Felix Weingartner

Felix Weingartner
Nicola Perscheid - Felix von Weingartner um 1914.jpg
Narození2. června 1863
Zadar
Úmrtí7. května 1942 (ve věku 78 let)
Winterthur
Alma materVysoká škola hudební a divadelní v Lipsku
Povolánídirigent, skladatel klasické hudby, klavírista, muzikolog a spisovatel
ZaměstnavatelUniversität für Musik und darstellende Kunst Wien
OceněníZlatá medaile Royal Philharmonic Society (1937)
ChoťFeodora von Dreifus (1903–1911)[1]
Lucille Marcel (1912–1921)[2][1]
Betty Callish (1922–1931)[1]
Carmen Studer (1931–1942)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Felix Weingartner

Felix von Weingartner (2. červen 1863, Zadar7. květen 1942, Winterthur) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a hudební publicista narozený na území dnešního Chorvatska. V letech 1908–1911 byl ředitelem dvorní opery ve Vídni, když tuto pozici převzal po Gustavu Mahlerovi. Jako dirigent vynikl zvláště v interpretaci Beethovenových symfonií. Sám psal opery, operní libreta, symfonie i vokální hudbu. Podílel se na redakci souborného vydání děl Hectora Berlioze a Josepha Haydna.[3]

Diskografie

Opery

  • Sakuntala, Op. 9
  • Malawika, Op. 10
  • Genesius, Op. 14
  • Orestes, Op. 30
    • Agamemnon, Op. 30/1
    • Das Totenopfer (Oběť za zemřelé), Op. 30/2
    • Die Erinyen, Op. 30/3
  • Kain und Abel, Op. 54
  • Dame Kobold, Op. 57
  • Die Dorfschule (Vesnická škola), Op. 64
  • Meister Andrea, Op. 66
  • Der Apostat (Odpadlík), Op. 72

Symfonie

  • 1, Op. 23 (1899)
  • 2, Op. 29 (1901)
  • 3, Op. 49 (1910)
  • 4, Op. 61 (1917)
  • 5, Op. 71 (1926)
  • 6, "La Tragica", Op. 74 (1929)
  • 7, "Choral" Op. 87 (1935-7)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce