Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplicích

FS ČCE Teplice
Základní údaje
CírkevČeskobratrská církev evangelická
SeniorátÚstecký seniorát
FarářMartin Bánoci
KurátorRadovan Gaudyn
Kazatelské stanice
Duchcov
Kontakt
Adresa sídlaJ. V. Sládka 2006/16
415 01 Teplice
Datová schránkakn8uziw
IČO46069666
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplicích spadá pod Ústecký seniorát. Počet aktivních členů je cca 30. Zastoupení generací je poměrně rovnoměrné, podíl mužů a žen je zhruba 1:1. Z hlediska vzdělání a profesí je zastoupeno široké spektrum lidí. Sbor vznikl v roce 1889 (nebo 1893[1]) jako filiálka/kazatelská stanice krabčického sboru.[2] Samostatným sborem církve se stal až r. 1926.[1] Po druhé světové válce se přistěhovali evangelíci ze Zelova a jejich rodiny jsou po několik generací činné ve sboru.[3] Od 1. října 2020 je do teplického sboru začleněn i původní sbor v Duchcově.[4]

Sídlem sboru je kostel v ulici J. V. Sládka 2006/16. Kostel byl postaven v letech 1938–1948. Stavba vycházela z plánů architekta Václava Kaviny.[5]

Farní sbor je znám aktivitou mládeže. Počet lidí docházejících na mládež je cca 10 a v Ústeckém seniorátu jde o polovinu aktivní mládeže.

Sbor vydává své periodikum pod názvem Sborové ozvěny.

Farářem je Martin Bánoci, kurátorem Radovan Gaudyn.

Reference

  1. a b Českobratrská církev evangelická Teplice. teplice.evangnet.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  2. Chronologie sborů ČCE – Evangnet. www.evangnet.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  3. O nás [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  4. PIŠTOROVÁ, Alice. Sbor ČCE Duchcov [online]. Praha: Evangnet, rev. 2021-10-29 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  5. TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech. teplice-teplitz.net [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Českobratrský ev.sbor Teplice.jpg
Teplice, Českobratrský evangelický sbor v ulici J. V. Sládka.