Ferdinand Fiedler

Ferdinand Fiedler
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni
Ve funkci: 1905 – 1908
Předchůdce	Alexandr Uexküll-Gyllenband
Nástupce	Mansuet Versbach
Velitel 11. armádního sboru ve Lvově
Ve funkci: 1898 – 1905
Předchůdce	Hans von der Schulenburg
Nástupce	Rudolf von Brudermann
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní zbrojmistr (1899), polní podmaršál (1892), generálmajor (1888)
Narození	24. března 1842 Olomouc
Úmrtí	18. února 1910 (ve věku 67 let) Vídeň
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Fiedler (24 března 1842 Olomouc – 18. února 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1860, uplatnil se jako štábní důstojník a jako vojenský pedagog. V roce 1899 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti polního zbrojmistra, v závěru kariéry zastával funkce velitele armádních sborů ve Lvově (1898–1905) a ve Vídni (1905–1908).

Životopis

Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1861–1864) a do aktivní služby byl zařazen v hodnosti poručíka. V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) a jako nadporučík byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník byl příslušný k 35. pěšímu pluku, současně v letech 1873–1879 působil jako pedagog na Válečné škole,^[1] kde k jeho žákům patřil mimo jiné arcivévoda Bedřich. Vyučoval vojenskou geografii a v tomto oboru také napsal odbornou publikaci (Behelfe zum Studium der Militär-Geographie; Vídeň, 1876). Postupoval v hodnostech (podplukovník 1878, plukovník 1882) a nadále působil jako důstojník u generálního štábu, kde byl mimo jiné šéfem operační kanceláře a od roku 1882 byl velitelem pěšího pluku č. 65 příslušného do Mukačeva.^[2][3][4]

V roce 1888 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 11. pěší brigády ve Štýrském Hradci, kde setrval čtyři roky (1888–1892).^[5] V roce 1892 dosáhl hodnosti polního podmaršála, následně byl velitelem 3. pěší divize v Linzi (1892–1898).^[6][7] V letech 1898-1905 byl velitelem 11. armádního sboru ve Lvově, respektive zemským velitelem pro východní Halič a Bukovinu^[8][9] a mezitím získal druhou nejvyšší hodnost polního zbrojmistra (1. listopadu 1899).^[10][11] V letech 1905–1908 zastával funkci velitele 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemského velitele pro Dolní Rakousko a jižní Moravu.^[12][13][14] V závěru kariéry byl jedním z generálních inspektorů armády (1908–1910).^[15]

Zemřel svobodný a bezdětný ve Vídni 18. února 1910 ve věku 67 let, pohřeb se konal o čtyři dny později ve vídeňském Votivním kostele.^[16]

Tituly a ocenění

Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání. Za účast v prusko-rakouské válce byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1866), dále byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1906) a Řádu železné koruny I. třídy (1900). Několik ocenění získal také od cizích panovníků, v Německu byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, Řádu pruské koruny II. třídy a Sasko-ernestinského domácího řádu, dále byl nositelem španělského Řádu Karla III., perského Řádu lva a slunce a Řádu rumunské hvězdy.^[17] Jako velitel armádního sboru byl v roce 1898 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.^[18] Od roku 1898 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 30 posádkově příslušného do Lvova.^[19][20]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Ferdinand Fiedler na webu města Vídně