Felix Prokeš

Felix Prokeš
Felix J. Porges v uniformě československé armády (duben 1938)
Rodné jméno	Felix J. Porges
Narození	1. února 1913 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. ledna 1982 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Vzdělání	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	právník
Domovské město	Praha
Znám jako	autor kabaretu „Smějte se s námi“
Titul	JUDr.
Choť	Elly Prokešová (rozená Bernsteinová) (1917–1975)[1]
Děti	Miroslav Prokeš (* 1947);[2] Jan Prokeš (* 1949);[2] Zdeněk Prokeš (* 1952)[2]
Rodiče	otec: Mořic Porges (1871–1942);[3][p 1] matka: Olga Porgesová Straussová (1886–1944)[3][p 2]
Příbuzní	tchán: Abraham Bernstein;[4] tchyně: Emma Bernstein (rozená Morgenstern)[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Prokeš, vlastním jménem Felix J. Porges^[6] (1. února 1913 Praha – 15. ledna 1982 Praha)^[7] byl židovský právník, spoluautor, autor hudby a režisér satirického kabaretu „Smějte se s námi“, který vznikl během druhé světové války v terezínském ghettu, kde se hrál na jaře a v létě roku 1944.^[8]

Život

Rodinný původ a Terezín

Felix Porges se narodil 1. února 1913 v Praze.^[7] Jeho otcem byl Mořic Porges,^{[p 1]} jeho matkou byla Olga Porgesová Straussová.^{[3][p 2]} Felix Porges vystudoval v Praze právnickou fakultu.^[12] Norimberské zákony mu ale záhy znemožnily vykonávat právnickou praxi.^[2] Ve věku 28 let (v roce 1941) byl zařazen do transportu do terezínského ghetta.^[12] Měl rád operní hudbu, dokázal i hudbu komponovat, psát scénáře, režírovat a hrát.^[12] V terezínské samosprávě byl zařazen do oddělení volného času, kde se zabýval organizováním divadelního života v ghettu.^[12] V Terezíně se seznámil se svojí budoucí manželkou Elly Bernsteinovou a v ghettu měli i svatbu.^[12] Elly Bernsteinová pocházela z židovské rodiny velkoobchodníka s obilím, před transportem do Terezína amatérsky tancovala v jihlavském divadle a v Praze ve Velké operetě,^[12] vládla několika cizími jazyky^[2] a jezdila (jako jedna z mála žen za první republiky) na motorce.^[2] Po Mnichovu byla rodina Bernsteinových nucena přesídlit z Jihlavy do Telče, ale pak následovala deportace (transport) do terezínského ghetta.^[12]

Smějte se s námi

V Terezíně napsal Felix Porges (jako spoluautor ještě s Vítězslavem Horpatzskym, Pavlem Weisskopfem a Pavlem Stránským)^[7] kabaret s názvem „Smějte se s námi“,^[6] opatřil jej vlastní hudbou, dílo též režíroval (a hrál v něm) a titulní roli svěřil právě Elly Bernsteinové.^[12] Toto židovské satirické kabaretní představení (pro jedenáct herců) se v terezínském ghettu hrálo na jaře a v létě roku 1944 a jeho tématem bylo setkání dvou přátel po skončení druhé světové války v Praze na Václavském náměstí.^[12] Jeden z nich prošel terezínským ghettem, zatímco ten druhý nikoliv a ptal se toho prvního, jaké to tam bylo.^[12] Ten z Terezína ironicky líčil, že tam byla „skvělá rekreace“.^[12] Dialogy na předscénách byly vedeny po vzoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha a zaměřovaly se na zlořády terezínského života.^[12] V kabaretu účinkoval také pozdější operní pěvec, libretista a režisér Karel Berman.^[6] Kabaret pomohl jeho tvůrcům a interpretům částečně oddálit jejich deportaci do vyhlazovacích táborů a divákům pak dodával zdání určité „normálnosti“ života v ghettu stejně tak i sílu přežít a dočkat se blížícího se konce druhé světové války.^[3]

Po druhé světové válce

Rodiče Felixe a Elly Porgesových ^{[p 3]} se konce druhé světové války nedočkali a jejich životy skončily v nacistických koncentračních táborech.^[2] Po návratu z terezínského ghetta (po čtyřměsíční karanténě, protože v ghettu na konci 2. sv. války propukla epidemie tyfu^[2]) se manželé Porgesovi zřekli židovství a přejmenovali se na Prokešovi.^[12] Měli tři syny: nejstaršího Miroslava Prokeše;^{[p 4]} nejmladšího Zdeňka Prokeše ^{[p 5]} a prostředního Jana Prokeše.^{[12][p 6]}

Připomínky

• Tým badatelů Minnesotské univerzity (vedených Lisou Peschelovou) se podrobně zabýval (krom jiného) i osvětovou činností Felixe Porgese v terezínském ghettu. Výsledky jejich historických nálezů byly publikovány v knize Divadelní texty z terezínského ghetta 1941–1945 (viz níže).^[3]
• Na křižovatce pražských ulic Sokolovská a Ke Štvanici (na pražské Florenci, před stanicí metra Florenc)^[13] byl dne 6. září 2019 vložen do dlažby kámen zmizelých (Stoplersteine) připomínající JUDr. Felixe J. Porgese.^[6] Na kameni je nápis: Zde bydlel / Dr. Felix J. Porges / Narozen 1913 / Deportován 1941 do Terezína / Autor kabaretu „Smějte se s námi“. / Ovobozen^[8][10] Kámen doplnil dva další kameny zmizelých, jež připomínají jeho rodiče – Olgu Porgesovou Straussovou^{[p 2]} a Mořice Porgese.^{[13][10][p 1]}

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Peschel, Lisa, ed., Dobiáš, Dalibor, ed. a Wögerbauer, Michael, ed. Divadelní texty z terezínského ghetta 1941-1945. Překlad Dalibor Dobiáš a Michael Wögerbauer. 1. vydání Praha: Akropolis, 2008. 545 stran, +(12) stran (ilustrace, portréty, noty, faksimile); ISBN 978-80-86903-82-8.
• Theatre survey (vědecký časopis; Cambridge University Press; USA), květen 2007

Související články

• Císař Atlantidy
• Terezín: Hudba 1941–44
• Hans Krása, Brundibár
• Dětské kresby z Terezína, Vedem, Rim Rim Rim

Externí odkazy

• Dr. Felix Porges na fotografii, kterou poskytla Rina Talmore
• Elly Porges na fotografii z alba, které poskytl Simon Goodman
• Translating Laughter (Překlady smíchu) – A Cabaret from the Terezín Ghetto (Kabaret z ghetta Terezín) (6. dubna 2011); esej napsala Lisa Peschel (anglicky)