Ferdiš Duša

Ferdiš Duša
Narození13. ledna 1888
Frýdlant nad Ostravicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. prosince 1958 (ve věku 70 let)
Frýdlant nad Ostravicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov Frýdlant nad Ostravicí
Povolánígrafický designér, malíř, grafik, keramik a ilustrátor
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdiš Duša (13. ledna 1888 Frýdlant nad Ostravicí[1] – 1. prosince 1958 Frýdlant nad Ostravicí) byl český grafik, malíř, ilustrátor a keramik.

Životopis

Za první světové války prošel ruskou frontu, Srbsko, Itálii, Polsko, Ukrajinu, Rusko, Rumunsko, Karpaty, Kras. V uměleckém oboru se mu nedostalo žádného formálního vzdělání (abART uvádí Maxe Slevogta s otazníkem). V Německu studoval techniku výroby keramiky[2] a začínal jako malíř porcelánu. Rád cestoval a při svých cestách navštívil mj. Itálii, Německo, Slovensko, Švýcarsko a Ukrajinu. V roce 1910 začal pracovat v keramické manufaktuře bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm, později založil rožnovskou keramickou manufakturu a do roku 1924 také keramické dílny v Kunčicích pod Ondřejníkem a ve Frýdlantu. Od tohoto roku se věnoval pouze grafice a malířství.

Byl členem Obce umělecké tvorby na Moravě Koliba (1919) a Skupiny výtvarných umělců v Brně (1922–1926). Roku 1927 se přestěhoval do Prahy, kde se stal členem výtvarného spolku Hollar. S ním také několikrát vystavoval. V roce 1955 se vrátil do Frýdlantu nad Ostravicí. Obýval dům č. p. 359 na Hukvaldské ulici, kde měl také svoji keramickou dílnu a později ateliér. V roce 1959 zde byl otevřen jeho památník, který byl zrušen v roce 2006. Stálá expozice F. Duši je od roku 2008 otevřená v kulturním domě v centru města.[3]

Dílo

Duša je nejvíce ceněn pro své grafiky a ilustrace, věnované Ostravsku a Slovensku. Největší soubor jeho grafických listů, kreseb, olejomaleb a maleb na skle vlastní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Tvořil technikou dřevorytu, leptu, měkkého krytu (vernis mou), litografie. První soubor dřevorytů Dík poutníka (1916-1917) byl inspirován Karpaty. Další cykly dřevorytů se sociální tematikou vydával do roku 1923: Slovenské obrázky (1920), Chudí a ponížení (1920), Těšínsko (1920), Smutná země (1921), Peklo práce (1922), Život člověka (1923). Následovaly Hříčky (1928), Ban Strachinič (1931), Dolu Váhom I (1933). Během pobytu v Praze vydal dřevoryty Pražské mosty a Vltava (1932). Tvořil také plakáty a novoročenky.

Ilustroval mj. díla Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka. Časté jsou u něj sociální náměty, u kterých čerpal inspiraci z 20. a 30. let 20. století. Kromě toho rád fotografoval a psal básně.

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Moravská galerie v Brně
  • Slovenská národná galéria, Bratislava
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
  • Galerie výtvarného umění v Hodoníně
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Moravské muzeum, Brno
  • Muzeum města Brna
  • Národní muzeum, Praha
  • Památník národního písemnictví

Citát

„Do vinárny u Paukertů chodíval i malíř Ferdiš Duša...Byl z Beskyd a měl na své tváři něco pěkného z těch krásných hor. Všichni jsme ho měli rádi. Nebyl veliký ani moderní malíř. O malířství jsme s ním však nikdy nemluvili. Maloval své krajiny smutným štětcem, ale raději ryl dřevoryt. V tom se vyznal dobře. Vzpomínám si, že Petr Bezruč byl s jeho dřevoryty k Slezským písním spokojen. Říkal o nich, že jsou pravé.“
—  Jaroslav Seifert[4]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Frýdlant nad Ostravicí
  2. ↑ Dačevová R, 2012, s. 95
  3. ↑ Beskydy: Dům Ferdyše Duši ve Frýdlantě nad Ostravicí
  4. ↑ SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 456

Literatura

  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 95, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 136. 
  • PELIKÁNOVÁ, Gabriela; KAHÁNKOVÁ, Taťána. Rodáci a významné osobnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2006. S. 11. 
  • SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 454–463
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 270. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 444–445. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ferdiš Duša signatura.jpg
Ferdiš Duša signatura