Faksimile
Faksimile (z latinského fac simile = čiň podobně) je velice přesné napodobení originálu, většinou starých tisků nebo rukopisů. Kopie bývá často od původního dokumentu těžko rozlišitelná. Ze slova faksimile pochází také název technického zařízení pro přenos obrazových dokumentů přes telefonní linky – fax.
V oblasti nakladatelství se používá termín „facsimile edition“[1] pro nové vydání, většinou klasických knih, ve stejném provedení, jako měl původní výtisk, a to včetně typu písma a rozvržení stran.
V současné době se faksimile používají převážně k výstavním účelům. Návštěvník expozice si pak může prohlédnout ručně psaný a případně i iluminovaný kodex nebo listinu, zatímco originál je bezpečně uložen v trezoru. Na rozdíl od fotografické reprodukce se faksimile může v nepatrných detailech od originálu lišit, ovšem jeho autenticita je nesrovnatelně vyšší. Tvůrci faksimilií používají pergamen nebo ruční papír, historické barvy a inkousty, a to takovým způsobem, aby se co nejvíce přiblížili originálu.
Tištěná faksimile slouží také k výukovým nebo sběratelským účelům.
Faksimile v kartografii
Obor dějiny kartografie chápe pojem faksimile jako novodobé výtisky starých map (vytvořených v minulosti) pomocí moderních technologií. Využívají se k účelům studijním i komerčním. Rozlišují se:
- faksimile věrné – přesně zobrazují danou mapu, a to včetně jejího poškození, vybledlých barev apod.;
- faksimile studijní – zobrazují danou mapu černobíle;
- faksimile komerční – nejde o úplně přesnou reprodukci, mapy bývají z estetických důvodů upravené, např. dobarvované.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Facsimile na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu faksimile na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Faksimile v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Faksimile v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Vznikla faksimile nejstarší české městské knihy z roku 1310, České noviny 2.11.2010
- www.kaligrafie-pismo.cz – stránky s ukázkami faksimilií
Encyklopedické heslo 
Média použitá na této stránce
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Faksimile listiny krále Vladislava Jagelonského, kterou v roce 1515 udělil městu Kyjov povolení pečetit červeným voskem. Text: My Vladislav, z boží milosti uherský, český, dalmatský, chorvatský král, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabě oznamujem tímto listem všem, že jsme prošeni jménem opatrných purkmistra a konšel města Kyjova, věrných našich milých, abychom jim k tomu povolení naše dáti ráčili, aby oni mohli v potřebách svých v pečetění červeného vosku užívati, k kteréžto prosbě a žádosti jich pro jich zachovalost a věrnost nakloněný jsúce s dobrým rozmyslem naším jistým vědomím moci královské v Čechách, a jakožto markrabě moravský, svolili jsme k tomu a tímto listem svolujeme, povolení naše královské k tomu dávajíce tak, aby svrchu psaní obyvatelé města Kyjova vosku červeného v pečetění a potřebách svých užívali a užívati mohli, tím vším obyčejem a způsoby jakožto jiná města v markrabství našem moravském červeného vosku v pečetí užívají. A to nyní i v časech budoucích beze všech lidí, všelijakých překážek přikazujíce všem poddaným našim markrabství moravského nynějším i budúcím věrným našim milým, abyste svrchupsané obyvatele města Kyjova při tomto obdarování našem měli drželi a neporušitedlně zachovali, pod varováním hněvu našeho, na svědomí pečeť naši královské k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán v Prešpurce na Boží tělo léta božího tisícího pětistého patnáctého, království našich uherského pětadvacátého a českého čtyřicátého čtvrtého.