Feliciano López

Feliciano López
Feliciano López na French Open 2021
PřezdívkaFeli[1]
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození20. září 1981 (41 let)[2]
Místo narozeníToledo, Španělsko[2]
BydlištěMadrid, Španělsko[2]
Výška188 cm[2]
Profesionál od1997
Ukončení kariéryčerven 2023
Držení raketylevou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek18 673 797 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů506–490
Tituly7 ATP, 2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění12. místo (2. března 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2012, 2015)
French Open4. kolo (2004)
Wimbledončtvrtfinále (2005, 2008, 2011)
US Openčtvrtfinále (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůnáhradník (2014)
Olympijské hry3. kolo (2004, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů260–299
Tituly6 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění9. místo (7. listopadu 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009, 2015)
French Openvítěz (2016)
Wimbledon3. kolo (2008)
US Openfinále (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2016)
Olympijské hry4. místo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2008, 2009, 2011, 2019)
Hopman Cupzákladní skupina (2017)
ATP Cupfinále (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230629a29. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Feliciano López Díaz-Guerra (* 20. září 1981 Toledo) je bývalý španělský profesionální tenista hrající levou rukou. Na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových a šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Řadil se k menšině tenistů, kteří dlouhodobě praktikovali systém servis–volej.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v březnu 2015 na 12. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2016 na 9. místě.[2] Trénoval ho bývalý španělský tenista Jose Clavet.[3] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v prosinci 1998 na 46. místě.

Jako jeden z mála Španělů preferoval travnatý povrch. V roce 2005 se stal prvním španělským tenistou od roku 1972, který postoupil do čtvrtfinále Wimbledonu. Tento výkon zopakoval v letech 2008 a 2011. V roce 2009 odehrál do té doby nejdelší zápas na Australian Open, když podlehl v pěti setech Lucemburčanu Gillesi Müllerovi výsledkem 3–6, 6–7, 6–4, 6–4 a 14–16. S krajanem Marcem Lópezem vyhráli deblovou trofej na French Open 2016 a jako poražení finalisté skončili na US Open 2017.

Na Australian Open 2022 završil mužský historický rekord 79 účastí v grandslamových dvouhrách bez přerušení, když v hlavních soutěžích nechyběl od French Open 2002. Ve Wimbledonu 2022 se pak stal prvním tenistou bez ohledu na pohlaví, který minimálně dvacetkrát zasáhl do dvouhry každého ze čtyř grandslamů. V Londýně odehrál poslední kariérní major, jímž vyrovnal Federerův mužský rekord 81 účasti na grandslamu.[4]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval jako 22letý v roce 2003 finálovým utkáním světové skupiny proti Austrálii, když ve čtyřhře po boku Àlexe Corretja podlehl ve třech setech dvojici Wayne Arthurs a Todd Woodbridge. Španělsko ve finálové sérii prohrálo 1:3 na zápasy.[5] V letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2019 se stal členem vítězného týmu Španělů. Naposledy zasáhl do finálového turnaje v roce 2021. V soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 8–9 ve dvouhře a 11–14 ve čtyřhře.[6]

Dvacetišetiletou profesionální kariéru ukončil na červnovém Mallorca Championships 2023 ve věku 41 let.[7]

Osobní život

Tenis začal hrát v pěti letech, kdy jej k němu přivedl otec a tenisový trenér Feliciano López.[2] Matka Belen Lópezová je zdravotní sestra.[2] Má mladšího bratra Victora, který hrál tenis před nástupem na vysokou školu.[2]

Jako junior dosáhl v 16 letech na finále floridského Orange Bowl.[2] Za preferovaný úder uvedl servis a za povrch tvrdý podklad.[2] V červenci 2003 dokázal ovládnout španělském tenisové mistrovství, když ve finále porazil juniora Rafaela Nadala.[2] V únoru 2008 si zahrál sám sebe ve španělské komediální mýdlové opeře Los Serrano.[2] Dne 17. července 2015 se v rodném Toledu oženil s Albou Carrillovou. Mezi svatebními hosty byli tenisté David Ferrer, Fernando Verdasco, Marcel Granollers, Àlex Corretja a Albert Costa.[2]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2016French OpenantukaŠpanělsko Marc LópezUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan		6–4, 6–7(6–8), 6–3
Finalista2017US OpentvrdýŠpanělsko Marc LópezNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		4–6, 3–6

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (4. místo)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři v zápase o medailivýsledek
4. místo1.4. srpna 2012Londýn, Spojené královstvítrávaŠpanělsko David FerrerFrancie Julien Benneteau
Francie Richard Gasquet		6–7(4–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–0 D; 0–2 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–3 D; 3–5 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (4–8 D; 2–3 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (2–6 D; 3–6 Č)
antuka (1–3 D; 2–5 Č)
tráva (4–2 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 18 (7–11)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.1. března 2004Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýŠvýcarsko Roger Federer6–4, 1–6, 2–6
Vítěz1.11. října 2004Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Argentina Guillermo Cañas6–4, 1–6, 7–5, 3–6, 7–5
Finalista2.21. srpna 2005New Haven, Spojené státytvrdýUSA James Blake6–3, 5–7, 1–6
Finalista3.10. července 2006Gstaad, ŠvýcarskoantukaFrancie Richard Gasquet6–7(4–7), 7–6(7–3), 3–6, 3–6
Finalista4.3. března 2008Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýUSA Andy Roddick7–6(10–8), 4–6, 2–6
Vítěz2.6. února 2010Johannesburg, Jižní AfrikatvrdýFrancie Stéphane Robert7–5, 6–1
Finalista5.25. dubna 2011Bělehrad, SrbskoantukaSrbsko Novak Djoković6–7(4–7), 2–6
Finalista6.24. února 2013Memphis, Spojené státytvrdý (h)Japonsko Kei Nišikori2–6, 3–6
Vítěz3.22. června 2013Eastbourne, Spojené královstvítrávaFrancie Gilles Simon7–6(7–2), 6–7(5–7), 6–0
Finalista7.15. června 2014Londýn, Queen's Club, Spojené královstvítrávaBulharsko Grigor Dimitrov7–6(10–8), 6–7(1–7), 6–7(6–8)
Vítěz4.21. června 2014Eastbourne, Spojené království (2)trávaFrancie Richard Gasquet6–3, 6–7(5–7), 7–5
Finalista8.8. února 2015Quito, EkvádorantukaDominikánská republika Víctor Estrella Burgos2–6, 7–6(7–5), 6–7(5–7)
Finalista9.4. října 2015Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)Španělsko David Ferrer5–7, 5–7
Vítěz5.24. července 2016Gstaad, ŠvýcarskoantukaNizozemsko Robin Haase6–4, 7–5
Finalista10.13. srpna 2016Los Cabos, MexikotvrdýChorvatsko Ivo Karlović6–7(5–7), 2–6
Finalista11.18. června 2017Stuttgart, NěmeckotrávaFrancie Lucas Pouille6–4, 6–7(5–7), 4–6
Vítěz6.25. června 2017Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaChorvatsko Marin Čilić4–6, 7–6(7–2), 7–6(10–8)
Vítěz7.23. června 2019Queen's Club, Londýn, Spojené království (2)trávaFrancie Gilles Simon6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–2)

Čtyřhra: 17 (6–11)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.7. května 2001Palma de Mallorca, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Francisco RoigUSA Donald Johnson
USA Jared Palmer		5–7, 3–6
Finalista2.19. dubna 2004Valencia, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marc LópezArgentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez		5–7, 6–7(5-7)
Vítěz1.1. listopadu 2004Stockholm, Švédskotvrdý (h)Španělsko Fernando VerdascoAustrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley		6–4, 6–4
Finalista3.18. dubna 2005Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Rafael NadalIndie Leander Paes
Jugoslávie Nenad Zimonjić		3–6, 3–6
Finalista4.26. února 2011Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýFrancie Jérémy ChardyUkrajina Serhij Stachovskyj
Rusko Michail Južnyj		6–4, 3–6, [3–10]
Finalista5.2. března 2014Acapulco, MexikotvrdýBělorusko Max MirnyjJižní Afrika Kevin Anderson
Austrálie Matthew Ebden		3–6, 3–6
Finalista6.18. května 2014Řím, ItálietvrdýNizozemsko Robin HaaseKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		4–6, 6–7(2–7)
Finalista7.1. listopadu 2015Valencie, Španělskotvrdý (h)Bělorusko Max MirnyjUSA Eric Butorac
USA Scott Lipsky		6–7(4–7), 3–6
Vítěz2.8. ledna 2016Dauhá, KatartvrdýŠpanělsko Marc LópezNěmecko Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya		6–4, 6–3
Finalista8.27. února 2016Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýŠpanělsko Marc LópezItálie Simone Bolelli
Itálie Andreas Seppi		2–6, 6–3, [12–14]
Vítěz3.4. června 2016French Open, Paříž, FrancieantukaŠpanělsko Marc LópezUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan		6–4, 6–7(6–8), 6–3
Finalista9.4. března 2017Acapulco, MexikotvrdýUSA John IsnerSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares		3–6, 3–6
Finalista10.21. dubna 2017Monte Carlo, MonakoantukaŠpanělsko Marc LópezIndie Rohan Bopanna
Uruguay Pablo Cuevas		3–6, 6–3, [4–10]
Finalista11.8. září 2017US Open, New York, Spojené státytvrdýŠpanělsko Marc LópezNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		4–6, 3–6
Vítěz4.19. dubna 2018Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Marc LópezPákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer		7–6(7–5), 6–4
Vítěz5.23. června 2019Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaSpojené království Andy MurrayUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury		7–6(8–6), 5–7, [10–5]
Vítěz6.26. února 2022Acapulco, MexikotvrdýŘecko Stefanos TsitsipasSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer		7–5, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023SRV–P% výher
Australian OpenAAA3. kolo1. kolo3. kolo3. kolo2. kolo2. kolo1. kolo3. kolo2. kolo4. kolo2. kolo3. kolo4. kolo3. kolo1. kolo1. kolo1. kolo1. kolo3. kolo1. koloA0 / 2024–2055 %
French OpenA1. kolo2. kolo1. kolo4. kolo1. kolo1. kolo1. kolo1. kolo2. kolo1. kolo1. kolo1. kolo3. kolo2. kolo1. kolo3. kolo3. kolo1. kolo1. kolo1. kolo1. koloQ1A0 / 2112–2136 %
WimbledonQ2A4. kolo4. kolo3. koloČF1. kolo3. koloČF1. kolo3. koloČF1. kolo3. kolo4. kolo2. kolo3. kolo1. kolo2. kolo2. koloNH1. kolo1. koloA0 / 2034–2063 %
US OpenAA2. kolo1. kolo3. kolo2. kolo2. kolo4. kolo1. kolo1. kolo4. kolo3. kolo3. kolo3. kolo3. koloČF2. kolo3. kolo1. kolo3. kolo1. kolo1. koloAA0 / 2028–2058 %
výhry–prohry0–00–15–35–47–47–43–46–45–41–47–47–45–47–48–48–47–44–41–43–40–32–40–20–00 / 8198–8155 %

Čtyřhra

Turnaj200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023SRV–P% výher
Australian Open1. kolo2. kolo1. kolo2. koloA3. koloČF2. kolo2. koloA1. kolo1. koloČF2. kolo3. kolo2. kolo1. kolo1. koloAAA0 / 1615–1650 %
French Open3. kolo1. kolo1. kolo1. kolo2. koloA1. koloA2. koloA3. kolo3. kolo2. koloVítěz1. koloSF2. kolo3. koloA3. koloA1 / 1624–1463 %
Wimbledon1. kolo2. kolo2. koloAA3. koloAAAAA2. koloAA1. koloA2. koloNH1. kolo1. koloA0 / 96–755 %
US Open3. koloČF3. kolo1. kolo2. koloČFA1. koloAA2. kolo1. kolo1. koloSFF2. kolo2. koloAA2. koloA0 / 1523–1561 %
výhry–prohry3–45–43–31–32–26–23–21–22–10–03–33–44–311–27–46–33–42–20–13–30–01 / 5668–5257  %
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok199619971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí1294.▲ 559.▲ 548.▲ 278.▲ 269.▲ 159.▲ 62.▲ 28.▲ 25.▼ 34.▼ 81.▲ 35.▲ 31.▼ 47.▲ 32.▲ 20.▼ 40.▲ 28.▲ 14.▼ 17.▼ 28.▼ 36.▼ 64.▲ 62.▼ 64.▼ 106.▼ 830.

Čtyřhra

Rok19971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019202020212022
Pořadí585.▲ 562.▲ 490.▲ 404.▲ 178.▼ 335.▲ 90.▲ 40.▼ 65.▼ 130.▼ 201.▲ 42.▼ 78.▼ 101.▼ 132.▼ 180.▲ 132.▲ 52.▲ 35.▲ 11.▼ 24.▼ 32.▼ 55.▼ 64.▼ 125.▲ 72.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Feliciano López na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Feliciano Lopez (Spain). Tennis.com [online]. [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m Feliciano López na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup:20230629a29. června 2023
  3. ↑ Feliciano Lopez's Coach Talks Motivation, Success And The Future Of Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2015-07-31 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ JO, Gunston. Feliciano Lopez: The incredible Grand Slam record of the history-making Spaniard. olympics.com [online]. International Olympic Committee, 2022-06-28 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (anglicky) 
  5. ↑ AUS d. ESP 3-1 in AUS [online]. Davis Cup [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Feliciano López na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230629a29. června 2023
  7. ↑ Adrian Mannarino Reaches Mallorca QFs As Retiring Feliciano Lopez Wins. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Lopez F. RG21 (10) (51376399843).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Lopez F. RG21 (10)