Stehenní kost

Stavba stehenní kosti

Stehenní kost (latinsky: femur nebo os femoris) je nejdelší kost lidského těla, která však snese velké zatížení. I přes svou velikost je poměrně lehká. Jedná se o párovou kost. Tvoří v lidském organismu stehno. Nasedá v kyčelním kloubu tak, že kulovitý čep kosti stehenní zapadá do jamky kloubu kyčelního, jedná se o kloub kulový s omezením. Končí kolenním kloubem.

Jako každá kost je tvořena pojivem – kostní tkání. Skládá se z kostních buněk, bílkovin, solí vápníku a fosforu. Ve střední části je vyplněna žlutou dření, ta je rezervou v situacích, kdy dojde k vyčerpání tělesného tuku. Při nedostatku červených krvinek se může žlutá kostní dřeň přeměnit na červenou, která posléze produkuje erytrocyty.

Stavba kosti

  • caput femoris
  • collum femoris
  • trochanter major
  • trochanter minor
  • condylus lateralis
  • condylus medialis
  • další části
os femoris
Femur a jeho základní české a latinské názvosloví. Zdroj[1]
femur, fractura, osteosyntéza, vnitřní fixace, intramedulární hřeb, umělá kost, biomechanika
Rentgenový snímek - Stehenní kost vyrobená z plastů s uměle vytvořenou 3 fragmentovou zlomeninou a umístěným intramedulárním hřebem. Zdroj[2]

Zlomeniny stehenní kosti

Zlomeniny stehenní kosti se, dle závažnosti, léčí konzervativně nebo chirurgicky pomocí zevní fixace nebo vnitřní fixace. Diagnóza zlomeniny je hlavně radiologická.

Doplňující informace

Existuje podobnost (homologie) lidského a zvířecího femuru.

Femur a jeho zlomeniny, jsou také důležitým cíleným výzkumem oboru medicíny a biomechaniky. Pro praktické potřeby laboratorních výzkumů také existují anatomické modely femuru z umělé hmoty.[3]

Reference

  1. ↑ FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9. 
  2. ↑ FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9. 
  3. ↑ FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic,: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461. s. ISBN 978-80-248-4263-9. 

Literatura

ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 3. vyd. Praha: Grada, 2011. 552 s. ISBN 978-80-247-3817-8. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Femur, Anatomy, Czech-latin parts, basic.png
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Femur - základní anatomické názvy, čeština, latina
Gray244.png
Right femur, anterior surface.
Femur-fractura-nail-artificial-bone.png
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Příklad využití vnitřní fixace při osteosyntéze (rtg. snímek - subtrochanterická liniová zlomenina femuru s aplikací intramedulárního hřebu v umělé kosti resp. subtrochanterická zlomenina s interfragmentem resp. tříštivá zlomenina proximálního femuru).