenses1:11:12:2 (3. zápas: 3:2)
2. koloJugoslávie FK Crvena zvezda1:02:33:3 (3. zápas: 0:1)
1963/64Pohár vítězů pohárů1. koloIrsko Shelbourne FC3:12:05:1
2. koloNěmecko Hamburger SV4:40:04:4 (3. zápas: 2:3)
1964/65Veletržní pohár1. koloItálie ACF Fiorentina0:12:02:1
2. koloSkotsko Celtic FC3:10:03:1
3. koloFrancie RC Strasbourg Alsace2:20:02:2 (3. zápas: 0:0, HM)
1965/66Veletržní pohár1. koloNizozemsko VV DOS7:10:07:1
2. koloBelgie Royal Antwerp FC2:01:23:2
3. koloNěmecko Hannover 961:01:22:2 (3. zápas: 1:1, HM)
Čtvrtfinále RCD Espanyol1:01:02:0
SemifináleAnglie Chelsea FC2:00:22:2 (3. zápas: 5:0)
Finále Real Zaragoza0:14:24:3
1966/67Veletržní pohár2. koloSkotsko Dundee United FC1:20:21:4
1967/68Veletržní pohár1. koloŠvýcarsko FC Zürich1:01:32:3
1968/69Pohár vítězů pohárů1. koloŠvýcarsko FC Lugano3:01:04:0
2. koloVolný los
ČtvrtfináleNorsko FK Lyn3:22:25:4
SemifináleŠpanělsko 1. FC Köln4:12:26:3
FináleČeskoslovensko Slovan Bratislava2:3
1969/70Veletržní pohár1. koloDánsko Boldklubben 19134:02:06:0
2. koloMaďarsko Győri ETO FC2:03:25:2
3. koloItálie Inter Milán1:21:12:3
1970/71Veletržní pohár1. koloPolsko GKS Katowice3:21:04:2
2. koloItálie Inter Milán1:21:22:4
SuperfináleAnglie Leeds United FC2:1
1971/72Pohár vítězů pohárů1. koloSeverní Irsko Lisburn Distillery FC4:03:17:1
2. kolo FC Steaua București0:11:21:3
1972/73Pohár UEFA1. koloPortugalsko FC Porto0:11:31:4
1973/74Pohár UEFA1. koloFrancie OGC Nice2:00:32:3
1974/75Pohár mistrů evropských zemí1. koloRakousko FC Linz5:00:05:0
2. koloNizozemsko Feyenoord3:00:03:0
ČtvrtfináleŠvédsko Åtvidabergs FF2:03:05:0
SemifináleAnglie Leeds United FC1:11:22:3
1975/76Pohár UEFA1. koloŘecko PAOK FC6:10:16:2
2. koloItálie SS Lazio4:03:07:0
3. koloMaďarsko Vasas SC3:11:04:1
ČtvrtfináleBulharská lidová republika PFK Levski Sofia4:04:58:5
SemifináleAnglie Liverpool FC0:11:11:2
1976/77Pohár UEFA1. koloPortugalsko CF Os Belenenses3:22:25:4
2. koloBelgie KSC Lokeren2:01:23:2
3. koloŠvédsko Östers IF5:13:08:1
Čtvrtfinále Athletic Bilbao2:21:23:4
1977/78Pohár UEFA1. kolo FC Steaua București5:13:18:2
2. koloNizozemsko AZ Alkmaar1:11:12:2
3. koloAnglie Ipswich Town FC3:00:33:3
ČtvrtfináleAnglie Aston Villa FC2:12:24:3
SemifináleNizozemsko PSV Eindhoven3:10:33:4
1978/79Pohár vítězů pohárů1. koloSovětský svaz FK Šachtar Doněck3:01:14:1
2. koloBelgie RSC Anderlecht3:00:33:3
ČtvrtfináleAnglie Ipswich Town FC1:01:22:2 (v)
SemifináleBelgie KSK Beveren1:01:02:0
FináleNěmecko Fortuna Düsseldorf4:3 po prodl.
1979Superpohár UEFAFináleAnglie Nottingham Forest FC1:10:11:2
1979/80Pohár vítězů pohárů1. koloIsland Íþróttabandalag Akraness5:01:06:0
2. koloLucembursko FC Aris Bonnevoie7:14:111:2
Čtvrtfinále Valencia CF0:13:43:5
1980/81Pohár UEFA1. koloMalta Sliema Wanderers FC1:02:03:0
2. koloNěmecko 1. FC Köln0:41:01:4
1981/82Pohár vítězů pohárů1. koloBulharsko PFK Botev Plovdiv4:10:14:2
2. koloČeskoslovensko ASVS Dukla Praha4:00:14:1
ČtvrtfináleVýchodní Německo 1. FC Lokomotive Leipzig1:23:04:2
SemifináleAnglie Tottenham Hotspur FC1:01:12:1
FináleBelgie Standard Liège2:1
1982Superpohár UEFAFináleAnglie Aston Villa FC1:00:31:3
1982/83Pohár vítězů pohárů1. koloKypr Apollon Limassol8:01:19:1
2. koloJugoslávie FK Crvena zvezda2:14:26:3
ČtvrtfináleRakousko FK Austria Wien1:10:01:1 (v)
1983/84Pohár vítězů pohárů1. koloVýchodní Německo 1. FC Magdeburg2:05:17:1
2. koloNizozemsko NEC Nijmegen2:03:25:2
ČtvrtfináleAnglie Manchester United FC2:00:32:3
1984/85Pohár vítězů pohárů1. koloFrancie FC Metz1:44:25:6
1985/86Pohár mistrů evropských zemí1. koloČeskoslovensko TJ Sparta ČKD Praha0:12:12:2 (v)
2. koloPortugalsko FC Porto2:01:33:3 (v)
ČtvrtfináleItálie Juventus FC1:01:12:1
SemifináleŠvédsko IFK Göteborg3:00:33:3 (5:4 pen.)
Finále FC Steaua București0:0 (0:2 pen.)
1986/87Pohár UEFA1. koloAlbánie KS Flamurtari Vlorë0:01:11:1 (v)
2. koloPortugalsko Sporting CP1:01:22:2 (v)
3. koloNěmecko Bayer 05 Uerdingen2:02:04:0
ČtvrtfináleSkotsko Dundee United FC1:20:11:3
1987/88Pohár UEFA1. koloPortugalsko CF Os Belenenses2:00:12:1
2. koloSovětský svaz FK Dynamo Moskva2:00:02:0
3. koloAlbánie KS Flamurtari Vlorë4:10:14:2
ČtvrtfináleNěmecko Bayer 04 Leverkusen0:10:00:1
1988/89Pohár vítězů pohárů1. koloIsland Fram Reykjavík5:02:07:0
2. koloPolsko Lech Poznań1:11:12:2 (5:4 pen.)
ČtvrtfináleSkotsko Aarhus GF0:01:01:0
SemifináleBulharská lidová republika CFKA Sredec Sofia4:21:16:3
FináleItálie UC Sampdoria2:0
1989Superpohár UEFAFináleItálie AC Milán1:10:11:2
1989/90Pohár vítězů pohárů1. koloPolsko Legia Warszawa1:11:02:1
2. koloBelgie RSC Anderlecht2:10:22:3
1990/91Pohár vítězů pohárů1. koloTurecko Trabzonspor7:20:17:3
2. koloIsland Fram Reykjavík3:02:15:1
ČtvrtfináleSovětský svaz FK Dynamo Kyjev1:13:24:3
SemifináleItálie Juventus FC3:10:13:2
FináleAnglie Manchester United FC1:2
1991/92Pohár mistrů evropských zemí1. koloNěmecko FC Hansa Rostock3:00:13:1
2. koloNěmecko 1. FC Kaiserslautern2:01:33:3 (v)
Základní skupina BČeskoslovensko AC Sparta Praha3:20:11. místo
Portugalsko SL Benfica2:10:0
Ukrajina FK Dynamo Kyjev3:02:0
FináleItálie UC Sampdoria1:0 po prodl.
1992Superpohár UEFAFináleNěmecko Werder Bremen2:11:13:2
1992Interkontinentální pohárFináleBrazílie São Paulo FC1:2
1992/93Liga mistrů UEFA1. koloNorsko Viking FK1:00:01:0
2. koloRusko PFK CSKA Moskva2:31:13:4
1993/94Liga mistrů UEFA1. koloUkrajina FK Dynamo Kyjev4:11:35:4
2. koloRakousko FK Austria Wien3:02:15:1
Základní skupina ATurecko Galatasaray SK3:00:01. místo
Portugalsko AS Monaco FC2:01:0
Rusko FK Spartak Moskva5:12:2
SemifinálePortugalsko FC Porto3:0
FináleItálie AC Milán0:4
1994/95Liga mistrů UEFAZákladní skupina ATurecko Galatasaray SK2:11:22. místo
Švédsko IFK Göteborg1:11:2
Anglie Manchester United FC4:01:2
ČtvrtfináleFrancie Paris Saint-Germain FC1:11:22:3
1995/96Pohár UEFA1. koloIzrael Hapoel Beerševa FC5:07:012:0
2. koloPortugalsko Vitória SC3:04:07:0
3. koloŠpanělsko Sevilla FC3:11:14:2
ČtvrtfináleNizozemsko PSV Eindhoven2:23:25:4
SemifináleNěmecko FC Bayern Mnichov1:22:23:4
1996/97Pohár vítězů pohárů1. koloKypr AEK Larnaka2:00:02:0
2. koloSvazová republika Jugoslávie FK Crvena zvezda3:11:14:2
ČtvrtfináleŠvédsko AIK Stockholm3:11:14:2
SemifináleItálie ACF Fiorentina1:12:03:1
FináleFrancie Paris Saint-Germain FC1:0
1997Superpohár UEFAFináleNěmecko Borussia Dortmund2:01:13:1
1997/98Liga mistrů UEFA2. předkoloLotyšsko Skonto FC3:21:04:2
Základní skupina CAnglie Newcastle United FC1:02:34. místo
Nizozemsko PSV Eindhoven2:22:2
Ukrajina FK Dynamo Kyjev0:40:3
1998/99Liga mistrů UEFAZákladní skupina DAnglie Manchester United FC3:33:33. místo
Dánsko Brøndby IF2:02:0
Německo FC Bayern Mnichov1:20:1
1999/00Liga mistrů UEFAZákladní skupina BŠvédsko AIK Stockholm5:02:11. místo
Itálie ACF Fiorentina4:23:3
Anglie Arsenal FC1:14:2
Osmifinálová skupina ANěmecko Hertha BSC3:11:11. místo
Česko AC Sparta Praha5:02:1
Portugalsko FC Porto4:22:0
ČtvrtfináleAnglie Chelsea FC5:11:36:4
SemifináleŠpanělsko Valencia CF2:11:43:5
2000/01Liga mistrů UEFAZákladní skupina HAnglie Leeds United FC4:01:13. místo
Turecko Beşiktaş JK5:00:3
Itálie AC Milán0:23:3
2000/01Pohár UEFA3. koloBelgie Club Brugge KV1:12:03:1
4. koloŘecko AEK Athény5:01:06:0
ČtvrtfináleŠpanělsko Celta de Vigo2:12:34:4 (v)
SemifináleAnglie Liverpool FC0:00:10:1
2001/02Liga mistrů UEFA3. předkoloPolsko Wisła Kraków1:04:35:3
Základní skupina FTurecko Fenerbahçe SK1:03:01. místo
Německo Bayer 04 Leverkusen2:11:2
Francie Olympique Lyon2:02:3
Osmifinálová skupina BAnglie Liverpool FC0:03:11. místo
Turecko Galatasaray SK2:21:0
Itálie AS Roma1:10:3
ČtvrtfináleŘecko Panathinaikos FC3:10:13:2
SemifináleŠpanělsko Real Madrid0:21:11:3
2002/03Liga mistrů UEFA3. předkoloPolsko Legia Warszawa3:01:04:0
Základní skupina HBelgie Club Brugge KV3:21:01. místo
Turecko Galatasaray SK3:12:0
Rusko FK Lokomotiv Moskva1:03:1
Osmifinálová skupina ANěmecko Bayer 04 Leverkusen2:02:11. místo
Anglie Newcastle United FC3:12:0
Itálie Inter Milán3:00:0
ČtvrtfináleItálie Juventus FC1:21:12:3
2003/04Pohár UEFA1. koloSlovensko FK Matador Púchov8:01:19:1
2. koloŘecko Panionios GSS2:03:05:0
3. koloDánsko Brøndby IF2:11:03:1
4. koloSkotsko Celtic FC0:00:10:1
2004/05Liga mistrů UEFAZákladní skupina FSkotsko Celtic FC1:13:12. místo
Ukrajina FK Šachtar Doněck3:00:2
Itálie AC Milán2:10:1
OsmifináleAnglie Chelsea FC2:12:44:5
2005/06Liga mistrů UEFAZákladní skupina CNěmecko Werder Bremen3:12:01. místo
Itálie Udinese Calcio4:12:0
Řecko Panathinaikos FC5:00:0
OsmifináleAnglie Chelsea FC1:12:13:2
ČtvrtfinálePortugalsko SL Benfica2:00:02:0
SemifináleItálie AC Milán0:01:01:0
FináleAnglie Arsenal FC2:1
2006Superpohár UEFAFináleŠpanělsko Sevilla FC0:3
2006MS ve fotbale klubůSemifináleMexiko Club América4:0
FináleBrazílie Sport Club Internacional0:1
2006/07Liga mistrů UEFAZákladní skupina ABulharsko PFK Levski Sofia5:02:02. místo
Německo Werder Bremen2:01:1
Anglie Chelsea FC2:20:1
OsmifináleAnglie Liverpool FC1:21:02:2 (v)
2007/08Liga mistrů UEFAZákladní skupina EFrancie Olympique Lyon3:02:21. místo
Německo VfB Stuttgart3:12:0
Skotsko Rangers FC2:00:0
OsmifináleSkotsko Celtic FC1:03:24:2
ČtvrtfináleNěmecko FC Schalke 041:01:02:0
SemifináleAnglie Manchester United FC0:00:10:1
2008/09Liga mistrů UEFA3. předkoloPolsko Wisła Kraków4:00:14:1
Základní skupina CPortugalsko Sporting CP3:15:21. místo
Ukrajina FK Šachtar Doněck2:32:1
Švýcarsko FC Basel 18931:15:0
OsmifináleFrancie Olympique Lyon5:21:16:3
ČtvrtfináleNěmecko FC Bayern Mnichov4:01:15:1
SemifináleAnglie Chelsea FC0:01:11:1 (v)
FináleAnglie Manchester United FC2:0
2009Superpohár UEFAFináleUkrajina FK Šachtar Doněck1:0
2009MS ve fotbale klubůSemifináleMexiko Atlante FC3:1
FináleArgentina Estudiantes de La Plata2:1 po prodl.
2009/10Liga mistrů UEFAZákladní skupina FItálie Inter Milán2:00:01. místo
Ukrajina FK Dynamo Kyjev2:02:1
Rusko FK Rubin Kazaň1:20:0
OsmifináleNěmecko VfB Stuttgart4:01:15:1
ČtvrtfináleAnglie Arsenal FC4:12:26:3
SemifináleItálie Inter Milán1:01:32:3
2010/11Liga mistrů UEFAZákladní skupina DŘecko Panathinaikos FC5:13:01. místo
Rusko FK Rubin Kazaň2:01:1
Dánsko FC København2:01:1
OsmifináleAnglie Arsenal FC2:11:33:4
ČtvrtfináleUkrajina FK Šachtar Doněck5:11:06:1
SemifináleŠpanělsko Real Madrid1:12:03:1
FináleAnglie Manchester United FC3:1
2011Superpohár UEFAFinálePortugalsko FC Porto2:0
2011MS ve fotbale klubůSemifináleKatar Al-Sadd SC4:0
FináleBrazílie Santos FC4:0
2011/12Liga mistrů UEFAZákladní skupina HItálie AC Milán2:23:21. místo
Bělorusko FK BATE4:05:0
Česko FC Viktoria Plzeň2:04:0
OsmifináleNěmecko Bayer 04 Leverkusen7:13:110:2
ČtvrtfináleItálie AC Milán3:10:03:1
SemifináleAnglie Chelsea FC2:20:12:3
2012/13Liga mistrů UEFAZákladní skupina GRusko FK Spartak Moskva3:23:01. místo
Portugalsko SL Benfica0:02:0
Skotsko Celtic FC2:11:2
OsmifináleItálie AC Milán4:00:24:2
ČtvrtfináleFrancie Paris Saint-Germain FC1:12:23:3 (v)
SemifináleNěmecko FC Bayern Mnichov0:30:40:7
2013/14Liga mistrů UEFAZákladní skupina HNizozemsko AFC Ajax4:01:21. místo
Skotsko Celtic FC6:10:1
Itálie AC Milán3:11:1
OsmifináleAnglie Manchester City FC2:12:04:1
ČtvrtfináleŠpanělsko Atlético Madrid1:10:11:2
2014/15Liga mistrů UEFAZákladní skupina FKypr APOEL FC1:04:01. místo
Francie Paris Saint-Germain FC3:12:3
Nizozemsko AFC Ajax3:12:0
OsmifináleAnglie Manchester City FC1:02:13:1
ČtvrtfináleFrancie Paris Saint-Germain FC2:03:15:1
SemifináleNěmecko FC Bayern Mnichov3:02:35:3
FináleItálie Juventus FC3:1
2015Superpohár UEFAFináleŠpanělsko Sevilla FC5:4
2015MS ve fotbale klubůSemifináleČína Kuang-čou Evergrande Tchao-pao3:0
FináleArgentina CA River Plate3:0
2015/16Liga mistrů UEFAZákladní skupina EItálie AS Roma6:11:11. místo
Německo Bayer 04 Leverkusen2:11:1
Bělorusko FK BATE3:02:0
OsmifináleAnglie Arsenal FC3:12:05:1
ČtvrtfináleŠpanělsko Atlético Madrid2:10:22:3
2016/17Liga mistrů UEFAZákladní skupina CSkotsko Celtic FC7:02:01. místo
Německo Borussia Mönchengladbach4:02:1
Anglie Manchester City FC4:01:3
OsmifináleFrancie Paris Saint-Germain FC6:10:46:5
ČtvrtfináleItálie Juventus FC0:00:30:3
2017/18Liga mistrů UEFAZákladní skupina DItálie Juventus FC3:00:01. místo
Portugalsko Sporting CP2:01:0
Řecko Olympiacos FC3:10:0
OsmifináleAnglie Chelsea FC3:01:14:1
ČtvrtfináleItálie AS Roma4:10:34:4 (v)
2018/19Liga mistrů UEFAZákladní skupina BNizozemsko PSV Eindhoven4:02:11. místo
Anglie Tottenham Hotspur FC1:14:2
Itálie FC Internazionale Milano2:01:1
OsmifináleFrancie Olympique Lyon5:10:05:1
ČtvrtfináleAnglie Manchester United FC3:01:04:0
SemifináleAnglie Liverpool FC3:00:43:4
2019/20Liga mistrů UEFAZákladní skupina FNěmecko Borussia Dortmund3:10:01. místo
Itálie FC Internazionale Milano2:12:1
Česko SK Slavia Praha2:10:0
OsmifináleItálie SSC Neapol3:11:14:1
ČtvrtfináleNěmecko FC Bayern Mnichov2:8
2020/21Liga mistrů UEFAZákladní skupina GItálie Juventus FC0:32:02. místo
Ukrajina FK Dynamo Kyjev2:14:0
Maďarsko Ferencvárosi TC5:13:0
OsmifináleFrancie Paris Saint-Germain FC1:41:12:5
2021/22Liga mistrů UEFAZákladní skupina ENěmecko FC Bayern Mnichov3. místo
Portugalsko SL Benfica
Ukrajina FK Dynamo Kyjev
Evropská liga UEFAPředkolo play-offItálie SSC Neapol1:14:25:3
OsmifináleTurecko Galatasaray SK0:02:12:1
ČtvrtfináleNěmecko Eintracht Frankfurt2:31:13:4
2022/23Liga mistrů UEFAZákladní skupina CNěmecko FC Bayern Mnichov0:30:23. místo
Itálie FC Internazionale Milano3:31:0
Česko FC Viktoria Plzeň5:14:2
Evropská liga UEFAPředkolo play-offAnglie Manchester United FC2:21:23:4
2023/24Liga mistrů UEFAZákladní skupina HPortugalsko FC Porto2:11:01. místo
Ukrajina FK Šachtar Doněck2:10:1
Belgie Royal Antwerp FC5:02:3
OsmifináleItálie SSC Neapol1:13:14:2
2023/24Liga mistrů UEFAČtvrtfináleFrancie Paris Saint-Germain3:21:44:6

Rivalita s jinými kluby

Rivalita mezi kluby je dvojího charakteru. První z nich můžeme nazvat geografický. Je mnohem častější a vzniká poměrně jednoduše mezi kluby s nepříliš od sebe vzdálenými domácími hřišti. Jde o kluby ze stejného města, případně regionu. V případě FC Barcelony jde o městského rivala RCD Espanyol a vzájemný duel těchto dvou mužstev se nazývá El derbi Barceloní (v překladu Barcelonské derby). Druhý charakter by se dal nazvat historický. Rivalita v tomto případě vzniká velmi dlouho, zejména mezi úspěšnými kluby, které často mezi sebou bojují o přední místa v domácích soutěžích. Typický s světově proslulý příklad najdeme právě ve Španělsku a jedním z akterů je FC Barcelona. Jejím největším rivalem je Real Madrid a vzájemný souboj se nazývá El Clásico (v překladu Klasika).

El Clásico (Real Madrid)

Souboj v semifinále Ligy mistrů 2010/11
Podrobnější informace naleznete v článku El Clásico.

Největší a nejsledovanější duel na světě mezi nejslavnějšími kluby světa[93]. Souboj mezi FC Barcelona a Real Madrid CF. Aktuálně (2024) proti Barceloně stojí 35 titulů z Primera División a 14 vítězství v Lize mistrů UEFA Realu. Rivalita mezi těmito kluby je tak velmi pochopitelná. Navíc je silně podpořena politicko-historickými důvody. Barcelona je centrum Katalánska, které se cítí utlačováno pod nadvládou Španělského království a léta žádá o autonomii. Pro Katalánce je FC Barcelona národním mužstvem a Real Madrid symbolem zla. Soupeření tak má nejen sportovní charakter, ale je z něj cítit politické a kulturní napětí.[94]

El derbi Barceloní (RCD Espanyol)

Camp Nou při zápase s RCD Espanyol
Aktuální k 31. červenci 2019
KlubZápasyVRPGóly
FC Barcelona2101234344404
RCD Espanyol2104443123223

Největším lokálním rivalem byl od založení obou klubů RCD Espanyol, druhý slavný klub z Barcelony. Bílo-modří podle mnohých zradili katalánský lid, když přijali královský patronát a přidali korunu do loga klubu. A tak i zde můžeme vidět politický podtext. V době nadvlády generála Francisco Francoa byl Espanyol symbolem zrady katalánského lidu a přisluhovačem moci. Proti tomu stál revolucionářský duch příznivců Barcy. Rivalitu s RCD Espanyol můžeme pozorovat především mezi fanoušky obou klubů.

Z herního hlediska není Espanyol tak úspěšný jako Barcelona. Na kontě nemá žádný mistrovský titul, „pouze“ 4 vítězství v Copa del Rey. Ovšem při prvních dvou (1929, 1940) musel přejít právě přes Barcelonu, aby trofej získal. Mezi těmito kluby bylo odehráno nejvíce zápasů ze všech regionálních derby (Madrid, Sevilla, ...) na území Španělska. V sezoně 2008/09, kdy Barcelona získal „treble“, byl Espanyol prvním klubem, který porazil Barcu na domácím hřišti Camp Nou.[95]

Znak

Původní znak
Luis Suarez v dresu Barcelony 2019.

Původní znak z roku 1899 byl totožný s městským znakem Barcelony,[96] jako důkaz soudržnosti klubu a města. V roce 1910 byla vypsána soutěž na nový znak. Soutěž vyhrál příspěvek neznámého autora, který slouží s drobnými úpravami dodnes. Úpravy proběhly v letech 1910 (po zavedení znaku), 1920, 1936, 1941, 1960, 1974, 1975 a 2002. V roce 2018 má být schválena další změna, vypuštění písmen FCB, která by měla platit od nové sezóny.

Znak z roku 2002 (desátý v historii klubu) tvoří štít se zlatými okraji. Horní část štítu je vertikálně dělena na dvě poloviny. V levé je červený kříž na bílém poli (Creu de Sant Jordi). Pravou tvoří červené a žluté svislé pruhy (barvy Katalánska). Spodní část tvoří rudé a modré svislé pruhy (barvy klubu), na nichž leží zlatý fotbalový míč. Mezi horní a spodní částí je (2018) zlatý pruh s písmeny FCB (počáteční písmena názvu klubu). Užívá se i černobílá varianta znaku.[97]

Dres

Dres Barcelony byl původně sešit ze dvou dresů různých barev napůl. Trenýrky byly původně bílé. Barvy jsou symbolem Katalánska. Postupně se dres vyvíjel. Na dresu se objevily pruhy, kterých časem přibývalo. Dnes se prakticky před každou sezonou domácí dres lehce upravuje a venkovní dres téměř zcela mění. Například v sezoně 2010/11 byl venkovní dres tyrkysový, v sezoně 2011/12 je venkovní dres poprvé v historii černý. Na hrudi měl dres Barcelony až do sezony 2011/12 logo a nápis UNICEF. Od sezony 2011–12 nosil na hrudi logo neziskové charitativní organizace Qatar Foundation a od sezony 2013–14 již plně komerční logo sponzora. Dres pro sezonu 2012/13 představili činovnící klubu spolu se společností Nike 22. května 2012. Design se opět vrací ke třem pruhům, tentokrát však v moderní „rozpité“ podobě.[98]

1899
1910
1913
1935
1950
1955 (pro Evropské poháry)
1984
1992
1995
1997
1998
2001
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013


Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ a b "PŮVOD KLUBOVÝCH BAREV FC BARCELONY" [online]. fcbarcelona.cz, 30.02.2016 [cit. 2018-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ Tajemství úspěchu Barcelony tkví v majitelích. Patří fanouškům. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-10-31 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ A Five Star Stadium [online]. barcelona.cat [cit. 2011-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-15. (anglicky) 
  4. ↑ FC Barcelona Trophy Room [online]. barcelona.cat [cit. 2011-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2011. (anglicky) 
  5. ↑ Ronaldinho přestupuje za 21 milionů € do AC Milán. fotbal.sport.cz [online]. [cit. 2011-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  6. ↑ Guardiola by se měl stát novým koučem Barcelony Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine., sport.cz 6. 5. 2008
  7. ↑ Barcelona porazila Real Madrid na jeho hřišti 6:2. fotbal.sport.cz [online]. [cit. 2011-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  8. ↑ Barcelona získala jubilejní 20. titul, čas.sk 17.05.2010 (slovensky)
  9. ↑ Překvapení: Zlatý míč získal opět Lionel Messi, isport.cz 10.01.2011
  10. ↑ 'Vítej doma!' Fabregas přestoupil do Barcelony [online]. lidovky.cz, 12. srpna 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Super úlovek Barcy. Získala střelce Sáncheze [online]. isport.cz, 22. července 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Superpohár rozhodne odveta, Real remizoval s Barcelonou [online]. isport.cz, 14. srpna 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Barcelona má další trofej, v Superpoháru přehrála Porto. Aktuálně.cz [online]. Economia, 26. srpna 2011 [cit. 23.09.2011]. Dostupné online. 
  14. ↑ Los Ligy mistrů: Plzeň vyfasovala Barcelonu, AC Milán a Borisov [online]. isport.cz, 26. srpna 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Nejlepším fotbalistou v Evropě je Messi [online]. ČTK, 25. srpna 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Barcelona vyhrála MS klubů, ve finále rozdrtila brazilský Santos [online]. Deník Sport, 18. prosince 2011 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Chelsea vyřadila Barcelonu a míří do finále [online]. Česká televize, 24. dubna 2012 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Real porazil Barcelonu a má už sedm bodů náskok [online]. Česká televize, 21.04.2011 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Messi zničil Espaňol čtyřmi góly! V lize jich nasázel už 50! [online]. isport.cz, 05.05.2011 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Four-goal Lionel Messi gives Pep Guardiola perfect Barcelona send-off [online]. The Guardian, 05.05.2011 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Slastné loučení. Guardiola získal s Barcelonou španělský pohár [online]. Deník Sport, 25.05.2012 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Guardiola v Barceloně končí. Rozhodl se neprodloužit smlouvu [online]. Česká televize, 27.04.2012 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Messi vystřílel Barceloně španělský Superpohár [online]. lidovky.cz, 18. srpna 2011 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.fcbarcelona.com/club/the-honours/detail/card/fc-barcelona-individual-records FC Barcelona oficial rekords (anglicky)
  25. ↑ Barcelona slaví mistrovský titul, zařídil ho gólem božský Messi, iSport.cz, cit. 17. 5. 2015
  26. ↑ Barcelona vs Paris Saint Germain 6:1 08/03/2017. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  27. ↑ Paris Saint Germain vs Barcelona 4:0 14/02/2017. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-08. 
  28. ↑ Ernesto Valverde is the new FC Barcelona coach. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Official communique from FC Barcelona. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ INNES, Richard. 7 most bizarre images from Barcelona vs Las Palmas… played behind closed doors. mirror [online]. 2017-10-01 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Barcelona vs Villarreal 5:1 09/05/2018. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  32. ↑ REUTERS. Barcelona win La Liga title as Lionel Messi goal secures victory over Levante. the Guardian [online]. 2019-04-27 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Liverpool vs Barcelona 4:0 07/05/2019. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  34. ↑ Barcelona vs Liverpool 3:0 01/05/2019. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  35. ↑ BURT, Jason. Barcelona appoint former Real Betis coach Quique Setien after Ernesto Valverde sacked. The Telegraph. 2020-01-13. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  36. ↑ Barcelona vs Real Sociedad 1:0 Prediction 07/03/2020. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-10. 
  37. ↑ Real Madrid beat Villarreal to win La Liga. BBC Sport. Dostupné online [cit. 2021-01-08]. (anglicky) 
  38. ↑ Barcelona vs Napoli 3:1 Prediction 08/08/2020. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  39. ↑ Barcelona vs Bayern München 2:8 Prediction 14/08/2020. rowdie.co.uk [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. 
  40. ↑ Quique Setién no longer first team coach. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Agreement for the ending of Éric Abidal's contract. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Ronald Koeman, the return of an FC Barcelona legend. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Bartomeu breaks the silence on his conflict with Leo Messi. FCBN [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Josep Maria Bartomeu announces the resignation of the Board of Directors. www.fcbarcelona.com [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b c d e "European Cups Archive" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ a b "Latin Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ "Intercontinental Club Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ "FIFA Club World Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ "Spain - List of Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Real zaváhal na Espaňolu, čímž Barceloně posvětil 22. španělský titul. iDNES.cz [online]. 2013-05-12 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. 
  51. ↑ "Spain - List of Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ "Spain - List of League Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b "Spain - List of Super Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ "Challenge International du Sud de la France ("Coupe des Pyrenées - Copa Pirineos")" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Antoni Closa i Garcia, Jaume Rius i Solé, Joan Vidal i Urpí, eds. (2001). Un Segle de futbol català: 1900-2000 (katalánsky). Barcelona: Federació Catalana de Futbol. str. 62.
  56. ↑ "Historia de la Supercopa de España: ¿Sabías que durante unos años se llamó Copa Eva de Duarte y Perón?" [online]. rfef.es, 03.08.2015 [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-24. (španělsky) 
  57. ↑ "Pequeña Copa del Mundo and Other International Club Tournaments in Caracas" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ "Spain - List of Champions of Catalonia" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ "Spain - Mediterranean League Libre 1937" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ "Spain - List of Cup Winners of Catalonia" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ "El Barcelona gana la Supercopa de Catalunya al Espanyol en la tanda de penaltis" [online]. elpais.com, 30.10.2014 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (španělsky) 
  62. ↑ "El Barça se lleva la Supercopa de Catalunya en los penaltis" [online]. marca.com, 07.03.2018 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (španělsky) 
  63. ↑ "Trofeo Teresa Herrera (La Coruña-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 1 (25. prosince 1948)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  65. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 3 (12. června 1949)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  66. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 1 (5. června 1950)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  67. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 1 (15. června 1952)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  68. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 1 (25. prosince 1952)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  69. ↑ "El Mundo Deportivo, Barcelona, str. 1 (25. prosince 1953)" [online]. mundodeportivo.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  70. ↑ "Trofeo Ramón de Carranza (Cádiz-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ "Trofeo Joan Gamper (Barcelona-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ "Coupe Mohamed V (Casablanca - Morocco)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ "Festa d'Elx (Elche, Alicante-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ "Trofeo Costa del Sol - Ciudad de Málaga (Málaga-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ "Trofeo Alicante-Costa Blanca-Ciudad de Alicante-Ayuntamiento (Alicante-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ "Trofeo Ciudad de Zaragoza " Memorial Carlos Lapetra" (Zaragoza-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ "Trofeo Naranja (Valencia-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ "Trofeo Ciutat de Barcelona (Barcelona-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ "Trofeo Semana del Sol-Ciudad de Marbella (Marbella, Málaga-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ "Trofeo Ciutat de Lleida (Lleida-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ "Amsterdam Tournament" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ "Bayern gegen Barcelona: Scholl feiert, Messi trifft" [online]. spiegel.de, 15.08.2007 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (německy) 
  83. ↑ "Barca win Audi Cup, Hernandez out for Saturday" [online]. barcablaugranes.com, 28.07.2011 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ "PSG-Barcelone 2-2 : une soirée pleine de promesses" [online]. leparisien.fr, 04.08.2012 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (francouzsky) 
  85. ↑ "Trofeo Colombino (Huelva-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ "Barcelona claimed the International Champions Cup after prevailing 3-2 in a thrilling Clasico encounter against bitter rivals Real Madrid" [online]. internationalchampionscup.com, 31.07.2017 [cit. 2019-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-31. (anglicky) 
  87. ↑ "Barcelona are winners of the inaugural La Liga-Serie A Cup today's 4-0 thrashing of Napoli, winning 6-1 on aggregate." [online]. theguardian.com, 11.08.2019 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ "Youth gets its chance to shine" [online]. uefa.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ "Spain - U-19 League Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ "Spain - U-19 Cup History" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Players [online]. FC Barcelona [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  92. ↑ a b "Ligas" [online]. bdfutbol.com [cit. 2018-09-08]. Dostupné online. (německy) 
  93. ↑ Žebříček: Nejbohatší fotbalový klub světa je Real Madrid [online]. iHned.cz, 12. února 2009 [cit. 2011-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-08. 
  94. ↑ El clásico [online]. barcelona.com [cit. 2011-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-02. (anglicky) 
  95. ↑ El Derbi Barceloní – The History Behind the Barcelona Derby [online]. barca.com, 18. prosince 2010 [cit. 2011-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ History of the crest[nedostupný zdroj] (anglicky)
  97. ↑ https://sport.ihned.cz/fotbal/zahranici/fotbalova-barcelona-zmeni-znak-zmizi-z-nej-i-jeden-z-nejtrad/r~47ab8406c29911e89f96ac1f6b220ee8/ Fotbalová Barcelona změní znak, zmizí z něj i jeden z nejtradičnějších prvků
  98. ↑ An artful presentation [online]. FC Barcelona.com, 22.05.2012 [cit. 2012-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kit left arm.svg
Part of football kit based on Kit body.svg.
Kit body.svg

Complete kit:







Kit socks long.svg
Football kit template socks
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Côte d'Ivoire.svg
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Ulster Banner.svg
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Flag of Northern Ireland (1953–1972).svg
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
UEFA - Inter-Cities Fairs Cup.svg
Autor: Original work by Riccardo de conciliis at it.wikipedia. SVG version by LonEMedia., Licence: CC BY-SA 3.0
Inter-Cities Fairs Cup Trophy
Kit body fcbarcelona0708h.png
Autor: Abdul Qayyum Ahmad, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2007-08.
Kit socks fcbarcelona0910h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2009-10.
Kit right arm fcbarcelona9192h.png
Autor: Zotteteen1, Licence: CC BY-SA 3.0
Home Kit FC Barcelona 1991-1992 Right arm
Kit left arm fcbarcelona0910.png
FC Barcelona 2009-2010 Home Shirt
FC Barcelona 1910.jpg
A FC Barcelona squad, champion.
Kit body bluestripes.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Kit left arm fcbarcelona1314h.png
Autor: Supermæn, Licence: CC BY-SA 3.0
FC Barcelona'nın 2013-14 sezonu forması.
Kit shorts red stripes.png
Kit shorts red stripes
Kit right arm fcbarcelona0708h.png
Autor: Abdul Qayyum Ahmad, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2007-08.
Campnou espanyol.jpg
Autor: DJ Lucifer, Licence: CC BY 2.0
Derbi catalán en el Camp Nou. En la portería del FC Barcelona, con el dorsal 25, Jorquera.
Kit shorts fcbarcelona2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit shorts
Kit body redstripes2.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Full Star Yellow.svg
A completely filled star, yellow on transparent background, for use with star ratings
Kit body fcbarcelona0506h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeira camisa do FC Barcelona 2005-06.
Kit right arm fcbarcelona1213h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2012-13.
Camp Nou més que un club.jpg
(c) I, Andrea Buratti, CC BY-SA 3.0
La scritta Barça Més que un Club, motto del FC Barcelona, sulle gradinate Barça estadio del Camp Rock
Kit body bluehalf.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Silhouette Spain with Flag.png
Silhouet of Spain without the islands with Spanish Flag.
Kit left arm fcbarcelona0910h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2009-10.
Kit right arm fcbarcelona2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Kit right arm thinblacklower.png
Football kitThis image is used by the football kit template. It has been added to the Football kit sleeves category.
For instructions, see the associated documentation. For additional patterns, see the Football kit templates category.
Pep Guardiola 2.1.jpg
Autor: , Licence: CC BY 2.0
Entrenos antes de la épica de Roma.
Kit body fcbarcelona0809h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeira camisa do FC Barcelona 2008-09.
RMDvsBAR UCL SF 1.jpg
Autor: Muhaidib, Licence: CC BY-SA 3.0
Pepe and Messi during the first 2011 European Champions League semi-finals in Madrid, Spain.
Kit shorts fcbarcelona1213h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2012-13.
Flag of Spain (1977 - 1981).svg
Autor: Miguillen, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain (1977-1981)
Kit right arm bluelower.png
Autor: Wiggy! na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
Football kit, right arm, blue lower half from en wiki. Blue: "0049e7"
Coppacoppe.png
Autor: Původně soubor načetl Riccardo de conciliis na projektu Wikipedie v jazyce italština, Licence: CC BY-SA 2.5
08 bakero5.jpg
Autor: Fotografía personal de SergiL (osobiste zdjęcie użytkownika SegiL), Licence: CC BY-SA 3.0
José Mari Bakero. Futbolista español (José Mari Bakero. Hiszpański piłkarz)
Kit right arm fcbarcelona0506h.png
Primeira camisa do FC Barcelona 2005-06.
Coppacampioni.png
Autor: Riccardo de Conciliis, Licence: CC BY-SA 4.0
Coupe de la Ligue des Champions
Kit body fcbarcelona1112H.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeira camisa do FC Barcelona 2011-12.
FC Barcelona Team 2, 2011.jpg
Autor: Christopher Johnson, Licence: CC BY-SA 2.0
FC Barcelona, Santos best 2011.
Kit socks barça.png
Barça's socks
Kit socks fcbarcelona0405h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2004-05.
Kit left arm fcbarcelona0405h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeira camisa do FC Barcelona 2004-05.
Kit body fcbarcelona0607h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2006-07.
Full Star Red.svg
A completely filled star, red on transparent background, for use on wikinews
Kit shorts fcbarcelona1112h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2011-12.
Kit left arm fcbarcelona1213h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2012-13.
Kit body fcbarcelona9192h.png
Autor: Zotteteen1, Licence: CC BY-SA 3.0
Home Kit FC Barcelona 1991-1992
Kit left arm fcbarcelona1011h.png
Autor: Zotteteen1, Licence: CC BY-SA 3.0
Home Kit FC Barcelona 2010/11
Kit body fcbarcelona0304h.png
Autor: Spiraal, Licence: CC0
Red and blue stripes.
Kit body 3bluestripes.png
Autor: Lucsev 7, Licence: CC BY-SA 3.0
Kit body.
Luis Suarez 2019 03 17 2.jpg
Autor: הגמל התימני, Licence: CC BY-SA 4.0
Luis Suarez playing for FC Barcelona vs Real Betis, 17/03/2019
Kit socks fcbarcelona0809h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2008-09.
Kit right arm fcbarcelona0910.png
FC Barcelona 2009-2010 Home Shirt
Lionel Messi 31mar2007.jpg
Autor: Darz Mol, Licence: CC BY-SA 2.5 es
Lionel Messi, Futbol Club Barca's player, during the match FC Barcelona-Deportivo de La Coruña.
Camp de les corts 1930.jpg
Stadium "Camp de les Corts", 1930
Kit body bluestripesandcollar.png
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Body kit with blue stripes and blue collar.
Kit right arm fcbarcelona1011h.png
Autor: Zotteteen1, Licence: CC BY-SA 3.0
FC Barcelona home kit 2010/11
Flag of Bulgaria (1948-1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Kit left arm fcbarcelona0304h.png
Autor: Spiraal, Licence: CC0
Dark blue sleeve with red detail.
Ronaldinho.jpg
Autor: Darz Mol, Licence: CC BY-SA 3.0
Futbol Club Barcelona's player Ronaldinho during the match FC Barcelona - Numancia.
Kit body bluestripes2.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Kit left arm thinblacklower.png
Football kitThis image is used by the football kit template. It has been added to the Football kit sleeves category.
For instructions, see the associated documentation. For additional patterns, see the Football kit templates category.
Kit shorts fcbarcelona1011h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2010-11.
Kit body fcbarcelona0910h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
2009-2010 FC Barcelona home football shirt, with copyrighted logos
Kit body fcbarcelona1314h.png
Autor: Supermæn, Licence: CC BY-SA 3.0
Home Kit FC Barcelona 2013/14.
Kit shorts fcbarcelona0708h.png
Autor: Abdul Qayyum Ahmad, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2007-08.
Full Star Blue.svg
A completely filled star, light blue on transparent background, for use with star ratings
Kit right arm fcbarcelona1314h.png
Autor: Supermæn, Licence: CC BY-SA 3.0
FC Barcelona'nın 2013-14 sezonu forması.
Kit left arm fcbarcelona0506h.png
Primeira camisa do FC Barcelona 2005-06.
Kit shorts thin yellow base.png
Autor: Kanchelskis, Licence: CC BY-SA 3.0
Celtic home colours scheme (2008/09) for Football kit template. No trademarks, brands or copyrights
Kit right arm fcbarcelona0910h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2009-10.
Kit shorts fcbarcelona0910h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2009-10.
Celebración FC Barcelona - Real Valladolid CF.jpg
Autor: m.caimary from Sant Boi, Catalunya, Licence: CC BY 2.0
Los jugadores del FC Barcelona, en una celebración en el último partido del campeonato liguero, contra el Valladolid, donde se proclamaron campeones como el equipo con mejor puntuación de la historia de la Liga.
Kit socks fcbarcelona1011h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2010-11.
RFEF - Supercopa de España.svg
Autor: Original work by Riccardo de conciliis at it.wikipedia. SVG version by LonEMedia., Licence: CC BY-SA 3.0
Supercopa de España Trophy
RFEF - Copa del Rey.svg
Autor: Original work by Riccardo de conciliis at it.wikipedia. SVG version by LonEMedia., Licence: CC BY-SA 3.0
Trofeo de la Copa del Rey de fútbol.
Kit right arm fcbarcelona0405h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeira camisa do FC Barcelona 2004-05.
Kit left arm bluelower.png
Autor: Wiggy! na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
Football kit, left arm, blue lower half. Blue: "0049e7"
Kit left arm fcbarcelona0708h.png
Autor: Abdul Qayyum Ahmad, Licence: CC BY-SA 4.0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2007-08.
Kit body fcbarcelona2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit body
Kit left arm fcbarcelona9192h.png
Autor: Zotteteen1, Licence: CC BY-SA 3.0
Home Kit FC Barcelona 1991-1992 Left Arm
Kit right arm fcbarcelona0304h.png
Autor: Spiraal, Licence: CC0
Dark blue sleeve with red detail.
Copa de Liga de España2.svg
Autor: Yuma, Licence: CC BY-SA 3.0
Copa de Liga, stilizzata
Flag of Spain (1945 - 1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Kit body fcbarcelona0405h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC BY-SA 3.0
Primeira camisa do FC Barcelona 2004-05.
Kit left arm fcbarcelona2425h.png
Autor: JonasBR, Licence: CC0
Association football kit sleeves
Coat of Arms of Barcelona.svg
Autor:
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
 Escudo de Barcelona.svg., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of Barcelona.
The eight rosettes of Bear's Breeches of the Spanish Royal Crown leaves have been replaced with the rosettes of the Crown used by former Aragonse Monarchs.
Kit socks fcbarcelona1213h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2012-13.
Kit socks fcbarcelona0708h.png
Autor: Bruno-ban, Licence: CC0
Primeiro uniforme do FC Barcelona 2007-08.
Kit socks fcbarcelona1112h.png
Autor: C46943, Licence: CC BY-SA 3.0
2011 12 socks barca