Federico II. Gonzaga

Federico II. Gonzaga
markýz z Mantovy vévoda z Mantovy markýz z Montferratu
Narození	17. května 1500 Mantova
Úmrtí	28. srpna 1540 Marmirolo
Manželka	Markéta Palaiologa
Potomci	Eleonora Gonzagová Anna Gonzagová František III. Gonzaga Isabela Gonzagová Vilém I. Gonzaga Ludvík Gonzaga Federico Gonzaga
Rod	Gonzagové
Otec	František II. Gonzaga
Matka	Isabella d'Este
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federico II. Gonzaga (17. května 1500, Mantova – 28. srpna 1540, Marmirolo) byl v letech 1519 až 1540 vládcem Mantovy (nejdřív jako markýz, následně jako vévoda). Od roku 1536 byl také markýzem z Montferratu.

Život

Federico se narodil jako nejstarší syn mantovského markýze Františka II. a Isabelly d'Este. Kvůli bouřlivé politice té doby strávil od svých deseti let tři roky jako rukojmí v Římě za papeže Julia II. V letech 1515 až 1517 byl Federico rukojmím francouzského krále Františka I., aby zajistil Gonzagovi pomoc v Itálii.

3. dubna 1519 se stal po smrti svého otce markýzem z Mantovy, vlády se zpočátku ujala jako regentka jeho matka s jeho strýci Zikmundem a Giovannim. Investituru mu udělil 7. dubna 1521 císař Karel V. Papež Lev X. ho v červenci 1521 jmenoval generálním kapitánem Církve (vrchní velitel papežské armády), v roce 1521 v proti Francouzům v Parmě a v roce 1522 v Piacenze.

Federico podepsal manželkou smlouvu s dědičkou montferratského markrabství, Marií Paleologou, s cílem zemi získat. V roce 1528 však výměnou za dva vězně papež Klement VII. manželskou smlouvu zrušil.

Federico pak podepsal jinou manželskou smlouvu s příbuznou císaře Karla V., Julií Aragonskou. Místo tohoto sňatku mu byl v roce 1530 udělen vévodský titul, čímž se jeho dynastie stala vévody z Mantovy. 25. března téhož roku zaplatil Federico Karlovi výměnou za zrušení smlouvy 50 000 dukátů a prosadil u papeže obnovení jeho dřívější manželské smlouvy s Marií. Marie však v září 1530 zemřela a Federico se 3. října 1531 oženil s její mladší sestrou Markétou. Po smrti posledního legitimního mužského dědice z rodiny Palaiologů, Jana Jiřího, přešlo markrabství Montferrat na Gonzagy a zůstalo jim do 18. století.

Stejně jako jeho rodiče byl patronem umění; jako svůj letní palác nedaleko Mantovy si nechal postavit Palazzo Te, který navrhl a vyzdobil Giulio Romano. Romano strávil pod Federicovým patronátem jako jeho dvorní umělec 16 let. Také koupil a objednal několik obrazů od Tiziana, jeho portrét namalovat Tizian i Raffael Santi.

Federico stejně jako otec dlouho trpěl syfilidou. Zemřel 28. června 1540 ve věku 40 let ve své vile v Marmirolu. Jeho nástupcem se stal nejstarší syn František III., ten však ve svých sedmnácti letech v roce 1550 zemřel; dalším vládcem Mantovy se pak stal Federicův druhý syn Vilém.

Rodina a potomci

Federico a Markéta spolu měli sedm dětí:

• František III. Gonzaga (1533–1550), vévoda z Mantovy a markýz z Montferratu ⚭ 1549 Kateřina Habsburská (1533–1572)
• Eleonora Gonzagová (*/† 1535)
• Anna Gonzagová (*/† 1536)
• Isabela Gonzagová (1537–1579) ⚭ 1552 Francesco Ferdinando d'Ávalos, markýz z Pescary a Vasta
• Vilém I. Gonzaga (1538–1587) ⚭ 1561 Eleonora Habsburská (1534–1594), rakouská arcivévodkyně
• Ludvík Gonzaga (1539–1595) ⚭ 1565 Henrietta Klévská (1542–1601)
• Federico Gonzaga (1540–1565), biskup a kardinál

Předchůdce

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federico II Gonzaga, Duke of Mantua na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich II. Gonzaga na Wikimedia Commons

Předchůdce: František II.

Markýz z Mantovy Federico II. 1519–1530

Nástupce: Povýšen na vévoda

Předchůdce: Nový titul

Vévoda z Mantovy Federico II. 1530–1540

Nástupce: František III.

Předchůdce: Jan Jiří

Markýz z Montferratu Federico II. 1533–1540

Nástupce: František III.