Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Prusinovicích

Farní sbor Českobratrské církve evangelické Prusinovice
kostel
kostel
Základní údaje
CírkevČeskobratrská církev evangelická
SeniorátVýchodomoravský seniorát
FarářLeoš Mach (2008)
KurátorJaroslav Ambróš
Kazatelské stanice
Bystřice pod Hostýnem, Holešov
Kontakt
Adresa sídlaPřerovská 174
768 42 Prusinovice
Webové stránkyprusinovice.evangnet.cz
E-mailprusinovice@evangnet.cz
Datová schránkaw62t986
IČO18190073
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Prusinovicích spadá pod Východomoravský seniorát. Farářem sboru je Leoš Mach, kurátorem Jaroslav Ambróš.

Historický vývoj Českobratrské církve evangelické na Holešovsku

O počátcích protestantismu na Holešovsku nejsou jisté informace. Roku 1556 měl na katolickou faru v Holešově nastoupit evangelický farář Jakub Volyňský a farnost se posléze přihlásit k luterskému vyznání. V té době zde téměř zaniká katolická církev. Koncem 16. století se ovšem politické poměry na Moravě zásadně proměnily a v roce 1615 byla započata důsledná rekatolizace Holešovska, pod jejímž vlivem evangelíci na Holešovsku téměř zanikli.

Po vydání Tolerančního patentu v roce 1781 se z dosud tajných protestantů začal formovat sbor v Prusinovicích. Druhý nejbližší byl v Rusavě. Kromě obyvatel Holešova a Prusinovic se k evangelické víře hlásili také lidé z většiny dalších obcí dnešního Holešovska, a to z Dobrotic, Količína, Bořenovic, Kostelce u Holešova, Karlovic, Němčic, Pacetluk, Přílep, Rymic, Roštění a Žop. Protože Jednota bratrská nebyla povolena, museli se věřící přihlásit k jednomu ze dvou tolerovaných evangelických vyznání. Nejprve se přiklonili k luterskému směru, brzy však přešli k reformovanému, který byl bližší Jednotě. Prusinovický sbor se scházel k bohoslužbám nejprve v jedné stodole, v roce 1791 byla posvěcena nová modlitebna. Roku 1856 byl nakonec postaven současný evangelický kostel v ulici Přerovská. V roce 1918 došlo ke spojení obou evangelických církví, čímž vznikla Českobratrská církev evangelická, která zde působí dodnes.[1]

Území sboru

Oblast Holešovska spadá v současnosti pod správu farního sboru v Prusinovicích. Protože sbor spravuje širší oblast, má ještě několik kazatelských míst, a to i za hranicemi regionu. Jedním z nich je sbor v Kroměříži s modlitebnou na Riegrově náměstí č. 147. Ten byl původně kazatelskou stanicí Prusinovic, ze které v roce 1910 vznikl samostatný sbor. Od roku 2019 je však znovu spravován z Prusinovic. Z bývalé stanice v Přerově vznikl samostatný sbor v roce 1922. Další stanice v Hranicích na Moravě, Kyselovicích a Břestu byly později připojeny k Přerovu. Dále stanice v Bystřici pod Hostýnem, která vznikla roku 1936 a čítala původně 300 členů. V roce 2017, když její praktikující členové vyššího věku již téměř vymřeli, byly nedělní bohoslužby nahrazeny pobožností v týdnu v Centru pro seniory Zahrada v ulici A. Bartoše č. 1700. Nakonec kazatelská stanice v Holešově, která zde působí již od roku 1911. Ta původně čítala 76 členů a bohoslužby zde navštěvovalo až 120 osob. Plány na stavbu vlastní modlitebny, která měla stát vedle současného evangelického hřbitova v ulici Grohova, se však neuskutečnily. Evangelíci se tak scházeli vždy v nájmu. Nejprve budově gymnázia, později na radnici, v zámku, nakonec do jara roku 2018 v modlitebně Jednoty bratrské. Z důvodu přebudování modlitebny na kavárnu v rámci podnikatelské vize sboru Jednoty bratrské se však stal tento prostor pro evangelické bohoslužby nevyhovující. Nyní se proto schází v nájmu ve společenské místnosti Centra pro rodinu při kapli Sv. Martina v parku Smetanovy Sady č. 624, která patří římskokatolické farnosti. Katolická a evangelická církev začínají hledat touto cestou možné příležitosti ekumenické spolupráce v Holešově.[2]

Bohoslužby

K bohoslužbám se sbor schází každou neděli a o církevních svátcích v 10 hodin ve vlastním kostele v Prusinovicích a každou druhou a čtvrtou neděli ve 14 hodin v Holešově. Pobožnost je sloužena druhou a čtvrtou středu v měsíci v 15 hodin v Bystřici. S výjimkou prázdnin je během bohoslužeb v Prusinovicích připraven pro děti program biblického vyučování.[3]

Bohoslužby v evangelickém kostele

Život ve sboru

Farní sbor vede farář s podporou patnáctičlenné rady staršovstva. Duchovní formace členů zde spočívá na faráři. V období školního roku vyučuje jednou týdně náboženství na faře v Prusinovicích, v zimním období probíhají jedenkrát týdně večerní biblické hodiny. Na konci letních prázdnin pořádá odpoledne pro děti, na Velikonoce slavnost hodu beránka na faře a každý druhý rok sborový zájezd. Sbor se dvakrát zapojil také do evangelizačního projektu Noc kostelů. Farář je rovněž zapojen do práce v obci, kde je členem obecního zastupitelstva a předsedou školského a kulturního výboru. Příležitostně přispívá duchovním slovem do obecního zpravodaje. Evangelický kostel navštěvují také lidé mimo sbor při kulturních vystoupeních pořádaných jak sborem, tak jinými spolky působícími v obci. Příležitostně se pořádají sborová odpoledne s pozvaným hostem na faře. V posledních letech se ve sboru zformoval poměrně početný kolektiv aktivního dorostu. Sbor udržuje přátelskou družbu s farním sborem Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania ve slovenském Súľove-Hradnej. Tyto sbory se vzájemně podporují ve svých činnostech a navštěvují v rámci příležitostných zájezdů. Sbor je velmi aktivní v péči o kostel a faru. V posledních letech byl kompletně rekonstruován exteriér kostela, fary a okolí. Většinu těchto prací provádí členové sboru sami vlastními silami.[4]

Ekumenické hnutí

V devadesátých letech přednesla římskokatolická farnost v Prusinovicích návrh evangelickému farnímu sboru na spolupráci, která se v obci dlouhodobě rozvíjí. Kromě praktické spolupráce duchovních se zde věřící setkávají jednou ročně ke společným bohoslužbám. V  roce 2019 se tohoto shromáždění zúčastnilo již 35 lidí z obou církví. Pro zájem bylo po těchto bohoslužbách zavedeno také společné posezení s pohoštěním na faře. V posledních letech je zde patrné poměrně živé ekumenické hnutí, v  rámci kterého se někteří členové sboru setkávají každý týden s některými členy katolické farnosti k modlitbám za své rodiny v rámci projektů Modlitby matek a Modlitby otců. Věřící obou farností organizují také společné výlety, sportovní utkání nebo akce pro děti.[5]

Významné osobnosti

  • Jiří Třanovský (1592-1637) - spisovatel, hudebního skladatele, autor evangelického zpěvníku, básník a učitel, evangelický kněz. Působil v Holešově od roku 1613 jako učitel a od roku 1615 krátce také jako kněz.
  • Ladislav Jaroš (1880-1942) - profesor a ředitel holešovského gymnázia, čestný občan města Holešova, starosta Sokola a zakladatel místního oddílu házené. Sloužil jako starší sboru a zařídil možnost konání pravidelných nedělních bohoslužeb Holešově, a to právě v budově gymnázia. Jaroš vešel ve známost také svými přednáškami o protestantismu. Účastnil se protifašistického odboje, byl zatčen gestapem a zastřelen.
  • Vladimír Jerie (1910-1992) - evangelický farář, aktivní členem místního výboru pro pomoc válečným uprchlíkům, v rámci sboru pořádá sběr oblečení, potravin a vybírá finanční sbírky na pomoc lidem postiženým válkou. Farář také vyjednává v evangelických rodinách ubytování pro děti na útěku.[1]

Statistika

Při Sčítání lidu v roce 2011 se na Holešovsku přihlásilo k Českobratrské církvi evangelické 231 osob. Farní sbor v roce 2019 registroval 311 členů. Nedělních bohoslužeb se v Prusinovicích účastní 40 až 90 lidí včetně dětí, v Holešově 8 až 15. Nedělní školičku navštěvuje okolo 15 dětí.[6]

Faráři sboru

  • Ondřej Mikyta (1782-1783)
  • Jan Lauro (1783-1784)
  • Ondřej Sloboda (1785-1789)
  • Štěpán Kulifay (1789-1793)
  • Josef Janko (1794-1800)
  • sbor bez faráře (1801-1822)
  • Pavel Jakš (1822-1823)
  • Josef Nosek (1824-1830)
  • Fabián Hronek (1830)
  • Jan Šiller (1831-1839)
  • Josef Kubík (1839-1853)
  • František Šiler (1853-1859)
  • Bohumil Emanuel Gerža (1890-1891)
  • Bedřich Gerža (1890-1891)
  • František Miškovský 1892-1905)
  • sbor bez faráře (1926-1929)
  • Karel Vladimír Pavlinec (1929-1935)
  • Vladimír Jerie (1936-1940)
  • Karel Veselý (1940–1948)
  • Čeněk Šimonovský (1948–1950)
  • sbor bez faráře (1950-1953)
  • Oldřich Videman (1954-1966)
  • Jiří Staněk (1966-1972)
  • Jaroslav Vítek (1972–1979)
  • sbor bez faráře (1979-1980)
  • Ludvík Svoboda (1980–2008)
  • Leoš Mach (2008–dosud)[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 31–32. 
  2. ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 32–33. 
  3. ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 33. 
  4. ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 33–35. 
  5. ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 34–35. 
  6. ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4. S. 35. 
  7. ↑ NĚMCOVÁ, Marie. 100 let Českobratrské církve evangelické v Prusinovicích. 1. vyd. Prusinovice: Staršovstvo Českobratrské církve evangelické v Prusinovicích, 2019. 222 s. S. 11–12. 

Literatura

  • NĚMCOVÁ, Marie. 100 let Českobratrské církve evangelické v Prusinovicích.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Prusinovice, evangelický kostel (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Prusinovice, okres Kroměříž, Česká republika. Kostel Českobratrské církve evangelické.
Bohoslužby v evangelickém kostele.jpg
Autor: DoktorHugo, Licence: CC BY-SA 4.0
V Prusinovicích slouží jednoduchou liturgii kalvínského ritu. Rozvržení presbytáře má navodit starocírkevní atmosféru shromáždění okolo stolu.