Fanés
| Fanés | |
|---|---|
 Fanés na ilustraci Francesca de' Rossiho, 16. století | |
| Synonyma | Protogonos, Érikepaios, Bromios |
| Řecké jméno | Φανης |
| Rodiče | žádný |
| Děti | Nyx |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fanés, starořecky Φανης, latinsky Phanes, je řecké stvořitelské božstvo objevující se v orfických textech. Nejčastěji byl ztotožňován s Erótem, ale někdy též s Diem či bohyní Métis,[pozn. 1] a byl též nazýván Protogonos („Prvorozený“), Érikepaios nebo Bromios.[1] Jeho jméno znamená „ten kdo první zazářil“ či „ten kdo dal stvoření světlo“.[2] Mýtus o Fanovi se podobá védskému mýtu o tom, jak Kála („Čas“) zrodil Pradžápatiho, stvořitele světa, který se podle některých podání také zrodil z vejce.[1]
Podle dochovaných zlomků orfického theogonického textu označovaného jako orfické rapsodie existoval na počátku Chronos („Čas“), který s Adrásteiou („Nevyhnutelnou“) zplodil Aithér a Chaos. V Aithéru Chronos poté vytvořil jasně bílé vejce, z kterého se zrodil oboupohlavní Fanés se zlatými křídly a čtyřma očima. Fanés následně stvořil svět a stal se jeho vládcem, a zároveň stvořil i lidstvo. Taktéž zrodil svoji dceru jménem Nyx („Noc“), která po něm převzala vládu. Dalšími vládci světa byli Úranos a Kronos a nakonec Zeus, který Fana spolkl a spolu s ním veškerá stvoření, včetně lidí zlatého věku. Poté Zeus s pomocí Nykty stvořil svět znovu.[2][3]
Orfické náboženství bylo činné ještě dlouho poté v Římské říši až do nástupu křesťanství, kde v důsledku pozdních monoteistických představ synkreticky splývalo s jinými kulty. Fanes byl tak zřejmě ztotožňován s dalšími předními bohy ostatních kultů. Řecky psaný nápis nalezený v Římě (CIMRM 475) je věnován božstvu Zeus-Hélios-Mithras-Fanes. Shodně hovoří řečtí filosofové Theon ze Smyrny a Zenobius o osmi prvcích stvoření, ale zatím co u Theona je sedmým prvkem Fanes, tak u Zenobia zaujímá shodné místo sluneční bůh Mithras (pocházející původně z Íránu). Tentýž bůh na dochovaných reliéfech ze svatyní (mithraeum) z Trevíru (CIMRM 860) a od Hadriánovy zdi (CIMRM 985) užívá ikonografii totožnou s Fanesovou, tj. orfické vejce i znamení zvířetníku.[zdroj?]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Métis byla stejně jako Fanés spolknuta Diem
Reference
- ↑ a b MEISNER, Dwayne A.. “Zeus the Head, Zeus the Middle”: Studies in the History and Interpretation of the Orphic Theogonies. , 2015. . The University of Western Ontario. Vedoucí práce Christopher G. Brown. s. 35–36.
- ↑ a b MORFORD, Mark P. O.; LENARDON, Robert J. Classical Mythology. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. ISBN 978-0195153446. S. 53, 362-363.
- ↑ Orphic Rhapsodies [online]. Hellenic Gods [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanes na Wikimedia Commons - Theoi Project - Phanes
Média použitá na této stránce
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.
The Orphic Egg. "Ophis et ovum mundanum Tyriorum". Snake and world egg of the inhabitants of Tyre.