Feodora Sasko-Meiningenská

Feodora Sasko-Meiningenská
sasko-výmarsko-eisenašská velkovévodkyně
Portrét
Úplné jménoFeodora Karola Šarlota Marie Adelaida Augusta Matylda
Narození29. května 1890
Hannover
Úmrtí12. března 1972
Freiburg im Breisgau
Sňatek14. ledna 1910
ManželVilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský
PotomciŽofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Karel Augustus Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Bernard Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Jiří Sasko-Výmarsko-Eisenašský
RodWettinové
OtecFridrich Sasko-Meiningenský
MatkaAdéla z Lippe-Biesterfeldu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Feodora Sasko-Meiningenská (Feodora Karola Šarlota Marie Adelaida Augusta Matylda; 29. května 1890, Hannover12. března 1972, Freiburg im Breisgau) byla sňatkem sasko-výmarsko-eisenašskou velkovévodkyní.

Život

Feodora se narodila jako nejstarší dcera sasko-meiningenského prince Fridricha, mladšího syna vévody Jiřího II. Sasko-Meiningenského, a Adély z Lippe-Biesterfeldu, dcery hraběte Arnošta.[1]

Manželství

Během letní návštěvy paláce Wilhelmshöhe na Feodoru naléhal její příbuzný, německý císař Vilém II., aby se provdala za ovdovělého sasko-výmarsko-eisenašského velkovévodu Viléma Arnošta. Ten sloužil u pruského dělostřelectva. Navzdory své roli v jejich zasnoubení se však císař Vilém odmítl svatby zúčastnit. To vyvolalo mnoho spekulací, protože císař a jeho manželka si byli s velkovévodou velmi blízcí. Mnozí viděli, že to bylo způsobeno vzájemnou zlou vůlí mezi Vilémem a Feodořiným dědečkem, vévodou Jiřím II. Sasko-Meiningenským, jehož morganatické manželství s Ellen Franzovou se nelíbila mnoha královským osobnostem, jako byl Vilém. Jiří byl jediný panovník vládnoucí německé dynastie, který nikdy nenavštívil císaře od jeho nástupu na trůn v roce 1888, a který nikdy nepřijal u svého dvora císařské německé návštěvníky. Vilémův nesouhlas byl ještě překvapivější v tom, že nedávno povolil sňatek mezi hohenzollernským princem (Fridrichem Vilémem Pruským) s mnohem nižší členkou šlechty (Agátou z Hohenlohe-Schillingsfürstu).

Císařův bojkot svatby vyvolal v Sasko-Meiningenu tak silný nesouhlas, že když noviny oznámily, že se Vilém svatby nezúčastní, oficiální sdělení z královského paláce znělo, že nebyl nikdy pozván.

14. ledna 1910 se devatenáctiletá Feodora v Meiningenu provdala za o čtrnáct let staršího velkovévodu Viléma Arnošta. Stala se jeho druhou manželkou (jeho první manželka Karolína Reuss-Greiz zemřela bezdětná osmnáct měsíců po svatbě v roce 1905). První velkovévodovo manželství bylo nešťastné, Karolíně se nelíbilo u výmarského dvora a nakonec utekla do Švýcarska. Brzy poté, co byla přemluvena, aby se vrátila ke dvoru, zemřela a mnozí měli za to, že spáchala sebevraždu.

Život u dvora

Feodořino manželství bylo nešťastné; výmarský dvůr byl obecně považován za jeden z nejpřísnějších a nejvíce řízených etiketou v Německu. Jeden zdroj uvedl:

"Zahaluje tam urozené členy do druhu zajetí, a zatímco velkovévoda se k tomu propůjčuje a je příliš konzervativní na to, aby připustil jakoukoli změnu, drtí svými omezeními temperamentnější členy rodiny."

Feodora byla v takovém prostředí nešťastná; když jí bylo 23 let, unikly zprávy, že kvůli svému zdraví pobývala v sanatoriu. Postihl ji silný záchvat spalniček a spály, nakazila se při návštěvě azylového domu, který založila. Její zvýšená pozornost věnovaná tomuto konkrétnímu azylu byla přičítána jejímu neštěstí u dvora a považována za útěk. Extrémní etiketa také způsobila, že si byli manželé mezi sebou i s dětmi odcizení. Zatímco zprávy neoznačovaly jejího manžela za zvlášť krutého, podle jednoho zdroje byl

"Jeden z nejbohatších panovníků v Evropě; flegmatický, dobře vychovaný, prodchnutý velkou pýchou rodu a přísným smyslem pro to, co patří pomazaným Páně. Je také jedním z nejuznávanějších a nejslušnějších německých panovníků...velkovévoda je velmi nudný a jeho dvůr a prostředí odráží jeho povahu v tomto ohledu do té míry, že se Výmar stal nejpochmurnějším hlavním městem v Evropě."

Feodora byla velmi oblíbená u střední a nižší vrstvy obyvatelstva; to bylo z velké části přičítáno jejímu šarmu a laskavosti k chudým a trpícím.

Pozdější život

9. listopadu 1918 byl Vilém Arnošt – spolu se zbytkem německých panovníků po porážce Německa v první světové válce – nucen abdikovat. Opustil trůn a všechny své statky a uprchl s rodinou na rodinný pozemek ve Slezsku, kde o čtyři roky později zemřel. Feodora manžela přežila téměř o padesát let, zemřela 12. března 1972 ve věku 81 let ve Freiburg im Breisgau.

Potomci

Za třináct let manželství porodila Feodora čtyři děti:

  • Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (20. března 1911 – 21. listopadu 1988), ⚭ 1938 kníže Fridrich Günther ze Schwarzburgu (5. března 1901 – 9. listopadu 1971), rozvedli se ještě téhož roku
  • Karel Augustus Sasko-Výmarsko-Eisenašský (28. července 1912 – 14. října 1988), ⚭ 1944 baronka Elisabeth von Wangenheim-Winterstein (16. ledna 1912 – 15. března 2010)
  • Bernard Sasko-Výmarsko-Eisenašský (3. března 1917 – 23. března 1986)
  • Jiří Sasko-Výmarsko-Eisenašský (24. listopadu 1921 – 11. března 2011)

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jiří I. Sasko-Meiningenský
 
 
Bernard II. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Eleonora z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Jiří II. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Marie Frederika Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Augusta Pruská
 
 
Fridrich Jan Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský
 
 
Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth
 
 
Feodora z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Emich Karel Leiningenský
 
 
Feodora Leiningenská
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
Feodora Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
Wilhelm Ernst, Count of Lippe-Biesterfeld
 
 
Julius Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Modeste von Unruh
 
 
Arnošt II. Lippsko-Biesterfeldský
 
 
 
 
 
 
Friedrich Ludwig Graf und Herr zu Castell-Castell
 
 
Countess Adelaide of Castel-Castell
 
 
 
 
 
 
Princess Emilie of Hohenlohe-Langenburg
 
 
Adéla z Lippe-Biesterfeldu
 
 
 
 
 
 
Cäsar, Graf von Wartensleben
 
 
Leopold Otto Friedrich Franz von Wartensleben
 
 
 
 
 
 
Friederike von Gfug, Heiress of Osniszczewo
 
 
Karolína z Wartensleben
 
 
 
 
 
 
Arnold Halbach
 
 
Matilde Halbach
 
 
 
 
 
 
Caroline Bohlen
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Feodora of Saxe-Meiningen (1890–1972) na anglické Wikipedii.

  1. Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Sasko-výmarsko-eisenašská velkovévodkyně
Předchůdce:
Karolína Reuss-Greiz
19101918
Feodora Sasko-Meiningenská
Nástupce:
Monarchie zrušena

Média použitá na této stránce

Feodora of Saxe-Meiningen, grand duchess of Saxe-Weimar-Eisenach.jpg
Feodora of Saxe-Meiningen, grand duchess of Saxe-Weimar-Eisenach