Fedcupový tým Švýcarska

Švýcarsko
KapitánHeinz Günthardt
Žebříček ITF1.
Nejvýše v žebříčku1. (17. dubna 2023)
Barvy      bílá
      červená
Debut v soutěži1963
Odehraných ročníků59
Zápasů celkově154 (86–68)
Tituly1 (2022)
Finalistky2 (1998, 2021)
Nejvíce výher, celkemPatty Schnyderová (50–23)
Nejvíce výher, dvouhraPatty Schnyderová (33–17)
Nejvíce výher, čtyřhraPatty Schnyderová (17–6)
Nejlepší párDelheesová / Jolissaintová (10–6)
Nejvíce zápasůPatty Schnyderová (38)
Nejvíce odehraných letTimea Bacsinszká (14)

Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2024

Fedcupový tým Švýcarska reprezentuje ŠvýcarskoBillie Jean King Cupu od premiérového ročníku 1963 pod vedením národního tenisového svazu Swiss Tennis.

Nejlepším výsledkem Švýcarska je triumf z ročníku 2022, když v glasgowském finále přehrálo Austrálii a stalo se dvanáctou vítěznou zemí soutěže. Z finále odešlo poraženo v roce 1998 se Španělskem a v ročníku 2021 s ruským týmem hrajícím pod hlavičkou Ruské tenisové federace.

Týmovým statistikám vévodí Patty Schnyderová, která vyhrála celkově 50 zápasů a nastoupila do 38 mezistátních utkání.

Historie

Švýcarsko se stalo jedním z šestnácti družstev, které zasáhly do premiérového ročníku 1963 na travnatém pažitu londýnského Queen's Clubu. Na úvod však podlehlo Nizozemsku 0:3 na zápasy. I v dalších pěti ročnících, do nichž Švýcarky nastoupily, skončily v prvním kole.

Švýcarky po výhře v baráži 1. skupiny euroafrické zóny 2011 nad Nizozemskem. Strůjkyněmi výhry se staly Schnyderová (vpředu, čtvrtá zleva) s Bacsinszkou (čtvrtá zprava)

Až v Poháru federace 1970 ve Freiburgu poprvé přešly úvodní kolo po výhře nad Belgií. Poté je však vyřadil západoněmecký celek. Do čtvrtfinále se premiérově probojovaly v roce 1976 a do semifinále roku 1981. V obou ročnících však podlehly Spojeným státům americkým.

V roce 1998 si Švýcarsko poprvé zahrálo finále. V ženevské hale Palexpo přivítalo Španělsko, za které nastoupily Conchita Martínezová s Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Také v domácím týmu všechny duely odehrály jen dvě hráčky, Martina Hingisová s Patty Schnyderovou. Rozhodla až závěrečná čtyřhra, v níž Španělky ztratily pouze dva gamy.[1] Podruhé se do boje o titul Švýcarky probojovaly v roce 2021. V pražském závěrečném utkání nestačily na ruský výběr hrající pod hlavičkou Ruské tenisové federace, když dvouhry prohrály Jil Teichmannová i Belinda Bencicová.[2]

Podruhé v řadě postoupily reprezentantky země helvétského kříže do přímého souboje o titul v glasgowském finále 2022. Po výhře nad Austrálií se Švýcarsko stalo dvanáctou zemí soutěže, která vybojovala trofej. Ve čtyřech mezistátních zápasech finálového turnaje vyhrálo devět z deseti utkání. Hlavní oporou se stala neporažená Bencicová, jež zvítězila ve čtyřech dvouhrách a jedné čtyřhře. Ve finále singl rovněž vyhrála Teichmannová.[3]

Statistiky

Švýcarsko ve světové baráži 2018 proti Rumunsku: kapitán Günthardt, Bacsinszká, Golubicová, TeichmannováSchnyderová

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová sedmička Patty Schnyderová, která vyhrála celkově 50 utkání, včetně nejvyššího počtu 33 dvouher, 17 čtyřher a odehraných 38 mezistátních zápasů. Do prvního střetnutí nastoupila v ročníku 1996 proti Jugoslávii. Reprezentační kariéru uzavřela světovou baráží 2018 s Rumunskem. Nejvíce let odehrála Timea Bacsinszká, když mezi sezónami 20042019 zasáhla do čtrnácti ročníků soutěže.[4]

Minimálně dvacet vyhraných zápasů, vedle padesáti Schnyderové, zaznamenaly Martina Hingisová, Timea Bacsinszká, Belinda Bencicová, Petra Jauchová-Delheesová, Emmanuelle Gagliardiová a Christiane Jolissaintová. Ve 14 letech a 199 dnech se Martina Hingisová stala nejmladší Švýcarkou, která zasáhla do soutěže, když v dubnu 1995 nastoupila do dvouhry i čtyřhry v základním bloku 1. skupiny euroafrické zóny proti Lotyšsku. Naopak jako nejstarší utkání odehrála Patty Schnyderová v 39 letech a 128 dnech, když zasáhla do dubnové světové baráže 2018 s Rumunskem.[4]

Nejdelší švýcarské utkání trvalo 2 hodiny a 55 minut. V baráži o postup z 1. skupiny euroafrické zóny 2011 v něm Timea Bacsinszká porazila Nizozemku Michaëllu Krajicekovou po třísetovém průběhu 6–4, 5–7 a 7–5. Nejvyšší počet 130 gamů Švýcarky odehrály v úvodním kole Světové skupiny 2002 proti Slovensku, s výsledkem 2:3. Tři z pěti utkání v Bratislavě měly třísetový průběh. Obrat se stavu 0:2 na zápasy se Švýcarsku nikdy nepodařil.[4]

Výsledky

2010–2019

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2011Zóna Evropy a Afriky, základní skupina2. únoraEjlat, IzraeltvrdýSpojené království Velká Británie2–1výhra
3. únoraDánsko Dánsko2–1výhra
Zóna Evropy a Afriky, baráž5. únoraEjlat, IzraeltvrdýNizozemsko Nizozemsko2–1výhra
2. světová skupina, baráž16.–17. dubnaLugano, ŠvýcarskoantukaŠvédsko Švédsko4–1výhra
20122. světová skupina, 1. kolo4.–5. únoraFribourg, Švýcarskoantuka (h)Austrálie Austrálie1–4prohra
2. světová skupina, baráž21.–22. dubnaYverdon-les-Bains, Švýcarskotvrdý (h)Bělorusko Bělorusko4–1výhra
20132. světová skupina, 1. kolo9.–10. únoraBern, Švýcarskoantuka (h)Belgie Belgie4–1výhra
Světová skupina, baráž20.–21. dubnaChiasso, ŠvýcarskoantukaAustrálie Austrálie1–3prohra
20142. světová skupina, 1. kolo8.–9. únoraPaříž, Francietvrdý (h)Francie Francie2–3prohra
2. světová skupina, baráž19.–20. dubnaCatanduva, BrazílieantukaBrazílie Brazílie4–1výhra
20152. světová skupina, 1. kolo7.–8. únoraHelsingborg, Švédskotvrdý (h)Švédsko Švédsko3–1výhra
Světová skupina, baráž18.–19. dubnaZelená Hora, Polskotvrdý (h)Polsko Polsko3–2výhra
2016Světová skupina, 1. kolo6.–7. únoraLipsko, Německotvrdý (h)Německo Německo3–2výhra
Světová skupina, semifinále16.–17. dubnaLucern, Švýcarskotvrdý (h)Česko Česko2–3prohra
2017Světová skupina, 1. kolo11.–12. únoraŽeneva, Švýcarskotvrdý (h)Francie Francie3–1výhra
Světová skupina, semifinále22.–23. dubnaMinsk, Běloruskotvrdý (h)Bělorusko Bělorusko2–3prohra
2018Světová skupina, 1. kolo10.–11. únoraPraha, Českotvrdý (h)Česko Česko1–3prohra
Světová skupina, baráž21.–22. dubnaKluž, Rumunskoantuka (h)Rumunsko Rumunsko1–3prohra
20192. světová skupina, 1. kolo9.–10. únoraBiel/Bienne, Švýcarskotvrdý (h)Itálie Itálie3–1výhra
Světová skupina, baráž20.–21. dubnaSan Antonio, Spojené státytvrdý (h)USA Spojené státy2–3prohra

2020–2029

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2021Kvalifikační kolo7.–8. února 2020Biel/Bienne, Švýcarskotvrdý (h)Kanada Kanada3–1výhra
Finálový turnaj, základní skupina2. listopadu 2021Praha, Českotvrdý (h)Německo Německo3–0výhra
4. listopadu 2021Česko Česko2–1výhra
Finálový turnaj, semifinále5. listopadu 2021Austrálie Austrálie2–0výhra
Finálový turnaj, finále6. listopadu 2021 RTF0–2porážka
2022Finálový turnaj, základní skupina9. listopaduGlasgow, Spojené královstvítvrdý (h)Itálie Itálie3–0výhra
11. listopaduKanada Kanada2–1výhra
Finálový turnaj, semifinále12. listopaduČesko Česko2–0výhra
Finálový turnaj, finále13. listopaduAustrálie Austrálie2–0vítězství (1)
2023Finálový turnaj, základní skupina7. listopaduSevilla, Španělskotvrdý (h)Česko Česko0–3prohra
9. listopaduUSA Spojené státy0–3prohra
2024Kvalifikační kolo12.–13. dubnaBiel/Bienne, Švýcarskotvrdý (h)Polsko Polsko0–3prohra
Světová baráž

Přehled finále: 3 (1–2)

VýsledekČ.Datum a místo konáníŠvýcarkySoupeřkySkóreZdroj
Finalista1.Fed Cup 1998
19.–20. září 1998
Ženeva, Švýcarsko
tvrdý (hala), Palexpo Hall
Martina Hingisová
Patty Schnyderová
Španělsko Španělsko2–3[5]
Conchita Martínezová
Arantxa Sánchezová
Magüi Sernaová
Virginia Ruanová Pascualová
Finalista2.Billie Jean King Cup 2021
6. listopadu 2021
Praha, Česko
tvrdý (hala), O2 arena
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Stefanie Vögeleová
 RTF0–2[6]
Anastasija Pavljučenkovová
Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Ljudmila Samsonovová
Vítěz1.Billie Jean King Cup 2022
13. listopadu 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (hala), Emirates Arena
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová
Austrálie Austrálie2–0[7]
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Storm Sandersová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová

Složení týmu

RokČlenky týmu
2019Belinda BencicováStefanie VögeleováViktorija GolubicováTimea Bacsinszká
Jil TeichmannováConny PerrinováYlena In-Albonová
2021Belinda BencicováJil TeichmannováViktorija GolubicováStefanie Vögeleová
Timea Bacsinszká
2022Belinda BencicováJil TeichmannováViktorija GolubicováSimona Waltertová
2023Belinda BencicováViktorija GolubicováCéline NaefováJil Teichmannová
Simona Waltertová

Kapitáni

  • Roy Sjogren, 1992–1993
  • François Fragnière, 1994
  • Melanie Molitorová, 1995–1998
  • Urs Mürner, 1999
  • Jakob Hlasek, 2000–2001
  • Annemarie Rüeggová, 2002, 2005
  • Zoltán Kuhárszky, 2003–2004
  • Severin Lüthi, 2005–2007
  • Christiane Jolissaintová, 2008–2012
  • Heinz Günthardt, od 2012

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Switzerland Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra svizzera di Fed Cup na italské Wikipedii.

  1. PRESS, The Associated. TENNIS: ROUNDUP -- FED CUP; Martinez Sparks Spain to Title. The New York Times [online]. 1998-09-21 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Rusky ovládly Billie Jean King Cup v Praze. Ve finále proti Švýcarkám bodovaly Kasatkinová a Samsonovová. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2021-11-0 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  3. Switzerland wins Billie Jean King Cup championship for first time. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-13 [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Switzerland [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-20. 
  5. World Group I | Switzerland v Spain. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Finals Play-Offs | Russian Tennis Federation (RTF) v Switzerland. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Finals Play-Offs | Switzerland v Australia. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Switzerland 2018 Fed Cup World Group play-offs (cropped).jpg
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY 2.0

Fed Cup 2018 - România - Elveţia 2-0 după prima zi. Simona Halep - Viktorija Golubic 6-3, 1-6, 6-1

Irina Begu - Timea Bacsinszky 6-4, 6-1
Fed Cup Group I 2011 Europe Africa day 4 Switzerland Fed Cup team 001.jpg
Autor: Assaf Yekuel, Licence: CC BY-SA 3.0
Switzerland Fed Cup team after defeating the Netherlands in the 4th day of Fed Cup Group I 2011 Europe/ Africa in Eilat, Israel
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.