Ferdinand Šťastný

Ferdinand Šťastný
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1935
Ve funkci: 1938 – 1939
Stranická příslušnost
Členství	nár. soc.
Narození	25. prosince 1873 Karlín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. února 1957 (ve věku 83 let) Kunratice Československo Československo
Děti	Alois Josef Šťastný
Profese	politik
Commons	Ferdinand Šťastný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Šťastný (25. prosince 1873 Karlín^[1] – 28. února 1957 Kunratice)^[2][3][4] , byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění.

Biografie

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou stranu socialistickou (dříve národní sociálové, později národní socialisté) senátorské křeslo v Národním shromáždění.^[5] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925^[6] i parlamentních volbách v roce 1929.^[7] Do senátu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1935, ale až dodatečně v listopadu 1938 jako náhradník poté, co zemřel senátor Rudolf Pánek. V senátu vytrval až do jeho zrušení roku 1939. V listopadu 1938 oznámil, že se nepřipojil ani k jedné ze dvou politických stran, které se nově ustavily během Druhé republiky (Strana národní jednoty a Národní strana práce) a místo toho ustavil s kolegou (senátor Antonín Šolc) samostatný klub Nezávislá skupina českých národních socialistů.^[8]

Povoláním byl tajemníkem kovopracovníků, bytem na Vinohradech.^[9] Zasloužil se o rozvoj hromadné osobní dopravy v Kunraticích a o vybudování Masarykovy měšťanské školy.^[10]

Jeho syn Alois Josef, později uznávaný překladatel americké literatury, spáchal v lednu 1919 neúspěšný atentát na premiéra Karla Kramáře, i zásluhou intervencí Ferdinanda Šťastného prezident Masaryk v srpnu 1920 amnestoval jeho syna (plně zahlazen byl trest v roce 1927).^[11][12][13]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Šťastný na Wikimedia Commons
• Ferdinand Šťastný v Národním shromáždění v roce 1920
• Databáze autorit Národní knihovny ČR, Šťastný Ferdinand (1873-1957)