Felice Romani

Felice Romani
Felice Romani.jpg
Základní informace
Narození31. ledna 1788
Janov
Úmrtí28. ledna 1865 (ve věku 76 let)
Moneglia
Místo pohřbeníBoschetto Irregolare (44°25′52″ s. š., 8°57′6″ v. d.)
Povolánílibretista, básník, spisovatel a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felice Romani (31. ledna 1788 Janov – 28. ledna 1865 Moneglia) byl italský básník, operní libretista a literární vědec. Je považován za nejvýznamnějšího libretistu v období mezi Metastasiem a Boitem.

Život

Narodil se v rodině úředníka v Janově. Studoval práva a literaturu v Pise a v Janově. Již během studia na univerzitě v Janově překládal francouzskou literaturu a s kolegy připravoval šestidílný slovník mytologie a starožitností, včetně historie Keltů na italském území. Zájem a znalosti z těchto oborů se odrazily i v jeho tvorbě. Většina jeho operních libret pochází z mytologie nebo francouzských zdrojů.

Poté, co odmítl nabídku zaměstnání na janovské univerzitě odscestoval do Francie. Navštívil Španělsko, Řecko a Německo. Do Milána se vrátil v roce 1812 nebo 1813. Seznámil se s vůdčími osobnostmi italského literárního a hudebního života. Odmítl nabídku z Vídně stát se dvorním básníkem a zahájil svou kariéru operního libretisty. Poté, co napsal dvě úspěšná libreta pro skladatele Johanna Simona Mayra byl přijat jako libretista do slavného divadla La Scala. Stal se záhy nejžádanějším libretistou od dob Pietra Metastasia. Napsal téměř stovku libret, které zhudebňovali přední skladatelé té doby. Pro svou druhou operu Un giorno di regno (Jeden den králem), použil Romaniho libreto, původně napsané pro Vojtěcha Jírovce, i Giuseppe Verdi.

V roce 1834 se Romani stal vydavatelem listu Gazzetta Ufficiale Piemontese, do kterého přispíval literárními kritikami. V roce 1841 publikoval sbírku lyrických básní. Zemřel 28. ledna 1865 Moneglii.

V Moneglii působí hudební společnost nesoucí jeho jméno: Associazione Musicale Felice Romani.

Dílo

U názvu libreta jsou uvedeni skladatelé, kteří je zhudebnili, rok premiéry opery a případně název opery, pokud se liší od názvu libreta.

Plakát k premiéře Belliniho opery Beatrice di Tenda v divadle Teatro La Fenice v Benátkách roku 1833.
  • La rosa bianca e la rosa rossa
    • Johann Simon Mayr (1813)
    • Pietro Generali (1818)
    • Tomás Genovés y Lapetra, Enrico y Clotilde (1831)
  • Medea in Corinto
  • Aureliano in Palmira
    • Gioachino Rossini (1813)
  • Atar ossia Il serraglio di Ormus
  • Il Turco in Italia
    • Gioachino Rossini (1814)
  • Le due duchesse ossia La caccia ai lupi
  • L'ira di Achille
    • Giuseppe Nicolini (1814)
  • La testa di bronzo o sia La capanna solitaria
    • Carlo Evasio Soliva (1816)
    • Saverio Mercadante (1827)
    • Giacomo Fontemaggi (1835)
    • Vincenzo Mela (1855)
  • Maometto
    • Peter von Winter (1817)
  • Rodrigo di Valenza
  • Mennone e Zemira
  • La gioventù di Cesare
  • Le zingare dell'Asturia
    • Carlo Evasio Soliva (1817)
  • Adele di Lusignano]'
  • I due Valdomiri
    • Peter von Winter (1817)
  • Gianni di Parigi
  • Il finto Stanislao
  • Il barone di Dolshein
  • Danao
  • Gl'Illinesi
  • Clemenza d'Entragues
    • Vittorio Trento (1819)
  • Il falegname di Livonia
  • Il califo e la schiava
    • Francesco Basily (1819)
    • Gioachino Rossini, Adina, úprava Gherardo Bevilacqua Aldobrandini (1826)
    • Giovanni Quaquerini (1842)
  • Bianca e Falliero o sia Il consiglio dei tre
    • Gioachino Rossini (1819)
  • Vallace o sia L'eroe scozzese
  • La sacerdotessa d'Irminsul
  • I due Figaro o sia Il soggetto di una commedia
  • Margherita d'Anjou
  • Donna Aurora o sia Il romanzo all'improvviso
    • Francesco Morlacchi (1821)
  • La voce misteriosa
  • Atalia
  • L'esule di Granata
  • Adele ed Emerico ossia Il posto abbandonato
  • Chiara e Serafina ossia Il pirata
  • Amleto
  • Chi fa così, fa bene
  • Abufar, ossia La famiglia araba
  • Francesca da Rimini
    • Feliciano Strepponi (1823)
    • Luigi Carlini (1825)
    • Saverio Mercadante (1828)
    • Massimiliano Quilici (1829)
    • Giuseppe Staffa (1831)
    • Giuseppe Fournier (1832)
    • Giuseppe Tamburini (1835)
    • Emanuele Borgatta (1837)
    • Francesco Morlacchi (composta nel 1840, incompiuta)
    • Francesco Canneti (1843)
    • Giovanni Franchini (1857)
  • Egilda di Provenza
    • Stefano Pavesi (1823)
    • Evangelista Pareira da Costa, Egilda de Provenca (1827)
  • Amina ovvero l'innocenza perseguitata
    • Giuseppe Rastrelli (1824)
    • Antonio D'Antoni (1825)
    • Carlo Valentini, Amina, ossia L'orfanella di Ginevra, úprava Andrea Leone Tottola (1825)
  • Elena e Malvina
    • Carlo Evasio Soliva (1824)
    • Ramón Carnicer, Elena y Malvina (1829)
    • Francesco Vincenzo Schira (1832)
    • Giuseppe Mazza (1834)
    • Egisto Vignozzi (1835)
  • Il sonnambulo
    • Michele Carafa (1824)
    • Luigi Ricci (1830)
    • Carlo Valentini (1834)
    • Luiz Antonio Miró, O sonambulo (1835)
    • Salvatore Agnelli, Il fantasma (1842)
    • Giuseppe Persiani, Il fantasma (1843)
  • Gli avventurieri
  • Giulietta e Romeo
    • Nicola Vaccaj (1825)
    • Eugenio Torriani (1828)
    • Vincenzo Bellini, I Capuleti e i Montecchi (1830)
  • Il montanaro
    • Saverio Mercadante (1827)
    • Pietro Campiuti, L'incognito (1832)
    • Giovan Battista Cagnola, Il podestà di Gorgonzola (1854)
  • La selva d'Hermanstadt
  • Il pirata
  • Gastone di Foix
    • Giuseppe Persiani (1827)
    • Franciszek Mirecki, Cornelio Bentivoglio (1844)
  • Il divorzio Persiano ossia Il gran bazzarro di Bassora
    • Pietro Generali (1828)
    • Feliciano Strepponi, L'ullà di Bassora (1831)
    • Giuseppe Gerli, Il pitocco (1834)
    • Giuseppe Mazza (1836)
  • I saraceni in Sicilia ovvero Eufemio di Messina
    • Francesco Morlacchi (1828)
    • Daniele Nicelli, Il proscritto di Messina (1829)
    • Giuseppe Persiani, Eufemio di Messina ovvero La distruzione di Catania (1829)
    • Francesco Morlacchi, Il rinnegato (1832)
    • Ramón Carnicer, Eufemio da Messina o Los sarracenos en Sicilia (1832)
    • Alessandro Curmy, Il proscritto di Messina (1843)
    • Angelo Agostini, Il rinnegato (1858)
  • Alcina, regina di Golconda
  • Colombo
    • Francesco Morlacchi (1828)
    • Luigi Ricci (1829)
    • Ramón Carnicer, Cristoforo Colombo (1831)
    • Luigi Bottesini, Cristoforo Colombo (1848)
    • Carlo Emanuele De Barbieri, Columbus (1848)
    • Vincenzo Mela, Cristoforo Colombo (1857)
    • Felicita Casella, Cristoforo Colombo (1865)
    • Giuseppe Marcora (1869)
  • La straniera
  • Rosmonda
  • Saul
    • Nicola Vaccaj (1829)
    • Ferdinando Ceccherini (1843)
    • Giovanni Antonio Speranza (1844)
  • Zaira
  • Giovanna Shore
    • Carlo Conti (1829)
    • Lauro Rossi (1836)
    • Enrico Lacroix (1845)
    • Vincenzo Bonnetti (1853)
  • La rappresaglia
  • Bianca di Belmonte
    • Luigi Riesck (1829)
    • Tomás Genovés y Lapetra (1833)
  • Annibale in Torino
  • Anna Bolena
  • Il romito di Provenza
    • Pietro Generali (1831)
    • M. A. Sauli (1846)
  • La sonnambula
  • Il disertore svizzero ovvero La nostalgia
  • La neve
  • Norma
  • I normanni a Parigi
  • Ugo, Conte di Parigi
  • L'elisir d'amore
  • Ismalia ossia Morte ed amore
    • Saverio Mercadante (1832)
    • Ramón Carnicer (1838)
    • Vicenc Cuyás y Borés, La fattucchiera (1838)
  • Il segreto
    • Luigi Maiocchi (1833)
    • Placido Mandanici (1836)
  • Caterina di Guisa
    • Carlo Coccia (1833)
    • Giuseppe Mazza (1836)
    • Luigi Savi (1838)
    • Fabio Campana (1838)
    • Francesco Chiaromonte (1850)
    • Antonio Gandolfi (1859)
    • Cenobio Paniagua y Vasquez (1859)
    • Beniamino Rossi (1861)
    • Giacomo Nascimbene, Enrico di Guisa (1868)
  • Il conte d'Essex
  • Parisina
  • Beatrice di Tenda
  • Il contrabbandiere
  • I due sergenti
  • Lucrezia Borgia
  • La figlia dell'arciere
  • Un'avventura di Scaramuccia
  • Emma d'Antiochia
    • Saverio Mercadante (1834)
    • Giovanni Bracciolini, Emma e Ruggero (1838)
    • Vincenzo Pontani, Emma e Ruggero (1852)
    • Carlo Lovati-Cozzulani, Alda (1866)
    • Ercole Cavazza, Emma (1877)
  • Un episodio del San Michele
    • Cesare Pugni (1834)
    • Giuseppe Concone (1836)
    • Luigi Savi, L'avaro (1840)
    • Ermanno Picchi, Il tre di novembre (1844)
    • Giuseppe Lombardini, La sartina e l'usurajo (1853)
    • Pietro Repetto, Un episodio del San Michele (1855)
    • Guglielmo Quarenghi, Il dì di San Michele (1863)
    • Carlo Brizzi, L'avaro (1877)
  • Uggero il danese
  • La gioventù di Enrico V
  • Francesco Donato ossia Corinto distrutta
  • Odio e amore
    • Mariano Obiols (1837)
    • Alfonso Cosentino, Laurina (1858)
  • La solitaria delle Asturie o sia La Spagna ricuperata
  • La spia ovvero Il merciaiuolo americano
    • Angelo Villanis (1850)
  • Edita di Lorno
    • Giulio Litta (1853)
  • Cristina di Svezia

Literatura

  • Emilia Branca: Felice Romani ed i più riputati maestri di musica del suo tempo, 1882
  • Alessandro Roccatagliati: Felice Romani librettista, Quaderni di Musica/Realtà 37, LIM, Lucca 1996. ISBN 88-7096-157-5

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Beatrice di Tenda-poster for premiere.jpg
Poster advertising the premiere of Beatrice di Tenda