Farářův konec
| Farářův konec | |
|---|---|
| Původní název | Farářův konec |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 95 minut |
| Žánr | hořká komedie |
| Námět | Josef Škvorecký |
| Scénář | Evald Schorm Josef Škvorecký |
| Režie | Evald Schorm |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Vlastimil Brodský Jan Libíček Zdena Škvorecká Jana Brejchová Helena Růžičková Václav Kotva Jaroslav Satoranský |
| Produkce | Věra Kadlecová |
| Hudba | Jan Klusák |
| Kamera | Jaromír Šofr |
| Střih | Jiřina Lukešová |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 10. ledna 1969 |
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
| Farářův konec na FP, ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farářův konec je český černobílý film z roku 1968 natočený režisérem Evaldem Schormem na námět Josefa Škvoreckého ve Filmovém studiu Barrandov. Obnovená premiéra filmu byla 1. října 1990. Natáčel se v obci Počepice v okrese Příbram ve Středočeském kraji.[1]
Děj
Kostelník z města (Vlastimil Brodský) se stane falešným farářem ve vesnici. Pomáhá všem vesničanům, ale nelíbí se místnímu ateistickému učiteli (Jan Libíček). Nakonec je odhalen, prosí však biskupa o přijetí do semináře, aby se knězem skutečně mohl stát. Den poté tragicky umírá na útěku před tajnou policií, které ho udá učitel.
Obsazení
| Vlastimil Brodský | kostelník |
| Jan Libíček | kantor |
| Jana Brejchová | Majka |
| Zdena Škvorecká | Anna |
| Josefa Pechlátová | babička |
| Helena Růžičková | hospodyně |
| Eva Řepíková | dívka |
| Marie Landová | dívka |
| Jaroslav Satoranský | Toník |
| Vladimír Valenta | hospodář |
| Martin Růžek | bílý biskup |
| Vladimír Jedenáctík | vandrák |
| Guye Cheick | černý biskup |
| Václav Kotva | Jan |
| Jiří Lír | hejtman |
| Pavel Bošek | principál |
| Jan Cmíral | kovář |
| Jan Schmid | dráb |
| Antonín Pražák | hasič |
| Jiří Sýkora | montér |
| Ivan Kraus | montér |
| Antonín Lebeda | děda s fajfkou |
| Jiří Roll | farář |
| Jana Synková | dívka |
| Libuše Freslová | matka |
| Ludmila Lebedová | babička |
| Andrea Čunderlíková | mladá maminka |
| Marie Rybníčková | pozorovatelka |
| Pavel Landovský | pozorovatel |
| Jiří Hartman | pozorovatel |
| Vladimír Hrabánek | fízl |
| Petr Čunderlík | Franta |
| Karel Hovorka | cirkusák |
| Josef Škvorecký | muž |
Námět a scénář
Autorem námětu je Josef Škvorecký. Spolu s Evaldem Schormem pak napsali scénář, který je datován „Praha 1965–1968“. Tento text vyšel v knihách Farářův konec: Podklad pro celovečerní tragikomedii, Kruh, Hradec Králové, 1969 a v souboru Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře (spisy Josefa Škvoreckého, svazek 28, Literární akademie, Praha 2007). Kromě toho ještě existují dva texty uložené v Národním filmovém archivu: literární scénář z ledna 1967 a technický scénář z roku 1968, který společně napsali režisér Evald Schorm s kameramanem Jaromírem Šofrem.[2]
Reference
- ↑ Vesnička má středisková. Jak se v ní žije 30 let od natáčení filmu, iDNES.cz, cit. 19. 4. 2017
- ↑ PŘIBÁŇ, Michal: Ediční poznámka. In Josef Škvorecký: Zločin v šantánu a jiné filmové povídky a scénáře, Literární akademie, Praha 2007.
Externí odkazy
- Farářův konec ve Filmovém přehledu
- Farářův konec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Farářův konec v Internet Movie Database (anglicky)
- Farářův konec na Kinoboxu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“