Felix Steiner

Felix Steiner
Felix Steiner
	(c) Bundesarchiv, Bild 146-1973-138-14A / CC-BY-SA 3.0 Felix Steiner jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Rodné jméno	Felix Martin Julius Steiner
Narození	23. května 1896 ; Stallupönen, Německé císařství
Úmrtí	12. května 1966 (ve věku 69 let) ; Mnichov, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Waffen-SS (do roku 1945)
Velel	SS-Standarte Deutschland; 5. SS-Panzer Division „Wiking“; III. tankový sbor SS; 11. armáda
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska; Bitva o Francii; Operace Barbarossa; Mansteinova jarní ofenzíva; Bitva u Narvy; Bitva o Berlín
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči; Německý kříž ve zlatě
	multimediální obsah na Commons

Felix Martin Julius Steiner (23. května 1896 – 12. května 1966) byl německý veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS, kde dosáhl generálské hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči nebo Německého kříže ve zlatě.

Mládí a první světová válka

Felix Steiner se narodil 23. května roku 1896 v městě Stallupönen (dnes v Kaliningradské oblasti). V březnu roku 1914 vstoupil do pruské armády v hodnosti důstojnického čekatele (Fahnenjunker) a byl zařazen k 41. východopruskému pěšímu pluku (Infanterie-Regiment "von Boyen" (5. Ostpreußisches) Nr. 41) sídlícím ve městě Tilsit (dnešní Sovetsk). Na této pozici zůstal pouze do srpna téhož roku, neboť byl těžce raněn na frontě a ze svých zranění se léčil až do počátku roku 1915, kdy mu byla po zotavení udělena hodnost Leutnant (Poručík).

Druhá světová válka

Steiner se aktivně podílel na vzniku vojsk SS a byl považován za jednoho z jejich nejlepších velitelů.

Od 1. července 1936 převzal v hodnosti plukovníka SS velení SS-Standarde "Deutschland". Od října 1936 působil jako vojenský pedagog na SS-Junkerschule Bad Tölz. S SS-Standarde Deutschland se v březnu 1939 zúčastnil obsazení zbytku Československa, dále v září 1939 tažení proti Polsku a v roce 1940 proti Francii. Za jeho úspěchy při tažení na západ mu byl 15. srpna 1940 udělen rytířský kříž.

9. října 1940 byl povýšen do hodnosti generálmajora SS a od 1. prosince 1940 byl jmenován velitelem 5. SS obrněné divize Wiking, která se pod jeho velením zúčastnila útoku na Sovětský svaz. 30. ledna 1942 byl povýšen do hodnosti generálporučíka SS a 23. prosince 1942 obdržel dubové ratolesti k rytířskému kříži.

Od 21. listopadu 1942 do 2. ledna 1943 byl členem štábu III. Panzerkorps (do tohoto útvaru byla zařazena i divize SS Wiking). Od 30. dubna 1943 převzal velení nově vytvořené III. (germanische) SS-Panzerkorps. 10. srpna 1944 obdržel meče k rytířskému kříži. Od konce října 1944 se musel dočasně vzdát velení ze zdravotních důvodů. Po zotavení byl nejdříve jmenován velitelem 11. Armády v Pomořansku, jež byla součástí Heeresgruppe Weichsel. Koncem března 1945 byl poté jmenován velitelem skupiny armád Steiner, která však počtem vojáků a technickým vybavením ani zdaleka nenaplňovala definici „skupiny armád“. Jeho úkolem bylo uvolnit úderem ze severu Berlín, který byl v té době již zcela obklíčen Rudou armádou. Početní poměr mezi jeho uskupením a silami Rudé armády byl odhadován na 1:10. Proto odmítl tuto fakticky neuskutečnitelnou operaci provést, pročež byl z důvodu odmítnutí poslušnosti 27. dubna 1945 sesazen z funkce velitele.

Období po válce

3. května 1945 se na Labi vzdal do amerického zajetí. V rámci Norimberských procesů byl obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Tato obvinění však nebyla v plném rozsahu prokázána, a proto byl 27. dubna 1948 propuštěn na svobodu.

V následujícím poválečném období svého života se věnoval psaní vzpomínkových knih, z nichž nejznámější jsou Armáda psanců (Die Armee der Geächteten) a Dobrovolníci (die Freiwilligen). Kromě toho napsal i několik románů, které se povětšinou odehrávají v období druhé světové války.