Feodora Sasko-Meiningenská

Feodora Sasko-Meiningenská
sasko-výmarsko-eisenašská velkovévodkyně
Úplné jméno	Feodora Karola Šarlota Marie Adelaida Augusta Matylda
Narození	29. května 1890 Hannover
Úmrtí	12. března 1972 Freiburg im Breisgau
Sňatek	14. ledna 1910
Manžel	Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Potomci	Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská Karel Augustus Sasko-Výmarsko-Eisenašský Bernard Sasko-Výmarsko-Eisenašský Jiří Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Rod	Wettinové
Otec	Fridrich Sasko-Meiningenský
Matka	Adéla z Lippe-Biesterfeldu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Feodora Sasko-Meiningenská (Feodora Karola Šarlota Marie Adelaida Augusta Matylda; 29. května 1890, Hannover – 12. března 1972, Freiburg im Breisgau) byla sňatkem sasko-výmarsko-eisenašskou velkovévodkyní.

Život

Feodora se narodila jako nejstarší dcera sasko-meiningenského prince Fridricha, mladšího syna vévody Jiřího II. Sasko-Meiningenského, a Adély z Lippe-Biesterfeldu, dcery hraběte Arnošta.^[1]

Manželství

Během letní návštěvy paláce Wilhelmshöhe na Feodoru naléhal její příbuzný, německý císař Vilém II., aby se provdala za ovdovělého sasko-výmarsko-eisenašského velkovévodu Viléma Arnošta. Ten sloužil u pruského dělostřelectva. Navzdory své roli v jejich zasnoubení se však císař Vilém odmítl svatby zúčastnit. To vyvolalo mnoho spekulací, protože císař a jeho manželka si byli s velkovévodou velmi blízcí. Mnozí viděli, že to bylo způsobeno vzájemnou zlou vůlí mezi Vilémem a Feodořiným dědečkem, vévodou Jiřím II. Sasko-Meiningenským, jehož morganatické manželství s Ellen Franzovou se nelíbila mnoha královským osobnostem, jako byl Vilém. Jiří byl jediný panovník vládnoucí německé dynastie, který nikdy nenavštívil císaře od jeho nástupu na trůn v roce 1888, a který nikdy nepřijal u svého dvora císařské německé návštěvníky. Vilémův nesouhlas byl ještě překvapivější v tom, že nedávno povolil sňatek mezi hohenzollernským princem (Fridrichem Vilémem Pruským) s mnohem nižší členkou šlechty (Agátou z Hohenlohe-Schillingsfürstu).

Císařův bojkot svatby vyvolal v Sasko-Meiningenu tak silný nesouhlas, že když noviny oznámily, že se Vilém svatby nezúčastní, oficiální sdělení z královského paláce znělo, že nebyl nikdy pozván.

14. ledna 1910 se devatenáctiletá Feodora v Meiningenu provdala za o čtrnáct let staršího velkovévodu Viléma Arnošta. Stala se jeho druhou manželkou (jeho první manželka Karolína Reuss-Greiz zemřela bezdětná osmnáct měsíců po svatbě v roce 1905). První velkovévodovo manželství bylo nešťastné, Karolíně se nelíbilo u výmarského dvora a nakonec utekla do Švýcarska. Brzy poté, co byla přemluvena, aby se vrátila ke dvoru, zemřela a mnozí měli za to, že spáchala sebevraždu.

Život u dvora

Feodořino manželství bylo nešťastné; výmarský dvůr byl obecně považován za jeden z nejpřísnějších a nejvíce řízených etiketou v Německu. Jeden zdroj uvedl:

"Zahaluje tam urozené členy do druhu zajetí, a zatímco velkovévoda se k tomu propůjčuje a je příliš konzervativní na to, aby připustil jakoukoli změnu, drtí svými omezeními temperamentnější členy rodiny."

Feodora byla v takovém prostředí nešťastná; když jí bylo 23 let, unikly zprávy, že kvůli svému zdraví pobývala v sanatoriu. Postihl ji silný záchvat spalniček a spály, nakazila se při návštěvě azylového domu, který založila. Její zvýšená pozornost věnovaná tomuto konkrétnímu azylu byla přičítána jejímu neštěstí u dvora a považována za útěk. Extrémní etiketa také způsobila, že si byli manželé mezi sebou i s dětmi odcizení. Zatímco zprávy neoznačovaly jejího manžela za zvlášť krutého, podle jednoho zdroje byl

"Jeden z nejbohatších panovníků v Evropě; flegmatický, dobře vychovaný, prodchnutý velkou pýchou rodu a přísným smyslem pro to, co patří pomazaným Páně. Je také jedním z nejuznávanějších a nejslušnějších německých panovníků...velkovévoda je velmi nudný a jeho dvůr a prostředí odráží jeho povahu v tomto ohledu do té míry, že se Výmar stal nejpochmurnějším hlavním městem v Evropě."

Feodora byla velmi oblíbená u střední a nižší vrstvy obyvatelstva; to bylo z velké části přičítáno jejímu šarmu a laskavosti k chudým a trpícím.

Pozdější život

9. listopadu 1918 byl Vilém Arnošt – spolu se zbytkem německých panovníků po porážce Německa v první světové válce – nucen abdikovat. Opustil trůn a všechny své statky a uprchl s rodinou na rodinný pozemek ve Slezsku, kde o čtyři roky později zemřel. Feodora manžela přežila téměř o padesát let, zemřela 12. března 1972 ve věku 81 let ve Freiburg im Breisgau.

Potomci

Za třináct let manželství porodila Feodora čtyři děti:

• Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (20. března 1911 – 21. listopadu 1988), ⚭ 1938 kníže Fridrich Günther ze Schwarzburgu (5. března 1901 – 9. listopadu 1971), rozvedli se ještě téhož roku
• Karel Augustus Sasko-Výmarsko-Eisenašský (28. července 1912 – 14. října 1988), ⚭ 1944 baronka Elisabeth von Wangenheim-Winterstein (16. ledna 1912 – 15. března 2010)
• Bernard Sasko-Výmarsko-Eisenašský (3. března 1917 – 23. března 1986)
• Jiří Sasko-Výmarsko-Eisenašský (24. listopadu 1921 – 11. března 2011)

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Feodora of Saxe-Meiningen (1890–1972) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Feodora Sasko-Meiningenská na Wikimedia Commons