Fact-checking

Fact-checking je prověření faktického tvrzení s cílem určit jeho pravdivost a správnost. To může být provedeno buď před (ante hoc fact-checking) nebo po (post hoc fact-checking) zformulování daného tvrzení.

V zahraničí se výraz fact-checking používá jako název pro specifický směr žurnalistiky, která je zaměřená šíření pravdivých faktů. Nejde přitom jen o ověřování tvrzení, ale i o tvorbu analýz, které mohou být podkladem pro další fact-checking. V České republice je pojem fact-checking spojen zejména s ověřováním pravdy.^[1] Známým českým fact-checkingovým serverem je Demagog.cz, ověřující pravdivost tvrzení politiků.^[2]

Fact-checking nabývá na významu zejména ve spojení s růstem přítomnosti fake-news, dezinformací, propagandy a manipulací v mediálním prostoru.

Profesionální ověřování tvrzení dělají novináři, kteří by měli ověřovat získané informace alespoň ze dvou nezávislých zdrojů. Někdy svá zjištění publikují ve speciálních formátech, které se věnují primárně fack-checkingu. Příkladem může být stránka Ověřovna! od Českého rozhlasu nebo rubrika Na pravou míru od tiskové agentury AFP (další odkazy jsou v externích odkazech na konci článku).

Prostřednictvím sociálních sítí jsou často šířeny informace z dezinformačních webů. Z tohoto důvodu se snaží fact-checking využít i sociální síť Facebook. První osobou ověřující fakta v českých článcích šířených přes tuto sociální síť byla novinářka Laďka Mortkowitz Bauerová z agentury AFP, se kterou má Facebook uzavřené globální partnerství ve věci ověřování faktů.^[3] Koncem května 2020 bylo oznámeno, že se počet českých fact-checkerů pracujících pro facebook rozšíří na šest a to díky nově uzavřenému partnerství sociální sítě s platformou Demagog.cz.^[4]

Každý uživatel internetu má možnost provádět základní fact-checking svépomocí. Primárně se doporučuje zaměřit na informační zdroje, ze kterých jsou prezentovaná fakta čerpána, např. jsou-li senzační zprávy publikovány i na zavedených serverech. Dalšími metodami, uživatelského fact-checkingu je například vyhledávání pomocí obrázku s cílem najít vizuálně podobné obrázky a odhalit tak fotomontáž, popřípadě pokročilejší metody jako zkoumání metadat souborů.^[5] Pokročilejší metodou může být i využití webového monitoringu extrémistů na sociálních sítích s názvem Blbec.online. S jeho pomocí lze zjistit dezinformační statut jednotlivých facebookových stránek a také vysledovat časovou osu sdílení dezinformací stránkami na facebooku.^[6]

Specificky lze při fact-checkingu přistupovat k hoaxům, resp. řetězovým e-mailům, které se často opakují a existuje více jejich databází.^[7] Nejznámějším českým webem zaměřeným na tuto tematiku je server Hoax.cz. Aktivně se vyvracením nepravdivých zpráv také věnuje skupina Čeští elfové.^[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fact-checking na anglické Wikipedii.

• Verifikace
• Bellingcat