Ferdinand Fiedler

Ferdinand Fiedler
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni
Ve funkci:
1905 – 1908
PředchůdceAlexandr Uexküll-Gyllenband
NástupceMansuet Versbach
Velitel 11. armádního sboru ve Lvově
Ve funkci:
1898 – 1905
PředchůdceHans von der Schulenburg
NástupceRudolf von Brudermann
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1899), polní podmaršál (1892), generálmajor (1888)

Narození24. března 1842
Olomouc
Úmrtí18. února 1910 (ve věku 67 let)
Vídeň
Profesedůstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Fiedler (24 března 1842 Olomouc18. února 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1860, uplatnil se jako štábní důstojník a jako vojenský pedagog. V roce 1899 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti polního zbrojmistra, v závěru kariéry zastával funkce velitele armádních sborů ve Lvově (1898–1905) a ve Vídni (1905–1908).

Životopis

Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1861–1864) a do aktivní služby byl zařazen v hodnosti poručíka. V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) a jako nadporučík byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník byl příslušný k 35. pěšímu pluku, současně v letech 1873–1879 působil jako pedagog na Válečné škole,[1] kde k jeho žákům patřil mimo jiné arcivévoda Bedřich. Vyučoval vojenskou geografii a v tomto oboru také napsal odbornou publikaci (Behelfe zum Studium der Militär-Geographie; Vídeň, 1876). Postupoval v hodnostech (podplukovník 1878, plukovník 1882) a nadále působil jako důstojník u generálního štábu, kde byl mimo jiné šéfem operační kanceláře a od roku 1882 byl velitelem pěšího pluku č. 65 příslušného do Mukačeva.[2][3][4]

V roce 1888 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 11. pěší brigády ve Štýrském Hradci, kde setrval čtyři roky (1888–1892).[5] V roce 1892 dosáhl hodnosti polního podmaršála, následně byl velitelem 3. pěší divize v Linzi (1892–1898).[6][7] V letech 1898-1905 byl velitelem 11. armádního sboru ve Lvově, respektive zemským velitelem pro východní Halič a Bukovinu[8][9] a mezitím získal druhou nejvyšší hodnost polního zbrojmistra (1. listopadu 1899).[10][11] V letech 1905–1908 zastával funkci velitele 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemského velitele pro Dolní Rakousko a jižní Moravu.[12][13][14] V závěru kariéry byl jedním z generálních inspektorů armády (1908–1910).[15]

Zemřel svobodný a bezdětný ve Vídni 18. února 1910 ve věku 67 let, pohřeb se konal o čtyři dny později ve vídeňském Votivním kostele.[16]

Tituly a ocenění

Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání. Za účast v prusko-rakouské válce byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1866), dále byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1906) a Řádu železné koruny I. třídy (1900). Několik ocenění získal také od cizích panovníků, v Německu byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, Řádu pruské koruny II. třídy a Sasko-ernestinského domácího řádu, dále byl nositelem španělského Řádu Karla III., perského Řádu lva a slunce a Řádu rumunské hvězdy.[17] Jako velitel armádního sboru byl v roce 1898 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[18] Od roku 1898 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 30 posádkově příslušného do Lvova.[19][20]

Odkazy

Reference

  1. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1876; Vídeň, 1875; s. 144, 614 dostupné online
  2. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1880; Vídeň, 1879; s. 154 dostupné online
  3. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1884; s. 39 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 130, 396 dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 124 dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 232 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1893; Vídeň, 1892; s. 121, 137 dostupné online
  8. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 258 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 132, 152 dostupné online
  10. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  11. Služební postup Ferdinanda Fiedlera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 45 dostupné online
  12. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 120, 158 dostupné online
  13. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 274 dostupné online
  14. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 103, 165 dostupné online
  16. Úmrtní oznámení Ferdinanda Fiedlera dostupné online
  17. Přehled řádů a vyznamenání Ferdinanda Fiedlera in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 296dostupné online
  18. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 209 dostupné online
  19. Pěší pluk č. 30 na webu valka.cz dostupné online
  20. Seznam majitelů pěšího pluku č. 30 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 438 dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Ferdinand Fiedler.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ferdinand Fiedler (1842–1910), General in Austro-Hungarian Army