Ferdinand Albín Pax

Ferdinand Albín Pax
Narození	26. července 1858 Dvůr Králové nad Labem
Úmrtí	1. března 1942 (ve věku 83 let) Vratislav (město)
Národnost	německá
Alma mater	Vratislavská univerzita
Povolání	přírodovědec, zoolog, botanik
Zaměstnavatelé	Botanická zahrada Berlín (1889–1893) Varšavská univerzita Vratislavská univerzita Vratislavská polytechnika Botanická zahrada ve Vratislavi
Děti	Ferdinand Albert Pax
Příbuzní	Wolfgang Pax (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Albín Pax (26. červenec 1858 Dvůr Králové nad Labem, Česko – 1. březen 1942 Vratislav, Polsko) byl méně známý, ale pro území Československa velmi významný přírodovědec – zoolog, botanik světového jména, profesor Vratislavské univerzity, kustod muzea a entomolog – lepidopterolog a dipterolog. Pro entomologickou veřejnost je známý hlavně jako autor popisu jedné ze slovenských ras jasoně červenookého – Parnassius apollo L. ssp. sztrecsnoensis Pax, 1915.

Narodil ve Dvoře Králové nad Labem, byl německé národnosti. Po smrti jeho matky se rodina přestěhovala do Žacléře (něm. Schatzlar). Už v dětství chodíval s babičkou do krkonošských hor a zamiloval si tamní přírodu, hlavně květenu. Zabýval se však i zkamenělinami a hmyzem. Začíná se intenzivně a systematicky věnovat hlavně studiu květeny Krkonoš. Po skončení základní školy studoval na gymnáziu ve městě Kamienna Góra, kde již v těchto letech publikoval své první floristické práce. V roce 1879 po skončení gymnázia nastoupil na univerzitu do polské Vratislavi, kde se věnoval hlavně studiu botaniky a geologie, ale také matematiky, chemie a geografie. Už jako student univerzity zpracoval komplexně celé rostlinstvo Krkonoš a přispěl svými vědomostmi a informacemi o květeně i Emilovi Fiekovi při jeho práci o flóře Slezska.

V roce 1882 vystudoval univerzitu a získal titul doktora filozofie. Zakrátko pak odchází na praxi do města Kiel v Německu, kde pod vedením profesora Adolfa Englera pracuje jako odborný asistent v botanickém institutu Univerzity v Kielu. Již ve věku 35 let byl jmenován řádným profesorem a ředitelem botanického oddělení univerzity ve Vratislavi. V uvedeném oboru pracoval během svého dlouhého života (84 let) celkem asi 50 let. Dvakrát byl jmenován do hodnosti děkana filozofické fakulty a ve školním roce 1913 / 1914 byl jmenován rektorem celé Vratislavské univerzity. Je znám hlavně jako botanik – jako jeden z největších botanických systematiků a fytogeografů těch dob v Evropě. Zabýval se hlavně výzkumem horských rostlin a v roce 1894 se pokusil o komplexní zmapování výskytu rostlin v oblasti Karpat od Bratislavy až po deltu Dunaje do Černého moře v místě zvaném Železná vrata při rumunském městě Orszovo. Dělal botanický výzkum i ve Vysokých Tatrách a v Sedmihradsku. Během let I. světové války provedl důkladný průzkum flóry Polska.

Profesor Ferdinand Albín Pax byl skromný, ale přitom velmi cílevědomý, pracovitý, přesný a psychický velmi silný člověk. Tvrdý život v dětství a mládí, jako syn chudého horala, měly vliv na jeho tvrdost a odolnost i v následujících letech dalšího života. Chodil často do přírody. Nepotrpěl si na uhlazenost, ani na nošení kravaty. Nikdy nenosil spodní zimní prádlo, ani rukavice a jezdil na saních až do své šedesátky. Tyto vlastnosti si zachoval až do svých 80. let věku. Pak ztratil zrak (zřejmě šedý zákal?) a následně již trávil čas hlavně doma. Během svého života vychoval kolem 50 doktorandů, z nichž mnozí dosáhli významné postavení ve vědeckém světě, jako uznávané kapacity, na čemž měl nepochybně svůj podíl i profesor Ferdinand Albín Pax, neboť byl všem těmto vědcům vzorem a dobrým příkladem pílí, systematickou prací a houževnatostí.

Působil jako univerzitní profesor, kustod muzea, botanik, zoolog a entomolog. V entomologii se zabýval hlavně studiem a faunistikou motýlů (Lepidoptera), dvoukřídlých (Diptera), jakož i fosilním hmyzem. Z motýlů se zabýval hlavně rodem Parnassius Latreille, 1804. O tomto rodě publikoval informace v svých pracích: "Das Aussterben der Gattung Parnassius in den Sudeten" a "Über das Aussterben ven Parnassius apollo in den Sudetenländen". Často vykonával své sběry i na území Slovenska, kde v roce 1915 popsal z území Malé Fatry z oblasti domašínského meandru u Strečna nový poddruh jasoně červenookého, který pojmenoval ssp. sztrecsnoensis. Popis tohoto poddruhu vyšel v práci "Geografische Verbreitung und Rassenbildung des Apollofalters in den Karpaten". Popis byl publikován v Zeitschrift den Wissenschaftlichen Insektenbiologie, 11, 1915, na str. 49 - 59. Kromě motýlů druhu jasoň se zabýval i řádem dvoukřídlí (Diptera).

Dr. Ferdinand Albín Pax zemřel ve Vratislavi po krátké nemoci. Pohřben byl na starém evangelickém hřbitově ve Vratislavi, který byl po druhé světové válce zlikvidován, takže jeho hrob se nedochoval.

Poznámka: Známý je i jeho syn Ferdinand Pax (30. prosince 1885 – 11. září 1964), druhý syn se jmenoval Günther Pax.

• Pax, FA: 1888, Monographische Übersicht über die Arten der Gattung. Primula.
• Pax, FA: 1890, Allgemeine Morphology der Pflanzen mit besonderer Berücksichtigung der Blüthenmorphologie. Stuttgart.
• Pax, FA: 1895, Lehrer durch den Königlichen botanischen Garten der Universität Breslau. Breslau.
• Pax, FA: 1915, geografische Verbreitung und Rassenbildung des Apollofalters in den Karpaten. In: Zeitschrift den Wissenschaftlichen Insektenbiologie, 11, p. 49 - 59.
• Pax, F. A .: 1915, Schlesiens Pflanzenwelt. Eine pflanzengeographische Schilderung der Provinz. Jena, Verlag: G. Fischer, 63 Abbild. + 1 Taf.
• Pax, FA: 1918, Pflanzengeographie ven Polen. Berlin.
• Pax, FA: 1920, Beitrag zur Orthopterenfauna Schlesiens. Ztsch. Wiss. Insektenbiol., 3: p. 41 - 42.
• Pax, FA: 1920, Pflanzengeographie ven Rumänien. Halle (Saxe-Anhalt).
• Pax, F. A .: 1921, Die Tierwelt Schlesiens. Gustav Fischer, Jena, 324 pp.
• Pax, FA: 1929 - 1930, Bibliographie der schlesischen Botanik. Breslau.
• Pax, FA: 1933, Die Tierwelt des Friedländer Bezirkes. Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Bähmen, 5: p. 249 - 351.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Albín Pax na slovenské Wikipedii.

• Allodiatoris, I .: Bibliographie der zoologie jim Karpatenbecken 1900 - 1925. 92, 213, 217, 476.
• Anonym: 1937, Ottův slovník naučný. Dodatky Praha IV / 2: 495.
• Kolektiv: Reva NAGY Lexikon, Budapest, XV. KOTE, (Ottó - Racine), 2. Pax Ferdinand, 261.
• Derksen, W., Scheiding - Göllner, U., 1963 - 1968: Index litteraturae entomologicae. Německý entomologického ústav Německé akademie věd, Eberswalde bei Berlin. Serie II., Bd. III. Berlin. [Pax F. A .: 253.]
• Rozkošných, R .: 1971, Bibliography of Diptera in Czechoslovakia 1758 - 1965. Univ. J. E. Purkyně v Brně: 121 - 122.
• Kolečka, Z .: 1989, Zprávy Čs. spol. ent. při ČSAV Praha 25: 383 - 384.
• Robert Zander, Fritz Encke, Günther Buchheim, Siegmund Seybold: 1984, Handwörterbuch der Pflanzennamen. Ulmer Verlag, Stuttgart.
• Mularczyk, M .: 1996, Prof. Ferdinand Pax (1858 - 1942) - Botanik Śląska i Karpat. In: Przyroda górnego Ślńska, No. 5/96, 2 - 3 + portrét.
• Kolečka, Z .: 1998 Seznam biografií československých entomologie (entomologové nežijíci) - II. Dodatky, doplňky a opravy biografických hesel "Seznamu biografií čs. entomologie (entomologové nežijíci) - I "ve svazcích 1 - 15 z let 1979 - 1995, Klapalekiana, 34 (Suppl.): 238 pp., 236 - portrét.
• Gaedike, R. & amp; Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde jim ZALF e. V .: "Pax Ferdinand Albin": (internet).
• Groll, EK [ed.]: 2006, Entomologen der Welt (Biographien, Sammlungsverbleib). Datenbank 2. Version, DEI jim ZALF e. V .: "Pax, Ferdinand Albin": (internet).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Albín Pax na Wikimedia Commons