Ferdinandův pramen

Ferdinandův pramen
Kolonáda Ferdinandova pramene
Kolonáda Ferdinandova pramene
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoMariánské Lázně
Zeměpisné souřadnice
Ostatní
Nadm. výška573 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Kód památky28397/4-4258 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinandův pramen je nejstarším písemně doloženým mineralizovaným pramenem na území Mariánských Lázní. Nejde pouze o jeden, ale o sedm pramenů, které mají typickou slanou chuť, díky Glauberově soli, která zaujala i krále Ferdinanda I., který se o nich zmiňuje už v roce 1528. Patří do stejné kategorie jako Křížový pramen, i když je o něco více mineralizován. Pro pitnou léčbu se využívá pramen Ferdinand I., který je vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolismu. Pod obchodním názvem Excelsior se ke stáčení do spotřebitelských obalů používal pramen Ferdinand VI.[1] Vzhledem ke shodě s názvem hotelu je od roku 2022 stáčen do spotřebitelských obalů pod názvem „Mariánskolázeňský Ferdinandův pramen“.

Nachází se v lázeňském parku na okraji Úšovic nedaleko Anglické ulice a je volně přístupný na své kolonádě.

Historie

Ferdinandův pramen

Ještě v roce 1819 se pramen nacházel v bažinách a přístup k němu byl v počátcích velmi složitý a nepohodlný, chodilo se k němu po kamenech a fošnách položených na bažinatou půdu. Po obrovských a zdařilých úpravách okolních parků Václavem Skalníkem zde vznikl park, jež obklopuje klasicistní kolonádu Ferdinandova pramene. Těsně po návštěvě císaře Ferdinanda se začalo v roce 1824 s úpravami bažinatého okolí pramene pod dohledem Václava Skalníka, který měl na starosti většinu parkových úprav města.

Empírová kolonáda byla zbudována v letech 1826–1827 na popud opata Karla Kašpara Reitenbergera. Ferdinandův pramen byl pro svůj údajně hojný obsah soli prozkoumáván v Praze. Zjistilo se, že obsahuje Glauberovu sůl s projímavými účinky. Snahy získat z úšovického vřídla sůl trvaly celé 16. století. V letech 1850–1860 se konaly pokusy dovést vodu tohoto pramene na kolonádu, ovšem výškový rozdíl 43 metrů byl veliký. To se povedlo až v roce 1870.[2] Okrajové části kolonády v minulosti sloužily k nejrůznějším účelům: kavárně, stáčírně, obydlí hlídače nebo muzeu. V letech 1922–1926 byly doktorem Benno Winterem provedeny vrty, které objevily celkem sedm vývěrů pramene.[3] Tyto minerální vody slouží k pitným kúrám, koupelím i jako stolní voda.

Díky své typické chuti se mu jednu dobu přezdívalo Slaný. Krátkou dobu nesl i název Kolovratův pramen podle nejvyššího českého purkrabího Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského. Ten to ale odmítl s tím, že by se měl jmenovat Karlův pramen po opatovi K. K. Reitenbergerovi. Nakonec sám opat určil jméno pro pramen podle krále Ferdinanda I.[4]

Šachta vpravo od pramene

Z šachty u pramene unikají halucinogenní výpary (zřejmě oxid uhličitý), v roce 2019 se při jejich čichání otrávil režisér Jan Kačena.[5]

Odkazy

Reference

  1. WINTER, Benno. Zachycení nových Ferdinandových pramenů a jejich prameno-technická úprava. 1. vyd. Mariánské Lázně: Zřídelní ústav, [1928?]. 36 s. 
  2. STAAB, Ludolf. Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart. 1. vyd. Wien: Selbstverlag, 1872. 99 s. S. 73. 
  3. KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: SZdN, 1958. 330 s. S. 110–113. 
  4. ŠVANDRLÍK, Richard. Léčebné vycházky v okolí Mariánských Lázní.. Mariánské Lázně: Kulturní a společenské středisko Mariánské Lázně, 1986. 
  5. https://www.extra.cz/cicha-to-kazdy-ale-nikdo-neodklopi-viko-reportaz-od-omamneho-pramene-kde-se-prizabil-reziser-kacena

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ferdinandův pramen.JPG
Autor: Panejad, Licence: CC BY-SA 3.0
Ferdinandův pramen, Mariánské Lázně
Ferdinandův Pramen 05.JPG
Autor: Pavel Hanzlík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: