Felix Kolmer
| prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc. | |
|---|---|
 Jako maturant v roce 1940 | |
| Narození | 3. května 1922 Praha  Československo |
| Úmrtí | 5. srpna 2022 (ve věku 100 let) |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel, inženýr, vědec, pedagog a skaut |
| Zaměstnavatelé | České vysoké učení technické v Praze Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Ocenění | Ceny Paměti národa (2013) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2017) |
| Rodiče | Alice Kolmerová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Felix Kolmer (3. května 1922 Praha – 5. srpna 2022[1]) byl český vědec, profesor a pedagog v oboru akustiky, skaut a bývalý vězeň koncentračních táborů Terezín a Osvětim.[1][2]
Životopis
Narodil se v židovské rodině na pražských Vinohradech. Jeho otec byl legionářem z italské fronty, profesí elektroinženýrem. Pracoval ve firmě Eta a později si otevřel vlastní obchod s elektrotechnickým zbožím, zemřel však v roce 1932. Poručníkem malého Felixe Kolmera se stal jeho strýc, žijící v Rakousku, u kterého také trávil prázdniny a svátky. Po anšlusu však jeho příbuzní z Rakouska uprchli do USA. Kolmerovi přišli v Praze během nacistické okupace o byt a museli se přestěhovat k babičce na Staré Město.[2]
Felix Kolmer studoval na reálce a v červnu 1940 odmaturoval. Kvůli židovskému původu nesměl studovat, takže nastoupil do učení k truhláři. Od roku 1932 byl také skautem, avšak činnost skautské organizace byla za války zakázána.
V závěru listopadu 1941 byl deportován do Terezína prvním transportem jako člen takzvaného Aufbaukommanda, které mělo za úkol připravit ghetto na příchod transportů. Pracoval také jako řemeslník v Malé pevnosti.[2]
V prosinci 1941 byly do Terezína deportovány jeho babička a matka, která však krátce poté zemřela. Členové prvního pracovního transportu měli možnost zapsat si do osobní karty blízké osoby, které byly dočasně chráněny před transportem na Východ. Kromě své matky a babičky si tam zapsal slečnu Lianu Forgáčovou, kterou znal od čtyř let a její matku. S Lianou se pak 14. června 1944 v ghettu oženil, válku přežila.[3]
Kolmer se v ghettu připojil k jedné z odbojových organizací. V říjnu 1944 byl deportován z Terezína do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). V táboře byl určen dočasně na práci. Měl pracovat ve skupině v sirných dolech, ale podařilo se mu jednou připojit ke skupině bývalých spoluvězňů z Terezína, určené do pracovního tábora Friedland (pobočka KC Gross Rosen).[3]
V květnu 1945, když Rudá armáda vyřadila z provozu elektrárnu, která dodávala proud do tábora, se mu podařilo spolu s dalšími dvěma sty vězni uprchnout. V Praze se setkal s manželkou, která se vrátila po osvobození Terezína.
Kolmer po válce začal studovat po vzoru otce elektrotechniku, navštěvoval odborné kurzy a nastoupil na elektrotechnickou a strojní fakultu ČVUT. Absolvoval v roce 1949 a začal pracovat ve Výzkumném ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky. Od roku 1962 působil ve výzkumu a přednášel fyziku a akustiku na elektrotechnické fakultě ČVUT.
Vydal na 200 odborných publikací a knih, přednášel na univerzitách v zahraničí, učil také na pražské FAMU.[4]
Spolupracoval na procesu odškodňování obětí nacistického teroru. Za tuto i svoji odbornou činnost dostal několik vyznamenání a ocenění.[5]
Ocenění
Biografie
- 2021 Libor Fojtík, Kateřina Mázdrová a kol. : Felix Kolmer. Slib. vyd. Nakladatelství Tomáš Pospěch/PositiF a Český osvětimský výbor, z.s. Praha, ISBN 978-80-87407-35-6 [4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zemřel vědec a pedagog Felix Kolmer, přeživší tří koncentračních táborů. iDNES.cz [online]. 2022-08-05 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOLMER, Felix. Paměť národa [online]. Praha: Post Bellum/Paměť národa, 2010 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b DRDA, Adam. Tváře vzdoru/Felix Kolmer (*1922) [online]. Praha: Knihovna Václava Havla [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b FOJTÍK, Libor. Žít ještě minutu, hodinu, možná i den. Vzpomínky skauta, který přežil Osvětim. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 6. 4. 2022 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ My jsme to nevzdali/Felix Kolmer [online]. Praha: Post Bellum [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/skaut/status/1057729285946044416. Twitter [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Kolmer
- Felix Kolmer na portálu Paměť národa
- Kolmer Felix profil. Právědnes.cz [online]. ANNECA s.r.o. [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- DRDA, Adam. Tváře vzdoru/Felix Kolmer (* 1922) [online]. Praha: Knihovna Václava Havla [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- Felix Kolmer aneb Smrt v úsměvu doktora Mengeleho [online]. Praha: Česká televize, 19.11.2013 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- My jsme to nevzdali/Felix Kolmer [online]. Praha: Post Bellum [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Felix Kolmer (* 3. května 1922, Praha – 5. srpna 2022) byl český vědec, profesor a pedagog v oboru akustiky, skaut a bývalý vězeň koncentračních táborů Terezín a Osvětim. Na fotografii jako maturant v roce 1940.