Fajsz
Fajsz | |
---|---|
velkokníže uherský | |
Reliéf Fajsze v obci Fajsz | |
uherský velkokníže | |
Období | asi 950 – 955 |
Předchůdce | Zoltán? |
Nástupce | Takšoň |
Narození | počátek 10. století |
Úmrtí | po 955 |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Jutotzas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fajsz nebo také Fajs (počátek 10. století – po 955; maďarsky Falicsi) byl od počátku 50. let 10. století až do roku 955 uherským velkoknížetem z rodu Arpádovců.
Narodil se jako syn Jutotzase, mladšího syna Arpáda, zakladatele Arpádovců, a jeho neznámé ženy. V roce 947 byl šomoďský kníže. Není jisté, jestli se účastnil neúspěšné bitvy na Lechu. Každopádně brzy po ní se stal novým knížetem Takšoň. Informace o jeho životě nezaznamenala žádná uherská středověká kronika, jelikož zřejmě nepatřil k nejmocnějším mužům v té doby. Jediná zmínka o něm pochází z autentického textu Konstantina VII. Porfyrogenna.
Život
Byl jediným synem Jutotzase, třetího syna Arpáda, který vedl staromaďarské kmeny do Karpatské kotliny mezi roky 895 až 907.[1] Po smrti Arpáda[2] došlo k zásadním změnám ve vládě kmenové konfederace.[3] Ačkoli různé kmeny mohly i poté jednat ve shodě s nájezdy, již se nepodřídily silné ústřední autoritě. Přesto vláda Arpádovců přinejmenším oficiálně pokračovala,[2] což dokládají zprávy od byzantského císaře Konstantina VII.[4] Fajszův otec, Jutotzas, panoval zřejmě na území mezi Dunají a Zagyvou nebo na území mezi Rábou a Enží.[5]
Jediná zmínka o Fajszovi pochází z listu Konstantina VII. Porfyrogenneta. Ten v roce 948 tituloval Fajsze jako krále Maďarů.[4] O jeho vládě se neví nic. Podle Lászla Kontlera byly za Fajszovy vlády položeny základy křesťanství.[6] Jistá není ani jeho účast v bitvě na Lechu, kde Maďaři utrpěli katastrofickou porážku. Podle Marcela Eliáše se bitvy neúčastnil.[7] Poté však zřejmě abdikoval a novým knížetem se stal Takšoň.[4] Někdy poté zemřel.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fajsz na anglické Wikipedii.
- ↑ Kristó a Makk 1196, s. 18–22.
- ↑ a b Molnár 2001, s. 17.
- ↑ Curta 2006, s. 20.
- ↑ a b c Engel 2001, s. 20.
- ↑ Eliáš 2007, s. 14.
- ↑ Kontler 2001, s. 39.
- ↑ Eliáš 2007, s. 15.
Literatura
- CURTA, Florin, 2006. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-89452-4. (anglicky)
- ELIÁŠ, Marcel. Ostrihom a Stoličný Belehrad. Dve centrá ranostredovekého Uhorska. Brno, 2007. 86 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Martin Wihoda. s. 14. Dále jen Ostrihom a Stoličný Belehrad. Dostupné online.
- ENGEL, Pál, 2001. The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. [s.l.]: I.B. Tauris Publishers. ISBN 1-86064-061-3. (anglicky)
- KONTLER, László; PRAŽÁK, Richard, 2001. Dějiny Maďarska. Překlad Miloslav Korbelík. Brno: Lidové Noviny. 601 s. ISBN 80-7106-405-X. S. 39. Dále jen Dějiny.
- KORDÉ, Zoltán, 1994. Korai magyar történeti lexikon (9-14. század). [s.l.]: Akadémiai Kiadó. ISBN 963-05-6722-9. Kapitola Falitzi, s. 207. (anglicky)
- KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc, 1996. Az Árpád-ház uralkodói. [s.l.]: I.P.C. Könyvek. ISBN 963-7930-97-3. (maďarsky)
- MOLNÁR, Miklós, 2001. A Concise History of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-66736-4. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fajsz na Wikimedia Commons
Předchůdce: Zoltán (náčelník) | Uherský velkokníže Fajsz asi 948–955 | Nástupce: Takšoň |
Média použitá na této stránce
Coat of arms of the Árpád dynasty of Hungary (c. 855–1301).
Relief of Fajsz, Grand Prince of the Hungarians, in the town of Fajsz, Hungary
Fajsz, um 950 ungarischer Großfürst aus dem Hause der Arpaden. Lithographie von Josef Kriehuber nach einer Zeichnung von Moritz von Schwind aus Ungerns Erste Heerführer Herzoge und Koenige In einer Reihe von Bildnissen von Bela bis auf Seine Majestät Franz I. Kaiser Von Österreich König Von Ungern &c., &c. Wien : Lithographisches Institut ;ca. 1828