Felix Jenewein

Felix Jenewein
Felix Jenewein (foto Jan Mulač, 1898)
Narození	4. srpna 1857 Kutná Hora Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. ledna 1905 (ve věku 47 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Kutná Hora
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	malíř, litograf, učitel, grafik, kreslíř a ilustrátor
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Jenewein (4. srpna 1857 v Kutné Hoře^[1] – 2. ledna 1905 v Brně^[2]) byl český malíř a ilustrátor.

Život

Felix Jenewein pocházel z rodiny Felixe Jeneweina (* 1805), úředníka továrny na tabák v Sedlci u Kutné Hory, a jeho ženy Barbory (* 1818). Měl sestry Filipínu a Barbaru. Otec pocházel z Hallu v Tyrolsku, později rodinu opustil a odstěhoval se na Žižkov.^[3][4]

Na doporučení Antonína Lhoty šel ke zkouškám na pražskou Akademii, kde pak studoval historickou malbu v ateliéru Antonína Lhoty a Jana Sweertse. Ve studiu pokračoval na vídeňské akademii u prof. Josefa Matyáše Trenkwalda, během studií se svým profesorem pracoval na freskové výzdobě Votivního chrámu ve Vídni. Přátelil se s Josefem Tulkou a Maxem Pirnerem, patřil ke generaci Národního divadla. Vyšel z romantismu Mánesova ladění, postupně přešel k nazarenismu a secesi.

14. ledna 1877 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 25. pěšímu pluku do Chamulu. 7. srpna 1882 se v kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích oženil s učitelkou Marií Stehlíkovou z Kutné Hory (1862–1941),^[5] která vydala paměti. O svého bratra pečovala také malířova sestra také Filipína Jeneweinová, učitelka a ředitelka dívčí obecné školy v Praze na Žižkově^[6]

Většinu svého tvůrčího života působil v Praze.

Zúčastnil se soutěže na výzdobu Rudolfina. Uplatnil se jako ilustrátor (časopisy Paleček, Šotek, Zlatá Praha) a v letech 1890 – 1892 jako profesor kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1902 vyučoval v Brně na Vysokém učení technickém. V Brně byl také členem poradního sboru a nákupní komise Moravského zemského muzea.

V Brně předčasně zemřel stižen mrtvicí. Byl pohřben v Kutné Hoře na hornickém hřbitově Všech Svatých.^[7]

Dílo

Vytvořil především sugestivní historická díla, v kterých navazuje na nazarenskou katolickou tematiku a kompozici. V mládí se nesetkal s velkým pochopením pro svá tragická a katastrofická témata i temné barevné ladění. Jeho umělecký názor byl doceněn teprve s nástupem secesního symbolismu. Jeho největší monumentální realizací je výzdoba interiéru kostela Svaté rodiny ve Vídni na Neu-Ottakringu z roku 1898 (malba rodokmenu Kristova a apoštolů). Stěžejním dílem je také šestidílný cyklus kartonů Mor malovaný technikou kvaše, dnes ve sbírce Národní galerie v Praze. Jeneweinovu uměleckou pozůstalost odkoupila Moderní galerie Království českého v Praze. Město Kutná Hora zřídilo Galerii Felixe Jeneweina, která pravidelně pořádá výstavu z jeho díla. Jeho práce jsou rovněž ve sbírkách GVU v Ostravě a Moravské galerie v Brně.

Pozůstalost a posmrtné pocty

• Pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře.
• Jeneweinova ulice je v Brně a v Kutné Hoře
• Na rodném domě v Kutné Hoře je umístěna umělcova busta

Galerie

• 
  Felix Jenewein – Jan Ámos Komenský se loučí se svou vlastí (1885)
• 
  Felix Jenewein – Exulanti (1868)
• 
  Felix Jenewein – Hero a Leader
• 
  Felix Jenewein – Mor (1901)
• 
  Felix Jenewein – Pohřeb sebevraha (1901)

Odkazy

Reference

Literatura

• Jakub Deml: Dílo Felixw Jeneweina. Praha 1928
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, I. díl. Academia Praha 1995, s.320-321 (Roman Prahl).
• Nový velký ilustrovaný slovník naučný
• Příruční slovník naučný

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Jenewein na Wikimedia Commons
• Osoba Felix Jenewein ve Wikicitátech
• Autor Felix Jenewein ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Jenewein
• Felix Jenewein v informačním systému abART