Federico Coria

Federico Coria
Federico Coria na French Open 2021
Federico Coria na French Open 2021
PřezdívkaFede[1]
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození9. března 1992 (32 let)[2]
Místo narozeníRosario, Argentina[2]
Výška180 cm[2]
Hmotnost73 kg[2]
Profesionál od2010[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 136 460 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů45–59
Tituly0 ATP, 5 challengerů, 9 ITF
Nejvyšší umístění49. místo (13. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021, 2022, 2023, 2024)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2023, 2024)
US Open2. kolo (2020, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů6–20
Tituly0 ATP, 1 challenger, 6 ITF
Nejvyšší umístění238. místo (22. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021, 2022, 2023)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230227a27. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federico Coria (* 9. března 1992 Rosario) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 49. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 238. místě. Trénuje ho Andres Schneiter. O deset let starší bratr Guillermo Coria se stal světovou trojkou a zahrál si finále na French Open 2004.[1][2]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 buenosaireskou 1. světovou skupinou proti Bělorusku, v níž porazil Daniila Ostapenkova. Argentina zvítězila 4:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v úvodním kole mužské dvouhry nezvládl koncovky obou setů proti Kazachstánci Michailu Kukuškinovi.

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutoval v říjnu 2009, když na turnaji dotovaném 10 tisíci dolary v argentinském La Rioja podlehl ve druhém kole krajanovi Valentinu Florezovi.[3] První challenger vyhrál během května 2019 v georgijském Savannah. Ve finále přehrál italského hráče Paola Lorenziho, jemuž patřila 108. příčka žebříčku.[5][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Lyon Open 2018 poté, co do hlavní soutěže postoupil z kvalifikace až jako šťastný poražený. Na úvod dvouhry zdolal krajana Nicoláse Kickera než jej vyřadil Michail Kukuškin z konce první světové stovky. Do prvního čtvrtfinále se probojoval na Rio Open 2020 přes Carlose Alcaraze, když opět prošel kvalifikačním sítem. Mezi poslední osmičkou hráčů nestačil na světovou pětadvacítku a pozdějšího šampiona Cristiana Garína z Chile. Porážku Garínovi oplatil na bastadském Nordea Open 2021, čímž premiérově vyhrál nad členem elitní světové dvacítky.[1] Následně postoupil až do finále, kde jej přehrál šestnáctý muž klasifikace Casper Ruud z Norska.[6] Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 21. září 2020 po druhém kole Rome Masters, když se na žebříčku ATP posunul ze 104. na 98. příčku.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2020, kde mu v páté sadě úvodního kola skrečoval Tchajwanec Jason Jung. Poté však nenašel recept na Brita Camerona Norrieho. Na navazujícím French Open 2020 porazil opět Junga. Po výhře nad Francouzem Benoîtem Pairem mu ve třetí fázi stopku vystavil Jannik Sinner.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–2 D)

Dvouhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.červenec 2021Stockholm, ŠvédskoantukaNorsko Casper Ruud3–6, 3–6
Finalista2.únor 2023Córdoba, ArgentinaantukaArgentina Sebastián Báez1–6, 6–3, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (5 D; 1 Č)
ITF (9 D; 6 Č)

Dvouhra (15 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.duben 2012Neuquén, ArgentinaantukaPeru Sergio Galdós4–6, 6–1, 7–6(8–6)
2.květen 2013Río Cuarto, ArgentinaantukaChile Ricardo Urzúa Rivera6–4, 6–4
3.červen 2013Arroyito, ArgentinaantukaBrazílie Thales Turini6–3, 6–2
4.září 2014Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Juan Ignacio Ameal6–2, 3–6, 7–6(7–4)
5.říjen 2016San Juan, ArgentinaantukaŠvédsko Christian Lindell4–6, 7–6(7–1), 7–6(7–0)
6.listopad 2016Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Matías Zukas6–4, 6–2
7.listopad 2016Villa del Dique, ArgentinaantukaArgentina Tomás Lipovšek Puches3–6, 6–1, 6–4
8.listopad 2016Santa Cruz, BolívieantukaBrazílie Caio Zampieri6–4, 6–4
9.srpen 2018Pitești, RumunskoantukaKolumbie Cristian Rodríguez7–5, 6–2
1.květen 2019Savannah, Spojené státyantukaItálie Paolo Lorenzi6–3, 4–6, 6–2
2.červen 2021Prostějov, ČeskoantukaSlovensko Alex Molčan7–6(7–1), 6–3
3.listopad 2021Brasília, BrazílieantukaŠpanělsko Jaume Munar7–5, 6–3
4.červen 2022Milán, ItálieantukaItálie Francesco Passaro7–6(7–2), 6–4
5.leden 2023Concepción, ChileantukaKazachstán Timofej Skatov6–4, 6–3
6.září 2023Piracicaba, BrazílieantukaArgentina Camilo Ugo Carabelli5–7, 4–6

Čtyřhra (7 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.listopad 2011Concepción, ChileantukaArgentina Gabriel Alejandro HidalgoChile Gonzalo Lama
Chile Cristóbal Saavedra Corvalán
3–6, 7–6(8–6), [10–7]
2.listopad 2011Temuco, ChileantukaArgentina Gabriel Alejandro HidalgoItálie Filippo Leonardi
Itálie Giulio Torroni
6–2, 7–5
3.březen 2014Lima, PeruantukaŠpanělsko Marc GinerBolívie Alejandro Mendoza
Peru Duilio Vallebuona
6–2, 3–6, [10–5]
1.září 2014Villa del Dique, ArgentinaantukaArgentina Gabriel Alejandro HidalgoBrazílie Oscar José Gutierrez
Argentina Eduardo Agustín Torre
6–4, 6–1
4.říjen 2016Campinas, BrazílieantukaArgentina Tomás Lipovšek PuchesPeru Sergio Galdós
Argentina Máximo González
7–5, 6–2
5.listopad 2016Villa del Dique, ArgentinaantukaArgentina Tomás Lipovšek PuchesChile Cristóbal Saavedra Corvalán
Chile Ricardo Urzúa Rivera
7–6(10–8), 6–0
7.červenec 2017Casinalbo, ItálieantukaBrazílie Bruno Sant'AnnaItálie Enrico Dalla Valle
Itálie Andrea Pellegrino
6–3, 4–6, [10–8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federico Coria na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Federico Coria | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Federico Coria na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  3. a b c Federico Coria na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  4. Federico Coria na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  5. a b Federico Coria | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. JIRÁSEK, Ondřej. Ruud triumfem v Bastadu překonal svého otce, i třetí trofej má z antuky. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-18 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.