Fedcupový tým Slovinska
| Slovinsko | ||
 | ||
| Kapitán | Andrej Kraševec | |
| Žebříček ITF | 14. | |
| Barvy | bílá černá | |
| Debut v soutěži | 1992 | |
| Odehraných ročníků | 30 | |
| Zápasů celkově | 115 (65–50) | |
| Nejlepší umístění | světové semifinále (2023) | |
| Nejvíce výher, celkem | Tina Križanová (42–30) | |
| Nejvíce výher, dvouhra | Katarina Srebotniková (19–12) | |
| Nejvíce výher, čtyřhra | Tina Križanová (25–19) | |
| Nejvíce zápasů | Tina Križanová (46) | |
| Nejvíce odehraných let | Tina Križanová (12) | |
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2023 | ||
Slovinsko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Slovinsko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1992 pod vedením národního svazu Teniška zveza Slovenije. V letech 1969–1991 slovinské tenistky nastupovaly za jugoslávskou reprezentaci, když Socialistická republika Slovinsko byla do roku 1991 součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.[1]
Slovinsko se nejdále probojovalo do světového semifinále 2023 poté, co vyhrálo základní skupinu finálového turnaje[2][3] a v semifinálovém utkání podlehlo Itálii.[4] Vylepšilo tím čtvrtfinálovou účast ze Světové skupiny 2003, kdy nestačilo na Rusko.[5] V éře dvou světových skupin, mezi lety 1991–2019, zasáhlo do nejvyšší Světové skupiny pouze v ročnících 2003 a 2004, a do druhé světové skupiny v letech 1999, 2011 a 2012. Všechny další ročníky během tohoto období odehrálo v 1. skupině euroafrické zóny.[6]
Většinu hráčských statistik týmu vede Tina Križanová, která vyhrála nejvyšší počet 42 utkání včetně 25 čtyřher v rekordních dvanácti odehraných ročnících. Kapitánem se v roce 2017 stal Andrej Kraševec.[7]
Statistiky
.jpg)
Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá členka první světové stovky Tina Križanová, která v letech 1992–2005 vyhrála 42 utkání včetně 25 čtyřher. Nastoupila i do nejvyššího počtu 46 mezistátních zápasů v rekordních dvanácti ročnících. Nejvíce, 19 vítězných dvouher dosáhla bývalá dvacátá hráčka žebříčku Katarina Srebotniková.[6][1]
Dvacet a více utkání vyhrály Tina Križanová, Katarina Srebotniková a Tina Pisniková. Z neaktivních hráček pak 19 vítězných zápasů zaznamenaly Mima Jaušovecová s Barbarou Mulejovou. Jako nejmladší členka týmu do soutěže zasáhla Katarina Srebotniková, když v 16 letech a 41 dnech odehrála utkání dubnové 1. skupiny euroafrické zóny 1997 proti Lotyšsku. Naopak nejstarší Slovinkou v soutěži se stala Petra Rampreová, jíž bylo 32 let a 92 dní v dubnové baráži druhé světové skupiny proti Francii. Obrat ze stavu 0–2 se Slovinsku nikdy nepodařil.[6][1]
Výsledky
2020–2029
| Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2021 | Zóna Evropy a Afriky, základní skupina | 5. února 2020 | Esch-sur-Alzette, Lucembursko | tvrdý (h) |  Turecko | 2–1 | výhra |
| 6. února 2020 |  Polsko | 1–2 | prohra | ||||
| Zóna Evropy a Afriky, souboj o postup | 8. února 2020 |  Srbsko | 1–2 | prohra | |||
| 2022 | Zóna Evropy a Afriky, základní skupina | 11. dubna | Antalya, Turecko | antuka |  Gruzie | 2–1 | výhra |
| 12. dubna |  Rakousko | 2–1 | výhra | ||||
| 13. dubna |  Chorvatsko | 2–1 | výhra | ||||
| 14. dubna |  Bulharsko | 2–1 | výhra | ||||
| 15. dubna |  Švédsko | 1–2 | prohra | ||||
| Zóna Evropy a Afriky, zápas o první místo | 16. dubna |  Maďarsko | 1–2 | prohra | |||
| Světová baráž | 11.–12. listopadu | Velenje, Slovinsko | antuka (h) |  Čína | 3–1 | výhra | |
| 2023 | Kvalifikační kolo | 14.–15. dubna | Koper, Slovinsko | antuka |  Rumunsko | 3–2 | výhra |
| Finálový turnaj, základní skupina | 7. listopadu | Sevilla, Španělsko | tvrdý (h) |  Austrálie | 2–1 | výhra | |
| 10. listopadu |  Kazachstán | 1–2 | prohra | ||||
| Finálový turnaj, semifinále | 11. listopadu |  Itálie | 0–2 | prohra | |||
| 2024 | Kvalifikační kolo | 12.–13. dubna | bude oznámeno |  Slovensko |
Složení týmu
.jpg)
| Rok | Členky týmu | |||
|---|---|---|---|---|
| 2021 | Tamara Zidanšeková | Kaja Juvanová | Dalila Jakupovićová | Nika Radišićová |
| Pia Lovričová | — | |||
| 2022 | Tamara Zidanšeková | Kaja Juvanová | Živa Falknerová | Pia Lovričová |
| Nina Potočniková | Lara Smejkalová | — | ||
| 2023 | Tamara Zidanšeková | Kaja Juvanová | Nina Potočniková | Pia Lovričová |
| Ela Nala Milićová | Veronika Erjavecová | — | ||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenia Fed Cup team na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Team Profile | Slovenia [online]. International Tennis Federation [Wayback Machine Archive] [cit. 2023-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12. (anglicky)
- ↑ ROBERTS, Matt. Kazakhstan 2-1 Slovenia: Trailblazing Slovenia reach historic semi-final. Billie Jean King Cup [online]. 2023-11-10 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHAN, Salman. 2023 Billie Jean King Cup: Slovenia Eyes Semifinals Amidst Intense Competition. BNN Breaking [online]. 2023-11-10 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBERTS, Matt. Italy 2-0 Slovenia: Italy to contest first BJK Cup final since 2013. Billie Jean King Cup [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Czechs overcome U.S. at Billie Jean King Cup Finals. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-10 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Team Profile | Slovenia [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHAN, Salman. Slovenian Women's Tennis Team: A Rising Force at the Billie Jean King Cup. BNN Breaking [online]. 2023-11-04 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Daviscupový tým Slovinska
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Slovinska na Wikimedia Commons - Fedcupový tým Slovinska na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Autor: Jernej Borovinšek, Licence: CC BY-SA 2.5 si
Polona Hercog at the Fed Cup vs Germany in Maribor