Felix Antonín Scheffler

Felix Antonín Scheffler
Narození	29. srpna 1701 Mainburg
Úmrtí	10. ledna 1760 (ve věku 58 let) Praha
Povolání	malíř a malíř fresek
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Antonín Scheffler, též Felix Anton Schöpfler (29. srpna 1701 Mainburg - 10. ledna 1761 Praha) byl český malíř bavorského původu, autor četných nástěnných a oltářních maleb vrcholného a pozdního baroka v Čechách a ve Slezsku, často pracoval ve službách benediktinů.

Život

Narodil se v bavorském Mainburgu, kde se nejprve učil v dílně svého otce Wolfganga Schefflera. Dále se učil v Mnichově v dílně Kosmy Damiána Asama malířem oltářních obrazů a barokních nástěnných maleb, zejména iluzivních architektur. Se svým učitelem údajně odjel na svou prvou praxi malovat fresky do benediktinského kláštera v Lehnickém Poli. Od té doby často pracoval ve službách benediktinů ve východních Čechách, ve Slezsku i v Praze.

Jako jeho první samostatné dílo se uvádí výmalba ložnice na zámku Durlach z let 1727-1728. O rok později spolu se svým bratrem Christophem Thomasem vyzdobil freskami schodiště biskupské rezidence ve Wormsu na objednávku Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg, který byl zároveň kurfiřtem mohučským, biskupem vratislavským a velmistrem Řádu Německých rytířů. Z jeho iniciativy rytíři po roce 1730 ve Slezsku založili kostel sv. Kříže v Nyse, který Scheffler vymaloval. Roku 1732 se ve Vratislavi oženil s Marií Barborou Heigelovou a pracoval zde pro církev i světskou šlechtu. 1734 jej angažoval jako svého dvorního malíře Filip Ludvík ze Sinzendorfu.

V Praze se usadil před rokem 1747 s rodinou, vstoupil do malířského cechu a zde také zemřel. Do Bavorska odtud vyjížděl malovat jen v sezóně.

Dílo

Čechy

• Sv. Jan Nepomucký mezi českými patrony, kaple zámecké rezidence benediktinů Hrdly, (1747)
• Alegorie Poznání světa; freska ve starém Matematickém sále Klementina, Praha (1747)^[1]
• Oslava sv. Jiří, patronátní kostel benediktinů Martínkovice (1748)
• Čeští patroni, sv. Václav; Farní kostel sv. Václava v Broumově (1748)
• Malby na klenbách, klášterní kostel sv. Vojtěcha a Markéty, řádu benediktinů v Praze-Břevnově (1748)
• Knihovna kláštera benediktinů v Praze-Břevnově (1748)
• Nástropní malba ve Španělském sále zámku v Náchodě (1751)
• oltářní obraz v hřbitovním kostele sv. Jana Křtitele v Náchodě (1751)
• Návrhy a provedení fresek v kapli a Hlavním sále zámku v Jemništi (1750), návrh je v galerii Albertina (Vídeň)
• tři oltářní obrazy pro kostel sv. Kříže v Liberci (1757-1758)

Morava

• 6 oltářních obrazů v bývalém jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně (1735)
• oltářní obrazy sv. Bernarda a Benedikta v klášterním kostele na Starém Brně (1744-45)
• nástropní malba v zámecké kapli svatého Tomáše ve Starém Hobzí^[2]

Slezsko

• nástropní malby, kostel sv. Kříže, Nysa (1730-1732)
• nástropní malby, farní kostel, Javor (30. léta 18. století)
• soubor obrazů, kostel svatého Michala v Prudníku (1735)
• oltářní obraz Panny Marie útočiště hříšníků, kostel v Lubawce (1739)
• nástropní malby v letním refektáři cisterciáckého kláštera v Lubuši (1733)
• oltářní obrazy pro kostel cisterciáků v Křesoboru (1741-1743) a (1752-1753)
• fresky v pohřební kapli v katedrále sv. Jana Křtitele ve Vratislavi (kol. 1749), zničeno
• fresky Alegorie slezských knížectví na klenbách Císařského schodiště Univerzity ve Vratislavi (1734-1735)
• fresky pro klášterní kostel Panny Marie Růžencové františkánů v Kladsku (1745)
• malba na klenbě refektáře kláštera františkánů v Kladsku (1744)

Bavorsko

• nástropní malby, schodiště biskupské rezidence ve Wormsu pro biskupa Franze Ludwiga von Pfalz-Neuburg
• oltářní obraz Smrt sv. Benedikta v klášterním kostele v Ettalu
• fresky v kapli sv. Ignáce, býv. jezuitský kostel sv. Kříže, Landsberg am Lech (1756)
• nástropní malby v klášterním kostele sv. Markéty, Klášter Baumburg (1556–1557)

Muzea a galerie

• Návrhová kresba pro Jemniště - Albertina, Vídeň
• Návrhová kresba sv. Ignác a čtyři světadíly - Metropolitní muzeum v New Yorku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Antonín Scheffler na Wikimedia Commons

Literatura

• Jaromír Neumann, Český barok. Odeon Praha 1974, 2.vydání
• Dějiny českého výtvarného umění II/2, Academia, Praha, s. 763
• Anděla Horová a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2. díl N-Ž, Academia, Praha 1999, s. 735.
• Paula Georg: Scheffler, Felix Anton. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), svazek 22, Berlin 2005, ISBN 3-428-11203-2, s.614 -616 (dostupné online).