Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně
| Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně | |
|---|---|
| Faculty of Mechanical Engineering | |
 Výšková budova Fakulty strojního inženýrství | |
| Vedení fakulty | |
| Děkan (seznam) | doc. Ing. Jiří Hlinka, Ph.D. |
| Proděkan | prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. |
| Proděkan | doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D. |
| Proděkan | Ing. Josef Bednář, Ph.D. |
| Proděkan | doc. Ing. Vítězslav Máša, Ph.D. |
| Předseda AS | doc. Ing. Tomáš Návrat, Ph.D. |
| Tajemník | Ing. Petr Tesař |
| Statistické údaje k roku 2020[1] | |
| Studenti | 4139 |
| Studijní program | |
| Bakalářský | 2568 |
| Magisterský | 1238 |
| Doktorský | 333 |
| Základní informace | |
| Původní název | Fakulta energetická Fakulta strojní |
| Barva | |
| Datum založení | 19. 8. 1900[2] |
| Status | veřejná |
| Kontaktní údaje | |
| Adresa | Technická 2 616 00 Brno |
| Telefon | +420 54114 1111 |
| info@fme.vutbr.cz | |
| Souřadnice | 49°13′26″ s. š., 16°34′38″ v. d. |
| Oficiální web | |
| https://www.fme.vutbr.cz | |
Fakulta strojního inženýrství (FSI) je druhá nejstarší a podle počtu studentů největší fakulta Vysokého učení technického v Brně (VUT). K otevření prvních strojírenských oborů došlo na vysoké škole v roce 1900. V minulosti byl na fakultě strojní vyučován také obor energetický, ze kterého později vznikla samostatná fakulta elektrotechniky (současná Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií). Sídlo fakulty je umístěno v páté nejvyšší budově v Brně v areálu kampusu Pod Palackého vrchem.[3] V roce 2020 studovalo na fakultě přes 4100 studentů.
V roce 2011 i o rok později se umístila na prvním místě mezi strojními fakultami v žebříčku Hospodářských novin[4][5] a v roce 2012 skončila na 10. místě v žebříčku Rady pro výzkum, vývoj a inovace nejlepších výzkumných institucí v Česku.[6]
Historie
Strojní inženýrství se začalo vyučovat 19. srpna 1900 výnosem ministerstva kultu a vyučování č. 13.481 v Odboru strojního inženýrství České vysoké školy technické v Brně.[2] Výuka nejdříve probíhala v nevyhovujících pronajatých prostorech v různých částech Brna. Proto již v roce 1901 byl zakoupen pozemek, určený pro stavbu nových vlastních budov na ulici Veveří. Stavba budov započala v říjnu roku 1907, slavnostní otevření se konalo v červnu 1911. Výuka skončila 17. listopadu 1939 uzavřeným českých vysokých škol.
Po druhé světové válce byla škola obnovena pod názvem Vysoké školy technické Dra. Edvarda Beneše. Jenže jen o několik let později, v roce 1951, byla opět zrušena a místo ní založena Vojenská technická akademie. Neobsahovala však všechny obory – ty přešly pod nově vzniklou Vysokou školu stavitelství spolu s katedrou slévárenství. V roce 1956 došlo k jejímu přejmenování na Vysoké učení technické v Brně a zároveň na ní byla založena Fakulta energetiky, skládající se ze dvou oddělení – oddělení strojnictví a oddělení elektrotechniky. O tři roky později došlo k rozdělení, čímž vznikla Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická (dnešní Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií).
Z důvodu vzniku nových vědních oborů (fyzikální inženýrství, matematické inženýrství, materiálové inženýrství, mechatronika, biomechanika, informatika, řízení jakosti nebo průmyslový design) dostala fakulta v roce 1999 současný název – Fakulta strojního inženýrství.[7]
Výuka
Na fakultě jsou vyučovány jak bakalářské a magisterské, tak i doktorské studijní programy.
Bakalářské studium probíhá ve tříletých programech Strojírenství a Aplikované vědy v inženýrství. V magisterském studiu, zakončeným získáním titulu Inženýr, jsou to dvouleté studijní programy Strojní inženýrství, Aplikované vědy v inženýrství, Výrobní systémy a Industrial Engineering, jehož výuka probíhá v angličtině.
Zájemci o doktorské studium na fakultě mohou vybírat ze studijních programů
- Stroje a zařízení
- Strojírenská technologie
- Aplikované vědy v inženýrství
- Fyzikální a materiálové inženýrství
- Aplikace přírodních věd
- Metrologie a zkušebnictví
Všechny programy jsou čtyřleté (až na Metrologie a zkušebnictví, který je jen tříletý).
Výzkum
V rámci operačního programu Evropské unie Výzkum a vývoj pro inovace je financováno výzkumné centrum NETME zkoumající nové materiály určené pro použití ve strojírenství. Součástí centra je nová budova určená k zkouškám letadlové techniky.[8]
Na leteckém ústavu je konstruován experimentální letoun VUT 001 Marabu. Jedná se o lehký, jednomístný dvojplošník, složený z kovových, ale i kompozitních materiálů. Je určen pro testování vybavení pro civilní bezpilotní letadla. Pohon je tvořen motorem s vrtulí s tlačným uspořádáním a malým experimentálním proudovým motorem. První zkušební let byl uskutečněný 29. dubna 2010. V tomtéž roce byla letounu udělena zlatá medaile na Mezinárodním strojírenském veletrhu.
Studenti Ústavu dopravního a automobilního inženýrství zase vyvíjí závodní formuli Dragon 1 a Dragon 2. V rámci soutěže Formula Student se bude účastnit závodu podobných formulí na okruhu v italské Monze.[9]
Děkani
Odkazy
Reference
- ↑ Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2020 [online]. Vysoké učení technické v Brně, 2021 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. ISBN 978-80-214-5952-6.
- ↑ a b Statut Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně [online]. FSI VUT v Brně, 2010 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-27.
- ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Brno chce trumfnout Prahu, plánuje postavit nejvyšší mrakodrap v Česku. iDNES.cz [online]. 2011-01-21 [cit. 2012-02-26]. Dostupné online.
- ↑ jam. Kde studovat strojírenství: O prvenství se přetahuje Praha s Brnem. IHNED.cz [online]. 2011-02-09 [cit. 2012-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-07.
- ↑ MACHÁLKOVÁ, Jana. Mladí strojaři se o místo bát nemusí, ať studovali kdekoliv. Nejlepší jsou z Brna. IHNED.cz [online]. 2012-02-10 [cit. 2012-02-26]. Dostupné online.
- ↑ RYCHLÍK, Martin. TOP20 institucí v českém výzkumu. Česká pozice [online]. 2012-02-21 [cit. 2012-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Příručka „Navazující magisterský studijní program Strojní inženýrství“ [online]. FSI VUT v Brně, 2003 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ NETME Centre má novou budovu [online]. FSI VUT v Brně, 2011-09-16 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ ČERNÝ, Aleš. Brněnští studenti vyrobili formuli. Závodit s ní budou v Monze. iDNES.cz [online]. 2012-01-22 [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Výzkumné centrum NETME
Média použitá na této stránce
Autor: Francesco minore, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Fakulty strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně.