Fanny Stollárová
Fanny Stollárová | |
---|---|
Fanny Stollárová v kvalifikaci Wimbledonu 2019 | |
Stát | Maďarsko |
Datum narození | 12. listopadu 1998 (25 let) |
Místo narození | Budapešť, Maďarsko[1] |
Bydliště | Mogyoród |
Výška | 172 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 440 868 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 195–173 |
Tituly | 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 114. místo (19. listopadu 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2019) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2017, 2019) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2019) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2017, 2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 170–80 |
Tituly | 3 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF |
Nejvyšší umístění | 67. místo (10. září 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo (2018, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 27. července 2023
Fanny Stollárová (maďarsky: Stollár Fanny, * 12. listopadu 1998 Maďarsko) je maďarská profesionální tenistka. V juniorském tenise zvítězila s Dalmou Gálfiovou ve čtyřhře Wimbledonu 2015. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje, když ovládla budapešťský turnaj v letech 2018 a 2021. Jednu deblovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 114. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 67. místě. Trénuje ji Adam Altschuler. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITf nejvýše figurovala v říjnu 2015, kdy jí patřila 7. příčka.[1] Trénuje ji Adam Altschuler.
V maďarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 ejlatským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž s Galfiovou vyhrály čtyřhru nad párem Jevtimovová a Šinikovová. Bulharky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 3–2 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]
Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu vybojovala bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře, v páru s Polákem Kamilem Majchrzakem.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v severoholandském Amstelveenu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Až v semifinále dvouhry podlehla Nizozemce Quirine Lemoineové z šesté světové stovky. Celkově tak vyhrála šest utkání v řadě.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2015 na galatském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rumunku Georgii Crăciunovou figurující v deváté stovce žebříčku.[4][2]
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na únorovém Hungarian Ladies Open 2017 v Budapešti, kam obdržela divokou kartu. Na úvod vyřadila šedesátou devátou hráčku klasifikace Danku Kovinićovou. Poté získala jen dva gamy na německou turnajovou osmičku Anniku Beckovou. Na dubnovém Volvo Car Open 2017 v Charlestonu poprvé zdolala členku elitní světové dvacítky, když ve druhém kole vyřadila čtrnáctou v pořadí Jelenu Vesninovou. Ve čtvrtfinále však skrečovala Lotyšce Jeļeně Ostapenkové.[5] O rok později opět na Volvo Car Open 2018 si ve druhé fázi poradila se světovou dvaadvacítkou Johannou Kontaovou, než ji v dalším duelu vyřadila Nizozemka Kiki Bertensová. Do prvního čtvrtfinále prošla na antukovém Nürnberger Versicherungscupu 2018 přes Heather Watsonovou. Její cestu pavoukem ukončila Kateřina Siniaková z šesté desítky.[4] Do premiérového finále na túře WTA se probojovala ve čtyřhře Hungarian Ladies Open 2018. Po boku Španělky Georginy Garcíaové Pérezové porazily v boji o titul nejvýše nasazené, Belgičanku Kirsten Flipkensovou se Švédkou Johannou Larssonovou, až v rozhodujícím supertiebreaku.[6][4][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Wimbledonu 2018, když s Garcíaovou Pérezovou postoupily z kvalifikace jako šťastné poražené. Ve druhém kole čtyřhry však nenašly recept na pozdější finalistky Nicole Melicharovou a Květu Peschkeovou.[4][2]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (3–3 Č) |
Čtyřhra: 6 (3–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | únor 2018 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | Georgina García Pérezová | Kirsten Flipkensová Johanna Larssonová | 4–6, 6–4, [10–3] |
Finalistka | 1. | květen 2018 | Rabat, Maroko | antuka | Georgina García Pérezová | Anna Blinkovová Ioana Raluca Olaruová | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 3. | únor 2019 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | Heather Watsonová | Jekatěrina Alexandrovová Věra Zvonarevová | 6–4, 4–6, [7–10] |
Finalistka | 3. | srpen 2019 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Maria Sanchezová | Coco Gauffová Caty McNallyová | 2–6, 2–6 |
Vítězka | 2. | 17. července 2021 | Budapešť, Maďarsko (2) | antuka | Mihaela Buzărnescuová | Aliona Bolsovová Tamara Korpatschová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 3. | 23. července 2023 | Budapešť, Maďarsko (3) | antuka | Katarzyna Piterová | Jessie Aneyová Anna Sisková | 6–2, 4–6, [10–4] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–0 Č) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | březen 2019 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Maria Sanchezová | Cornelia Listerová Renata Voráčová | 7–5, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2015 | Galați, Rumunsko | antuka | Georgia Crăciunová | 2–6, 6–4, 7–5 |
2. | květen 2023 | Orlando, Spojené státy | antuka | Dalayna Hewittová | 7–6(7–4), 6–2 |
Čtyřhra (13 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | březen 2015 | Gainesville, Spojené státy | antuka | Ingrid Neelová | Sofia Keninová Marie Norrisová | 6–3, 6–3 |
2. | březen 2015 | Orlando, Spojené státy | antuka | Ingrid Neelová | Kateřina Kramperová Katerina Stewartová | 6–3, 7–6(7–4) |
3. | únor 2016 | Cuernavaca, Mexiko | tvrdý | Aleksandrina Najdenovová | Jelizaveta Jančuková Kateřina Kramperová | 6–3, 6–2 |
4. | srpen 2016 | Bükfürdő, Maďarsko | antuka | Georgina García Pérezová | Dalma Gálfiová Réka Luca Janiová | 6–3, 7–6(7–4) |
5. | březen 2017 | Mornington, Austrálie | antuka | Priscilla Honová | Jessica Mooreová Varatčaja Vongteančajová | 6–1, 7–5 |
6. | březen 2018 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Laura Robsonová | Momoko Koboriová Čihiró Muramacuová | 5–7, 6–1, [10–4] |
7. | říjen 2019 | Székesfehérvár, Maďarsko | antuka (h) | Georgina García Pérezová | Nina Potočniková Nika Radišičová | 6–1, 7–6(7–4) |
8. | březen 2020 | Potchefstroom, Jihoafrická republika | tvrdý | Samantha Murray Sharanová | Berfu Cengizová Paige Houriganová | 6–1, 6–1 |
9. | září 2020 | Grado, Itálie | antuka | Anna Bondárová | Federica Di Sarrová Camilla Rosatellová | 7–5, 6–2 |
10. | červen 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka | Aldila Sutjiadiová | Rasheeda McAdoová Peyton Stearnsová | 6–0, 6–4 |
11. | Jul 2022 | Palma del Río, Španělsko | tvrdý | Valeria Savinychová | Celia Cerviño Ruizová Justina Mikulskytė | 7–6(3), 6–2 |
12. | únor 2023 | Rome, Spojené státy | tvrdý (h) | Lulu Sunová | Mana Ajukawová Gabriela Knutson | 6–3, 6–0 |
13. | březen 2023 | Toronto, Kanada | tvrdý (h) | Ulrikke Eikeriová | Maya Jointová Mia Yamakitová | 7–6(8–6), 6–0 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2015 | Wimbledon | tráva | Dalma Gálfiová | Tereza Mihalíková Věra Lapková | 6–3, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Stollár na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Fanny Stollárová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ a b c d e Fanny Stollárová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ Fanny Stollárová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ a b c d Fanny Stollar Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kasatkina, Wozniacki advance to QF at Charleston [online]. ESPN, 2017-04-06 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stollár Fanny Budapesten nyerte élete első WTA-trófeáját [online]. Origo, 2018-02-25 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanny Stollárová na Wikimedia Commons
- Fanny Stollárová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Fanny Stollárová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Fanny Stollárová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Fanny Stollárová v databázi Olympedia (anglicky)
- Fanny Stollárová na Facebooku
- Fanny Stollárová na X (dříve Twitteru)
- Fanny Stollárová na Instagramu
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
bendera Indonesia