Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Fakulta chemické technologie Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Faculty of Chemical Technology
Budova fakulty
Vedení fakulty
Děkan	prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.[1]
Proděkan	Ing. Ondřej Kundrát, Ph.D.
Proděkan	prof. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D.
Proděkan	prof. Dr. Ing. Karel Bouzek
Tajemnice	Ing. Monika Šáchová
Statistické údaje
Ústavy	13[2]
Základní informace
Původní název	Pražská Polytechnika
Barva
Datum založení	1952
Status	veřejná
Kontaktní údaje
Adresa	FCHT VŠCHT Technická 5 166 28 Praha 6
Telefon	(+420) 220 441 111
DIČ	CZ60461373
Souřadnice	50°6′12″ s. š., 14°23′24″ v. d.
Oficiální web
fcht.vscht.cz

Fakulta chemické technologie (FCHT) je nejstarší součástí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a dodnes je to její početně největší fakulta, umístěná převážně v budově A VŠCHT. Zaměřuje se na studium chemie v bakalářském, magisterském studiu a doktorském studiu v chemických oborech a specializacích zaměřených na organickou, anorganickou chemii, chemii solidů, organickou a anorganickou technologii, chemii a technologii polymerů, skla, keramiky a kovů. Bakalářské studium je tříleté, v případě restaurování čtyřleté, magisterské studium je dvouleté. Studenti jsou v prvním ročníku zařazení do kruhů podle své specializace. Společný a povinný chemický základ ve formě studia organické, anorganické a biochemie, chemického inženýrství, matematiky, fyziky a fyzikální chemie spojený s laboratořemi stále tvoří více než 80 % časové dotace oboru v bakalářském stupni. Magisterské obory jsou naopak diferencovány úplně a nemají společný základ. Fakulta je složena z děkanátu a následujících ústavů, které se dle detailnější specializace, přístrojového vybavení a typů laboratoří člení na pracovní skupiny.

Ústav anorganické technologie se zaměřuje na výchovu odborníků jak pro klasické velkotonážní výroby výroba kyseliny sírové, výroba amoniaku, výroba hnojiv, tak na vysoce sofistikované technologie, které představují membránové a elektromembránové procesy, fotokatalyzátory.

V současné době má tento ústav čtyři pracovní skupiny:

Heterogenní nekatalyzované reakce

Procesy pro ochranu životního prostředí. Rozklad přírodních fosfátových rud a magnezitu minerálními kyselinami. Bezodpadové technologie mikrokrystalických anorganických produktu s řízenými vlastnostmi.

Katalytické procesy

Katalytické a separační procesy v membránových systémech. Výzkum v oblasti kinetiky heterogenních katalyzovaných reakcí (oxidace SO2, NH3). Příprava a charakterizace katalyzátorů a tvorba programového vybavení pro simulaci některých chemicko-technologických procesů.

Fotokatalýza

Cílem této skupiny je přispět k objasnění fundamentálních vědeckých otázek a vyřešení technických problémů, které dosud brání širokému praktickému uplatnění fotoaktivního nanokrystalického oxidu titaničitého v oblastech samočisticích hygienických povrchů, fotokatalytického čištění vzduchu, vody a kontaminované zeminy, organické syntézy, využívání sluneční energie a v dalších oborech.

Technická elektrochemie

Činnost pracovní skupiny Technické elektrochemie se orientuje především na aplikace elektrochemie v ochraně životního prostředí. V prvé řadě se jedná o vývoj alternativních zdrojů energie - nízkoteplotních palivových článků typu PEM.

Ústav vznikl jako Ústav chemické metallurgie a metallografie na ČVU roku 1923 z Kabinetu chemické metallurgie. Dnes se ústav zabývá materiálovým a korozním inženýrství.

Katedra mineralogie je pravděpodobně nejstarší katedra Pražské polytechniky.

Na VŠCHTI byl v roce 1949 zřízen ústav plastických hmot, vedený Prof. Ottou Wichterlem, který se nejvíce proslavil objevem technologie výroby a aplikací kontaktních očních čoček. Napsal také první ucelenou učebnici o polymerech. Nejprve v roce 1953 byla zřízena katedra technologie zpracování kaučuku a plastických hmot pod vedením Prof. Ivana Franty, jednoho z nejúspěšnějších odborníků v oblasti zpracování plastů a kaučuků. Sloučením této katedry s katedrou makromolekulární chemie (původně ústavem plastických hmot) v roce 1971 vznikla katedra polymerů, dnešní ústav polymerů.

V 50. letech se pracovníci ústavu mimo jiné zabývali vývojem hmot na výrobu gramofonových desek, umělých skluznic lyží, kontaktních očních čoček. 60. léta přinesla výzkum pro výrobu silikonového kaučuku, 70. léta převládaly činnosti spojené s výrobou konstrukčního polyamidu a tuzemského suspenzního polyvinylchloridu, v 80. letech se rozvíjely medicinální aplikací polymerů. V této oblasti dnes ústav disponuje speciální laboratoří lékařských aplikací polymerů. Kromě klasického studia syntézy makromolekulárních látek (polyamidů,polyimidů polyesterů, polyesteramidů), polymerizačních mechanismů a fyzikálně-chemických charakteristik (reologie) se ústav zaměřuje na studium nanokompozitů, polymerních sorbentů a membrán pro aplikace v medicíně, elektronice, ekologii a polygrafii.

Zaměřuje se na především studium povrchové struktury pevných materiálů a navrhování materiálů z hlediska požadovaných užitných vlastností. Základem výzkumu jsou nanotechnologie a tenké vrstvy bez ohledu na použitý materiál (keramika, polymer, sklo, organika), tradičním záběrem ústavu je pak materiálové inženýrství pro elektroniku (diody, tranzistory atp.). Z hlediska výzkumu užitných vlastností jde především vliv nanovrstev na vodivost, magnetismus nebo na bioúčinky a transport léčiv. Ústav spolupracuje s IKEM, fyzikálním ústavem AV a komerčním průmyslem v oboru nano a bioinženýrství.

1. Chemie a chemické technologie
2. Chemie a technologie materiálů
3. Softwarové inženýrství pro chemické aplikace
4. Chemie a materiály pro ekologické aplikace
5. Chemie materiálů pro automobilový průmysl
6. Vodíkové a membránové technologie

1. Syntéza a výroba léčiv

1. Biomateriály pro medicínské využití

1. Chemie a materiály ve forenzní analýze

Celý název Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví a uměleckořemeslných děl

1. Technologie konzervování a restaurování
2. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů
3. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky
4. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů

1. Základní a speciální anorganické technologie
2. Technologie organických látek a chemické speciality
3. Aplikovaná informatika v chemii

1. Anorganické nekovové materiály
   • Materiály pro elektroniku
   • Kovové materiály
   • Polymerní materiály
   • Nanomateriály

1. Anorganická chemie
2. Organická chemie
3. Makromolekulární chemie

1. Syntéza léčiv
2. Výroba léčiv

1. Technologie konzervování a restaurování

Detašované středisko je zaměřeno na výuku většina oborů FCHT studenty z okolí Mostu.

1. Technologie anorganických látek (do roku 2004)
2. Technologie organických látek (do roku 2004)
3. Chemie a technologie materiálů (do roku 2004)
4. Chemie a technologie anorganických materiálů (do roku 2004)
5. Chemická technologie kovových a speciálních anorganických materiálů (do roku 2006)
6. Technologie výroby a zpracování polymerů (do roku 2006)
7. Materiálové inženýrství (do roku 2005)

• prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. – děkan
• Ing. Ondřej Kundrát, Ph.D. – proděkan pro pedagogickou činnost
• prof. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. – proděkan pro vědu a výzkum
• prof. Dr. Ing. Karel Bouzek – proděkan pro styk s průmyslem a zahraniční styky
• Ing. Monika Šáchová – tajemnice

k 31.10.2011

v roce 2011

k 31.10.2011

rok 2011

k 31.10.2011

• Oficiální stránky školy
• Filmová databáze: Poslední vlak
• Blog o chemii
• PC model budovy A VŠCHT v Praze