Felix Téver

Felix Téver
Anna Lauermannová-Mikšová
Rodné jméno	Anna Anselma Miksche
Narození	15. prosince 1852 Praha-Staré Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	16. června 1932 (ve věku 79 let) Praha-Liboc Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Pseudonym	Felix Téver
Povolání	překladatelka, spisovatelka
Národnost	česká
Vzdělání	Vyšší dívčí škola v Praze
Žánr	povídky, memoáry, překlady
Významná díla	Lidé minulých dob
Manžel(ka)	Josef Lauermann
Děti	Olga Votočková Lauermannová
Rodiče	Mikuláš Miksche, Anna Miksche-Lukesch
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Téver, vlastním jménem Anna Lauermannová-Mikšová, rozená Anna Anselma Miksche (15. prosince 1852 Praha-Staré Město^[1] – 16. června 1932 Praha-Liboc^[2]) byla česká spisovatelka a dramatička.

Život

Narodila se jako mladší dcera proslulého pražského lékaře a porodníka Mikuláše Miksche (1799–1874), který měl plno přátel v kruzích měšťanských politiků, a jeho manželky Anny, rozené Lukeschové (1815–1898).^[3] Měla sestru Albinu, provdanou Dlabačovou (1842–1899).

Vzdělání nabyla v Praze na německé, pak na české Vyšší dívčí škole. Dále se učila zpěvu a hře na klavír ve škole Františka Pivody. Spřátelila se s Marií Červinkovou, dcerou F. L. Riegera a obě vstoupily do Amerického klubu dam. 23. srpna roku 1875 se provdala za múzicky nadaného a bohatého měšťana Josefa Lauermanna (1844, vnuk Jungmannův), který se po sňatku začal projevovat jako agresivní psychopat. Po osmi letech od něj i s dcerou Olgou (1878) utekla, roku 1888 se rozvedli a exmanžel byl umístěn v psychiatrické léčebně.

Když se vrátila z tříletého pobytu v Itálii, Francii a Švýcarsku, kde se zotavovala z plicní choroby a duševních útrap, otevřela roku 1880 ve svém domě na Jungmannově náměstí 3 z popudu Františka Ladislava Riegra literární salón. Hostila tam postupně tři generace osobností, mezi prvými historika Antona Gindelyho, který ji přesvědčil, aby psala prózu. Rádci a přáteli jí byli např. Eliška Krásnohorská, Julius Zeyer nebo Otakar Theer. Začala překládat stati z němčiny a francouzštiny a psát vlastní básně, povídky, pak i romány. Padesát let pořádala pro své přátele z okruhu spisovatelů, hudebníků i vědců společnost, nejčastěji čajové literární besedy, kde se probíraly všechny novinky té doby. Určitý čas v jejím domě bydlela také Eliška Krásnohorská. V létě se společnost scházela v Horní Liboci ve vile Julia Zeyera, od něhož dům v jeho hmotné nouzi odkoupila, nechala ho tam bydlet a přátelila se s ním až do jeho smrti. Na svou dobu byla velmi emancipovaná žena.

V Liboci v téměř 80 letech zemřela. Její rohová hrobka s kamennou lavičkou na Olšanských hřbitovech byla zhotovena dle návrhu architekta Josefa Fanty.

Literární tvorba

Literární tvorbu začala pod pseudonymem Felix Téver (vzpomínka na Itálii – šťastná Tibera) sérií povídek, z nichž první publikovala po doporučení Svatopluka Čecha v Květech. Pak následovaly romány, vyzkoušela si i psaní několika dramatických prací. Publikovala také v literárních časopisech. V počátcích psala z vlastní zkušenosti o rozvrácených manželstvích, nešťastných a opuštěných ženách (Šeď v šedi, A div se nestal, U Božího oka, aj.), později se dostala k tématům života společnosti ve staré Praze druhé poloviny 19. století.^[4]

Vzpomínky na její literární salón zpracovali její přátelé ve sborníku O bábušce, vydaném tři roky po její smrti.

Dílo

Próza

• Povídky – Praha: J. Otto, 1894
• Její mladší bratr – Praha: F. Šimáček, 1900
• Bílá a rudá a jiná prosa – Praha: Jos. R. Vilímek, 1900
• V soumraku – Praha. J. Otto, 1902
• Duše nezakotvené – Praha: Jos. R. Vilímek, 1908
• Pan básník – Praha: Jos. R. Vilímek, 1910
• Na dvojí struně – Praha Jos. R. Vilímek, 1912
• Silná jako smrt
• Bílá a rudá a jiná prósa – Praha: Jos. R. Vilímek, 1918
• U božího oka: povídka z let čtyřicátých minulého století a jiné povídky – Praha: Unie, 1919
• Děti – Plzeň: Karel Beníško, 1921
• V hradbách – Praha: Družstevní práce, 1924
• Černý Lohengrin: [román inspirovaný Puškinovým Oněginem] – Praha: Družstevní práce, 1927
• Prapodivná historie: romanticko-fantaskní román o lékaři, vydán posmrtně – Praha: Sfinx, B. Janda, 1932
• Lidé minulých dob: vzpomínky na literární přátele a obyvatele staré Prahy, vydáno posmrtně – Praha: Sfinx, B. Janda, 1940

Drama

• Pohostinsku [Mikuláš Ryvín] – 1898
• Pět aktovek – pět jednoaktovek [U nás v Nerušíně – Odvážný – Rudé karafiáty – Duha – V podruží síly], vydáno souborem v jednom svazku. Praha: František Švejda, 1920 — Plzeň: Karel Beníško, 1920
• Za zlatem: [netištěná historická hra, hrála se v pražské Uranii] – 1923
• Ozdravovna "Na smíchu": humoristická hra o čtyřech dějstvích – Praha: Evžen J. Rosendorf, 1931^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 81.
• Miroslav Rutte: Portrét z mizejících dob: život a dílo Anny Lauermannové-Felixe Tévera – Praha: Julius Albert, 1935
• KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 847–849
• Zuzana Kulová: Anna Lauermannová-Mikschová (Felix Téver): (1852–1932): soupis osobního fondu – Praha: Památník národního písemnictví, 2002
• Lexikon české literatury 4, sv. II. U–Ž. Zpracoval autorský a redakční kolektiv, vedoucí redaktor Luboš Merhaut. Academia Praha 2008.
• SAK, ROBERT. Salon dvou století: Anna Lauermannová-Mikschová a její hosté. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 277 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7185-525-1, ISBN 978-80-7185-525-5. OCLC 54400475

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Téver na Wikimedia Commons
• Autor Felix Téver ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Téver
• Felix Téver v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910, Miksche Nikolaus
• Policejní přihlášky: Josef Lauermann
• Geburts Buch: Albina Anna Miksche
• http://klub.za.starou.prahu.misto.cz/ruzne/sak.htm^{[nedostupný zdroj]}