Felix Tauer

Felix Tauer
Narození20. listopadu 1893
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. března 1981 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, spisovatel a orientalista
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Příbuznísestra Marie Tauerová
bratr Norbert Tauer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Tauer (20. listopadu 1893 Plzeň[1]17. března 1981 Praha) byl český orientalistaprofesor, znalec dějin, kultury a jazyků Blízkého východu, PersieStřední Asie. Je bratrem překladatelky a sochařky Marie Tauerové a diplomata, baskologa a spisovatele Norberta Tauera.

Život

Při studiích češtiny a historie na pražské univerzitě se začal zabývat arabštinou, perštinou a turečtinou, které studoval u Rudolfa Dvořáka a Maxe Grünerta. Doktorát z historie získal v roce 1917 za práci Al-Valíd ibn Jazíd ibn Abdulmalik, umajjovský chalífa a básník. V letech 1921–22 studoval rukopisy v osmanských archivech v Istanbulu, kam se v následujících letech ještě několikrát vrátil. Habilitaci získal Tauer v roce 1925 v souvislosti s překlady knihy Tisíce a jedné noci. Od roku 1929 pak působil na Univerzitě Karlově, kde byl v roce 1945 jmenován profesorem dějin islámských zemí. Do penze odešel v roce 1965, i nadále se ale věnoval odborné práci a překladům.

Oblasti zájmu

Přestože je Felix Tauer znám hlavně jako překladatel knihy Tisíce a jedné noci z arabštiny, odborně se zabýval především perskou literaturou a tureckou a perskou historiografií. Celoživotním tématem jeho práce pak byl vojevůdce Tamerlán a dějiny Střední Asie v době jeho vlády. Tauer vydal edice zásadních perských pramenů pro toto období (zejména dílo historika Hafíze Abru) a množství drobných překladů a souvisejících článků. Publikoval také texty týkající se perských a osmanských historických rukopisů, se kterými se seznámil během svých studijních pobytů v Istanbulu. Společně s dalšími československými historiky se Tauer podílel na knižní edici Dějiny lidstva, vydávané nakladatelstvím Melantrich, kde napsal kapitoly o vzniku islámu, dějinách arabského světa a muslimské Asie ve středověku. Posmrtně vydaná publikace Svět islámu (11984, 22006) je souhrnem jeho celoživotního vědeckého díla. Podává přehled nejen dějin muslimských zemí Blízkého a Středního východu od vzniku islámu po rozpad Osmanské říše, ale i muslimské kultury, vzdělanosti a umění.

Bibliografie

Odborná literatura

  • Historie de la campagne du Sultan Suleyman Ier contra Belgrade en 1521 Praha: Nakladatelství Řivnáč pro FF UK. 1924
  • Historie des conquêtes de Temerlan intitulée Zafarnâma, avec des additions empruntées au Zubdatu-t-tawārīḫ-i Bāysunġurī de Ḥāfiẓ-i Abrū Tome I: Texte Persan du Zafarnama. Praha: Orientální ústav 1937
  • Islám a jeho rozpětí do konce doby umajjovské in: ŠUSTA, Josef a kol. Dějiny lidstva III. Základy středověku. Praha: Melantrich. 1937
  • Dějiny a kultura islámu od poloviny VIII. století do počátku XIII. století in: PAULOVÁ, Milada; ŠUSTA, Josef; TAUER, Felix. Dějiny lidstva IV. Středověk vrcholný a stárnoucí. Část první. Praha: Melantrich. 1942
  • Historie des conquêtes de Temerlan intitulée Zafarnâma, avec des additions empruntées au Zubdatu-t-tawārīḫ-i Bāysunġurī de Ḥāfiẓ-i Abrū, Tome II. Introduction commentaire index. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1957
  • Cinq opuscules de Hāfiz-i Abrū concernanat l'historie do l'Iran au temps de Tamerlan Praha 1959
  • Novoperská učená literatura od jejích začátků do konce XVIII. století in: J. Rypka a kol. Dějiny perské a tádžické literatury Praha: ČSAV. 1963 (Druhé vydání)
  • Tausendundeine Nacht im Weltschrifttum als Gegenstand der Lektüre und Forschung. Insel-almanach auf das Jahr 1968. Frankfurt am Main. 1968
  • Persian Learned Literature from the Beginnings to the End of the 18th Century, in: J. Rypka a kol. History of Iranian Literature Praha. ČSAV. 1968
  • Svět islámu: Jeho dějiny a kultura Praha: Vyšehrad. 1984, druhé vydání 2006

Překlady

  • Pohádka o 'Alá'addínovi a kouzelné lampě, Kladno: Šnajdr. 1920, Druhé vydání Praha: SNKLU. 1961
  • Kniha Tisíce a jedné noci, Praha: Aventinum. 1928-1934, šest dílů, vydání nedokončeno, protože nakladatelství zaniklo, sedmý a osmý díl vydán Československou akademií věd v letech 1954-1955
  • Z pohádek Šahrazádiných, Praha: Evropský literární klub. 1948. Druhé vydání Praha: Sfinx. 1949
  • Pravila Šahrazád, Praha: SNKLHU. 1955
  • Kniha Tisíce a jedné noci, Praha: Československá akademie věd 1958-1963, osm dílů, druhé doplněné vydání
  • Z vyprávění Šahrazádiných, Praha: Odeon. 1967
  • Tisíc a jedna noc, Praha: Odeon. 1973-1975, pět dílů, třetí vydání (doplněné o některé další příběhy z jiných edic arabského textu)
  • Erotische Geschichten aus 1001 Nacht, Frankfurt am Main: Insel. 1983
  • Tisíc a jedna noc, Praha: Ikar. 2001-2002, pět dílů, čtvrté vydání, 1. díl ISBN 80-7202-893-6, 2. díl ISBN 80-7202-967-3, 3. díl ISBN 80-7202-968-1, 4. díl ISBN 80-7202-969-X, 5. díl ISBN 80-7202-974-6
  • Tisíc a jedna noc, Praha: Odeon. 2011, osm dílů, páté vydání

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Felix Tauer na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Felix Tauer 1928.jpg
Felix Tauer (1893–1981) byl český orientalista.