Fedcupový tým Slovenska

Slovensko
Kapitánka	Matej Lipták
Žebříček ITF	4.
Nejvýše v žebříčku	1. (4. listopadu 2002)
Barvy	modrá       bílá       červená
Týmové statistiky
Poprvé v soutěži	1994
Odehraných ročníků	30
Zápasů celkem	74 (44–30)
Tituly	1 (2002)
Finalistky	1 (2024)
Statistiky tenistek
Nejvíce výher, celkem	Daniela Hantuchová (38–20)
Nejvíce výher, dvouhra	Daniela Hantuchová (32–14)
Nejvíce výher, čtyřhra	Janette Husárová (12–6)
Nejvíce zápasů	Daniela Hantuchová (32)
Nejvíce odehraných let	Daniela Hantuchová (16)
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2024

Slovensko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Slovensko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1994 pod vedením Slovenského tenisového zväzu. Do roku 1992 Slovenky nastupovaly za Československo, které získalo pět trofejí.

Slovensko vyhrálo ročník 2002 po finálové výhře nad Španělskem a se zavedením žebříčku ITF v listopadu 2002 se stalo jeho prvním lídrem.

Většinu hráčských statistik týmu vede Daniela Hantuchová, která vyhrála nejvyšší počet 38 utkání včetně 32 dvouher v rekordních šestnácti odehraných ročnících. Kapitánem je od roku 2009 Matej Lipták, který vystřídal Mojmíra Mihala.^[1][2]

Slovensko se Billie Jean King Cupu účastní od roku 1994. Do roku 1992 hrály slovenské tenistky za československé družstvo, které v soutěži startovalo od premiérového ročníku 1963. Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993 zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. Mezinárodní tenisová federace připsala výsledky a statistiky z éry společného státu druhému nástupnickému státu, České republice. V roce 1993 do soutěže zasáhl společný výběr pod názvem Česká republika a Slovenská republika (Czech & Slovak Republics),^[3] v němž vedle Češek odehrála úvodní kolo a čtvrtfinále Světové skupiny Slovenka Radka Zrubáková.^[4]

V roce 2002 Slovensko poprvé vyhrálo celou soutěž, když ve finále na Kanárských ostrovech porazilo Španělsko 3–1 na zápasy. Stalo se tak historicky první zemí, která vedla žebříček ITF po jeho zavedení v listopadu 2002.^[5] Vítězný tým tvořily Janette Husárová, Daniela Hantuchová, Martina Suchá a Henrieta Nagyová. Nehrajícím kapitánem byl Tomáš Malik a trenérem Štefan Čižmarovič. V singlech získala dva body členka první světové desítky ve dvouhře i čtyřhře Hantuchová. Přes úvodní porážku úřadující deblové finalistky z US Open Husárové s Conchitou Martínezovou, to byla právě ona, která vybojovala rozhodující třetí bod hladkou výhrou nad Arantxou Sánchezovou Vicariovou. V rámci slovenského sportu tenistky navázaly na historický titul mistrů světa slovenských hokejistů z května téhož roku.^[6]

V úvodním kole Světové skupiny 2011 Slovensko podlehlo Česku 2–3. V dubnové světové baráži o udržení nestačilo na Srbsko opět těsně 2–3, znamenající sestup do druhé nejvyšší úrovně soutěže. V bratislavské druhé světové skupině 2012 Slovenky zdolaly Francii 3–2 a v následné baráži stejným výsledkem i Španělsko. V nišském čtvrtfinále Světové skupiny 2013 oplatily porážku Srbkám, ale v moskevském světovém semifinále ztratily – po výhrách Cibulkové s Hantuchovou – vedení 2–0 na zápasy proti Rusku.^[7] Až do nahrazení světových skupin finálovým turnajem v roce 2021 pak Slovenky hrály jedinkrát Světovou skupinu, když v úvodu Fed Cupu 2014 nestačily na Německo.

Od znovuzavedení finálového turnaje v roce 2021 skončil slovenský výběr v jeho úvodních dvou ročnících v základní skupině. Na pražském finálovém turnaji 2021 Slovenky přehrály Španělky, ale porážka od Spojených států znamenala vyřazení. V glasgowském finále 2022 tým podlehl Austrálii a poté zdolal Belgií. Podruhé v historii Slovensko postoupilo do světového finále v ročníku 2024. První krok učinilo v dubnové bratislavské kvalifikaci, kde v prvním vzájemném střetnutí jednoznačně porazilo Slovinsko. Na finálový turnaj do malažské arény Martina Carpeny přijížděla skvadra kapitána Mateje Liptáka jako největší outsider z dvanácti celků, s jedinou členkou v Top 100 – Rebeccou Šramkovou, a jednou další hráčkou v Top 200 – Annou Karolínou Schmiedlovou, která však od letního olympijského semifinále nevyhrála na okruhu WTA Tour žádný zápas. Cestou do finále slovenské reprezentantky porazily favorizované Spojené státy. Po porážce 17leté Renáty Jamrichové od Townsendové vyrovnala v podzimní formě hrající Šramková, zdoláním světové jedenáctky Collinsové. O postupu do čtvrtfinále rozhodly vítězstvím Viktória Hrunčáková s Terezou Mihalíkovou. V rozhodujícím supertiebreaku proti Townsendové a Kruegerové využily od vedení 9:2 až sedmý mečbol.^[8] Ani ve čtvrtfinále je nezastavily Australanky, když o postupu rozhodly již singlové výhry Hrunčákové nad Birrelovou a Šramkové nad Tomljanovićovou. Australanky utržily první porážku ve čtvrtém vzájemném duelu.^[9] V semifinále s Velkou Británií se zopakoval scénář utkaní z prvního kola. Britky šly do vedení po výhře Raducanuové nad Hrunčákovou, ale dva postupové body opět dodaly Šramková proti člence světové třicítky Boulterové a deblistky Hrunčáková s Mihalíkovou.^[10] V souboji o titul Slovensko nestačilo na Itálii již po dvouhrách. Ve dvou setech odešly poraženy Hrunčáková s Bronzettiovou i Šramková se světovou čtyřkou Paoliniovou. Italky tak srovnaly vzájemný poměr zápasů na 2–2.^[11][12]

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová pětka Daniela Hantuchová, která celkově vyhrála 38 utkání včetně 32 dvouher. Nastoupila i do nejvyššího počtu 32 mezistátních zápasů v rekordních šestnácti ročnících soutěže. Do prvního střetnutí nastoupila ve světovém semifinále 1999 proti Rusku. Reprezentační kariéru ukončila ve světové baráži 2017 s Nizozemskem.^[13][14]

Dvacet a více utkání vyhrály Daniela Hantuchová, Karina Habšudová, Dominika Cibulková a včetně československé éry i Radka Zrubáková. Cibulková se v 16 letech a 64 dnech stala nejmladší Slovenkou, která zasáhla do soutěže, když v červenci 2005 nastoupila do druhé světové baráže proti Thajsku. Naopak jako nejstarší utkání odehrála Janette Husárová v 39 letech a 314 dnech, když zasáhla do světové baráže v dubnu 2014 proti Kanadě.^[13][14]

Nejdelší slovenské utkání trvalo 3 hodiny a 32 minut. V baráži druhé světové skupiny 2007 v něm Srbka Jelena Jankovićová porazila Dominiku Cibulkovou po třísetovém průběhu 7–5, 1–6 a 9–7. Nejvyšší počet 138 gamů Slovenky odehrály ve světové baráži 2009 proti Francouzkám, s výsledkem 2:3. Čtyři z pěti utkání v Limoges mělo třísetový průběh. Obrat se stavu 0–2 na zápasy se Slovensku nikdy nepodařil.^[13][14]

Rok	soutěž	datum	místo	soupeř	skóre	výsledek
1994	Zóna Evropy a Afriky, blok 1. skupiny	18. dubna	Bad Waltersdorf, Rakousko	Litva	3–0	výhra
		21. dubna		Řecko	3–0	výhra
	Zóna Evropy a Afriky, 1. kolo o postup	22. dubna		Řecko	3–0	výhra
	Zóna Evropy a Afriky, 2. kolo o postup	23. dubna		Gruzie	2–1	výhra
	Světová skupina, 1. kolo	18. července	Frankfurt, Německo	Finsko	2–1	výhra
	Světová skupina, 2. kolo	20. července		Německo	1–2	prohra
1995	Světová skupina II	22.–23. dubna	Perth, Austrálie	Austrálie	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	22.–23. července	Asunción, Paraguay	Paraguay	5–0	výhra
1996	Světová skupina II	27.–28. dubna	Plovdiv, Bulharsko	Bulharsko	5–0	výhra
	Světová skupina, baráž	13.–14. července	Bratislava, Slovensko	Nizozemsko	2–3	prohra
1997	Světová skupina II	1.–2. března	Košice, Slovensko	Švýcarsko	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	12.–13. července	Bratislava, Slovensko	Kanada	5–0	výhra
1998	Světová skupina II	18.–19. dubna	Buenos Aires, Argentina	Argentina	4–1	výhra
	Světová skupina, baráž	25.–26. července	Bratislava, Slovensko	Belgie	4–1	výhra
1999	Světová skupina, čtvrtfinále	17.–18. dubna	Curych, Švýcarsko	Švýcarsko	5–0	výhra
	Světová skupina, semifinále	24.–25. července	Moskva, Rusko	Rusko	2–3	prohra

Rok	soutěž	datum	místo	soupeř	skóre	výsledek
2000	Světová skupina, základní blok	27. dubna	Bratislava, Slovensko	Švýcarsko	1–2	prohra
		29. dubna		Česko	1–2	prohra
		30. dubna		Rakousko	0–2	prohra
2001	Světová skupina, 1. kolo	28.–29. dubna		Maďarsko	4–1	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	21.–23. července		Rusko	2–3	prohra
2002	Světová skupina, 1. kolo	27.–28. dubna		Švýcarsko	3–2	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	20.–21. července		Francie	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	30.–31. října	Gran Canaria, Španělsko	Itálie	3–1	výhra
	Světová skupina, finále	2.–3. listopadu	Gran Canaria, Španělsko	Španělsko	3–1	vítězství (1)
2003	Světová skupina, 1. kolo	26.–27. dubna	Ettenheim, Německo	Německo	3–2	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	19.–20. července	Charleroi, Belgie	Belgie	0–5	prohra
2004	Světová skupina, 1. kolo	24.–25. dubna	St. Pöltenn, Rakousko	Rakousko	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	10.–11. července	Bratislava, Slovensko	Bělorusko	4–0	výhra
2005	Světová skupina II	23.–24. dubna	Neuchâtel, Švýcarsko	Švýcarsko	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	9.–10. července	Pathum Thani, Thajsko	Thajsko	1–4	prohra
2006	Zóna Evropy a Afriky, blok 1. skupiny	17. dubna	Plovdiv, Bulharsko	Lucembursko	3–0	výhra
		18. dubna		Nizozemsko	2–1	výhra
		19. dubna		Finsko	3–0	výhra
	Zóna Evropy a Afriky, baráž o postup	22. dubna		Velká Británie	2–1	výhra
	Světová skupina II, baráž	14–15. července	Bratislava, Slovensko	Thajsko	5–0	výhra
2007	Světová skupina II	21.–22. dubna	Bratislava, Slovensko	Česko	0–5	prohra
	Světová skupina II, baráž	14.–15. července	Košice, Slovensko	Srbsko	4–1	výhra
2008	Světová skupina II	2.–3. února	Brno, Česko	Česko	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	26.–27. dubna	Bratislava, Slovensko	Uzbekistán	5–0	výhra
2009	Světová skupina II	7.–8. února	Bratislava, Slovensko	Belgie	4–1	výhra
	Světová skupina, baráž	25.–26. dubna	Limoges, Francie	Francie	2–3	prohra

Rok	soutěž	datum	místo	soupeř	skóre	výsledek
2010	Světová skupina II	6.–7. února	Bratislava, Slovensko	Čína	3–2	výhra
	Světová skupina, baráž	24.–25. dubna	Bělehrad, Srbsko	Srbsko	3–2	výhra
2011	Světová skupina, 1. kolo	5.–6. února	Bratislava, Slovensko	Česko	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	16.–17. dubna	Bratislava, Slovensko	Srbsko	2–3	prohra
2012	Světová skupina II, 1. kolo	4.–5. února	Bratislava, Slovensko	Francie	3–2	výhra
	Světová skupina, baráž	16.–17. dubna	Marbella, Španělsko	Španělsko	3–2	výhra
2013	Světová skupina, 1. kolo	9.–10. února	Niš, Srbsko	Srbsko	3–2	výhra
	Světová skupina, semifinále	20.–21. dubna	Moskva, Rusko	Rusko	2–3	prohra
2014	Světová skupina, 1. kolo	8.–9. února	Bratislava, Slovensko	Německo	1–3	prohra
	Světová skupina, baráž	19.–20. dubna	Québec, Kanada	Kanada	1–3	prohra
2015	Světová skupina II, 1. kolo	7.–8. února	Apeldoorn, Nizozemsko	Nizozemsko	1–4	prohra
	Světová skupina II, baráž	18.–19. dubna	Bratislava, Slovensko	Švédsko	4–0	výhra
2016	Světová skupina II, 1. kolo	6.–7. února	Bratislava, Slovensko	Austrálie	2–3	prohra
	Světová skupina II, baráž	16.–17. dubna	Bratislava, Slovensko	Kanada	3–2	výhra
2017	Světová skupina II, 1. kolo	11.–12. února	Forlì, Itálie	Itálie	3–2	výhra
	Světová skupina, baráž	22.–23. dubna	Bratislava, Slovensko	Nizozemsko	2–3	prohra
2018	Světová skupina II, 1. kolo	10.–11. února	Bratislava, Slovensko	Rusko	4–1	výhra
	Světová skupina, baráž	21.–22. dubna	Minsk, Bělorusko	Bělorusko	2–3	prohra
2019	Světová skupina II, 1. kolo	10.–11. února	Riga, Lotyšsko	Lotyšsko	0–4	prohra
	Světová skupina II, baráž	20.–21. dubna	Bratislava, Slovensko	Brazílie	3–1	výhra

Rok	soutěž	datum	místo	soupeř	skóre	výsledek
2021	Kvalifikační kolo	7.–8. února 2020	Bratislava, Slovensko	Velká Británie	3–1	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	1. listopadu 2021	Praha, Česko	Španělsko	1–2	prohra
		2. listopadu 2021		Spojené státy	2–1	výhra
2022	Kvalifikační kolo	15.–16. dubna	—	Austrálie	—	nehráno[a]
	Finálový turnaj, základní skupina	8. listopadu	Glasgow, Spojené království	Austrálie	1–2	prohra
		9. listopadu		Belgie	2–1	výhra
2023	Kvalifikační kolo	14.–15. dubna	Bratislava, Slovensko	Itálie	2–3	prohra
	Světová baráž	10.–11. listopadu	Bratislava, Slovensko	Argentina	3–1	výhra
2024	Kvalifikační kolo	12.–13. dubna	Bratislava, Slovensko	Slovinsko	4–0	výhra
	Finálový turnaj, osmifinále	14. listopadu	Malaga, Španělsko	Spojené státy	2–1	výhra
	Finálový turnaj, čtvrtfinále	17. listopadu		Austrálie	2–0	výhra
	Finálový turnaj, semifinále	19. listopadu		Velká Británie	2–1	výhra
	Finálový turnaj, finále	20. listopadu		Itálie	0–2	porážka

Výsledek	Č.	Datum a místo konání	Slovenky	Soupeřky	Skóre	Zdroj
Vítěz	1.	Fed Cup 2002 2.–3. listopadu 2002 Gran Canaria, Španělsko tvrdý (hala) Palacio de Congresos de Maspalomas	Daniela Hantuchová Janette Husárová Henrieta Nagyová Martina Suchá	Španělsko	3–1	[16]
				Conchita Martínezová Arantxa Sánchezová Vicariová Magüi Sernaová Virginia Ruanová Pascualová
Finalista	1.	Billie Jean King Cup 2024 20. listopadu 2024 Malaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena	Rebecca Šramková Anna Karolína Schmiedlová Viktória Hrunčáková Renáta Jamrichová Tereza Mihalíková	Itálie	2–0
				Jasmine Paoliniová Elisabetta Cocciarettová Lucia Bronzettiová Sara Erraniová Martina Trevisanová

Anna Karolína Schmiedlová

Rebecca Šramková

Viktória Kužmová

Vítězná Schmiedlová v objetí Rybárikové

---

Kvalifikační kolo 2021 v NTC aréně: Slovensko vs. Velká Británie, 3–1

• Daviscupový tým Slovenska
• Fedcupový tým Československa
• Slovensko na Hopmanově poháru

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Slovenska na Wikimedia Commons
• Fedcupový tým Slovenska na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)