Fanny Janauschek

Fanny Janoušková
Rodné jméno	Franziska Romana Magdalena Janauschek
Narození	20. července 1829 Praha
Úmrtí	28. listopadu 1904 New York
Místo pohřbení	Evergreens Cemetery
Povolání	herečka a divadelní herečka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fanny Janauschek (rozená Franziska Magdalene Romance Janauschek, 20. července 1828 Praha^[1] – 29. listopadu 1904 Brooklyn, New York) byla rakousko-americká divadelní herečka českého původu. Důležitou, byť relativně krátkou, část své umělecké kariéry strávila ve Spojených státech amerických.

Život

Narodila se v Praze, pocházela ze skromných poměrů: otec Johan byl krejčovským mistrem a matka Anna Marie, roz. Kratochvílová, pradlenou divadelních kostýmu. V dětství se stala členkou baletního sboru pražského Zemského divadla, rovněž absolvovala soukromé hodiny herectví u Karla Baudia. S jeho pomocí se mohla už v roce 1844 představit v malých vedlejších rolích. V této době také oficiálně přešla z baletního souboru do činohry. 17. červenci 1845 zde úspěšně debutovala v roli Karoliny z Bibersteinu. Patrně již v zpočátku kariéry začala používat umělecké jméno Fanny Janauschek.

Krátce poté se přestěhovala z Prahy do Lipska, ale slíbené angažmá jí nebylo uděleno. V zimě mezi lety 1845 a 1846 pak těžko vyžívala s prací v malých provinčních divadlech. Na jaře 1846 chvíli účinkovala v divadle v Annabergu, odtud pak přešla do Aktientheater v Heilbronnu. Na čas se také stala členkou zdejší divadelní společnosti Ringelmannsche Theatergesellschaft.

V Heilbronnu se seznámila s básníkem a spisovatel Justinem Kernerem, který se jí intenzivně snažil existenčně pomoci, ale v politicky neklidné době německé revoluce roku 1848 bylo téměř nemožné najít pro Janauschkovou v divadlech stálé místo. V září 1848 tak hrála několik týdnů v Městském divadle v Kolíně nad Rýnem , kde se setkala Roderichem Benedixem. Ten se následně přesvědčil o jejích schopnostech, a přijali ji jako členku souboru divadla Comödienhaus ve Frankfurtu nad Mohanem.

Zde se záhy proslavila účastí na festivalovém představení (21. května 1848) na počest Ludwiga Uhlanda, jednoho z členů Národního shromáždění ve Svobodném městě Frankfurt. Následně na sebe upozornila v roli Ifigénie, v inscenaci uvedené 28. května 1849 u příležitosti oslav 100. narozenin J. W. Goetha.

Od roku 1849 do roku 1860 byla trvale angažována ve Frankfurter Schauspielhaus. Její propuštění v roce 1860 z ekonomických důvodů vyvolalo v divadelních kruzích skandál. Několikrát byla předlohou pro personifikovanou alegorii města jménem Frankofurtia. Noviny Frankfurter Vereinstaler z roku 1857 otiskly její podobiznu. Po několika krátkých hostováních na různých scénách byla v listopadu 1861 obsazena v souboru Drážďanského dvorního divadla . Vydržela tam pouze rok. V zimě 1862 až 1863 kolem sebe shromáždila několik kolegů a v roce 1863 se společně vydali na velké turné po Spojených státech.

Tam se její první oficiální vystoupení, v roli Medey, konalo 9. října 1863 v Academy of Music v New Yorku. Následovalo pětileté turné po řadě předních uměleckých scén Severní í Jižní Ameriky. V roce 1873 se pak se svým souborem vrátila do Německa, po krátkém čase se však skupina vrátila zpět do USA. Vzhledem k tomu, že Janauschek nyní své nejlepší role zvládala v plynné angličtině, byla téměř schopna překonat úspěchy prvního turné souboru.

Kvůli riskantním finančním spekulacím přišla o celý svůj majetek. Ani krátké hostování v Londýně v roce 1876 jí nedokázalo pomoci. Již nemocná se vrátila do New Yorku a krátce nato utrpěla mrtvici.

Fanny Janauschek zemřela 29. listopadu 1904 v nemocnici St. Mary's Hospital v Brooklynu ve věku 75 let. V této městské čtvrti byla také pohřbena.

Citát

Anonymní divadelní recenze v Vossische Zeitung uvádí:

„Její herectví, ostře zdůrazňující určité výrazné charakterové prvky rolí, má v sobě něco ze způsobu francouzské tragédie (Ráchel). Její hra je dokonalá majestátnost nejen v plastické části, ale i v nitru. Co se týče historických postav, její podání je pravdivé nejen umělecky a psychologicky, ale také historicky.

Počínaje tímto článkem pak byla tiskem opakovaně označována jako (v překladu) Němka Rachel .

V umění

Kolem roku 1861 ztvárnil herečku malíř Arnold Böcklin v roli Donny Isabelly ze Schillerova dramatu Nevěsta z Messiny. Obraz je uchován v Städelsches Museum ve Frankfurtu nad Mohanem.

Paul Heyse bral inscenaci v Grillparzerově Medee s jejím hostováním v titulní roli jako výchozí inspirační bod pro svou novelu Medea z roku 1896.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Janauschek na německé Wikipedii.

Literatura

• ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926, s. 486. Dostupné online
• EISENBERG, Ludwig. Großes biographisches Lexikon der deutschen Bühne des 19. Jahrhunderts. List Verlag, Leipzig 1903, S. 471–472.
• Illustrationen zur neuesten Geschichte des Frankfurter Theaters. Adelmann Verlag, Frankfurt/M. 1861.
• Národní listy. Praha: Julius Grégr, 19.9.1903, 43(256, odpolední vydání), s. [5]. ISSN 1214-1240. Dostupné online
• SWARZENSKI, Georg. Arnold Böcklin, das Bildnis der Schauspielerin Fanny Janauschek. Städelscher Museumsverein, Frankfurt/M. 1936.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanny Janoušková na Wikimedia Commons
• Slovník BLKÖ (německy)