Fastrada

Fastrada
Narození765
Ingelheim
Úmrtí10. srpna 794 (ve věku 28–29 let)
Frankfurt nad Mohanem
Místo pohřbeníopatství sv. Albana
ChoťKarel Veliký (od 783)[1][2]
DětiTheodrada[3]
Hiltruda[3]
RodičeRadolf[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Fastrada (765? Ingelheim – 10. srpna 794[4] Frankfurt nad Mohanem) byla východofranská královna, třetí manželka císaře Karla Velikého.[pozn. 1]

Životopis

Narodila kolem roku 765 v Ingelheimu. Jejím otcem byl mocný východofranský hrabě Rudolph a matkou jeho manželka Aeda.

V říjnu 783, několik měsíců po smrti královny Hildegardy[4] se v německém Wormsu[7] provdala za Karla Velikého, císaře říše římské. Pravděpodobným důvodem sňatku bylo upevnění franské aliance na východ od Rýna, v době, kdy Karel Veliký bojoval se Sasy.

Její zásluhou byl Pipin Hrbatý, první syn Karla Velikého a jeho konkubíny Himiltrudy, veřejně tonsurován za pokus o převrat.[8] Fastrada brzy získala pověst kruté panovnice, soudobé zdroje ji zároveň popisují jako aktivní panovnicí po boku svého manžela.[9] V manželství s Karlem Velikým měla dvě dcery, Theodradu a Hiltrudu.[4]

Zemřela 10. srpna 794 během synodu ve Frankfurtu nad Mohanem. Pohřbená byla v opatství svatého Albana v Mohuči, ještě předtím, než bylo opatství dokončeno. Vlivem arcibiskupa Richulfa nebyla pohřbena v bazilice Saint-Denis, pohřebišti téměř všech franských a francouzských panovníků, ani v opatství svatého Arnulfa poblíž Met. Po zničení opatství sv. Albana v roce 1552 byl její náhrobek přenesen do katedrály svatého Martina z Tours a svatého Štěpána v Mohuči, kde je dnes umístěn ve zdi jižní lodi.[10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Franský učenec Einhard popisuje Himiltrudu jako konkubínu Karla Velikého. Oproti tomu historici Pierre Riche v díle The Carolingians[5] a Lewis Thorpe v díle Two Lives of Charlemagne[6] popisují Himiltrudu, jako první manželku Karla Velikého, čímž mění pořadí jeho následujících manželek. Fastrada je proto někdy označována jako čtvrtá manželka Karla Velikého.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fastrada na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ a b c FRASSETTO, Michael. Encyclopedia of Barbarian Europe: Society in Transformation. [s.l.]: ABC-CLIO 419 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-263-9. S. 163. (anglicky) 
  5. ↑ RICHE, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 86. (anglicky) 
  6. ↑ THORPE, Lewis. Einhard and Notker The Stammerer: Two Lives of Charlemagne. [s.l.]: Penguin Books Dostupné online. S. 216. (anglicky) 
  7. ↑ DRESVINA, Juliana; SPARKS, Nicholas. Authority and Gender in Medieval and Renaissance Chronicles. [s.l.]: Cambridge Scholars Publishing 495 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4438-4428-4. S. 13. 
  8. ↑ STORY, Joanna. Charlemagne: Empire and Society. [s.l.]: Manchester University Press 330 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7190-7089-1. S. 128. (anglicky) 
  9. ↑ INNES, Matthew. Queenship in Dispute: Fastrada, History and Law. Writing the Early Medieval West. S. 230–247. Dostupné online [cit. 2022-02-03]. DOI 10.1017/9781108182386.016. (anglicky) 
  10. ↑ DUMONT, Franz; SCHERF, Ferdinand; SCHÜTZ, Friedrich. Mainz - Die Geschichte der Stadt. [s.l.]: Philipp von Zabern, 1998. (německy)