Fedcupový tým Francie

Francie
KapitánJulien Benneteau
Žebříček ITF6.
Nejvýše v žebříčku1. (24. listopadu 2013)
Barvy      bílá
      modrá
Debut v soutěži1963
Odehraných ročníků60
Zápasů celkově160 (97–63)
Tituly3 (1997, 2003, 2019)
Finalistky3 (2004, 2005, 2016)
Nejvíce výher, celkemNathalie Tauziatová (33–21)
Nejvíce výher, dvouhraAmélie Mauresmová (30–9)
Nejvíce výher, čtyřhraNathalie Tauziatová (20–9)
Nejlepší párHalardová-Decugisová / Tauziatová (9–3)
Nejvíce zápasůNathalie Tauziatová (40)
Nejvíce odehraných letNathalie Tauziatová (16)

Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Francie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Francii v tenisové soutěži ženských týmů od jejího založení v roce 1963 pod vedením národního tenisového svazu Fédération Française de tennis. Představuje jedno ze čtyř družstev, které odehrálo všechny ročníky soutěže.[1]

Francie vyhrála ročníky 1997, 2003 a 2019. V letech 2004, 2005 a 2016 odešly reprezentantky „země galského kohouta“ z boje o trofej jako poražené finalistky. V prvních dvou případech nestačily na Rusko, potřetí pak podlehly Česku.

Týmovým statistikám vévodí bývalá světová trojka a wimbledonská finalistka Nathalie Tauziatová, která vyhrála celkově 33 zápasů a během šestnácti ročníků nastoupila do 40 mezistátních utkání.[1] Bývalá světová jednička Amélie Mauresmová zvítězila v nejvíce dvouhrách a v únoru 2013 se po Nicolasi Escudém stala nehrající kapitánkou družstva.[1][2][3] Na funkci rezignovala po listopadovém finále Fed Cupu 2016 v souvislosti s těhotenstvím. Nahradil ji Yannick Noah. Od roku 2019 plní tuto roli Julien Benneteau.

Historie

Francouzský tým ve finále Fed Cupu 2016 (zleva): kapitánka Amélie Mauresmová, Caroline Garciaová, Kristina Mladenovicová, Alizé Cornetová a Pauline Parmentierová

V prvních deseti ročnících, mezi roky 1963–1972, zaznamenaly Francouzky stabilní výsledky a nikdy neopustily soutěž před branami čtvrtfinále. Tato výkonnost pokračovala do počátku osmdesátých let, kdy celkový poměr výher a proher činil 63 %. Do té doby si tým čtyřikrát zahrál semifinále a v roce 1982 vyhrál turnaj útěchy pro poražené v úvodním kole.[1] Kvalitativní pokles z průběhu osmdesátých let, s nízkou 40% úspěšností výher mezi roky 1983–1989, se zastavil v sezóně 1992, kdy Francie postoupila poprvé po šesti letech do čtvrtfinále. Následovaly čtyři ročníky 1993, 1994, 1995 a 1996, v nichž tenistky dohrály v semifinále.

Zlepšení výsledků se projevilo roku 1997 premiérovým postupem do světového finále. V něm zdolaly Nizozemsko 4:1 na zápasy a dosáhly na první titul, především díky tenistkám stabilně figurujícím v elitní světové dvacítce žebříčku WTA. Dva body z dvouher získala Sandrine Testudová, třetí přidala Mary Pierceová a čtyřhru za rozhodnutého stavu ovládl pár Alexandra Fusaiová a Nathalie Tauziatová.[1][4] K druhé trofeji v sezóně 2003 je dovedly především výkony příští světové jedničky Amélie Mauresmové,[5] která v osmi dvouhrách světové skupiny vybojovala všech osm bodů. V moskevském finálovém duelu Francouzky zdolaly Spojené státy 4:1 na zápasy. Dosud nejlepší období pokračovalo finálovými účastmi z let 2004 a 2005, když v obou případech nestačily na Rusko.[6] Bodový zisk francouzskému družstvu v listopadu 2003 zajistil debutový posun do čela žebříčku ITF. Francouzky se tak od jeho zavedení staly druhým týmem na 1. místě, a k roku 2017 patřilo k pěti takovým družstvům.[7]

V roce 2011 zůstávala francouzská reprezentace posledním účastníkem Fed Cupu, která nikdy nesestoupila ze světové skupiny.[8] Prohraná baráž se Španělkami 1:4 ji však premiérově poslala do druhé světové skupiny 2012.[8] Návrat do nejvyšší etáže se uskutečnil v roce 2015 po zvládnuté baráži 2014 nad Američankami v poměru 3:2. V sezóně 2014 Francouzky zaznamenaly nejnižší postavení na žebříčku ITF, když jim patřila 18. příčka.[1][7] Po osmi letech se v roce 2015 opět probojovaly do semifinále, v němž nenašly recept na Češky. Proti stejnému soupeři v listopadu 2016 podlehly ve finále světové skupiny, do nějž postoupily po jedenácti letech. V zápase přitom nevyužily vedení 2:1. Třetí trofej Francouzky vybojovaly v roce 2019, když v perthském finále porazily Austrálii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná čtyřhra. Tři body získala Kristina Mladenovicová, která druhý hrací den porazila i světovou jedničku Ashleigh Bartyovou. V deblu pak Mladenovicová s Garciaovou zdolaly pár Bartyová a Stosurová.[9]

Chronologie výsledků

2011–2019

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2011Světová skupina, 1. kolo5.–6. únoraMoskva, Ruskotvrdý (h)Rusko Rusko2–3prohra
Světová skupina, baráž16.–17. dubnaLleida, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Španělsko1–4prohra
2012Světová skupina II4.–5. únoraBratislava, Slovenskotvrdý (h)Slovensko Slovensko2–3prohra
Světová skupina II, baráž21.–22. dubnaBesançon, Francietvrdý (h)Slovinsko Slovinsko5–0výhra
2013Světová skupina II9.–10. únoraLimoges, Francietvrdý (h)Německo Německo1–3prohra
Světová skupina II, baráž20.–21. dubnaBesançon, Francietvrdý (h)Kazachstán Kazachstán4–1výhra
2014Světová skupina II8.–9. únoraPaříž, Francietvrdý (h)Švýcarsko Švýcarsko3–2výhra
Světová skupina, baráž19.–20. dubnaSt. Louis, Spojené státytvrdý (h)USA Spojené státy3–2výhra
2015Světová skupina, 1. kolo7.–8. únoraJanov, Itálieantuka (h)Itálie Itálie3–2výhra
Světová skupina, semifinále18.–19. dubnaOstrava, Českotvrdý (h)Česko Česko1–3prohra
2016Světová skupina, 1. kolo6.–7. únoraMarseille, Francietvrdý (h)Itálie Itálie4–1výhra
Světová skupina, semifinále16.–17. dubnaTrélazé, Francieantuka (h)Nizozemsko Nizozemsko3–2výhra
Světová skupina, finále12.–13. listopaduŠtrasburk, Francietvrdý (h)Česko Česko2–3prohra
2017Světová skupina, 1. kolo11.–12. únoraŽeneva, Švýcarskotvrdý (h)Švýcarsko Švýcarsko2–3prohra
Světová skupina, baráž22.–23. dubnaRoanne, Francieantuka (h)Španělsko Španělsko4–0výhra
2018Světová skupina, 1. kolo10.–11. únoraMouilleron-le-Captif, Francietvrdý (h)Belgie Belgie3–2výhra
Světová skupina, semifinále21.–22. dubnaAix-en-Provence, Francieantuka (h)USA Spojené státy2–3prohra
2019Světová skupina, 1. kolo9.–10. únoraLutych, Belgietvrdý (h)Belgie Belgie3–1výhra
Světová skupina, semifinále20.–21. dubnaRouen, Francieantuka (h)Rumunsko Rumunsko3–2výhra
Světová skupina, finále9.–10. listopaduPerth, AustrálietvrdýAustrálie Austrálie3–2vítězství

2020–2029

Roksoutěždatummístopovrchsoupeřskórevýsledek
2021Finálový turnaj, základní skupina1. listopaduPraha, Českotvrdý (h)Kanada Kanada1–2prohra
3. listopadu RTF1–2prohra
2022Kvalifikační kolo15.–16. dubnaAlghero, ItálietvrdýItálie Itálie0–3prohra
Světová baráž11.–12. listopaduApeldoorn, Nizozemskotvrdý (h)Nizozemsko Nizozemsko3–1výhra
2023Kvalifikační kolo14.–15. dubnaCoventry, Spojené královstvítvrdý (h)Spojené království Velká Británie3–1výhra
Finálový turnaj, základní skupina8. listopaduSevilla, Španělskotvrdý (h)Itálie Itálie1–2prohra
10. listopaduNěmecko Německo3–0výhra
2024Kvalifikační kolo12.–13. dubnabude oznámeno, FrancieSpojené království Velká Británie

Přehled finále: 6 (3–3)

VýsledekČ.Datum a místo konáníFrancouzkySoupeřkySkóre
Vítěz1.Fed Cup 1997
4.–5. října 1997
's-Hertogenbosch, Nizozemsko
koberec, Brabant Hall		Mary Pierceová
Sandrine Testudová
Nathalie Tauziatová
Alexandra Fusaiová		Nizozemsko Nizozemsko4–1
Miriam Oremansová
Caroline Visová
Manon Bollegrafová
Brenda Schultzová
Vítěz2.Fed Cup 2003
22.–23. listopadu 2003
Moskva, Rusko
koberec, Lužniki		Amélie Mauresmová
Mary Pierceová
Émilie Loitová
Stéphanie Cohen-Alorová		USA Spojené státy4–1
Meghann Shaughnessyová
Lisa Raymondová
Alexandra Stevensonová
Martina Navrátilová
Finalista1.
Fed Cup 2004
27.–28. listopadu 2004
Moskva, Rusko
koberec, Ice Stadium Krilackoje		Nathalie Dechyová
Taťána Golovinová
Émilie Loitová
Marion Bartoliová		Rusko Rusko2–3
Anastasija Myskinová
Věra Zvonarevová
Světlana Kuzněcovová
Jelena Lichovcevová
Finalista2.Fed Cup 2005
17.–18. září 2005
Paříž, Francie
antuka, Stade Roland-Garros		Amélie Mauresmová
Mary Pierceová
Nathalie Dechyová
Taťána Golovinová		Rusko Rusko2–3
Jelena Dementěvová
Anastasija Myskinová
Dinara Safinová
Věra Duševinová
Finalista3.Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport		Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Pauline Parmentierová		Česko Česko2–3
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítěz3.Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena		Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová		Austrálie Austrálie3–2
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Přehled ročníků

Ročník19631964196519661967196819691970197119721973197419751976197719781979198019811982198319841985198619871988198919901991199219931994V–P
Pohár federace
Světová skupinaQFSFSFQFQFQFQFQFSFQF1RQFSF1RQFQFQF1R2R1R1RQF1R2R2R2R1RQF1RQFSFSF42–32
Turnaj útěchynekonánAAAASFNHAFANHAF2Rvítěz2RAQFAAA2RAAAANH13–5
výhry–prohry1–13–12–11–10–11–11–12–12–12–13–22–13–12–22–12–12–13–21–24–10–22–11–21–11–11–10–22–11–12–13–13–156–37
Ročník1995199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019V–P
Fed Cup
Světová skupinaSFSFVítězSFQF5.3.QFVítězFFQFSFQFQFQFQFAAASFFQFSFVítěz29–18
Baráž světové skupinyAAAAAAANHvítězAAvítězAvítězvítězvítězprohraAAvítězAAvítězAA7–1
2. světová skupinaAAAAAnekonánaAAAAAAAprohraprohravýhraAAAAA1–2
Baráž 2. světové sk.AAAAAAAAAAAAvýhravýhraAAAAAA2–0
1. sk. euroafrické zónyAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA0–0
výhry–prohry1–11–13–01–10–12–13–11–14–03–12–11–11–11–11–11–10–21–11–12–01–12–11–11–13–094–59
Konečný žebříček6.1.1.2.3.3.5.11.9.15.16.2.4.3.1.
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Bilance hráček

Hráčkavýhry-prohryprvní účastodehráno utkání
celkemdvouhračtyřhra
Benedettiová, GailGail Benedettiová27–2614–1613–10196935
Cornetová, AlizéAlizé Cornetová11–237–174–6200824
Dechyová, NathalieNathalie Dechyová17–1513–74–820010
Dürrová, FrançoiseFrançoise Dürrová31–1716–815–9196327
Garciaová, CarolineCaroline Garciaová23–814–79–1201324
Halardová-Decugisová, JulieJulie Halardová-Decugisová21–313–109–3199019
Mauresmová, AmélieAmélie Mauresmová32–1130–92–2199821
Mladenovicová, KristinaKristina Mladenovicová27–1111–816–3201220
Parmentierová, PaulinePauline Parmentierová7–146–131–120108
Pierceová, MaryMary Pierceová18–1416–102–4199022
Razzanová, VirginieVirginie Razzanová16–910–56–420019
Tauziatová, NathalieNathalie Tauziatová33–2113–1220–9198540

Kapitáni

Kapitán[10]období[10]zápasůVP%nejlépenejlepší hráčka
Lieffrigová, JanineJanine Lieffrigová1963–1966117463,631964 – semifináleFrançoise Dürrová
Bensusan-Hamelinová, MoniqueMonique Bensusan-Hamelinová1967–196831233,331968 – čtvrtfináleRosy Darmonová
Kerminová, JacquelineJacqueline Kerminová1969–1970
1973–1975
1977		2013765,001975 – semifináleGail Benedetti
Chatrier, PhilippePhilippe Chatrier1971–197264266,671971 – semifináleFrançoise Dürrová
Duxin, PhilippePhilippe Duxin1976
1978
1992		106460,001978 – čtvrtfinále
1992 – čtvrtfinále		Gail Benedettiová
Loth, Jean-PaulJean-Paul Loth1979–19821510566,671979 – čtvrtfináleBrigitte Simon-Glinelová
Dürrová, FrançoiseFrançoise Dürrová1983
1993–1996		148657,141993 – semifinále
1994 – semifinále		Julie Halard-Decugisová
Favière, PatrickPatrick Favière1984–198563350,001984 – čtvrtfináleCatherine Tanvierová
Jauffret, FrançoisFrançois Jauffret1986–1991136746,151990 – čtvrtfináleIsabelle Demongeotová
Noah, YannickYannick Noah1997–199854180,001997 – vítězstvíNathalie Tauziatová
Forget, GuyGuy Forget1999–20041813572,222003 – vítězstvíAmélie Mauresmová
Goven, GeorgesGeorges Goven2005–200895455,552005 – fináleVirginie Razzanová
Escudé, NicolasNicolas Escudé2009–201283537,502009 – čtvrtfinále
2010 – čtvrtfinále		Virginie Razzanová
Mauresmová, AmélieAmélie Mauresmová2013–201696366,72016 – fináleMarion Bartoliová
Noah, YannickYannick Noah2017–2018422502018 – semifinále
Benneteau, JulienJulien Benneteau2019–1064602019 – vítězstvíKristina Mladenovicová

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků France Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra francese di Fed Cup na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f France Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Nicolas Escude [online]. Association of Tennis Professionals, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Amelie Mauresmo appointed France Fed Cup captain [online]. New Delhi Television Limited, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27. (anglicky) 
  4. ↑ Singles Rankings [online]. Women's Tennis Association, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Mauresmo excited about being No. 1 [online]. ESPN, 11 September 2004 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Fed Cup Nations Ranking History. [s.l.]: International Tennis Federation, 2013. (anglicky) 
  8. ↑ a b Lincoln, A. Spain brings an end to France's proud run [online]. International Tennis Federation, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b France-Allemagne, l'histoire [online]. Fédération Française de tennis, 21 January 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-04. (francouzsky) 

Související článek

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
France Fed Cup team World Final 2016.jpg
Autor: Peter Menzel, Licence: CC BY-SA 2.0
France_Fed_Cup_team at the World_Final_2016