Fedcupový tým Austrálie

Austrálie
KapitánSamantha Stosurová
Žebříček ITF2.
Nejvýše v žebříčku1. (8. listopadu 2021)
Barvy     zelená
     zlatá
Debut v soutěži1963
Odehraných ročníků60
Zápasů celkově192 (136–56)
Tituly7 (1964, 1965, 1968, 1970, 1971, 1973, 1974)
Finalistky11 (1963, 1969, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1984, 1993, 2019, 2022)
Nejvíce výher, celkemWendy Turnbullová (46–16)
Nejvíce výher, dvouhraSamantha Stosurová (29–20)
Nejvíce výher, čtyřhraWendy Turnbullová (29–8)
Nejlepší párReidová / Turnbullová (11–4)
Nejvíce zápasůWendy Turnbullová (45)
Nejvíce odehraných letRennae Stubbsová (17)

Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Austrálie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Austráliitenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního svazu Tennis Australia. Představuje jeden ze čtyř týmů soutěže, které odehrály všechny ročníky.[1]

Austrálie vyhrála sedm ročníků a dvanáctkrát odešla z finále poražena, což ji řadí na třetí místo soutěže za Spojené státy a Českou republiku. S počtem osmnácti odehraných finále jí patří druhá příčka za Američankami.[2] Vyjma tří sezón se Australanky mezi roky 19631980 probojovaly vždy do finálového duelu. Naopak v letech 19952010 se ve Světové skupině objevily pouze pětkrát a nikdy nepřekročily první kolo.[1] Do této nejvyšší úrovně se pak družstvo vrátilo v ročnících 2011 a 2013,[3][4] aby poprvé od roku 1993 postoupilo do světového semifinále ve Fed Cupu 2014 a finále ve Fed Cupu 2019. [1]

Nehrající kapitánkou se v roce 2024 stala bývalá čtvrtá tenistka žebříčku Samantha Stosurová.

Statistiky

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová trojka Wendy Turnbullová, která vyhrála celkově 46 zápasů, včetně 29 čtyřher, a nastoupila do 45 mezistátních utkání, s posledním odehraným střetnutím v roce 1988 proti Západnímu Německu. Nejvyšší počet 29 vítězných dvouher dosáhla Samantha Stosurová. Rennae Stubbsová odehrála nejvíce let, když od sezóny 1992 zasáhla do sedmnácti ročníků soutěže.[1]

Margaret Courtová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 20–0 drží 100% úspěšnost. Jako první členka družstva získala roku 1965 desáté singlové vítězství a rovněž se v roce 1968 stala první s deseti výhrami ze čtyřhry.[1] Nicole Bradtkeová se ve 22 letech a 1 měsíci stala nejmladší Australankou, která vybojovala deset výher po vítězství nad Radkou Zrubákovovou v roce 1995.[5]

Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu v 15 letech a 104 dnech zasáhla Jelena Dokićová, když nastoupila do druhé světové skupiny 1998 proti Argentině. Výhrou nad Marianou Díazovou Olivovou tak představuje nejmladší vítězku zápasu. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Rennae Stubbsová v 39 letech a 316 dnech během čtvrtfinále Světové skupiny 2011 proti Itálii.[1]

Nejdelší australský zápas trval 2.43 hodin a Alicia Moliková v něm během světové baráže 2003 podlehla Kolumbijce Fabiole Zuluagové.[1]

Obrat se stavu 0:2 na zápasy se Austrálii podařil pouze ve čtvrtfinále baráže druhé světové skupiny 1996 proti Kanadě.[1]

Nejdelší série neporazitelnosti: 11 výher

Nejdelší vítězná série Austrálie činí 11 mezistátních výher, od osmifinále 1973 až do semifinále 1975.[1]

RokSoutěžDatumMístoSoupeřSkóreVýsledek
1973Světová skupina, 2. kolo2. květnaZápadní Německo Bad HomburgJaponsko Japonsko3–0výhra
Světová skupina, čtvrtfinále4. květnaIndonésie Indonésie3–0výhra
Světová skupina, semifinále5. květnaNěmecko Západní Německo3–0výhra
Světová skupina, finále6. květnaJihoafrická republika Jihoafrická republika3–0výhra
1974Světová skupina, 2. kolokvětenItálie NeapolJaponsko Japonsko2–0výhra
Světová skupina, čtvrtfináleItálie Itálie3–0výhra
Světová skupina, semifináleSpojené království Velká Británie3–0výhra
Světová skupina, fináleUSA Spojené státy2–1výhra
1975Světová skupina, 2. kolokvětenFrancie Aix-en-ProvenceBelgie Belgie2–0výhra
Světová skupina, čtvrtfináleItálie Itálie3–0výhra
Světová skupina, semifináleUSA Spojené státy2–1výhra
Světová skupina, fináleČeskoslovensko Československo0–3prohra

Chronologie výsledků

2010–2019

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2013Světová skupina, 1. kolo9.–10. únoraOstrava, Českotvrdý (h)Česko Česko0–4prohra
Světová skupina, baráž20.–21. dubnaChiasso, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Švýcarsko3–1výhra
2014Světová skupina, 1. kolo8.–9. únoraHobart, AustrálietvrdýRusko Rusko4–0výhra
Světová skupina, semifinále19.–20. dubnaBrisbane, AustrálietvrdýNěmecko Německo1–3prohra
2015Světová skupina, 1. kolo7.–8. únoraStuttgart, Německotvrdý (h)Německo Německo1–4prohra
Světová skupina, baráž18.–19. dubna's-Hertogenbosch, Nizozemskoantuka (h)Nizozemsko Nizozemsko1–4prohra
20162. světová skupina6.–7. únoraBratislava, Slovenskotvrdý (h)Slovensko Slovensko3–2výhra
Světová skupina, baráž16.–17. dubnaBrisbane, AustrálieantukaUSA Spojené státy0–4prohra
20172. světová skupina11.–12. únoraCharkov, Ukrajinatvrdý (h)Ukrajina Ukrajina1–3prohra
2. světová skupina, baráž22.–23. dubnaZrenjanin, Srbskotvrdý (h)Srbsko Srbsko4–0výhra
20182. světová skupina10.–11. únoraCanberra, AustrálietrávaUkrajina Ukrajina3–2výhra
Světová skupina, baráž21.–22. dubnaWollongong, Austrálietvrdý (h)Nizozemsko Nizozemsko4–1výhra
2019Světová skupina, 1. kolo9.–10. únoraAsheville, Spojené státytvrdý (h)USA Spojené státy3–2výhra
Světová skupina, semifinále20.–21. dubnaBrisbane, AustrálietvrdýBělorusko Bělorusko3–2výhra
Světová skupina, finále9.–10. listopaduPerth, AustrálietvrdýFrancie Francie2–3prohra

2020–2029

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2021Finálový turnaj, základní skupina2. listopaduPraha, Českotvrdý (h)Belgie Belgie2–1výhra
4. listopaduBělorusko Bělorusko2–1výhra
Finálový turnaj, semifinále5. listopaduŠvýcarsko Švýcarsko0–2prohra
2022Kvalifikační kolo15.–16. dubnaSlovensko Slovenskonehráno
Finálový turnaj, základní skupina8. listopaduGlasgow, Spojené královstvítvrdý (h)Slovensko Slovensko2–1výhra
10. listopaduBelgie Belgie3–0výhra
Finálový turnaj, semifinále12. listopaduSpojené království Velká Británie2–1výhra
Finálový turnaj, finále13. listopaduŠvýcarsko Švýcarsko0–2prohra
2023Finálový turnaj, základní skupina7. listopaduSevilla, Španělskotvrdý (h)Slovinsko Slovinsko1–2prohra
9. listopaduKazachstán Kazachstán2–1výhra
2024Kvalifikační kolo12.–13. dubnaMexiko Mexiko

Přehled finále: 19 (7–12)

Výsledekrokmísto konání a povrchAustralankysoupeřkyskóre
Finalista1963Queen's Club, tráva
Londýn, Spojené království
Margaret Smithová
Jan O'Neillová
Lesley Turnerová
USA Spojené státy1–2
Darlene Hardová
Billie Jean Moffittová
Vítěz1964Germantown Cricket Club, tráva
Filadelfie, Spojené státy
Margaret Smithová
Lesley Turnerová
Robyn Ebbernová
USA Spojené státy2–1
Billie Jean Moffittová
Nancy Richeyová
Karen Hantze Susmanová
Vítěz1965Kooyong Stadium, tráva
Melbourne, Austrálie
Margaret Smithová
Lesley Turnerová
Judy Tegartová
USA Spojené státy2–1
Billie Jean Moffittová
Carole Caldwell Graebnerová
Vítěz1968Stade Roland-Garros, antuka
Paříž, Francie
Margaret Courtová
Kerry Melvilleová
Nizozemsko Nizozemsko3–0
Astrid Suurbecková
Marijke Jansenová
Lidy Venneboerová
Finalista1969Athens Tennis Club, antuka
Athény Řecko
Margaret Courtová
Kerry Melvilleová
Judy Tegartová
USA Spojené státy1–2
Nancy Richeyová
Julie Heldmanová
Jane Bartkowiczová
Vítěz1970Freiburg Tennis Club, antuka
Freiburg, Západní Německo
Judy Tegartová
Karen Krantzckeová
Německo Západní Německo3–0
Helga Niessenová
Helga Höslová
Vítěz1971Royal King's Park Tennis Club, tráva
Perth, Austrálie
Margaret Courtová
Evonne Goolagongová
Lesley Huntová
Spojené království Velká Británie3–0
Virginia Wadeová
Ann Jonesová
Winnie Shaw
Vítěz1973Bad Homburg Tennis Club, antuka
Bad Homburg, Západní Německo
Evonne Goolagong
Patricia Colemanová
Janet Youngová
Jihoafrická republika Jihoafrická republika3–0
Patricia Walkdenová
Brenda Kirková
Vítěz1974Neapolský klub, antuka
Neapol, Itálie
Evonne Goolagongová
Dianne Fromholtzová
Janet Youngová
USA Spojené státy2–1
Julie Heldmanová
Jeanne Evertová
Sharon Walshová
Finalista1975Aixoise C.C., antuka
Aix-en-Provence, Francie
Evonne Goolagongová
Helen Gourlayová
Dianne Fromholtzová
Československo Československo0–3
Martina Navrátilová
Renáta Tomanová
Finalista1976Spectrum, koberec (h)
Filadelfie, Spojené státy
Evonne Goolagongová
Kerry Melville Reidová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy1–2
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista1977Devonshire Park, tráva
Eastbourne, Spojené království
Kerry Melville Reidová
Dianne Fromholtzová
Wendy Turnbullová
USA Spojené státy0–3
Chris Evertová
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista1978Kooyong Stadium, tráva
Melbourne, Austrálie
Kerry Melville Reidová
Wendy Turnbullová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy1–2
Chris Evertová
Tracy Austinová
Billie Jean Kingová
Finalista1979RSHE Club Campo, antuka
Madrid, Španělsko
Kerry Melville Reidová
Wendy Turnbullová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy0–3
Chris Evertová
Tracy Austinová
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista1980LTTC Rot-Weiß Berlin, antuka
Západní Berlín, Západní Německo
Dianne Fromholtzová
Wendy Turnbullová
Susan Leová
USA Spojené státy0–3
Chris Evertová
Tracy Austinová
Rosemary Casalsová
Kathy Jordanová
Finalista1984Esporte Clube Pinheiros, antuka
São Paulo, Brazílie
Elizabeth Sayersová
Wendy Turnbullová
Anne Minterová
Elizabeth Minterová
Československo Československo1–2
Hana Mandlíková
Helena Suková
Iva Budařová
Marcela Skuherská
Finalista1993Waldstadion T.C., antuka
Frankfurt, Německo
Nicole Provisová
Michelle Jaggard-Laiová
Elizabeth Smylieová
Rennae Stubbsová
Španělsko Španělsko0–3
Conchita Martínezová
Arantxa Sánchez Vicariová
Virginia Ruano Pascualová
Cristina Torrens Valerová
Finalista2019RAC Arena, tvrdý
Perth, Austrálie
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová
Francie Francie2–3
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Finalista2022Emirates Arena, tvrdý (hala)
Glasgow, Velká Británie
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Storm Sandersová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová
Švýcarsko Švýcarsko0–2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

Přehled ročníků

Ročník19631964196519661967196819691970197119721973197419751976197719781979198019811982198319841985198619871988198919901991199219931994V–P
Pohár federace
Světová skupinaFvítězvítězSFSFvítězFvítězvítězSFvítězvítězFFFFFFSFSFQFFSFQFQFQFSF2. kolo2. koloSFF2. kolo92–25
výhry–prohry3–14–03–02–11–14–02–14–02–02–14–04–03–14–14–14–14–14–13–13–12–14–13–12–12–12–13–11–11–13–14–11–1135–55
Ročník1995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019V–P
Fed Cup
Světová skupinaAAAAA11.7.1. kolo1. kolo1. koloAAAAAAQFAQFSFQFAAAF3–14
Světová barážprohraAprohraAANHvítězvítězvítězprohraAAAAAvítězprohravítězvítězAprohraprohraAvítězA8–6
2. světová skupinavítězprohravítězprohraprohranehrála seAAprohraAAvítězAvítězAAAvítězprohravítězA6–5
2. světová barážAvítězAvítězvítězAvítězprohraAvítězAAAAAAAvítězAA9–1
1. skupina
asijsko-oceánské zóny
AAAAAAAAAA2.vítězA4.vítězAAAAAAAAAA12–2
výhry–prohry1–11–11–11–14–10–32–31–11–11–13–14–00–22–15–02–00–22–01–11–10–21–11–12–02–1135–55
Konečný žebříček11.1219.26.16.18.20.14.7.10.6.8.5.9.11.13.4.
Ročník202120222023V–P
Billie Jean King Cup
Finálový turnajSFFZS6–3
Kvalifikační koloAAA0–0
výhry–prohry2–13–11–1136–56
Legenda
LQprohra v kvalifikaci
ZSzákladní skupina1. koloprohra v 1. kole
QFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve finále (dané úrovně)Titulvítězství v turnaji

Složení týmu

RokČlenky týmu
1963Margaret SmithováLesley TurnerováJan O'Neillová
1964Margaret SmithováLesley TurnerováRobyn Ebbernová
1965Margaret SmithováLesley TurnerováJudy Tegartová
1966Gail BenedettiováKaren KrantzckeováJudy Tegartová
1967Kerry MelvilleováLesley TurnerováJudy Tegartová
1968Margaret CourtováKerry Melvilleová
1969Margaret CourtováKerry MelvilleováJudy Tegartová
1970Karen KrantzckeováJudy Daltonová
1971Margaret CourtováEvonne GoolagongováLesley Huntová
2016Samantha StosurováCasey DellacquováDarja GavrilovováArina Rodionovová
Kimberly Birrellová
2017Darja GavrilovováAshleigh BartyováArina RodionovováCasey Dellacquová
Destanee Aiavová
2018Ashleigh BartyováDarja GavrilovováCasey DellacquováDestanee Aiavová
Samantha Stosurová
2019Ashleigh BartyováAjla TomljanovićováDarja GavrilovováPriscilla Honová
Astra SharmaováSamantha StosurováKimberly Birrellová
2021Ajla TomljanovićováStorm SandersováEllen PerezováPriscilla Honová
Olivia GadeckáDarja Gavrilovová
2022Ajla TomljanovićováPriscilla HonováStorm SandersováEllen Perezová
Samantha Stosurová
2023Kimberly BirrellováStorm HunterováDarja SavilleováEllen Perezová
Ajla Tomljanovićová

Kapitáni

Neúplný seznam kapitánů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Australia Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra australiana di Fed Cup na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Australian Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-27. (anglicky) 
  2. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Czechs to host Australia in Fed Cup World Group [online]. Tennis Australia, 17-10-2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Taylor stands down as Fed Cup coach [online]. Australian Broadcasting Corporation (ABC), 15-12-2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Nicole Bradtke (AUS) [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PLAYER PROFILE Wendy Turnbull [online]. www.tennis.com.au [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MATTHEWS, Bruce. Former world No.8 Alicia Molik appointed new Fed Cup captain. News.com.au [online]. 2013-01-18 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Stosur appointed Australia's Billie Jean King Cup Captain. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.