Fenylethylamin
Fenylethylamin | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 2-fenylethan-1-amin ; 2-fenylethylamin ; 2-fenylethanamin |
Ostatní názvy | Racionální název
|
Sumární vzorec | C8H11N |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 64-04-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 121,182 g/mol |
Teplota tání | −60 °C |
Teplota varu | 86 až 87 °C (23 hPa) ; 197,5 °C (1 013 hPa) |
Hustota | 0,958 g/cm3 (20 °C) |
Disociační konstanta pKa | 9,96 (19 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 6,33 g/100 ml (25 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fenylethylamin (mimo chemii fenyletylamin dle PČP), zkratkou FEA (v angličtině PEA), je strukturně nejjednodušší a přitom velmi účinný hormon a alkaloid skupiny amfetaminu. Je základní látkou, od níž je odvozeno několik stovek různých podobných organických sloučenin, jak přírodních, tak syntetických, většinou s významnými psychotropními vlastnostmi. V čistém stavu je to bezbarvá kapalina, na vzduchu tvořící pevný uhličitan reakcí s oxidem uhličitým. Někdy bývá také označován jako „droga zamilovaných“.
Výskyt
Fenylethylamin je produkován septem limbického systému mozku v řídící centrále pocitů, což je část mozku zodpovědná za veškeré emoce. Ve větším množství je jako alkaloid obsažen např. v listech brukve zelné (Brassica oleracea, zelí, květák apod.) a to v množství 2 až 9 ppm a ve jmelí bílém (Viscum album).
Je obsažen i v jiných přírodních zdrojích, včetně potravin, zejména prošlých mikrobiální fermentací (např. v čokoládě). Předpokládalo se, že při konzumaci ve větším množství může dojít k psychotropním efektům, ale látka je v těle rychle enzymaticky odbourávána enzymem MAO-B, což zabraňuje tomu, aby se dostala ve větším množství do mozku.
Vznik a příprava
V organismech, včetně lidského, vzniká enzymatickou dekarboxylací aminokyseliny fenylalaninu
Chemická syntéza spočívá v přípravě nitrostyrenu z benzaldehydu a nitromethanu
který hydrogenací přechází na fenylethylamin
Deriváty fenylethylaminu
Různě substituované molekuly fenylethylaminu patří mj. k významným bioorganickým sloučeninám, jejichž přehled je v připojeném schématu.
Mezi tyto látky patří různé Stimulanty, halucinogeny, antidepresivum, léčiva na rozšiřování průdušek (např. proti astmatu) a jiné. Jedná se například o:
- Adrenalin
- Amfetamin
- Metamfetamin
- Mezkalin
- DOM
- DOB
- MBDB
- MDA
- MDMA
- PMA
- TMA-2
- 2C-B
- 2C-B-fly
- Bromo-DragonFLY
- 2C-E
- 2C-I
- 2C-H
- 2C-P
- 2C-T
- 2C-T-2
- 4-MTA
- 25I-NBOMe
Fyziologické působení
V lidském mozku slouží jako neuromodulátor a neurotransmiter.
Ve větším množství je jedovatý. Při podání intraperitoneálně je smrtelná dávka LD50 u myší 175 mg/kg, při subkutánním 320 mg/kg a intravenosním 100 mg/kg.
Reference
- ↑ a b Phenethylamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fenylethylamin na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Reakční schéma enzymatické dekarboxylace fenylalaninu na fenylethylamin Autor: Antonín Vítek, email: avitek(at)lib(dot)cas(dot)cz
(c) Avitek na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Reakční schéma syntézy nitrostyrenu z benzaldehydu a nitromethanu
Description: Structure of phenethylamine
- Author, date of creation: selfmade by Hugo, August 06, 2006
- Source: self-made
- Copyright: Public Domain (PD)
Reakční schéma hydrogenace nitrostyrenu na fenylethylamin Autor: Antonín Vítek, email: avitek(at)lib(dot)cas(dot)cz