Fenena Kujavská

Fenena Kujavská
uherská královna
Portrét
Pečeť královny Feneny z roku 1291
Narozenímezi 1268–1277
Inowrocław
Úmrtí1295
Uhry
PředchůdceIsabela z Anjou
NástupceAnežka Habsburská
ManželOndřej III.
Manželkou panovníka1290–1295
PotomciAlžběta Arpádovna
DynastiePiastovci
OtecSiemomysl Kujavský
MatkaSalomena Pomořanská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fenena Kujavská (polsky Fenenna kujawska, nebo inowrocławska, narozena 1268–1277, † 1295) – uherská královna, dcera Siemomysla Kujavského a Salomeny Pomořanské, kněžna z rodu Piastovců.

Úvod

Její existenci potvrzuje Genealogie sv. Hedviky (polsky Genealogia św. Jadwigy) Jana Długosze a uherské zdroje. Genealogie uvádí, že se nejmenovaná dcera vévody Siemomysla zasnoubila s uherským králem. Na základě této informace Jan Długosz tvrdí, že byla provdaná za Štěpána V. Tato chybná informace byla přejímána až do 19. století, kdy byla Fenena správně označena jako manželka Ondřeje III.

Život

Datum narození Feneny se vzhledem k dobovým zvyklostem klade mezi roky 1268 a 1277.[1]

Jméno, které dostala, pochází z biblických textů[2] , odvozuje se od Peninnah. Toto jméno nosila jedna ze dvou žen Elkany, tedy otce proroka Samuela[3][4][5]. V polských zemích se toto jméno vyskytovalo řídce. Kujavská kněžna byla jediná z dynastie Piastovců, která jej měla.

Po smrti svého otce Siemomysl Kujavský v roce 1287 byla vychovávána svou matkou Salomenou Pomořanskou a bratrem otce, strýcem Vladislavem I. Lokýtkem.

Manželství

Provdaná byla v roce 1290 a o dva roky později porodila svou jedinou dceru Alžbětu, zřejmě ve svých patnácti letech.

Její manžel Ondřej III. se stal uherským králem v červenci 1290 a jedno z jeho prvních rozhodnutí bylo upevnit vztahy s Polskem, konkrétně s vévodou Vladislavem I. Lokýtkem. Někdy před 9. říjnem toho roku přijela do Uher neteř Vladislava I. Lokýtka Fenena jako nevěsta pro krále.

Sňatek byl prospěšný oběma stranám. Kujavská knížata pomohla Ondřeji III. porazit Karla I. Martela v boji o uherský trůn a uherská strana podpořila Vladislava I. Lokýtka v boji proti českému králi Václavu II. a Jindřichu III. Hlohovském.

Vláda

Během jejího působení coby královny v letech 1290–1295 vzniklo několik dokumentů vydaných uherskou královnou, které jsou podepsané jménem Fenena, Fennena nebo Fenenna F. Sama Fenena podle soudobých dokumentů u uherského dvora nehrála velkou roli, její samotná existence však zajišťovala spojenectví jejího strýce a jejího manžela.

Smrt

Datum jejího úmrtí lze odvozovat podle vyjednávání Ondřeje III. s rakouským dvorem ohledně jeho sňatku s Anežkou Habsburskou, resp. také dokumentů vydaných Fenenou. Poslední dokument vydaný Fenenou je datován 8. září 1295. Fenena zřejmě zemřela ještě do konce onoho roku a Ondřej se podruhé oženil po krátkém období smutku a rychlém vyjednávání.[6][7] Téměř všechny zdroje uvádějí, že svatba Ondřeje III. a Anežky Habsburské proběhla ve Vídni 13. února 1296.

Místo jejího pohřbení není známo.[8]

Po smrti Feneny se Ondřej III. spojil s protivníkem Vladislava Lokýtka, českým králem Václavem II., a v roce 1298 zasnoubil svou dceru Alžbětu s princem Václavem III.. K plánovanému sňatku však nikdy nedošlo.

Odkazy

Reference

  1. ↑ K. Jasiński, Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich, Poznań – Wrocław 2001, s. 137–138.
  2. ↑ Oswald Balzer: Genealogia Piastów. Wyd. II. Kraków: Wydawnictwo Avalon, 2005, s. 616
  3. ↑ Bible, Starý zákon, První kniha Samuelova, 1. Samuel 1:1: "V Ramatajim byl jeden muž z Cufova rodu z Efraimských hor. Jmenoval se Elkána, syn Jerochama, syna Elihuova, syna Tochuova, syna Efraimce Cufa. 2Měl dvě ženy; jedna se jmenovala Hana a druhá Penina. Penina měla děti, ale Hana byla bezdětná."
  4. ↑ Biblia Warszawska, Księga: I Księga Samuela 1,2: Miał on dwie żony; jednej było na imię Anna, drugiej było na imię Peninna. Peninna miała dzieci, a Anna była bezdzietna.
  5. ↑ Holy Bible, OLD TESTAMENT, 1 SAMUEL 1-2: And he had two wives; the name of the one was Hannah, and the name of the other Peninnah: and Peninnah had children, but Hannah had no children.
  6. ↑ O. Balzer, Genealogia Piastów, vol. II, Kraków 2005, s. 620.
  7. ↑ K. Jasiński, Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich, Poznań – Wrocław 2001, s. 139.
  8. ↑ JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich. Poznań – Wrocław. vyd. [s.l.]: Wydawnictwo Historyczne, 2001. ISBN 83-913563-5-3. S. 139. 

Literatura

  • Brigitte Hamannová: Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Nakladatelství Brána, 1996, s. 61. ISBN 80-85946-19-X
  • Kazimierz Jasiński: Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 2001, s. 113–114, 137–139. ISBN 83-913563-5-3
  • Oswald Balzer: Genealogia Piastów. Wyd. II. Kraków: Wydawnictwo Avalon, 2005, s. 615–620. ISBN 83-918497-0-8
  • Jarosław Nikodem: Andrzej III. W: Józef Dobosz, Maciej Serwański, Ilona Czamańska: Słownik władców Europy średniowiecznej. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2002, s. 37–38. ISBN 83-7177-102-9
  • Krystyna Pieradzka: Fenenna. W: Polski Słownik Biograficzny. T. 6. 1948, s. 413.
  • Stanisław A. Sroka: Fenenna. W: K. Ożóg, S. Szczur (red.): Piastowie. Leksykon biograficzny. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1999, s. 222. ISBN 83-08-02829-2
  • Stanisław A. Sroka: Historia Węgier do 1526 roku w zarysie. Bydgoszcz: Wydawnictwo Homini, 2000, s. 43, 48. ISBN 83-87933-75-9

Externí odkazy

Uherská královna
Předchůdce:
Isabela z Anjou		1290–1295
Fenena Kujavská		Nástupce:
Anežka Habsburská

Média použitá na této stránce

Fenena 1291.jpg
Fenenna of Kuyavia