Felix Mann

PhDr. Felix Mann
Narození11. prosince 1905[1]
Knovíz u Kladna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[1]
Úmrtí17. dubna 1942 (ve věku 36 let)
Berlín-Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven stětím gilotinou[2]
BydlištěDoubravice
VzděláníDoktor filozofie
Povoláníúředník v technické knihovně (knihovník)[2]
ZaměstnavatelExplosia Semtín
TitulPhDr.
ChoťMarie Mannová (* 17. září 1910 v Pardubicích - † duben 2008)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Felix Mann (11. prosince 1905 v Knovízi[3] u Kladna[1] - 17. dubna 1942 v Berlíně-Plötzensee) byl za protektorátu zaměstnancem "dynamitky" - podniku Explosia Semtín u Pardubic. Zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové dodával (od léta roku 1939) třaskaviny a rozbušky. Během čistky (prováděné gestapem) v ilegální organizaci Obrana národa na jaře roku 1940 byl zatčen, vyslýchán, dva roky vězněn, nakonec německým soudem odsouzen k trestu smrti a popraven v Berlíně-Plötzensee.

Životopis

Studia a práce před rokem 1939

Felix Mann se narodil 11. prosince 1905 v Knovízi u Kladna.[1] Po skončení vysokoškolských studií pracoval v technické knihovně podniku Explosia Semtín u Pardubic.[1][4] Felix Mann žil severozápadně od Pardubic v Doubravicích nedaleko Semtína.[1]

Odbojová činnost

Poručík Miroslav Medal (* 1916 - † 1942)

Již v létě roku 1939 navázal PhDr. Felix Mann kontakty s pražskými odbojáři poručíkem (magistrátním úředníkem) Miroslavem Medalem a vinohradským automechanikem Emilem Zöldnerem.[1] Ti byli napojeni na zpravodajsko-sabotážní skupinu Tři králové (podplukovník Josef Balabán, podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek), která působila v rámci ilegální organizace Obrana národa.[1] Prakticky tedy od léta roku 1939 dodával PhDr. Felix Mann domácímu odboji materiál (výbušniny, dynamit, rozbušky) pro výrobu "cukroví", které bylo určeno pro "cukrářství" (příprava a realizace sabotážních akcí a diverzní činnost).[4] Velká část těchto "dodávek", umožňujících výrobu bomb, byla určena pro Josefa Mašína a Josefa Balabána.[4] PhDr. Felix Mann byl vedoucím odbojové buňky v semtínské Explosii.[5] Kromě technické knihovny pracoval Mann také v tovární laboratoři.[5] Ve speciálních látkových sáčcích, které si ovazoval kolem těla, vynášel z laboratoře třaskaviny.[6][5] Tak se Mannovi podařilo (během několika měsíců) propašovat ven ze semtínské Explosie (lidově označované jako "dynamitka"[1]) celkově několik metrických centů třaskavin jakož i bedny s rozbuškami.[7] Tento materiál byl (mimo objekt továrny) předáván Medalovi a následně přivážen do Prahy pomocí automobilů, které patřily (paradoxně) gestapu,[7] pro které autoservis Emila Zöldnera vozy opravoval.[7]

Zatčení, výslechy, věznění, odsouzení, ...

PhDr. Felix Mann byl zatčen během čistky gestapa.[4] v ilegální organizaci Obrana národa dne 10. května 1940.[1] Současně s ním byli gestapem v květnu 1940 zatčeni i Miroslav Medal a Emil Zöldner.[8] Během krutého mučení ani jeden z nich nic neprozradil.[8] Nějaký čas byli vězněni v Berlíně. Dne 7. listopadu roku 1941 byl PhDr. Felix Mann odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě, napomáhání nepříteli a neoprávněné držení výbušnin (v rámci procesu s odbojovou skupinou M. Bondyho).[2][9] Velice podobná obvinění a rozsudky smrti si vyslechli i Miroslav Medal [p 1] a Emil Zöldner.[2][p 2] Ve věznici Plötzensee byli Felix Mann (spolu s Miroslavem Medalem a Emilem Zöldnerem) popraveni stětím gilotinou dne 17. dubna 1942.[2][1][4]

Dovětek

Manželka Felixe Manna - Marie Mannová - se narodila 17. září 1910 v Pardubicích a strávila zde velkou část života.[1] Její aktivity v protiněmeckém odboji byly spojeny s ilegální činností jejího manžela.[1] Dne 17. září 1942 byl Marie Mannová (spolu s dalšími ženami z pardubického okresu) deportována do internačního tábora Svatobořice, kde byla vězněna.[1] Po propuštění z tábora pracovala jako zemědělská dělnice u jednoho většího zemědělce v Doubravicích.[1] Po skončení druhé světové války si našla práci v podniku Kávoviny Pardubice. V roce 1968 odešla do starobního důchodu. Zemřela v dubnu roku 2008.[1]

Pamětní deska

V Semtíně (místní část Doubravice) je umístěna pamětní deska s nápisem:[12] V UPOMÍNKU NA NAŠE OBČANY / UMUČENÉ NĚMECKÝMI FAŠISTY / ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY // DVOŘÁK JAROSLAV *28.5.1907 V PRAZE, POPRAVEN 2.7.1942 V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU / MANN FELIX *11.12.1905 V KNOVÍZI, POPRAVEN 17.4.1942 V BERLÍNĚ-PLÖTENSEE // ČEST JEJICH PAMÁTCE![12]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poručík Miroslav Medal (* 1. listopadu 1916 v Praze - † 17. dubna 1942 Věznice Plötzensee v Berlíně) byl po ustavení Protektorátu Čechy a Morava v rámci zrušení prvorepublikové československé armády (v létě roku 1939) deaktivován a přidělen do Prahy jako magistrátní úředník.[2] Dne 7. listopadu roku 1941 byl Miroslav Medal odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě, napomáhání nepříteli a za napomáhání k uchovávání skladu zbraní (v rámci procesu s odbojovou skupinou M. Bondyho).[2][10] Byl popraven stětím gilotinou dne 17. dubna 1942 v Berlíně-Plötzensee.[2]
  2. ↑ Automechanik Emil Zöldner (* 24. prosince 1904 v Praze - † 17. dubna 1942 Věznice Plötzensee v Berlíně) vlastnil autservis v Praze na Vinohradech, kde si (mimo jiných zákazníků) gestapo nechávalo opravovat služební vozy. Medal byl dne 7. listopadu 1941 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a za napomáhání k uchovávání skladu zbraní a držení munice (v rámci procesu s odbojovou skupinou M. Bondyho)[2][11] Byl popraven stětím gilotinou dne 17. dubna 1942 v Berlíně-Plötzensee.[2]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q DOSOUDIL, František. Žili mezi námi - Marie Mannová (* 17. září 1910 v Pardubicích - † duben 2008) [online]. Klub přátel Pardubicka, 2009-03-13 [cit. 2017-12-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) [cit. 2017-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pchery
  4. ↑ a b c d e LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Tři králové. 1. vyd. Praha: ARGO, 2017. 108 s. ISBN 978-80-257-2321-0. EAN: 9788025723210. 
  5. ↑ a b c KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. Kapitola rejstřík osob: Felix Mann, s. 96. 
  6. ↑ Archiv Ministerstva vnitra (AMV), signatura: 325-102-6 (Správa vyšetřování StB, oddělení válečných zločinů); Výpověď (výslech) tlumočníka gestapa Josefa Chalupského ze dne 3. listopadu 1945
  7. ↑ a b c DANÍČEK, Patrik. Josef Mašín, (nejen) očima potomků. Brno, 2016 [cit. 2017-12-10]. 131 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.. s. 45. Dostupné online.
  8. ↑ a b NĚMEČEK, Jan: Brigádní generál Josef Mašín. "Historie a vojenství", číslo 1, rok 1993, strana 147.
  9. ↑ ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS)
  10. ↑ Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS)
  11. ↑ Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS)
  12. ↑ a b ŠŤASTNÝ, Ivo. Pamětní deska Obětem 2. světové války (Umístění: Semtín, místní část Doubravice) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2006-11-17 [cit. 2017-12-10]. Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5309-30213 (GPS souřadnice: Souřadnice: N50°04'00.08 E15°44'45.28). Dostupné online. 

Literatura

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Miroslav.Medal.(1916-1942).gif
Poručík Miroslav Medal (* 1. listopadu 1916 v Praze - † 17. dubna 1942 Věznice Plötzensee v Berlíně) byl po ustavení Protektorátu Čechy a Morava v rámci zrušení prvorepublikové československé armády (v létě roku 1939) deaktivován a přidělen do Prahy jako magistrátní úředník. Spolu s PhDr. Felixem Mannem (* 11. prosince 1905 - † 17. dubna 1942 v Berlíně-Plötzensee) zaměstnancem podniku Explosia Semtín u Pardubic a s pražským automechanikem Emilem Zöldnerem (* 24. prosince 1904 v Praze - † 17. dubna 1942 Věznice Plötzensee v Berlíně) zajišťoval převoz ilegálně vynešeného materiálu (výbušniny, dynamit, rozbušky) z továrny Explosia pro potřeby zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové (Balabán, Mašín, Morávek). Zatčen gestapem v květnu 1940. Dne 7. listopadu 1941 byl Miroslav Medal odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě, napomáhání nepříteli a za napomáhání k uchovávání skladu zbraní (v rámci procesu s odbojovou skupinou M. Bondyho). Byl popraven stětím gilotinou dne 17. dubna 1942 v Berlíně-Plötzensee. (Zdroj: Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS))