Fabio Fognini

Fabio Fognini
Fabio Fognini během Wimbledonu 2019
PřezdívkaFogna[1]
StátItálieItálie Itálie[1]
Datum narození24. května 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníSanremo, Itálie[1]
BydlištěArma di Taggia, Itálie[1]
Výška178 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek18 010 180 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů411–373
Tituly9 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (15. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2014, 2018, 2020, 2021)
French Openčtvrtfinále (2011)
Wimbledon3. kolo (2010, 2014, 2017, 2018, 2019, 2021)
US Open4. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2016, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů223–221
Tituly8 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění7. místo (20. července 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2015)
French Opensemifinále (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Opensemifinále (2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2015)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013, 2016)
Wimbledon2. kolo (2012, 2013)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2014, 2022)
Hopman Cupzákladní skupina (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230811a11. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fabio Fognini (* 24. května 1987 Sanremo) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour devět singlových titulů včetně Monte Carlo Masters 2019 a osm deblových trofejí včetně Australian Open 2015. Na challengerech ATPokruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 9. místě ve dvouhře a ve čtyřhře v červenci 2015 na 7. místě. Trénuje ho German Gaich. Dříve tuto roli plnil Alberto Mancini.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni triumfoval s krajanem Simone Bolellim v mužské čtyřhře Australian Open 2015, čímž se stali první ryze italským mužským párem, který australský major ovládl.[3] Ve vítězném finále čtyřhry Croatia Open Umag 2022 odvrátili šest mečbolů v řadě, když po ztrátě první sady otočili v tiebreaku druhé poměr míčů 0:6. Celkově v utkání čelili osmi mečbolům.[4]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Lotyšsku, v němž ve třech setech nestačil na Ernestse Gulbise. Do září 2023 v soutěži nastoupil k třiceti mezistátním utkáním s bilancí 23–9 ve dvouhře a 12–11 ve čtyřhře.[5]

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde v mužské dvouhře na úvod podlehl světové dvojce Novaku Djokovićovi, přestože získal první set. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde ve třetím kole dvouhry podlehl pozdějšímu vítězi Andymu Murraymu. Spolu s Andreasem Seppim skončili v mužské čtyřhře ve čtvrtfinále na raketách páru Daniel NestorVasek Pospisil.

Osobní život

Narodil se v turistickém letovisku na riviéře Sanremu do rodiny vlastníka společnosti Fulvia a ženy v domácnosti Silvany Fogniniových. Má mladší sestru Fulvii. Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Nepreferuje žádný povrch a za nejsilnější údery uvedl forhend a bekhend. Je fotbalovým fanouškem italských klubů Inter Milán a Janov. Vyjma rodné italštiny mluví anglicky, španělsky a francouzsky.[1]

V únoru 2014 navázal partnerský vztah s italskou tenistkou a vítězkou US Open Flavií Pennettaovou.[6][7] Následujícího roku se pár zasnoubil a v červnu 2016 uzavřel sňatek v jihoitalském městě Ostuni.[8] V roce 2017 se jim narodil syn Federico a o dva roky později dcera Farah.[9]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2015Australian OpentvrdýItálie Simone BolelliFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před / od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 0–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–2 D; 1–3 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (7–8 D; 6–6 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–4 D; 3–4 Č)
antuka (8–6 D; 4–8 Č)
tráva (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 19 (9–10)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20120429a29. dubna 2012Bukurešť, RumunskoantukaFrancie Gilles Simon4–6, 3–6
Finalista2.20120923a23. září 2012Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Slovensko Martin Kližan2–6, 3–6
Vítěz1.20130714a14. července 2013Stuttgart, NěmeckoantukaNěmecko Philipp Kohlschreiber5–7, 6–4, 6–4
Vítěz2.20130721a21. července 2013Hamburk, NěmeckoantukaArgentina Federico Delbonis4–6, 7–6(10–8), 6–2
Finalista3.20130728a28. července 2013Umag, ChorvatskoantukaŠpanělsko Tommy Robredo0–6, 3–6
Vítěz3.20140209a9. února 2014Viña del Mar, ChileantukaArgentina Leonardo Mayer6–2, 6–4
Finalista4.20140216a16. února 2014Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělsko David Ferrer4–6, 3–6
Finalista5.20140504a4. května 2014Mnichov, NěmeckoantukaSlovensko Martin Kližan6–2, 1–6, 2–6
Finalista6.20150222a22. února 2015Rio de Janeiro, BrazílieantukaŠpanělsko David Ferrer2–6, 3–6
Finalista7.20150802a2. srpna 2015Hamburk, NěmeckoantukaŠpanělsko Rafael Nadal5–7, 5–7
Vítěz4.20160724a24. července 2016Umag, ChorvatskoantukaSlovensko Andrej Martin6–4, 6–1
Finalista8.23. října 2016Moskva, Ruskotvrdý (h)Španělsko Pablo Carreño Busta6–4, 3–6, 2–6
Vítěz5.30. července 2017Gstaad, ŠvýcarskoantukaNěmecko Yannick Hanfmann6–4, 7–5
Finalista9.24. září 2017Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Bosna a Hercegovina Damir Džumhur6–3, 4–6, 2–6
Vítěz6.4. března 2018São Paulo, Brazílieantuka (h)Chile Nicolás Jarry1–6, 6–1, 6–4
Vítěz7.22. července 2018Båstad, ŠvédskoantukaFrancie Richard Gasquet6–3, 3–6, 6–1
Vítěz8.5. srpna 2018Los Cabos, MexikotvrdýArgentina Juan Martín del Potro6–4, 6–2
Finalista10.30. září 2018Čcheng-tu, ČínatvrdýAustrálie Bernard Tomic1–6, 6–3, 6–7(7–9)
Vítěz9.21. dubna 2019Monte Carlo, MonakoantukaSrbsko Dušan Lajović6–3, 6–4

Čtyřhra: 20 (8–12)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.20080720a20. července 2008Umag, ChorvatskoantukaArgentina Carlos BerlocqSlovensko Michal Mertiňák
Česko Petr Pála
2-6, 6-3, 10-5
Finalista2.20100227a27. února 2010Acapulco, MexikoantukaItálie Potito StaracePolsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
6-0, 6-0
Vítěz1.20110730a30. července 2011Umag, ChorvatskoantukaItálie Simone BolelliChorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Lovro Zovko
6–3, 5–7, [10–7]
Finalista3.20120414a14. dubna 2012Casablanca, MarokoantukaItálie Daniele BraccialiNěmecko Dustin Brown
Austrálie Paul Hanley
5–7, 3–6
Vítěz2.20130224a24. února 2013Buenos Aires, ArgentinaantukaItálie Simone BolelliUSA Nicholas Monroe
Německo Simon Stadler
6–3, 6–2
Finalista4.20130302a2. března 2013Acapulco, MexikoantukaItálie Simone BolelliPolsko Łukasz Kubot
Španělsko David Marrero
5–7, 2–6
Finalista5.20131006a6. října 2013Peking, ČínatvrdýItálie Andreas SeppiBělorusko Max Mirnyj
Rumunsko Horia Tecău
4–6, 2–6
Vítěz3.20150131a31. ledna 2015Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýItálie Simone BolelliFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista6.20150322a22. března 2015Indian Wells, Spojené státytvrdýItálie Simone BolelliUSA Jack Sock
Kanada Vasek Pospisil
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista7.20150419a19. dubna 2015Monte Carlo, MonakoantukaItálie Simone BolelliUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(3–7), 1–6
Finalista8.20151018a18. října 2015Šanghaj, ČínatvrdýItálie Simone BolelliJižní Afrika Raven Klaasen
Brazílie Marcelo Melo
3–6, 3–6
Finalista4.2. října 2016Šen-čen, ČínatvrdýŠvédsko Robert LindstedtRakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
7–6(7–4), 6–3
Finalista9.22. července 2018Båstad, ŠvédskoantukaItálie Simone BolelliChile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
3–6, 4–6
Vítěz5.23. září 2018Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Itálie Matteo BerrettiniČesko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(8–6), 7–6(7–4)
Finalista10.10. ledna 2022Sydney, AustrálietvrdýItálie Simone BolelliSlovensko Filip Polášek
Austrálie John Peers
5–7, 5–7
Finalista11.únor 2022Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Horacio ZeballosMexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
1–6, 1–6
Vítěz6.únor 2022Rio de Janeiro, BrazílieantukaItálie Simone BolelliSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
7–5, 6–7(2–7), [10–6]
Finalista12.červenec 2022Båstad, ŠvédskoantukaItálie Simone BolelliBrazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
4–6, 6–3, [11–13]
Vítěz7.červenec 2022Umag, ChorvatskoantukaItálie Simone BolelliSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
5–7, 7–6(8–6), [10–7]
Vítěz8.únor 2023Buenos Aires, Argentina (2)antukaItálie Simone BolelliKolumbie Nicolás Barrientos
Uruguay Ariel Behar
6–2, 6–4

Vítězství nad hráči Top 10

Č.hráčATPturnajpovrchfázeskóre
2010
1.Španělsko Fernando Verdasco9.Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítráva1. kolo7–6(11–9), 6–2, 6–7(6–8), 6–4
2013
2.Česko Tomáš Berdych6.Monte Carlo, Monakoantuka3. kolo6–4, 6–2
3.Francie Richard Gasquet9.Monte Carlo, Monakoantukačtvrtfinále7–6(7–0), 6–2
2014
4.Spojené království Andy Murray8.Davis Cup, Neapol, Itálieantukazákl. skupina6–3, 6–3, 6–4
2015
5.Španělsko Rafael Nadal3.Rio de Janeiro, Brazílieantukasemifinále1–6, 6–2, 7–5
6.Španělsko Rafael Nadal4.Barcelona, Španělskoantuka3. kolo6–4, 7–6(8–6)
7.Španělsko Rafael Nadal8.US Open, New York, Spojené státytvrdý3. kolo3–6, 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2017
8.Francie Jo-Wilfried Tsonga8.Indian Wells, Spojené státytvrdý2. kolo7–6(7–4), 3–6, 6–4
9.Japonsko Kei Nišikori4.Miami, Spojené státytvrdýčtvrtfinále6–4, 6–2
10.Spojené království Andy Murray1.Řím, Itálieantuka2. kolo6–2, 6–4
2018
11.Rakousko Dominic Thiem8.Řím, Itálieantuka2. kolo6–4, 1–6, 6–3
12.Argentina Juan Martín del Potro4.Los Cabos, Mexikotvrdýfinále6–4, 6–2
2019
13.Německo Alexander Zverev3.Monte Carlo, Monakoantuka3. kolo7–6(8–6), 6–1
14.Španělsko Rafael Nadal2.Monte Carlo, Monakoantukasemifinále6–4, 6–2
15.Rusko Karen Chačanov9.Šanghaj, Čínatvrdý3. kolo6–3, 7–5
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí1082. 786. 302. 249. 94. 92. 54. 55. 48. 45. 16. 20. 21. 49. 27. 13. 12. 17. 37. 56.

Čtyřhra

Rok20032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí1040. 1334. 1656. 374. 490. 133. 212. 138. 34. 111. 36. 57. 10. 177. 96. 78. 148. 142. 107. 23.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fabio Fognini na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Fabio Fognini na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  2. Fabio Fognini na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  3. ZABLOUDIL, Luboš. Grandslamovou čtyřhru mužů vyhrála poprvé italská dvojice: Bolelli s Fogninim. TenisPortal.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  4. Simone Bolelli & Fabio Fognini Save 8 Match Points To Win Umag Title In 'Craziest Match'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-01. (anglicky) 
  5. Fabio Fognini na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  6. Flavia Pennetta Wants to Become a Mother! [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tennis couple Fabio Fognini and Flavia Pennetta take time off tennis court to attend Milan Fashion Week, ibtimes.com.au
  8. Le nozze di Flavia Pennetta e Fabio Fognini [online]. Vanity Fair Italia [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Fognini and Pennetta welcome second child to their family. Baseline [online]. 2019-12-24 [cit. 2021-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Finland.svg
Finská vlajka