Fedcupový tým Japonska
Japonsko | |
---|---|
Kapitánka | Ai Sugijamová |
Žebříček ITF | 20. |
Barvy | červená bílá |
Týmové statistiky | |
Poprvé v soutěži | 1964 |
Odehraných ročníků | 56 |
Zápasů celkem | 175 (108–67) |
Nejlepší umístění | světové semifinále (1996) |
Statistiky tenistek | |
Nejvíce výher, celkem | Kazuko Sawamacuová (44–10) |
Nejvíce výher, dvouhra | Kazuko Sawamacuová (25–5) |
Nejvíce výher, čtyřhra | Šúko Aojamová (24–5) |
Nejvíce zápasů | Kazuko Sawamacuová (30) |
Nejvíce odehraných let | Ai Sugijamová (12) |
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2024 |
Tým Japonska v Billie Jean King Cupu reprezentuje Japonsko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1964 pod vedením národního svazu Japonské tenisové asociace.
Nejlepším výsledkem Japonska je semifinále Světové skupiny 1996, v němž podlehlo Spojeným státům americkým.
Statistiky
Hráčským týmovým statistikám vévodí šampionka wimbledonské čtyřhry Kazuko Sawamacuová, která vyhrála 27 utkání včetně 25 dvouher a odehrála nejvyšší počet 30 mezistátních zápasů. V prosinci 1988 nastoupila do turnaje útěchy proti Jižní Koreji, čímž se v 15 letech stala nejmladší japonskou hráčkou v soutěži. Naopak jako nejstarší utkání odehrála 42letá Kimiko Dateová ve čtvrtfinále Světové skupiny 2013 proti Rusku. Nejvyšší počet 24 čtyřher vyhrála Šúko Aojamová. V rekordních dvanácti ročnících se představila Ai Sugijamová.
Historie
V 1. kole Světové skupiny 1997 vytvořily Japonky s Francouzkami historický rekord Billie Jean King Cupu, když odehrály nejvyšší počet 162 gamů v mezistátním zápase. Další rekordní zápis soutěže, stále v rámci japonsko-francouzském duelu, přišel ve čtvrtém utkání. Francouzka Nathalie Tauziatová v něm porazila Naoko Sawamacuovou poměrem 7–5, 4–6, 17–15, znamenající nejvyšší počet 54 gamů odehraných v jediném utkání.
V roce 2011 vyhrálo 1. skupinu zóny Asie a Oceánie, po skupinové baráži prošlo do baráže o 2. světovou skupinu, v níž zdolalo porazilo Argentinu poměrem 4–0 a zajistilo si v ní účast. V roce 2012 Japonky vyhrály tokijský zápas 2. světové skupiny proti Slovinsku 5:0. V japonské metropoli pak zvítězily i v baráži o Světovou skupinu nad Belgií 4:1 a postoupily do nejvyšší úrovně soutěže. Bodový zisk se promítl posunem z dvanáctého na šesté místo v žebříčku týmů. V moskevském čtvrtfinále Světové skupiny 2013 Japonsko podlehlo Rusku 2:3 na zápasy.
Chronologie výsledků
2020–2029
Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | Kvalifikační kolo | 7.–8. února 2020 | Cartagena, Španělsko | antuka | Španělsko | 1–3 | prohra |
Světová baráž | 16.–17. dubna 2021 | Čornomorsk, Ukrajina | antuka | Ukrajina | 0–4 | prohra | |
2022 | Zóna Asie a Oceánie, 1. skupina | 12. dubna | Antalya, Turecko | antuka | Indie | 3–0 | výhra |
13. dubna | Indonésie | 3–0 | výhra | ||||
14. dubna | Nový Zéland | 3–0 | výhra | ||||
15. dubna | Jižní Korea | 2–1 | výhra | ||||
16. dubna | Čína | 2–1 | výhra | ||||
Světová baráž | 11.–12. listopadu | Tokio, Japonsko | tvrdý (h) | Ukrajina | 0–4 | prohra | |
2023 | Zóna Asie a Oceánie, 1. skupina | 11. dubna | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Jižní Korea | 3–0 | výhra |
12. dubna | Thajsko | 2–1 | výhra | ||||
13. dubna | Uzbekistán | 3–0 | výhra | ||||
14. dubna | Indie | 3–0 | výhra | ||||
12. dubna | Čína | 2–0 | výhra | ||||
Světová baráž | 10.–11. listopadu | Tokio, Japonsko | tvrdý (h) | Kolumbie | 3–2 | výhra | |
2024 | Kvalifikační kolo | 12.–13. dubna | Tokio, Japonsko | tvrdý (h) | Kazachstán | 3–1 | výhra |
Finálový turnaj, osmifinále | 14. listopadu | Malaga, Španělsko | tvrdý (h) | Rumunsko | 2–1 | výhra | |
Finálový turnaj, čtvrtfinále | 16. listopadu | Itálie |
Složení týmu
Rok | Členky týmu | |||
---|---|---|---|---|
2023 | Mojuka Učidžimová | Mai Hontamová | Himeno Sakacumeová | Eri Hozumiová |
Šúko Aojamová | Ena Šibaharaová | Nao Hibinová | ||
2024 | Nao Hibinová | Mai Hontamová | Naomi Ósakaová | Ena Šibaharaová |
Šúko Aojamová | — |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japan Fed Cup team na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Japonska na Wikimedia Commons
- Fedcupový tým Japonska na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: SoleFabrizio, Licence: CC BY-SA 3.0
Misaki Doi (left) and Paula Ormaechea (right) pre-match photo at the 2014 Fed Cup World Group II (Japan vs Argentina)