Fakultní Thomayerova nemocnice
Fakultní Thomayerova nemocnice | |
---|---|
Hlavní budova Thomayerovy nemocnice | |
Vznik | 1928 |
Typ | zdravotnické zařízení |
Právní forma | příspěvková organizace |
Účel | všeobecná fakultní nemocnice |
Sídlo | Česko |
Souřadnice | 50°1′48″ s. š., 14°27′23″ v. d. |
Působnost | Praha a okolí |
Ředitel | doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. |
Náměstek pro léčebnou péči | MUDr. Petr Čech |
Oficiální web | www |
Datová schránka | asykkbj |
Dřívější název | Masarykovy domy |
IČO | 00064190 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fakultní Thomayerova nemocnice (v letech 2012–2020 pouze Thomayerova nemocnice, neoficiálně též Krčská nemocnice či Nemocnice Krč, dříve původním názvem Masarykovy domovy) je velké fakultní zdravotnické zařízení, které se nachází v Praze 4-Krči na okraji Kunratického lesa na břehu Kunratického potoka při bývalé Budějovické, nyní Vídeňské silnici. Ročně hospitalizuje 50 000 pacientů, disponuje přibližně 1 600 lůžky s přibližně stejným počtem zaměstnanců, z toho asi 1 100 zdravotnických pracovníků.[1] Název nese po zakladateli české lékařské vědy prof. Josefu Thomayerovi. Funkcionalistická budova byla postavena v roce 1928.[2]
Masarykovy domovy (před druhou světovou válkou)
Zařízení vzniklo za první československé republiky jako ústav sociální péče hlavního města Prahy. Stavba byla provedena v letech 1926 až 1928 v bývalé Horní Krči na parcele o výměře 33 hektarů podle funkcionalistického návrhu architekta Bohumíra Kozáka v celkovém nákladu 123 milionů korun československých. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě.[3] Zařízení bylo slavnostně uvedeno do provozu 28. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky a bylo pojmenováno po prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi, jenž přispěl na výstavbu areálu a osobně jej navštívil, Masarykovy domovy. Celková kapacita zařízení byla 3260 lůžek.[4]
Skladba sociálních zařízení
- 6 starobinců po 200 lůžkách
- 1 ústav pro 100 seniorských manželských dvojic
- 4 chorobince s 800 lůžky
- 3 dětské ústavy (dětský chorobinec)
- 2 dětské ozdravovny (ozdravovna pro děti do 6 let a zotavovna pro děti ze sociálně slabých vrstev)
Doprovodná zařízení
- kaple svatého Václava
- kino
- knihovna
- rehabilitační vyhřívané bazény
- tenisové kurty a další sportoviště
- pekárna
- řeznictví
- skleníky
- sady (mimo jiné také morušové stromy)
- stálá policejní služebna s pěti policisty
- doprava v areálu elektrovozíky značky Křižík
Etapy výstavby
- etapa v letech 1926 až 1928
- etapa v roce 1939, pavilon "K"
- etapa v roce 1940, pavilon "P" (platící klientela)
Válečný lazaret (druhá světová válka)
V dubnu 1941 byla zahájena postupná přeměna areálu na německý válečný lazaret. Kromě německých vojáků s omrzlinami z Bitvy u Stalingradu zde bylo internováno, mimo jiné, také několik dětí z Lidic. Původní obyvatelé domovů byli postupně přesouváni do jiných zařízení.
Nemocnice (po druhé světové válce)
Krátce po druhé světové válce zařízení dále sloužilo jako vojenský lazaret i pro raněné vojáky Rudé armády, dále pro nemocné a zubožené lidi, kteří se vrátili ve špatném zdravotním stavu z nacistických koncentračních táborů a z nucených prací v rámci totálního nasazení. Nicméně brzy po válce bylo rozhodnuto, že celé zařízení bude postupně přeměněno ve velkou nemocnici a název Masarykovy domovy se stal z politických důvodů nepřijatelný. Oficiálně byla nemocnice 26. května 1954 pojmenována na počest významného českého lékaře profesora MUDr. Josefa Thomayera, po němž nese jméno dodnes.
Současnost
V současné době patří Thomayerova nemocnice mezi největší zdravotnická zařízení v Česku. Součásti nemocnice je i samostatná porodnice s kojeneckým ústavem, léčebna dlouhodobě nemocných, dětský domov. V areálu Thomayerovy nemocnice se nachází i organizačně a ekonomicky zcela samostatné zdravotnické zařízení, jímž je Institut klinické a experimentální medicíny (zkráceně IKEM). K nemocnici patří také Dětské centrum v Sulické ulici (bývalé Šimsovo sanatorium).
V blízkosti Thomayerovy nemocnice je plánována jedna ze stanic chystané linky D pražského metra.[5]
Zajímavosti
Zvláštností je zde třípatrové podzemní chráněné zdravotnické pracoviště pro 70 pacientů v železobetonovém krytu, vybudovaném v letech 1952 až 1961. Tato podzemní nemocnice, která do roku 1990 patřila mezi přísně utajované objekty, má tři samostatné zdroje pitné vody, podzemní vodojem a je vybavena agregátem pro výrobu elektrické energie.[4]
V sadech, založených ve 20. letech 20. století, zaujímalo důležité místo 10 000 morušovníků. Pěstovaly se zde nejen jako lapače škodlivých zplodin ve vzduchu, ale i jako potrava pro bource morušového, který se též choval v areálu nemocnice.[4] Pro potřeby nemocnice, avšak mimo její hlavní areál, byli v oné době chováni koně, vepři a hovězí skot. I na počátku 21. století bylo možno v areálu nemocnice potkat volně pobíhající muflony.[6]
Šimsovo sanatorium
Dětské centrum Thomayerovy nemocnice sídli v Šimsově sanatoriu Praze 4 – Krči v ulici Sulická. Historická secesní budova pochází z roku 1909 a navrhl ji architekt Bohuslav Černý. V roce 1920 zde začal působit kojenecký ústav a tomuto účelu slouží budova stále.
Sanatorium Prosečnice
K plicnímu oddělení Thomayerovy nemocnice patřilo do roku 2012 i sanatorium v Prosečnici v Posázaví.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Rozsah činnosti kliniky | Fakultní Thomayerova nemocnice. www.ftn.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Thomayerova nemocnice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Unikát v Krči. Památkově chráněný areál je 90 let špičkovou nemocnicí. iDNES.cz [online]. 2018-10-28 [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c POLÁK, Milan et all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha: Milpo media s.r.o., 2015. 231 s. ISBN 978-80-87040-35-5. S. 70–71.
- ↑ Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online.
- ↑ OBRAZEM: Mufloni si udělali výběh z Thomayerovy nemocnice. iDNES.cz [online]. 2008-04-28 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Robert. Druhý nádech Prosečnice [online]. Biorevue, 1.4.2015 [cit. 2019-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-01.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakultní Thomayerova nemocnice na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fakultní Thomayerova nemocnice
- Oficiální stránky
- Česká televize: Hledání zraceného času – Masarykovy domovy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Václava v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Podzemní část fakultní Thomayerova nemocnice, kde se nachází protijaderný kryt sloužící jako záložní nemocnice se 70 lůžky, Praha, Česko.
Masaryk homes, Praha
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Šimsovo sanatorium, dnešní Kojenecký ústav v Praze-Krči
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Thomayerova nemocnice
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Thomayerova nemocnice