Fedcupový tým Švýcarska
Švýcarsko | ||
Kapitán | Heinz Günthardt | |
Žebříček ITF | 1. | |
Nejvýše v žebříčku | 1. (17. dubna 2023) | |
Barvy | bílá červená | |
Debut v soutěži | 1963 | |
Odehraných ročníků | 59 | |
Zápasů celkově | 154 (86–68) | |
Tituly | 1 (2022) | |
Finalistky | 2 (1998, 2021) | |
Nejvíce výher, celkem | Patty Schnyderová (50–23) | |
Nejvíce výher, dvouhra | Patty Schnyderová (33–17) | |
Nejvíce výher, čtyřhra | Patty Schnyderová (17–6) | |
Nejlepší pár | Delheesová / Jolissaintová (10–6) | |
Nejvíce zápasů | Patty Schnyderová (38) | |
Nejvíce odehraných let | Timea Bacsinszká (14) | |
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2024 |
Fedcupový tým Švýcarska reprezentuje Švýcarsko v Billie Jean King Cupu od premiérového ročníku 1963 pod vedením národního tenisového svazu Swiss Tennis.
Nejlepším výsledkem Švýcarska je triumf z ročníku 2022, když v glasgowském finále přehrálo Austrálii a stalo se dvanáctou vítěznou zemí soutěže. Z finále odešlo poraženo v roce 1998 se Španělskem a v ročníku 2021 s ruským týmem hrajícím pod hlavičkou Ruské tenisové federace.
Týmovým statistikám vévodí Patty Schnyderová, která vyhrála celkově 50 zápasů a nastoupila do 38 mezistátních utkání.
Historie
Švýcarsko se stalo jedním z šestnácti družstev, které zasáhly do premiérového ročníku 1963 na travnatém pažitu londýnského Queen's Clubu. Na úvod však podlehlo Nizozemsku 0:3 na zápasy. I v dalších pěti ročnících, do nichž Švýcarky nastoupily, skončily v prvním kole.
Až v Poháru federace 1970 ve Freiburgu poprvé přešly úvodní kolo po výhře nad Belgií. Poté je však vyřadil západoněmecký celek. Do čtvrtfinále se premiérově probojovaly v roce 1976 a do semifinále roku 1981. V obou ročnících však podlehly Spojeným státům americkým.
V roce 1998 si Švýcarsko poprvé zahrálo finále. V ženevské hale Palexpo přivítalo Španělsko, za které nastoupily Conchita Martínezová s Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Také v domácím týmu všechny duely odehrály jen dvě hráčky, Martina Hingisová s Patty Schnyderovou. Rozhodla až závěrečná čtyřhra, v níž Španělky ztratily pouze dva gamy.[1] Podruhé se do boje o titul Švýcarky probojovaly v roce 2021. V pražském závěrečném utkání nestačily na ruský výběr hrající pod hlavičkou Ruské tenisové federace, když dvouhry prohrály Jil Teichmannová i Belinda Bencicová.[2]
Podruhé v řadě postoupily reprezentantky země helvétského kříže do přímého souboje o titul v glasgowském finále 2022. Po výhře nad Austrálií se Švýcarsko stalo dvanáctou zemí soutěže, která vybojovala trofej. Ve čtyřech mezistátních zápasech finálového turnaje vyhrálo devět z deseti utkání. Hlavní oporou se stala neporažená Bencicová, jež zvítězila ve čtyřech dvouhrách a jedné čtyřhře. Ve finále singl rovněž vyhrála Teichmannová.[3]
Statistiky
Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová sedmička Patty Schnyderová, která vyhrála celkově 50 utkání, včetně nejvyššího počtu 33 dvouher, 17 čtyřher a odehraných 38 mezistátních zápasů. Do prvního střetnutí nastoupila v ročníku 1996 proti Jugoslávii. Reprezentační kariéru uzavřela světovou baráží 2018 s Rumunskem. Nejvíce let odehrála Timea Bacsinszká, když mezi sezónami 2004–2019 zasáhla do čtrnácti ročníků soutěže.[4]
Minimálně dvacet vyhraných zápasů, vedle padesáti Schnyderové, zaznamenaly Martina Hingisová, Timea Bacsinszká, Belinda Bencicová, Petra Jauchová-Delheesová, Emmanuelle Gagliardiová a Christiane Jolissaintová. Ve 14 letech a 199 dnech se Martina Hingisová stala nejmladší Švýcarkou, která zasáhla do soutěže, když v dubnu 1995 nastoupila do dvouhry i čtyřhry v základním bloku 1. skupiny euroafrické zóny proti Lotyšsku. Naopak jako nejstarší utkání odehrála Patty Schnyderová v 39 letech a 128 dnech, když zasáhla do dubnové světové baráže 2018 s Rumunskem.[4]
Nejdelší švýcarské utkání trvalo 2 hodiny a 55 minut. V baráži o postup z 1. skupiny euroafrické zóny 2011 v něm Timea Bacsinszká porazila Nizozemku Michaëllu Krajicekovou po třísetovém průběhu 6–4, 5–7 a 7–5. Nejvyšší počet 130 gamů Švýcarky odehrály v úvodním kole Světové skupiny 2002 proti Slovensku, s výsledkem 2:3. Tři z pěti utkání v Bratislavě měly třísetový průběh. Obrat se stavu 0:2 na zápasy se Švýcarsku nikdy nepodařil.[4]
Výsledky
2010–2019
Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2011 | Zóna Evropy a Afriky, základní skupina | 2. února | Ejlat, Izrael | tvrdý | Velká Británie | 2–1 | výhra |
3. února | Dánsko | 2–1 | výhra | ||||
Zóna Evropy a Afriky, baráž | 5. února | Ejlat, Izrael | tvrdý | Nizozemsko | 2–1 | výhra | |
2. světová skupina, baráž | 16.–17. dubna | Lugano, Švýcarsko | antuka | Švédsko | 4–1 | výhra | |
2012 | 2. světová skupina, 1. kolo | 4.–5. února | Fribourg, Švýcarsko | antuka (h) | Austrálie | 1–4 | prohra |
2. světová skupina, baráž | 21.–22. dubna | Yverdon-les-Bains, Švýcarsko | tvrdý (h) | Bělorusko | 4–1 | výhra | |
2013 | 2. světová skupina, 1. kolo | 9.–10. února | Bern, Švýcarsko | antuka (h) | Belgie | 4–1 | výhra |
Světová skupina, baráž | 20.–21. dubna | Chiasso, Švýcarsko | antuka | Austrálie | 1–3 | prohra | |
2014 | 2. světová skupina, 1. kolo | 8.–9. února | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Francie | 2–3 | prohra |
2. světová skupina, baráž | 19.–20. dubna | Catanduva, Brazílie | antuka | Brazílie | 4–1 | výhra | |
2015 | 2. světová skupina, 1. kolo | 7.–8. února | Helsingborg, Švédsko | tvrdý (h) | Švédsko | 3–1 | výhra |
Světová skupina, baráž | 18.–19. dubna | Zelená Hora, Polsko | tvrdý (h) | Polsko | 3–2 | výhra | |
2016 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–7. února | Lipsko, Německo | tvrdý (h) | Německo | 3–2 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 16.–17. dubna | Lucern, Švýcarsko | tvrdý (h) | Česko | 2–3 | prohra | |
2017 | Světová skupina, 1. kolo | 11.–12. února | Ženeva, Švýcarsko | tvrdý (h) | Francie | 3–1 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 22.–23. dubna | Minsk, Bělorusko | tvrdý (h) | Bělorusko | 2–3 | prohra | |
2018 | Světová skupina, 1. kolo | 10.–11. února | Praha, Česko | tvrdý (h) | Česko | 1–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 21.–22. dubna | Kluž, Rumunsko | antuka (h) | Rumunsko | 1–3 | prohra | |
2019 | 2. světová skupina, 1. kolo | 9.–10. února | Biel/Bienne, Švýcarsko | tvrdý (h) | Itálie | 3–1 | výhra |
Světová skupina, baráž | 20.–21. dubna | San Antonio, Spojené státy | tvrdý (h) | Spojené státy | 2–3 | prohra |
2020–2029
Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | Kvalifikační kolo | 7.–8. února 2020 | Biel/Bienne, Švýcarsko | tvrdý (h) | Kanada | 3–1 | výhra |
Finálový turnaj, základní skupina | 2. listopadu 2021 | Praha, Česko | tvrdý (h) | Německo | 3–0 | výhra | |
4. listopadu 2021 | Česko | 2–1 | výhra | ||||
Finálový turnaj, semifinále | 5. listopadu 2021 | Austrálie | 2–0 | výhra | |||
Finálový turnaj, finále | 6. listopadu 2021 | RTF | 0–2 | porážka | |||
2022 | Finálový turnaj, základní skupina | 9. listopadu | Glasgow, Spojené království | tvrdý (h) | Itálie | 3–0 | výhra |
11. listopadu | Kanada | 2–1 | výhra | ||||
Finálový turnaj, semifinále | 12. listopadu | Česko | 2–0 | výhra | |||
Finálový turnaj, finále | 13. listopadu | Austrálie | 2–0 | vítězství (1) | |||
2023 | Finálový turnaj, základní skupina | 7. listopadu | Sevilla, Španělsko | tvrdý (h) | Česko | 0–3 | prohra |
9. listopadu | Spojené státy | 0–3 | prohra | ||||
2024 | Kvalifikační kolo | 12.–13. dubna | Biel/Bienne, Švýcarsko | tvrdý (h) | Polsko | 0–3 | prohra |
Světová baráž |
Přehled finále: 3 (1–2)
Výsledek | Č. | Datum a místo konání | Švýcarky | Soupeřky | Skóre | Zdroj |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | Fed Cup 1998 19.–20. září 1998 Ženeva, Švýcarsko tvrdý (hala), Palexpo Hall | Martina Hingisová Patty Schnyderová | Španělsko | 2–3 | [5] |
Conchita Martínezová Arantxa Sánchezová Magüi Sernaová Virginia Ruanová Pascualová | ||||||
Finalista | 2. | Billie Jean King Cup 2021 6. listopadu 2021 Praha, Česko tvrdý (hala), O2 arena | Belinda Bencicová Jil Teichmannová Viktorija Golubicová Stefanie Vögeleová | RTF | 0–2 | [6] |
Anastasija Pavljučenkovová Darja Kasatkinová Veronika Kuděrmetovová Jekatěrina Alexandrovová Ljudmila Samsonovová | ||||||
Vítěz | 1. | Billie Jean King Cup 2022 13. listopadu 2022 Glasgow, Velká Británie tvrdý (hala), Emirates Arena | Belinda Bencicová Jil Teichmannová Viktorija Golubicová Simona Waltertová | Austrálie | 2–0 | [7] |
Ajla Tomljanovićová Priscilla Honová Storm Sandersová Ellen Perezová Samantha Stosurová |
Složení týmu
Rok | Členky týmu | |||
---|---|---|---|---|
2019 | Belinda Bencicová | Stefanie Vögeleová | Viktorija Golubicová | Timea Bacsinszká |
Jil Teichmannová | Conny Perrinová | Ylena In-Albonová | — | |
2021 | Belinda Bencicová | Jil Teichmannová | Viktorija Golubicová | Stefanie Vögeleová |
Timea Bacsinszká | — | |||
2022 | Belinda Bencicová | Jil Teichmannová | Viktorija Golubicová | Simona Waltertová |
2023 | Belinda Bencicová | Viktorija Golubicová | Céline Naefová | Jil Teichmannová |
Simona Waltertová | — |
Kapitáni
- Roy Sjogren, 1992–1993
- François Fragnière, 1994
- Melanie Molitorová, 1995–1998
- Urs Mürner, 1999
- Jakob Hlasek, 2000–2001
- Annemarie Rüeggová, 2002, 2005
- Zoltán Kuhárszky, 2003–2004
- Severin Lüthi, 2005–2007
- Christiane Jolissaintová, 2008–2012
- Heinz Günthardt, od 2012
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Switzerland Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra svizzera di Fed Cup na italské Wikipedii.
- ↑ PRESS, The Associated. TENNIS: ROUNDUP -- FED CUP; Martinez Sparks Spain to Title. The New York Times [online]. 1998-09-21 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Rusky ovládly Billie Jean King Cup v Praze. Ve finále proti Švýcarkám bodovaly Kasatkinová a Samsonovová. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2021-11-0 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Switzerland wins Billie Jean King Cup championship for first time. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-13 [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Switzerland [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-20.
- ↑ World Group I | Switzerland v Spain. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Finals Play-Offs | Russian Tennis Federation (RTF) v Switzerland. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Finals Play-Offs | Switzerland v Australia. www.billiejeankingcup.com [online]. Billie Jean King Cup [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Švýcarska na Wikimedia Commons
- Fedcupový tým Švýcarska na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY 2.0
Fed Cup 2018 - România - Elveţia 2-0 după prima zi. Simona Halep - Viktorija Golubic 6-3, 1-6, 6-1
Irina Begu - Timea Bacsinszky 6-4, 6-1Autor: Assaf Yekuel, Licence: CC BY-SA 3.0
Switzerland Fed Cup team after defeating the Netherlands in the 4th day of Fed Cup Group I 2011 Europe/ Africa in Eilat, Israel
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.