Fara
Fara je obydlí a zároveň úřadovna faráře, úřední sídlo farnosti a případně i místo jejích dalších, zejména neliturgických aktivit. Jedná se mnohdy o nejdůležitější budovy v obci po kostele a rychtě. Na faře se zpravidla odehrávaly osudové okamžiky lidských osudů: domlouvaly se zde křtiny, ohlášky i pohřby. Do roku 1950 zde byly vedeny církevní farní matriky, do kterých se zapisovaly sňatky, narození a křty i úmrtí, tyto matriky byly pak převezeny do státních archivů. Křestní matriky vedou církve pro vlastní potřebu zpravidla dodnes.
Charakteristika
Fary v českém prostředí jsou obvykle typické přízemní či patrové budovy, s mansardovou či valbovou střechou, která je odlišovala od hospodářských dvorů. Jedná se o reprezentativní sídla, která jsou i při někdy minimalistických rozměrech velmi dobře přizpůsobena pohodlnému bydlení i v dnešní době.
Od 18. století byla přibližně každá čtvrtá až pátá fara postavena větší a honosnější, s většími stájemi pro koně. Bylo to proto, aby církevní hodnostář, který se vydal na okružní inspekční cestu, se mohl zde ubytovat a mohli se ustájit jeho koně. V jedné větší, reprezentační místnosti se pak konaly porady, na které se dostavili kněží z okolí. Velikost hospodářského zázemí zpravidla odpovídá rozsahu farnosti, ale není nikdy jejím měřítkem. V chudých, podhorských oblastech byla i fara chudým bydlem, zato v úrodných, bohatých krajích byla i fara bohatá (vzdělanější vesničané měli zájem na tom, aby v jejich obci byla fara – farář byl nejvzdělanějším člověkem v obci a jen on mohl například připravit syna sedláka na studia). Drobné barokní zámečky, které tyto budovy připomínají, padaly ve druhé polovině 20. století za oběť zmaru celé společnosti a jestliže nezanikly úplně, pak prošly rozsáhlou úpravou. Nejlépe se dochovaly farní budovy v menších obcích, kde se správce farnosti udržel alespoň do 80. let, do doby, kdy již komunistický režim rezignoval na demolice či rozsáhlé přestavby, a fary chátraly až do následujícího tisíciletí.
Jaká byla podoba far v období gotiky, není známo. Díky husitským výpadům se prakticky žádná nedochovala, ačkoli mnoho farností bylo obnoveno. Nejvíce zástupců architektury tohoto druhu pochází z období baroka, méně již z renesance či klasicismu a úplnými výjimkami jsou pak novější eklektické či dokonce secesní budovy. Poslední jmenované vznikly zpravidla tam, kde došlo v této době k velkému nárůstu obyvatel jdoucích za průmyslem.
V důsledku mohutného odpadu od víry ve druhé polovině 20. století a s tím spojenými sníženými pastoračními potřebami, ale též z toho plynoucího nedostatku kněží, nejsou dnes mnohé fary, zvláště v Čechách, obsazeny. V rámci úsporných opatření bývají tedy mnohdy pronajímány, či dokonce odprodávány k obývání i podnikatelské činnosti. Oficiálně tak na svých stránkách činí již několik let diecéze plzeňská a českobudějovická. Oficiálně se k této praxi přihlásila i diecéze královéhradecká.[zdroj?]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu fara na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo fara ve Wikislovníku- autentická historicky cenná bývalá fara v Koclířově u Svitav
Média použitá na této stránce
A globe icon in the Ambox-content style. This icon is used for important issues relating to the world and for stating the bias of worldwide information.
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor:
|
This image is a work by Mercy.
When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.
Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms. More of my work can be found in my personal gallery. |
Věteřov - fara