Felicián Josef Macháč
Felicián Josef Macháč | |
---|---|
Narození | 14. března 1915 Mořkov |
Úmrtí | 17. října 2003 (ve věku 88 let) |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Felicián Josef Macháč (14. března 1915, Mořkov – 17. října 2003, Brno) byl český duchovní.
Biografie
Felicián Macháč se narodil v roce 1915 v Mořkově u Nového Jičína, vystudoval gymnázium v internátní škole v kapucínském klášteře v Olomouci a v roce 1932 vstoupil do noviciátu na pražských Hradčanech, v roce 1933 složil první sliby a odešel studoval filozofii do Breustu-Eijsdenu do Nizozemska. V roce 1936 se vrátil do Československa, kde v Olomouci studoval do roku 1938 teologii. Na kněze pak byl vysvěcen v roce 1939. V roce 1940 vstoupil do kapucínského kláštera v Chrudimi a tam působil do roku 1945, kdy odešel do kláštera v Třebíči, kde pracoval jako kaplan v kostele Proměnění Páně na Jejkově. Mezi lety 1947 a 1948 pracoval jako kvardián v chrudimském klášteře a pak se vrátil do Třebíče, kde v klášteře pracoval jako katecheta, zpovědník a kvardián až do zrušení klášterů při Akci K v roce 1950.
V dubnu téhož roku byl internován do Želivského sběrného kláštera, propuštěn byl roku 1952 a nastoupil jako dělník do brněnských tepláren, posléze pak pracoval v Kovopodniku v Brně a posléze ve Fučíkových závodech, kde pracoval jako dělník, frézař a slévač. Po roce 1968 získal státní souhlas s bezplatnou pomocí v kněžské službě a začal pomáhat Emilovi Borečkovi a Ludvíkovi Horkému v kostele Nalezení svatého Kříže v Brně. V roce 1988 odešel na stáří do kapucínského kláštera v Brně a po obnovení řádu kapucínů v roce 1990 se stal členem klášterní komunity. Zemřel v Brně v roce 2003, byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[1][2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ma. P. Felicián Josef Macháč, OFMCap. [online]. Brno: Brno, 2020-12-04 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Josef Felicián Macháč (1915–2003). www.kapucini.cz [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ DAVIDOVÁ, Veronika. Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky. Brno, 2019 [cit. 2020-09-04]. 69 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Václav Slouk. s. 47. Dostupné online.